Abit KT7-RAID je určen Athlonům
22.8.2000, Vít Zatloukal, recenze
Abit si oblíbil HPT370 řadič, a tak jej najdeme i na KT7-RAID
Po KA7 a KA7-100 deskách určených pro Athlony se Slotem A přišel Abit s podobnou dvojicí základních desek, tentokrát se Socketem A pro Duron a Thunderbird (Athlon) procesory. Jedná se o desky KT7 a KT7-RAID postavené na čipsetu VIA KT133. Obě mají shodnou desku plošných spojů (PCB), jediným rozdílem je absence HPT370 řadiče (a dvou IDE konektorů) na KT7. My jsme měli k dispozici "silnější" verzi KT7-RAID, která má navíc integrován HPT370 řadič s podporou Ultra ATA/100 a RAID polí.
KT7-RAID zaujme jednak svou velikostí (305x230mm), ale hlavně aktivním chladičem na north bridgi KT133 čipsetu. Ten je navíc pootočen o 45, takže jakoby "stojí na špici". Aktivní chladič přispívá k vyšší stabilitě desky a pootočení čipu zkracuje (alespoň údajně) cestu mezi procesorem a pamětí. Pokud by se vám aktivní chladič nelíbil, můžete jeho větráček odšroubovat a zůstat u klasického pasivního chlazení. Uprostřed Socketu A je umístěno teplotní čidlo, které měří teplotu procesoru. Nevím, jestli je to záměr, ale čidlo na naší desce vyčnívalo kousek nad patici a museli jsme jej ohnout, abychom procesor do patice vůbec dostali. Pro přehlednost uveďme technické parametry KT7-RAID:
Je zajímavé, že Abit nevyužil možnosti integrovat na desku audio kodek, ačkoliv to KT133 čipset podporuje. Naopak ponechal na desce ISA slot (fyzicky sdílený s posledním PCI slotem) pro uživatele se staršími kartami. Jestli je dobře nebo špatně, to záleží na potřebách každého jednotlivce.
BIOS
Na desce nejsou žádné jumpery ani DIP switche (s výjimkou Clear CMOS), pro nastavení procesoru slouží SoftMenu III. To umožňuje nastavit napětí procesoru, dále pak frekvenci sběrnice v rozsahu 100 MHz až 183 MHz s krokem 1 MHz. Nastavit lze i násobitel, a to od hodnoty 5,0x až po 12,5x. Přetaktování ale tak jednoduché není, frekvenci sběrnice nelze zvýšit o moc výš než 110 MHz a změna násobitele zůstane bez následků. Durony totiž mají, stejně jako Pentium II (a jejich klony) uzamčený násobitel. Alespoň na našeho Durona 600 MHz neměla změna násobitele v BIOSu desky žádný vliv. Pro přetaktování je potřeba modifikovat přímo procesor, a to jsme zatím nezkoušeli. SoftMenu III také umožňuje změnit frekvenci paměti vzhledem k FSB. Paměti lze buď ponechat na frekvenci sběrnice nebo ji zvýšit o frekvenci PCI. Při 100 MHz FSB je frekvence PCI 33 MHz a frekvence pamětí pak 133 MHz. Pokud zvýšíte frekvenci sběrnice, zvýší se i frekvence PCI a o to výrazněji i frekvence pamětí.
Instalace
Vytváření diskových RAID polí a jejich možnosti na HPT370 řadiči jsme popisovali v recenzi BX133-RAID, proto jím nebudeme na tomto místě znovu obtěžovat:-). Uveďme jen, že HPT370 řadič podporuje tři základní typy RAID polí – RAID 0 (stripping), RAID 1 (mirroring) a RAID 0+1 (stripping/mirroring). Další a poslední možností je spojit dva (a více) disky do jednoho celku (spanning). Pro operační systém (zkoušeli jsme DOS, Windows) se RAID pole chová jako jeden disk, který lze "fdiskovat" a formátovat.
