Ray tracing: slepá ulička nebo budoucnost grafiky?
10.9.2008, Petr Štefek, článek
Intel vehementně propaguje alternativní metodu renderování v počítačových hrách zvanou ray tracing. Nvidia naopak stojí za osvědčenou současnou metodou rasterizace. AMD přešlapuje a mlčí, ale nová Cinema 2.0 a neoficiální dema se přiklání na stranu Intelu.
Kapitoly článku:
Ray tracing rozdělil hlavní výrobce na dva tábory, jeden (Nvidia) hlásá, že tato metoda renderování není vhodná pro nasazení v herním průmyslu a druhý naopak prohlašuje, že ray tracing je budoucností. Intel se snaží proniknout do herního průmyslu a nejen do něj svými projekty jako je Larrabee nebo prototypy 80-jádrových procesorů (Polaris).
Procesorový gigant dále kalkuluje s tím, že v budoucnu budou zcela běžné mnoho-jádrové procesory, které se mají začít objevovat již za rok. Spojením 8-16 jádrových procesorů spolu s x86 „general purpose“ akcelerátorem Larrabee může znamenat dostatečný výkon pro provozování prvních her s ray tracingem pod DirectX 11. Může a nemusí, v současné době totiž nikdo mimo Intel neví, nakolik bude Larrabee výkonné.
Prototyp 80-core procesoru Intel (výkon v řádech TFLOP)
Výhodou podobného tandemu je kompatibilita s klasickou rasterizací (tile-based), rozhraními OpenGL/DirectX a zároveň využítí plné programovatelnosti, kterou klasická GPU nenabízí (jsou programovatelná pouze částečně). Nvidia se logicky podobných možností bojí, neboť naplnění tohoto scénáře by znamenalo výrazné oslabení její vedoucí pozice v herním průmyslu. Intel si pomalu skládá své puzzle, které mnohým nedávalo ještě nedávno smysl. Mezi hlavní kousky této skládačky patří fyzikální engine Havok, podpora ray tracingu, architektura Larrabee a multi-jádrové procesory nové generace.
"Nemám rád Intel", Jen Hsun Huang (CEO Nvidia corp.)
Nvidia ray tracing odsuzuje, ale nemůže ho zcela ignorovat, a tak jsme měli možnost vidět první pokusy ala raytraced Bugatti Veyron, které bohužel nenadchly ani běžného diváka a ani odborníky. Celá simulace byla i pro 4 grafické karty GeForce Quadro FX5800 s dohromady 960 stream procesory docela velkým oříškem. Nevidíme ovšem podrobnosti a jakým způsobem Nvidia donutila svá GPU akcelerovat ray tracing a hlavně nakolik je její software efektivní. Bude velmi zajímavé sledovat vývoj GPU této společnosti.
Společnost AMD se zatím soustředí na svůj produkt Cinema 2.0, který by měl pomoct nejen při vývoji nových počítačových her, ale také v oblasti CG filmů. Velmi zajímavý je fakt, že AMD dokáže vymačkat ze svých nových grafických čipů dostatek výkonu k demonstracím jako Ruby (viz. video), jež jsou renderovány v reálném čase. Nejsou známy žádná bližší specifika o tom, jak celá scéna vznikala, ale na některých IT fórech se mluví o některých tricích, které byly v rámci ulehčení výpočtů použity. Vizuální kvalita je ovšem vysoká, a tak není třeba hledat hůl, leda bychom chtěli psa opravdu bít.
Ray tracing jako takový není všelékem a dokonalým způsobem k vykreslování budoucích her, ale přes odpor některých (i světových) osobností světa informačních technologií je jasné, že přichází velmi zajímavá dekáda v oblasti počítačové grafiky. Příchod ray tracingu na komerční pole her lze očekávat v horizontu několika let a velmi bude záležet také na dostupnosti hardware s dostačujícím výkonem. Dle ohlášených produktů, ať už ze stáje Intelu nebo AMD, to vypadá, že se ale nemusíme strachovat.
Procesorový gigant dále kalkuluje s tím, že v budoucnu budou zcela běžné mnoho-jádrové procesory, které se mají začít objevovat již za rok. Spojením 8-16 jádrových procesorů spolu s x86 „general purpose“ akcelerátorem Larrabee může znamenat dostatečný výkon pro provozování prvních her s ray tracingem pod DirectX 11. Může a nemusí, v současné době totiž nikdo mimo Intel neví, nakolik bude Larrabee výkonné.
Prototyp 80-core procesoru Intel (výkon v řádech TFLOP)
Výhodou podobného tandemu je kompatibilita s klasickou rasterizací (tile-based), rozhraními OpenGL/DirectX a zároveň využítí plné programovatelnosti, kterou klasická GPU nenabízí (jsou programovatelná pouze částečně). Nvidia se logicky podobných možností bojí, neboť naplnění tohoto scénáře by znamenalo výrazné oslabení její vedoucí pozice v herním průmyslu. Intel si pomalu skládá své puzzle, které mnohým nedávalo ještě nedávno smysl. Mezi hlavní kousky této skládačky patří fyzikální engine Havok, podpora ray tracingu, architektura Larrabee a multi-jádrové procesory nové generace.
"Nemám rád Intel", Jen Hsun Huang (CEO Nvidia corp.)
Nvidia ray tracing odsuzuje, ale nemůže ho zcela ignorovat, a tak jsme měli možnost vidět první pokusy ala raytraced Bugatti Veyron, které bohužel nenadchly ani běžného diváka a ani odborníky. Celá simulace byla i pro 4 grafické karty GeForce Quadro FX5800 s dohromady 960 stream procesory docela velkým oříškem. Nevidíme ovšem podrobnosti a jakým způsobem Nvidia donutila svá GPU akcelerovat ray tracing a hlavně nakolik je její software efektivní. Bude velmi zajímavé sledovat vývoj GPU této společnosti.
Společnost AMD se zatím soustředí na svůj produkt Cinema 2.0, který by měl pomoct nejen při vývoji nových počítačových her, ale také v oblasti CG filmů. Velmi zajímavý je fakt, že AMD dokáže vymačkat ze svých nových grafických čipů dostatek výkonu k demonstracím jako Ruby (viz. video), jež jsou renderovány v reálném čase. Nejsou známy žádná bližší specifika o tom, jak celá scéna vznikala, ale na některých IT fórech se mluví o některých tricích, které byly v rámci ulehčení výpočtů použity. Vizuální kvalita je ovšem vysoká, a tak není třeba hledat hůl, leda bychom chtěli psa opravdu bít.
Ray tracing jako takový není všelékem a dokonalým způsobem k vykreslování budoucích her, ale přes odpor některých (i světových) osobností světa informačních technologií je jasné, že přichází velmi zajímavá dekáda v oblasti počítačové grafiky. Příchod ray tracingu na komerční pole her lze očekávat v horizontu několika let a velmi bude záležet také na dostupnosti hardware s dostačujícím výkonem. Dle ohlášených produktů, ať už ze stáje Intelu nebo AMD, to vypadá, že se ale nemusíme strachovat.
