Asus P5N7A-VM: GeForce 9300 pro všechny HD nadšence

Čipové sady Intel jsou drahé zejména z toho důvodu, že jde „pouze“ o identické kusy křemíku. Jinými slovy se liší vypnutím některých funkcí. Například takový plnohodnotný mainstreamový desktopový čipset P45 se od multimediálního G45 liší „pouze“ nezapojenými vývody pro monitor a upraveným BIOSem.

 

NVIDIA se vydala při vývoji jiným směrem a nForce 730i v sobě z důvodu snížení nákladů integruje severní a jižní most. Z pohledu koncového zákazníka lze tento krok lze hodnotit kladně. Nebudu zbytečně platit za technologie, které nepotřebuji. Slibně vypadá spolupráce se společností Apple – nové modely MacBook Air nesou mobilní variantu GeForce 9400M.

Při porovnání specifikací Intel vs. NVIDIA najdete pouze minimum rozdílů. Ano, na první pohled vypadají opravdu stejně. V obou případech je nativně podporována aktuální řada procesorů Core 2, starší modely založené na jádrech Prescott (např. Celeron D) fungují po provedení potřebných úprav BIOSu u výrobce základní desky. Dvoukanálový řadič pamětí je dnes zaběhlým standardem a smělou vizí do budoucna je podpora DDR3. Z hlediska papírových specifikací jsou na tom obě sady stejně. Na druhou stranu dvoučipové řešení Intel má vyšší spotřebu (ICH10 je vyráběn 130nm procesem).

Velmi často se můžeme setkat se situací, kdy hrubá síla procesoru přestává stačit, nebo je velmi neefektivní. Řeč je vykonávání různých algoritmů při konvertování videa nebo akcelerování fyziky (vřele doporučujeme přečíst článek PhysX aneb akcelerovaná fyzika ve hrách a listinu podporovaných her). Proto vzniklo API s podporou různých jazyků a výsledkem je například pomoc grafické karty při vykonávání skriptů ve Photoshopu. Pro hráče může velmi slibně dopadnout spolupráci NVIDIE s Ubisoftem.

Integrované jádro GeForce 9300/9400 nestačí? Máte možnost si za 1500 Kč dokoupit dvojnásobný výkon s GeForce 9400 GS. Jak je to možné? MCP7A umožňuje spojit tuto jinak pomalou kartu se svým integrovaným jádrem. Do stolního počítače jde o nesmyslný krok, ale ve skříni pro domácí kino, kde kvůli nedostatku místa vejde jenom low–profile karta, jde o asi jediné rozumné řešení zvýšení výkonu.

Blu–ray sebou přineslo nutnost komprimovat velké množství různých dat. Existuje několik rozlišení a dvě metody interpretace (prokládaně a progresivně). K jejich zpracování se používají různé kodeky; k nejrozšířenějším formátům patří starší a jednodušší MPEG–2, VC–1 a AVC (H.264) je kvůli většímu počtu kroků při zpracování náročnější na hardware. Podpora pro tyto funkce se ukrývá pod názvem PureVideo HD. Více informací o technologii Blu–ray se dozvíte na serveru TV Freak (Vývoj technologie videodisků, Technologie Blu-ray a její specifikace), o PureVideo zase na stránkách NVIDIE, srovnávací tabulku s podporovanými funkcemi potom naleznete zde.

Následuje kapitola věnující se základní desce, HTPC skříni SilverStone a konkurencí v podobě Intelu G45 Express.