Po instalaci Windows, ať už 95, 98, NT nebo 2000 je vhodné nainstalovat VIA 4in1 ovladače, nejnovější verzi 4.24 si můžete stáhnout přímo ze stránek VIA. Pak lze přistoupit k instalaci grafické karty a případných dalších ovladačů. KT7-RAID má sice šest PCI slotů, ale při instalaci je třeba počítat s tím, že PCI sloty porůznu sdílejí přerušení s AGP slotem, HPT370 řadičem a USB. Při osazování dalších rozšiřujících karet musíte dávat pozor, aby nedošlo ke konfliktům dvou zařízení sdílejících IRQ přerušení. Zdaleka ne všechna zařízení (resp. jejich ovladače) podporují sdílení přerušení. Kromě toho sdílení přerušení nepodporují Windows NT, v tomto systému je tedy třeba rozmístit karty tak, aby nedošlo ke konfliktům IRQ. A takto vypadá sdílení přerušení na KT7-RAID:
PCI 1 – AGP
PCI 2 – PCI 3
PCI 4 – PCI 6
PCI 5 – HPT370
PCI 6 – PCI 4
Testy
Výkon Durona a intelovských procesorů se jen těžko dá srovnávat přímo, protože na každý procesor musíte použít jinou desku. Na druhou stranu ale důležitější než surový výkon procesoru je celkový výkon v reálných aplikacích. Snažili jsme se porovnat výkon Duronu s co největším počtem intelovských procesorů a dodržet při tom srovnatelné podmínky. Pro intelovské procesory jsme použili základní desku Abit BE6-II, která má synchronní frekvenci FSB a pamětí. Naproti tomu KT7 umožňuje nastavit frekvenci pamětí stejnou nebo o 33 MHz vyšší než FSB; vyzkoušeli jsme obě možnosti. Pro všechny testy jsme použili 128 MB PC133 SDRAM paměti, grafickou kartu GeForce2 MX a pevný disk Seagate 17,2 GB ATA/66. Porovnávali jsme následující procesory:
Ve vyšších rozlišeních a barevné hloubce už se GeForce2 MX dostává na hranice svých možností a výsledky jsou prakticky shodné pro všechny procesory, proto uvádíme jen reprezentativní vzorek ze všech testovaných rozlišení. Je vidět, že 133 MHz sběrnice Pentia III 650 je velkou výhodou, podobně jako 133 MHz paměťová sběrnice v případě Duronu. Na opačném konci zůstává Celeron, jehož 66 MHz sběrnice nestačí nárokům současných grafických karet.
Klady
Zápory
Závěr
Abit KT7-RAID se řadí k tomu nejlepšímu, co lze pro Durony a Thunderbirdy použít. Abit myslel na náročné uživatele, kterým nabídl desku vybavenou vším, co je k sestavení výkonného počítače potřeba. K tomu patří propracované SoftMenu III, HPT370 řadič a také šest PCI slotů (ačkoliv všechny současně se asi osadit nedají). Abit se moc nehrne do vymožeností typu AMR či AC'97 audio, ale naopak ponechává ISA slot jako poslední záchranu pro staré dobré ISA karty. Každému samozřejmě vyhovuje něco jiného, budeme proto rádi, když vyjádříte svůj názor na ISA, AMR a AC'97 v komentářích pod článkem.
