Asus Silent Square – chladicí sendvič
23.3.2006, Jan Vítek, recenze
Do klání o ten nejvýkonnější chladič procesorů se zapojuje i tradiční a renomovaný výrobce základních desek, tudíž bychom mohli doufat, že jeho kvalita nebude za ostatními konkurenčními výrobky pokulhávat. Již podle specifikací, které mluví rovnou o desíti heatpipe a velkých rozměrech, tomu leccos napovídá. Nebudeme ale předbíhat, vše ukáží až teplotní testy.
Kapitoly článku:
- Asus Silent Square – chladicí sendvič
- Instalace a teplotní testy
- Závěrečné zhodnocení
Instalace na Socket 939 proběhla téměř hladce. Zaprvé je potřeba připravit chladiči pozici. Použít tedy lze stejně dobře jako rámeček z příslušenství ten, který jsme dostali k základní desce. Poté vezmeme ten horní, protáhneme jím šroubky a na ty nasadíme plastové distanční sloupky. Na intelovských socketech je situace v podstatě stejná, pouze místo dvou šroubků a sloupků použijeme čtyři.
Celek pak s pomocí křížového šroubováku připevníme na desku a můžeme pokročit dále. Dalším krokem bude rozprostření teplovodivé pasty na plochu heatspreaderu procesoru, pokud možno co nejrovnoměrněji a ne v přílišném množství. Chladič posadíme na procesor a zjistíme, že můžeme bohužel volit jen ze dvou směrů. Zrovna na naší DFI je socket obrácen špatně, takže vzduch bude proudit buď směrem vzhůru od grafické karty, nebo dolů k ní s tím, že první možnost je samozřejmě ta lepší. Nebude ani moc vadit, pokud chladič bude trochu blíž ke kartě, neboť ventilátor bude stále schovaný uvnitř těla. Ovšem toto není omluva. Vždy je lepší, když chladič posílá vzduch ve stejném směru, jako proudí okolní vzduch ve skříni, tedy v drtivé většině případů zepředu dozadu.
Po usazení chladiče na procesor již jen stačí prosunout klipsnu, usadit ji do pacek v rámečku a otočením páčky přimáčknout základnu k CPU. Dlužno říci, že mi klipsna dala trochu zabrat, neboť se otáčí dost ztuha a měl jsem obavy, abych při jejím páčení něco nepoškodil. Možná by bylo lepší použít plastu na kov, než ostrého kovu na kov, kde je třecí síla daleko větší. Nakonec se ale dílo podařilo a ve výsledku chladič drží ve svém uložení jak přibitý, takže dostatečný přítlak je zaručen.
Místa kolem chladiče nám zůstane dost i pro instalaci karty do prvního PCI Express x4 slotu, nemluvě o x16 slotu. Žebra začínají ve více než postačující výšce a pokud jde o retenční rámeček, ten má celkovou výšku měřenou od základní desky 26mm. Jenomže s ním musí každá deska počítat, takže s tímto si lámat hlavu také nemusíme. Opravdovým problémem tak zůstává 'pouze' nemožnost zvolit si orientaci chladiče po 90°, tudíž bych pro desky, které mají montážní otvory pro chladiče procesoru rovnoběžné s rozšiřujícími sloty, tento chladič asi nedoporučil.
Provoz a teplotní testy
Před samotnými teplotními testy se ještě krátce zmíním o zkušenostech z provozu chladiče Silent Square. Již asi nikoho nepřekvapí, že i zde se dočkáme osvětlení ventilátoru s pomocí LEDek, které svítí modrou barvou. V poslední době jako by snad ani jiné barvy neexistovaly; modře musí svítit ventilátory, zdroje, reprosoustavy, grafické karty, prostě pokud možno vše a už to začíná být trochu únavné. Kdyby alespoň všichni výrobci ponechávali na uživateli volbu, zda si osvětlení zapne, či ne, protože mít v noci zapnutou například reprosoustavu, jež svými vysokosvítivými diodami je schopná osvětlit protější stěnu, se nemusí líbit každému. V tomto případě je alespoň ventilátor i s diodami skryt uvnitř těla chladiče, takže je ostré modré světlo trochu ztlumeno a rozptýleno. A navíc to uvnitř skříně ani nevadí.
Hluk ventilátoru je na dobré úrovni. Sice bych se možná hádal, zda při svých 1800RPM dosahuje jen 18dBA, možná pouze tehdy, když jej samostatný držíme v ruce, jenže uvnitř chladiče je situace zcela jiná a nějakých 18dBA samotného ventilátoru je nám platné jak umrzlému zimník. Při maximálních otáčkách je tedy ten nejhlasitější hluk tvořen vzduchem, který je lámán lopatkami a následně naráží na ostré hrany žeber. Již mírným snížením otáček se ale aerodynamický hluk podstatně snižuje a dá se tedy říci, že už od 1600RPM je chladič tichý. Motorek ventilátoru se ozývá jemným vrčením cívek, což bych neviděl moc dramaticky a jiné nelibé zvuky jsem u něj nezaznamenal.
