AOpen Aeolus G325: herní kostka
, Jan Vítek, recenze
Firmu AOpen jsme co se týče skříní trochu zanedbávali, tudíž to teď napravujeme recenzí jedné zajímavé novinky – skříně Aeolus G325. Písmeno G v tomto případě znamená Game PC, což nám více než jasně napovídá, že je určena pro herní účely. Zajímavé jsou i její rozměry. Je totiž určena výhradně pro MicroATX desky a to z ní dohromady činí výrobek hodný pozornosti.
Kapitoly článku:
- AOpen Aeolus G325: herní kostka
- Pohled dovnitř skříně
- Instalace a teplotní testy
- Závěrečné hodnocení
Instalační procedůra proběhla v naprostém pořádku, až na úskalí skrytá v omezeném prostoru. Začneme ale od prvního kroku, jímž je vytvoření si prostoru pro instalaci základní desky. Rozumí se pod tím odstranění celého koše pro 5,25“ a 3,5“ zařízení. Ten drží jednak přes čtyři šroubky na horních příčkách šasi, ale také je tu ještě osamělý šroubek zcela vespod u modulu pro pevné disky. Ten je tu proto, aby se celek nekymácel, což by mohlo mít vzhledem k nahuštění komponent neblahé následky.
Odšroubujeme tedy těchto pět šroubků a poté bez problémů sejmeme celou šachtu. Tím se nám doširoka otevře celý prostor, takže můžeme začít instalovat. Pro tyto účely jsme si obstarali základní desku Gigabyte K8NMF-9 s nForce4-4X čipovou sadou.
Dovnitř desku dostaneme celkem snadno, pouze ji musíme trochu naklonit, aby prošla přes sloupky. Vevnitř až na úzký pruh vepředu vyplní celé dno. V tuto dobu jsem musel vyřešit chlazení procesoru. Měl jsem k dispozici tři chladiče, jež by mohly připadat v úvahu – Arctic Cooling Freezer 64 Pro, Noctua NH-U9 a Thermalright XP90C + Papst 3412 N/2GLE (92mm). Bohužel kvůli koši pro pevné disky se ani Freezer 64, ani Noctua nevejdou – jsou příliš vysoké. Nakonec jsem uvnitř nechal náš klasický chladič užívaný při testování počítačových skříní – XP90C. Ten jsem ale musel natočit tak, že je téměř nalepený na napájecím zdroji, protože v opačné poloze byl rovněž omezován košem pro disky. Dlužno podotknout, že tento koš lze odejmout, ale to bychom pak přišli o dvě pozice pro disky a jedním tak museli zaplnit místo pro externí 3,5“ zařízení, jež by se dalo využít lépe. Pokud si tedy vyberete tuto skříň, důrazně doporučuji si také ověřit, že vámi vybrané komponenty a zvláště tedy chladič procesoru, bude možné nějak rozumně umístit dovnitř.
Další takovou problémovou komponentou může být zdroj. Při jeho instalaci musíte nejdříve odšroubovat černý plastový kryt a poté i plechový koš, jenž drží přes šroubků sedm. Do samotného koše přišroubujeme zdroj, a to pouze přes dva šroubky. Ty ale naprosto stačí, protože zdroj je ze všech stran obklopen plechem a nemá šanci se jakkoliv hýbat. Tady také jasně vyvstávají omezení, jichž si musíme všímat, jinak pohoříme. V první řadě je to již zmíněná nutnost použít zdroj s ventilátorem na spodní straně, aby tahal vzduch přímo od procesoru. A potom je očividné, že zde nebudeme moci využít nových zdrojů s odpojitelnými větvemi, protože ty by se sem zcela jistě nevešly. Je to tak trochu škoda, protože kvalitní zdroje mají velké množství různých větví, které musíme někam uklidit, a to v této skříni není snadné. Pro kabely je tu vyhrazeno jen malé místo v rohu, skrz které je můžeme protáhnout. Ono množství kabelů, kterým náš Coolermaster oplývá, není zrovna malé, a tak se sice vešly, ale rezerva tu nezbyla téměř žádná.
Teď již zbývá jen zapojit grafickou kartu a případné ostatní karty, poté veškerou kabeláž, přebytečné kabely inteligentně poskládat někam, kde nebudou vadit. K tomuto účelu se přímo nabízí horní příčky ve tvaru ležatého U, jimiž se dají kabely krásně vést, ale také k nim můžeme upnout ty, které nevyužijeme.
Posledním krokem je připevnění pevného disku, což se nejlépe provádí s košem venku. Mechaniky se zase připevňují s košem nainstalovaným, tudíž to bude zcela poslední krok. Vzhledem k uspořádání a objemu skříně je nanejvýš vhodné použít SATA disky s úzkými kabely a pro optické mechaniky si pořídit kulaté ATA kabely. Konečnou úpravu kabeláže není radno zanedbat, neboť aktivní chlazení této skříně má na bedrech pouze zdroj a ledabylým vedením kabelů bychom si mohli proudění vzduchu výrazně zeslabit. Nesmím také zapomenout na napájecí kabel. Výrobce totiž prozíravě k těmto skříním dodává eurokabel, jenž má konektor zalomený do pravého úhlu, aby netrčel ze strany a nezavázel.