KT7-RAID zaujme jednak svou velikostí (305x230mm), ale hlavně aktivním chladičem na north bridgi KT133 čipsetu. Ten je navíc pootočen o 45, takže jakoby "stojí na špici". Aktivní chladič přispívá k vyšší stabilitě desky a pootočení čipu zkracuje (alespoň údajně) cestu mezi procesorem a pamětí. Pokud by se vám aktivní chladič nelíbil, můžete jeho větráček odšroubovat a zůstat u klasického pasivního chlazení. Uprostřed Socketu A je umístěno teplotní čidlo, které měří teplotu procesoru. Nevím, jestli je to záměr, ale čidlo na naší desce vyčnívalo kousek nad patici a museli jsme jej ohnout, abychom procesor do patice vůbec dostali. Pro přehlednost uveďme technické parametry KT7-RAID:
- VIA KT133 čipset
- Socket A
- 6x PCI, 1x ISA, 1x AGP – podpora AGP4x
- 3x DIMM, max. 1,5GB SDRAM PC100/PC133
- 4x IDE, 2x s podporou ATA/66, 2x s podporou ATA/100 a RAID
- 2x PS/2, 2x USB, 2x sériový, 2x paralelní port
- Awrad BIOS
Je zajímavé, že Abit nevyužil možnosti integrovat na desku audio kodek, ačkoliv to KT133 čipset podporuje. Naopak ponechal na desce ISA slot (fyzicky sdílený s posledním PCI slotem) pro uživatele se staršími kartami. Jestli je dobře nebo špatně, to záleží na potřebách každého jednotlivce.
BIOS
Na desce nejsou žádné jumpery ani DIP switche (s výjimkou Clear CMOS), pro nastavení procesoru slouží SoftMenu III. To umožňuje nastavit napětí procesoru, dále pak frekvenci sběrnice v rozsahu 100 MHz až 183 MHz s krokem 1 MHz. Nastavit lze i násobitel, a to od hodnoty 5,0x až po 12,5x. Přetaktování ale tak jednoduché není, frekvenci sběrnice nelze zvýšit o moc výš než 110 MHz a změna násobitele zůstane bez následků. Durony totiž mají, stejně jako Pentium II (a jejich klony) uzamčený násobitel. Alespoň na našeho Durona 600 MHz neměla změna násobitele v BIOSu desky žádný vliv. Pro přetaktování je potřeba modifikovat přímo procesor, a to jsme zatím nezkoušeli. SoftMenu III také umožňuje změnit frekvenci paměti vzhledem k FSB. Paměti lze buď ponechat na frekvenci sběrnice nebo ji zvýšit o frekvenci PCI. Při 100 MHz FSB je frekvence PCI 33 MHz a frekvence pamětí pak 133 MHz. Pokud zvýšíte frekvenci sběrnice, zvýší se i frekvence PCI a o to výrazněji i frekvence pamětí.
Instalace
Vytváření diskových RAID polí a jejich možnosti na HPT370 řadiči jsme popisovali v recenzi BX133-RAID, proto jím nebudeme na tomto místě znovu obtěžovat:-). Uveďme jen, že HPT370 řadič podporuje tři základní typy RAID polí – RAID 0 (stripping), RAID 1 (mirroring) a RAID 0+1 (stripping/mirroring). Další a poslední možností je spojit dva (a více) disky do jednoho celku (spanning). Pro operační systém (zkoušeli jsme DOS, Windows) se RAID pole chová jako jeden disk, který lze "fdiskovat" a formátovat.