Teplotní testy chladiče probíhaly na naší tradiční sestavě:
Chladiče tedy měly o něco ztíženou úlohu danou zvýšením napětí procesoru AMD Athlon 64 FX55 z 1,5V na 1,6V. O zátěž se postaral program Prime95 a testování probíhalo s deskou položenou na stole při okolní teplotě 22°C. Kvůli předchozím testům jsem výsledné teploty o 1°C upravil, protože tam se testovalo při okolní teplotě 21°C.
O konkurenci se postaral výkvět vzduchových chladičů dneška. Ty samozřejmě nepoužívají ventilátory stejných velikostí, ale všech základních, tedy 80, 92 a 120mm. Všechny chladiče podporující 80mm ale umožňují i instalaci 92mm, takže jsem od nejmenší velikosti upustil a testoval pouze 92mm a 120mm s tím, že jsem zvolil následující nastavení otáček - v ultratichém módu to bylo 1350RPM pro 92mm a 700RPM pro 120mm a v normálním to bylo 1600RPM, respektive 1200RPM. Konkrétně v dnešním testu půjde o tyto chladiče:
Výsledky při otáčkách ventilátoru 1350RPM staví tento chladič mezi průměr, jak při provozu bez zátěže, tak i u výsledků měření teplot při 100% zátěži. Teď už si začneme všímat i cenové hladiny. Asus Silent Square se pohybuje na cenové hladině asi 1250Kč s DPH, takže jej předhání například Thermaltake Big Typhoon, jenž je o něco levnější. Ten sice při 700RPM pokulhává, ale ve vyšších otáčkách se už dostává na čelo celého pole.
Zvýšené otáčky na 1600RPM jen utvrdilo pozici testovaného chladiče, jenž tím definitivně zapadl přímo mezi průměr. Již zmíněný Big Typhoon si zde v podstatě podává ruku s vedoucí Noctuou NH-U 12 a Silent Square nechává daleko za sebou. Pokud bych měl tyto chladiče srovnat podrobněji, tak vhledem k odlišné konstrukci se liší především instalací. Big Typhoon se sice instaluje o něco složitěji, ovšem se nemusíte starat o orientaci socketu jako u Silent Square a víceméně máte také postaráno o chlazení mosfetů.
Thermaltake Big Typhoon
Celek pak s pomocí křížového šroubováku připevníme na desku a můžeme pokročit dále. Dalším krokem bude rozprostření teplovodivé pasty na plochu heatspreaderu procesoru, pokud možno co nejrovnoměrněji a ne v přílišném množství. Chladič posadíme na procesor a zjistíme, že můžeme bohužel volit jen ze dvou směrů. Zrovna na naší DFI je socket obrácen špatně, takže vzduch bude proudit buď směrem vzhůru od grafické karty, nebo dolů k ní s tím, že první možnost je samozřejmě ta lepší. Nebude ani moc vadit, pokud chladič bude trochu blíž ke kartě, neboť ventilátor bude stále schovaný uvnitř těla. Ovšem toto není omluva. Vždy je lepší, když chladič posílá vzduch ve stejném směru, jako proudí okolní vzduch ve skříni, tedy v drtivé většině případů zepředu dozadu.
Po usazení chladiče na procesor již jen stačí prosunout klipsnu, usadit ji do pacek v rámečku a otočením páčky přimáčknout základnu k CPU. Dlužno říci, že mi klipsna dala trochu zabrat, neboť se otáčí dost ztuha a měl jsem obavy, abych při jejím páčení něco nepoškodil. Možná by bylo lepší použít plastu na kov, než ostrého kovu na kov, kde je třecí síla daleko větší. Nakonec se ale dílo podařilo a ve výsledku chladič drží ve svém uložení jak přibitý, takže dostatečný přítlak je zaručen.
Místa kolem chladiče nám zůstane dost i pro instalaci karty do prvního PCI Express x4 slotu, nemluvě o x16 slotu. Žebra začínají ve více než postačující výšce a pokud jde o retenční rámeček, ten má celkovou výšku měřenou od základní desky 26mm. Jenomže s ním musí každá deska počítat, takže s tímto si lámat hlavu také nemusíme. Opravdovým problémem tak zůstává 'pouze' nemožnost zvolit si orientaci chladiče po 90°, tudíž bych pro desky, které mají montážní otvory pro chladiče procesoru rovnoběžné s rozšiřujícími sloty, tento chladič asi nedoporučil.