Teplotní testy
Předem musím upozornit, že tato deska měla výrazné problémy s měřením teploty procesoru, což se projevovalo jejím silným nadhodnocováním. Musel jsem tedy přistoupit ke kroku, kdy jsem zapojil desku na stole, provedl pár zátěžových testů a výsledné teploty porovnal s těmi, jež jsem naměřil na základní desce DFI LANParty-UT nF4 Ultra-D. Uvědomuji si, že tato deska sama o sobě není zárukou přesného měření teplot, ovšem jestli mají být výsledky nějak použitelné, musím se pokusit je v rámci možností srovnat.
Sestava s obměněnou základní deskou tedy vypadá takto:
Teplotní testy probíhaly při okolní teplotě 20°C, kdy k dosažení maximální zátěže posloužily programy Prime95, 3DMark 2003 (15x test Nature) a h2benchw. Konfigurace byla jasná a také jediná možná – jediný ventilátor k odvětrávání vzduchu ze skříně byl pomaloběžný 120mm ve zdroji Coolermaster, tudíž není divu, že testy dopadly tak, jak dopadly.
Předpokládal jsem zde velký nárůst teplot při spuštění zátěže a to se také částečně projevilo, a to především pro procesor. Chladič je zde totiž umístěn tak, že vzduch skrz žebra proudí do stran, což je jednak dobře, protože může z jedné strany proudit skrz průduchy ven, ale možná by se dosáhlo mírně lepších výsledků, kdyby vzduch proudil přímo na ventilátor zdroje. Nejvíc by se tedy do této skříně hodil nějaký chladič typu heatpipe tower natočený tak, aby posílal vzduch ke zdroji. Ovšem ty se bez odstranění HDD šachty nevejdou.
CPU tedy dosahovalo stejných teplot, jako dosahují normální towery, když z nich také odvádí vzduch pouze zdroj. Podstatně lépe na tom ale byla grafická karta, když při stejném porovnání vychází o nějakých 7°C při zátěži lépe, naopak pevný disk propadl - 44°C není dobrý výsledek. Samostatnou kapitolou je teplota čipové sady. Tu samozřejmě zatím nemáme s čím srovnávat. Na této desce je chlazena rozlehlým pasivem s nízkými žebry, tedy pouze pasivně, což ji v málo větraných skříních musí zatápět - tu až na 75°C, potvrzených i externím teploměrem.
Odšroubujeme tedy těchto pět šroubků a poté bez problémů sejmeme celou šachtu. Tím se nám doširoka otevře celý prostor, takže můžeme začít instalovat. Pro tyto účely jsme si obstarali základní desku Gigabyte K8NMF-9 s nForce4-4X čipovou sadou.
Dovnitř desku dostaneme celkem snadno, pouze ji musíme trochu naklonit, aby prošla přes sloupky. Vevnitř až na úzký pruh vepředu vyplní celé dno. V tuto dobu jsem musel vyřešit chlazení procesoru. Měl jsem k dispozici tři chladiče, jež by mohly připadat v úvahu – Arctic Cooling Freezer 64 Pro, Noctua NH-U9 a Thermalright XP90C + Papst 3412 N/2GLE (92mm). Bohužel kvůli koši pro pevné disky se ani Freezer 64, ani Noctua nevejdou – jsou příliš vysoké. Nakonec jsem uvnitř nechal náš klasický chladič užívaný při testování počítačových skříní – XP90C. Ten jsem ale musel natočit tak, že je téměř nalepený na napájecím zdroji, protože v opačné poloze byl rovněž omezován košem pro disky. Dlužno podotknout, že tento koš lze odejmout, ale to bychom pak přišli o dvě pozice pro disky a jedním tak museli zaplnit místo pro externí 3,5“ zařízení, jež by se dalo využít lépe. Pokud si tedy vyberete tuto skříň, důrazně doporučuji si také ověřit, že vámi vybrané komponenty a zvláště tedy chladič procesoru, bude možné nějak rozumně umístit dovnitř.