Po instalaci Windows, ať už 95, 98, NT nebo 2000 je vhodné nainstalovat VIA 4in1 ovladače, nejnovější verzi 4.24 si můžete stáhnout přímo ze stránek VIA. Pak lze přistoupit k instalaci grafické karty a případných dalších ovladačů. KT7-RAID má sice šest PCI slotů, ale při instalaci je třeba počítat s tím, že PCI sloty porůznu sdílejí přerušení s AGP slotem, HPT370 řadičem a USB. Při osazování dalších rozšiřujících karet musíte dávat pozor, aby nedošlo ke konfliktům dvou zařízení sdílejících IRQ přerušení. Zdaleka ne všechna zařízení (resp. jejich ovladače) podporují sdílení přerušení. Kromě toho sdílení přerušení nepodporují Windows NT, v tomto systému je tedy třeba rozmístit karty tak, aby nedošlo ke konfliktům IRQ. A takto vypadá sdílení přerušení na KT7-RAID:
PCI 1 – AGP
PCI 2 – PCI 3
PCI 4 – PCI 6
PCI 5 – HPT370
PCI 6 – PCI 4
Testy
Výkon Durona a intelovských procesorů se jen těžko dá srovnávat přímo, protože na každý procesor musíte použít jinou desku. Na druhou stranu ale důležitější než surový výkon procesoru je celkový výkon v reálných aplikacích. Snažili jsme se porovnat výkon Duronu s co největším počtem intelovských procesorů a dodržet při tom srovnatelné podmínky. Pro intelovské procesory jsme použili základní desku Abit BE6-II, která má synchronní frekvenci FSB a pamětí. Naproti tomu KT7 umožňuje nastavit frekvenci pamětí stejnou nebo o 33 MHz vyšší než FSB; vyzkoušeli jsme obě možnosti. Pro všechny testy jsme použili 128 MB PC133 SDRAM paměti, grafickou kartu GeForce2 MX a pevný disk Seagate 17,2 GB ATA/66. Porovnávali jsme následující procesory:
- Duron 600/100 – AMD Duron 600MHz, 100 MHz FSB, 100 MHz paměť
- Duron 600/133 – AMD Duron 600MHz, 100 MHz FSB, 133 MHz paměť
- Celeron 566 – Celeron 566 MHz FC-PGA, 66 MHz FSB, 66 MHz paměť
- P III 650 – Pentium III 650 MHz (Slot 1), 100 MHz FSB, 100 MHz paměť
- P III 600 – Pentium III 600 MHz (FC-PGA), 133 MHz FSB, 133 MHz paměť
Ve vyšších rozlišeních a barevné hloubce už se GeForce2 MX dostává na hranice svých možností a výsledky jsou prakticky shodné pro všechny procesory, proto uvádíme jen reprezentativní vzorek ze všech testovaných rozlišení. Je vidět, že 133 MHz sběrnice Pentia III 650 je velkou výhodou, podobně jako 133 MHz paměťová sběrnice v případě Duronu. Na opačném konci zůstává Celeron, jehož 66 MHz sběrnice nestačí nárokům současných grafických karet.
Klady
- SoftMenu III s možností nastavit FSB, napětí procesoru a koneckonců i násobitel.
- HPT370 řadič s podporou Ultra ATA/100 a RAID
- ISA slot. Pro někoho to může být naopak záporem, ale kdo má starší modem nebo zvukovku jistě ocení.
- Aktivní chladič čipsetu (north bridge). Přinejmenším je to zajímavá novinka, která by měla zvýšit stabilitu desky. Faktem je, že při testech jsme žádné problémy se stabilitou nezaznamenali.
- Teplotní čidlo v patici procesoru.
Zápory
- Chybí zvukovka, ačkoliv KT133 čipset nabízí možnost použít AC'97 kodek. Náročnějším uživatelům to vadit nebude, protože raději použijí kvalitní a výkonnou PCI zvukovou kartu.
- PCI sloty sdílejí přerušení.
Závěr
Abit KT7-RAID se řadí k tomu nejlepšímu, co lze pro Durony a Thunderbirdy použít. Abit myslel na náročné uživatele, kterým nabídl desku vybavenou vším, co je k sestavení výkonného počítače potřeba. K tomu patří propracované SoftMenu III, HPT370 řadič a také šest PCI slotů (ačkoliv všechny současně se asi osadit nedají). Abit se moc nehrne do vymožeností typu AMR či AC'97 audio, ale naopak ponechává ISA slot jako poslední záchranu pro staré dobré ISA karty. Každému samozřejmě vyhovuje něco jiného, budeme proto rádi, když vyjádříte svůj názor na ISA, AMR a AC'97 v komentářích pod článkem.
K testování zapůjčil: LEVI International
