1 GHz, 2 GHz, ... 2.8 GHz
26.8.2002, Pavel Švéda, recenze
2.8 GHz – právě tato frekvence je poslední v řadě, na které Intel s Pentiem 4 zastavil před prolomením hranice tří gigahertz. Ačkoli je procesor na tomto kmitočtu už pár dnů dostupný na trhu za speciální cenu, jeho oficiální uvedení bylo naplánováno právě na dnešek. Jaký je?
Kapitoly článku:
Vlastně úplně stejný. Nejnovější Pentium 4 je až na vyšší frekvenci a lehce zvýšené napětí (z 1,5 V na 1,525 V) úplně totožné se svým přímým předchůdcem 2,53 GHz (modely 2,6 a 2,66 GHz by měly být představeny také dnes).
Obr. 1 – Obrázky nejnovějšího Pentia 4
klikněte pro zvětšení
O této technologii jsme na našich stránkách již psali, zmíním se o jejím principu tedy jen stručně. Základní princip Hyper-Threadingu je založen na napodobení činnosti dvou logických procesorů na jednom fyzickém procesoru. Pomocí tohoto „triku“ tak může procesor zpracovat dvě vlákna instrukcí paralelně, obdobně jak je tomu u víceprocesorových systémů. Výkonový nárůst se pak pohybuje kolem 30 % (samozřejmě v závislosti na optimalizaci programového kódu, na současných aplikacích navržených pro Single-Thread architekturu k žádnému závratnému zrychlení nedojde). Vzhledem k tomu, že implementování této technologie u Pentia 4 nebylo pro Intel problém (má s ní již zkušenosti, první procesor podporující Hyper-Threading byl Intel Xeon s jádrem Prestonia), můžeme se již brzy těšit na „opravdu nové“ Pentium 4.
V současné době už Intel produkuje samply 2,53 a 2,8 GHz HT modelů, které jsou určeny pro technologické partnery k přípravě nových BIOSů. Podle všeho Hyper-Threading u P4 bude představen až s příchodem verze 3,06 GHz, jejíž samplování začne někdy počátkem září, na ostrou verzi si budeme muset počkat nejdříve do listopadu. Všechna Pentia s FSB 166 MHz tedy nakonec budou podporovat tuto technologii.
AMD 21. srpna svým uvedením hned dvou procesorů Thoroughbred XP 2400+ a 2600+ po „dlouhé“ době opět na chvíli získalo frekvenční prvenství. Zatímco Intel ve svém čerstvém Pentiu neukrývá žádnou novinku, AMD nové T-Bredy poměrně radikálně vylepšilo. Nová revize, známá zatím jen hodnotou identifikačního řetězce CPUID 681 (původně 680) přináší zvýšený počet tranzistorových vrstev (z osmi na devět). Jádro bylo obohaceno o dalších čtyři sta tisíc tranzistorů, což způsobilo zvětšení plochy čipu o 4,6 mm2 (z původních 80 mm2 na 84,6 mm2). Dalším vylepšením je snížení elektromagnetického rušení (EMI) a asi nejpodstatnější kladnou změnou je snížení napětí jádra ze současných 1,65 V na 1,6 V (sekundárním dopadem tohoto kroku bude mírné snížení emitovaného tepla procesorem, to je jistě dobrá zpráva).
Podle neoficiálních zpráv hodlá AMD v blízkém čase uvést Athlon XP 2700+. Zajímavostí je, že by měl pracovat s FSB 166 MHz, L2 cache má být zvětšena na 512 KB a čip má být konečně vyráběn technologií SOI (Silicon On Insulator, Intel ji u svých procesorů používá už od 0,18mikronové technologie) – tyto specifikace nápadně připomínají Barton.
Testovalo se pod systémem Microsoft WindowsXP Professional EN (5.1, Build 2600), DirectX 8.1 (4.08.01.0810). Ovladače pro grafickou kartu Microstar G3 Pro-VT64D byly Detonátory verze 30.82. Vertikální synchronizace obrazu byla pod DirectX zapnuta, pod OpenGL vypnuta (vyjma benchmarků, které použily vlastní nastavení synchronizace), AGP Aperture Size nastavena na 64 MB, základní takt FSB byl 133 MHz (533 MHz QDR), časování a frekvence pamětí byly nastaveny na defaultní hodnoty. Ovladače pro čipset základní desky a řadič disku byly použity přímo ze systému Windows.
Pro srovnání výkonu jsme do grafů zařadili výsledky z naší nedávné recenze desky Soltek SL-85ERV. Uvedené výsledky je ale třeba brát spíše jako srovnání systémů, nikoli přímo procesorů, neboť se jedná o zcela odlišné konfigurace co se týče čipových sad i paměťové platformy (DDR x RDRAM). Bližší informace o nastavení a konkrétních konfiguracích srovnávaných systému naleznete zde.