Provoz a teplotní testy
Před samotnými teplotními testy se ještě krátce zmíním o zkušenostech z provozu chladiče Silent Square. Již asi nikoho nepřekvapí, že i zde se dočkáme osvětlení ventilátoru s pomocí LEDek, které svítí modrou barvou. V poslední době jako by snad ani jiné barvy neexistovaly; modře musí svítit ventilátory, zdroje, reprosoustavy, grafické karty, prostě pokud možno vše a už to začíná být trochu únavné. Kdyby alespoň všichni výrobci ponechávali na uživateli volbu, zda si osvětlení zapne, či ne, protože mít v noci zapnutou například reprosoustavu, jež svými vysokosvítivými diodami je schopná osvětlit protější stěnu, se nemusí líbit každému. V tomto případě je alespoň ventilátor i s diodami skryt uvnitř těla chladiče, takže je ostré modré světlo trochu ztlumeno a rozptýleno. A navíc to uvnitř skříně ani nevadí.
Hluk ventilátoru je na dobré úrovni. Sice bych se možná hádal, zda při svých 1800RPM dosahuje jen 18dBA, možná pouze tehdy, když jej samostatný držíme v ruce, jenže uvnitř chladiče je situace zcela jiná a nějakých 18dBA samotného ventilátoru je nám platné jak umrzlému zimník. Při maximálních otáčkách je tedy ten nejhlasitější hluk tvořen vzduchem, který je lámán lopatkami a následně naráží na ostré hrany žeber. Již mírným snížením otáček se ale aerodynamický hluk podstatně snižuje a dá se tedy říci, že už od 1600RPM je chladič tichý. Motorek ventilátoru se ozývá jemným vrčením cívek, což bych neviděl moc dramaticky a jiné nelibé zvuky jsem u něj nezaznamenal.
Teplotní testy chladiče probíhaly na naší tradiční sestavě:
- Základní deska: DFI LANParty-UT nF4 Ultra-D
- Procesor: Athlon 64 FX55@2.6GHz 1.6V, Cool'n'Quiet vypnuto
- Operační paměť: V-Data 256MB DDR400
- Grafická karta: Club3D GF6600
- Pevný disk: Seagate Barracuda 7200.9 40GB
- Zdroj: Coolermaster RS-450-ACLY – 450W
Chladiče tedy měly o něco ztíženou úlohu danou zvýšením napětí procesoru AMD Athlon 64 FX55 z 1,5V na 1,6V. O zátěž se postaral program Prime95 a testování probíhalo s deskou položenou na stole při okolní teplotě 22°C. Kvůli předchozím testům jsem výsledné teploty o 1°C upravil, protože tam se testovalo při okolní teplotě 21°C.
O konkurenci se postaral výkvět vzduchových chladičů dneška. Ty samozřejmě nepoužívají ventilátory stejných velikostí, ale všech základních, tedy 80, 92 a 120mm. Všechny chladiče podporující 80mm ale umožňují i instalaci 92mm, takže jsem od nejmenší velikosti upustil a testoval pouze 92mm a 120mm s tím, že jsem zvolil následující nastavení otáček - v ultratichém módu to bylo 1350RPM pro 92mm a 700RPM pro 120mm a v normálním to bylo 1600RPM, respektive 1200RPM. Konkrétně v dnešním testu půjde o tyto chladiče:
- Asus Silent Square (92mm)
- Noctua NH-U 9 (92mm)
- Noctua NH-U 12 (120mm)
- Thermalright XP90C (92mm)
- Zalman CNPS 9500 LED (92mm)
- Scythe Ninja (120mm)
- Thermaltake Tower 112 Cu (92mm)
- Arctic Cooling Freezer 64 Pro (92mm)
- Thermalright HR-01 "HighRiser" (120mm)
- Thermaltake Big Typhoon (120mm)
Zvýšené otáčky na 1600RPM jen utvrdilo pozici testovaného chladiče, jenž tím definitivně zapadl přímo mezi průměr. Již zmíněný Big Typhoon si zde v podstatě podává ruku s vedoucí Noctuou NH-U 12 a Silent Square nechává daleko za sebou. Pokud bych měl tyto chladiče srovnat podrobněji, tak vhledem k odlišné konstrukci se liší především instalací. Big Typhoon se sice instaluje o něco složitěji, ovšem se nemusíte starat o orientaci socketu jako u Silent Square a víceméně máte také postaráno o chlazení mosfetů.
Thermaltake Big Typhoon