Další takovou problémovou komponentou může být zdroj. Při jeho instalaci musíte nejdříve odšroubovat černý plastový kryt a poté i plechový koš, jenž drží přes šroubků sedm. Do samotného koše přišroubujeme zdroj, a to pouze přes dva šroubky. Ty ale naprosto stačí, protože zdroj je ze všech stran obklopen plechem a nemá šanci se jakkoliv hýbat. Tady také jasně vyvstávají omezení, jichž si musíme všímat, jinak pohoříme. V první řadě je to již zmíněná nutnost použít zdroj s ventilátorem na spodní straně, aby tahal vzduch přímo od procesoru. A potom je očividné, že zde nebudeme moci využít nových zdrojů s odpojitelnými větvemi, protože ty by se sem zcela jistě nevešly. Je to tak trochu škoda, protože kvalitní zdroje mají velké množství různých větví, které musíme někam uklidit, a to v této skříni není snadné. Pro kabely je tu vyhrazeno jen malé místo v rohu, skrz které je můžeme protáhnout. Ono množství kabelů, kterým náš Coolermaster oplývá, není zrovna malé, a tak se sice vešly, ale rezerva tu nezbyla téměř žádná.
Teď již zbývá jen zapojit grafickou kartu a případné ostatní karty, poté veškerou kabeláž, přebytečné kabely inteligentně poskládat někam, kde nebudou vadit. K tomuto účelu se přímo nabízí horní příčky ve tvaru ležatého U, jimiž se dají kabely krásně vést, ale také k nim můžeme upnout ty, které nevyužijeme.
Posledním krokem je připevnění pevného disku, což se nejlépe provádí s košem venku. Mechaniky se zase připevňují s košem nainstalovaným, tudíž to bude zcela poslední krok. Vzhledem k uspořádání a objemu skříně je nanejvýš vhodné použít SATA disky s úzkými kabely a pro optické mechaniky si pořídit kulaté ATA kabely. Konečnou úpravu kabeláže není radno zanedbat, neboť aktivní chlazení této skříně má na bedrech pouze zdroj a ledabylým vedením kabelů bychom si mohli proudění vzduchu výrazně zeslabit. Nesmím také zapomenout na napájecí kabel. Výrobce totiž prozíravě k těmto skříním dodává eurokabel, jenž má konektor zalomený do pravého úhlu, aby netrčel ze strany a nezavázel.
Teplotní testy
Předem musím upozornit, že tato deska měla výrazné problémy s měřením teploty procesoru, což se projevovalo jejím silným nadhodnocováním. Musel jsem tedy přistoupit ke kroku, kdy jsem zapojil desku na stole, provedl pár zátěžových testů a výsledné teploty porovnal s těmi, jež jsem naměřil na základní desce DFI LANParty-UT nF4 Ultra-D. Uvědomuji si, že tato deska sama o sobě není zárukou přesného měření teplot, ovšem jestli mají být výsledky nějak použitelné, musím se pokusit je v rámci možností srovnat.
Sestava s obměněnou základní deskou tedy vypadá takto:
- Základní deska Gigabyte GA-K8NMF-9 (nForce4-4X)
- Procesor: Athlon 64 FX55@2.6GHz
- Chladič a ventilátor: Thermalright XP90C + Papst 3412 N/2GLE (92mm, 1600RPM)
- Operační paměť: V-Data 256MB DDR400
- Grafická karta: Club3D GF6600
- Pevný disk: Western Digital 80GB (WD800JB)
- Zdroj: Coolermaster RS-450-ACLY – 450W
Teplotní testy probíhaly při okolní teplotě 20°C, kdy k dosažení maximální zátěže posloužily programy Prime95, 3DMark 2003 (15x test Nature) a h2benchw. Konfigurace byla jasná a také jediná možná – jediný ventilátor k odvětrávání vzduchu ze skříně byl pomaloběžný 120mm ve zdroji Coolermaster, tudíž není divu, že testy dopadly tak, jak dopadly.
 | IDLE | LOAD |
CPU | 35°C | 56°C |
Chipset | 70°C | 75°C |
GPU | 54°C | 81°C |
HDD | N/A | 44°C |
Předpokládal jsem zde velký nárůst teplot při spuštění zátěže a to se také částečně projevilo, a to především pro procesor. Chladič je zde totiž umístěn tak, že vzduch skrz žebra proudí do stran, což je jednak dobře, protože může z jedné strany proudit skrz průduchy ven, ale možná by se dosáhlo mírně lepších výsledků, kdyby vzduch proudil přímo na ventilátor zdroje. Nejvíc by se tedy do této skříně hodil nějaký chladič typu heatpipe tower natočený tak, aby posílal vzduch ke zdroji. Ovšem ty se bez odstranění HDD šachty nevejdou.
CPU tedy dosahovalo stejných teplot, jako dosahují normální towery, když z nich také odvádí vzduch pouze zdroj. Podstatně lépe na tom ale byla grafická karta, když při stejném porovnání vychází o nějakých 7°C při zátěži lépe, naopak pevný disk propadl - 44°C není dobrý výsledek. Samostatnou kapitolou je teplota čipové sady. Tu samozřejmě zatím nemáme s čím srovnávat. Na této desce je chlazena rozlehlým pasivem s nízkými žebry, tedy pouze pasivně, což ji v málo větraných skříních musí zatápět - tu až na 75°C, potvrzených i externím teploměrem.