.jpg)
.jpg)
Obr. 1 – Obrázky nejnovějšího Pentia 4
klikněte pro zvětšení
Hyper-Threading až s 3.06 GHz
O této technologii jsme na našich stránkách již psali, zmíním se o jejím principu tedy jen stručně. Základní princip Hyper-Threadingu je založen na napodobení činnosti dvou logických procesorů na jednom fyzickém procesoru. Pomocí tohoto „triku“ tak může procesor zpracovat dvě vlákna instrukcí paralelně, obdobně jak je tomu u víceprocesorových systémů. Výkonový nárůst se pak pohybuje kolem 30 % (samozřejmě v závislosti na optimalizaci programového kódu, na současných aplikacích navržených pro Single-Thread architekturu k žádnému závratnému zrychlení nedojde). Vzhledem k tomu, že implementování této technologie u Pentia 4 nebylo pro Intel problém (má s ní již zkušenosti, první procesor podporující Hyper-Threading byl Intel Xeon s jádrem Prestonia), můžeme se již brzy těšit na „opravdu nové“ Pentium 4.
V současné době už Intel produkuje samply 2,53 a 2,8 GHz HT modelů, které jsou určeny pro technologické partnery k přípravě nových BIOSů. Podle všeho Hyper-Threading u P4 bude představen až s příchodem verze 3,06 GHz, jejíž samplování začne někdy počátkem září, na ostrou verzi si budeme muset počkat nejdříve do listopadu. Všechna Pentia s FSB 166 MHz tedy nakonec budou podporovat tuto technologii.
Co nového u konkurence ?
AMD 21. srpna svým uvedením hned dvou procesorů Thoroughbred XP 2400+ a 2600+ po „dlouhé“ době opět na chvíli získalo frekvenční prvenství. Zatímco Intel ve svém čerstvém Pentiu neukrývá žádnou novinku, AMD nové T-Bredy poměrně radikálně vylepšilo. Nová revize, známá zatím jen hodnotou identifikačního řetězce CPUID 681 (původně 680) přináší zvýšený počet tranzistorových vrstev (z osmi na devět). Jádro bylo obohaceno o dalších čtyři sta tisíc tranzistorů, což způsobilo zvětšení plochy čipu o 4,6 mm2 (z původních 80 mm2 na 84,6 mm2). Dalším vylepšením je snížení elektromagnetického rušení (EMI) a asi nejpodstatnější kladnou změnou je snížení napětí jádra ze současných 1,65 V na 1,6 V (sekundárním dopadem tohoto kroku bude mírné snížení emitovaného tepla procesorem, to je jistě dobrá zpráva).
Podle neoficiálních zpráv hodlá AMD v blízkém čase uvést Athlon XP 2700+. Zajímavostí je, že by měl pracovat s FSB 166 MHz, L2 cache má být zvětšena na 512 KB a čip má být konečně vyráběn technologií SOI (Silicon On Insulator, Intel ji u svých procesorů používá už od 0,18mikronové technologie) – tyto specifikace nápadně připomínají Barton.
Testovací konfigurace
- základní deska Intel D850MV
- procesor Intel Pentium 4 - 2,8 GHz, (jádro Northwood, FSB 533 MHz)
- paměť 4x Samsung 128 MB RDRAM PC800
- grafická karta Microstar G3 Pro-VT64D (MS-8822) - GeForce3 64 DDR SDRAM (takt čip/paměti - 200/460 MHz)
- disk IBM C35L040AVVA07 (40 GB, 7200 ot/min)
- DVD-ROM Toshiba SD-M1502
- Sound Blaster Live! 5.1
- monitor AOC 7A+
Testovalo se pod systémem Microsoft WindowsXP Professional EN (5.1, Build 2600), DirectX 8.1 (4.08.01.0810). Ovladače pro grafickou kartu Microstar G3 Pro-VT64D byly Detonátory verze 30.82. Vertikální synchronizace obrazu byla pod DirectX zapnuta, pod OpenGL vypnuta (vyjma benchmarků, které použily vlastní nastavení synchronizace), AGP Aperture Size nastavena na 64 MB, základní takt FSB byl 133 MHz (533 MHz QDR), časování a frekvence pamětí byly nastaveny na defaultní hodnoty. Ovladače pro čipset základní desky a řadič disku byly použity přímo ze systému Windows.
Pro srovnání výkonu jsme do grafů zařadili výsledky z naší nedávné recenze desky Soltek SL-85ERV. Uvedené výsledky je ale třeba brát spíše jako srovnání systémů, nikoli přímo procesorů, neboť se jedná o zcela odlišné konfigurace co se týče čipových sad i paměťové platformy (DDR x RDRAM). Bližší informace o nastavení a konkrétních konfiguracích srovnávaných systému naleznete zde.
