Biostar TForce4 U 775 - základ s nF4U IE
28.4.2006, Martin Voigts, recenze
Značka Biostar nemá mezi lidmi, kteří se pohybují dnes a denně v IT, tak zvučné jméno jako někteří jiní výrobci. Znamená to ale, že to automaticky něco vypovídá o kvalitě? Nebo zkrátka jen patří do segmentu základních desek, které nejsou produkovány s takovou „láskou a péčí“ jako produkty pro hardcore overclockery? Nebo je to úplně jinak? Na tyto otázky vám snad odpoví tato recenze.
Kapitoly článku:
Barevné odlišení je následující:
Spolupráce s paměťovými moduly
Spolupráci základní desky s paměťovými moduly jsem v recenzi přesunul až za všechny ostatní testy. Důvod je ten, že se tyto testy nerealizovaly. Základní deska mi k testu dorazila s poněkud ohnutým jedním pinem na vnitřní straně LGA. Šéfredaktor si toho v redakci všiml, ale jemu deska fungovala, a tak mi ji poslal k dalšímu testování. U mě ovšem deska tvrdošíjně odmítala jakkoli pracovat, a tak jsme se rozhodli vyzkoušet jedinou možnost, která nás napadala. Řekli jsme si, že zkusím pin znovu naohýbat tak, aby byly obnoveny jeho původní vlastnosti. A tak jsem se jal zubařské pinzety a zkusil pin porovnat. Podařilo se, a proto jsem mohl provést testy výkonu a přetaktování s procesorem Pentium 4 630. Výměnu procesoru za Pentium D 820 revize B0 deska přežila, a tak jsem mohl provést i testy přetaktování s tímto pocesorem. Po další výměně procesoru za Pentium 4 3,4 GHz Extreme Edition se ovšem deska začala chovat naprosto stejně, jako když jsem ji převzal – po zapnutí se roztočily větráky, diodová signalizace vytížení operační paměti fungovala pouze na jenom modulu a na monitoru nenabíhal obraz. Po sundání procesoru a prozkoumání patice jsem si všiml, že můj starý známý se zase toulá tam, kde nemá. Pokusil jsem se tedy narovnat onen nešťastný pin ještě jednou, ovšem tenhle pokus už tenký kousek kovu nevydržel a zůstal i přes velmi jemné zacházení v pinzetě. Vzhledem k tomu, jak snadno šel narovnat už předtím, předpokládám, že byl někým rovnaný už před převzetím desky šéfredaktorem už i jen proto, že i on si při přebírání všiml jeho ne zcela korektní pozice.
Dovolím si tedy alespoň připomenout metodiku testování, kterou naše redakce běžně používá. Spolupráce desky s pamětmi se testuje za pomoci dvojice gigabytových modulů Corsair TWIN2X2048-6400PRO (XMS6405v1.1), která představuje high-end v oblasti paměťových modulů DDR2. Moduly jsou výrobcem certifikované až na frekvenci 800MHz s časováním 5-5-5-12 a při napětí 1.9V (čili se jedná pouze o 0.1 V nad standardem). Jejich specialitou je nadstandardní provedení, které je pro zástupce série s koncovým značením PRO společné - rozměrný, oboustranný hliníkový pasiv se sérií barevných LEDek na svém hřbetu indikujících vytížení modulu.
Testování stability probíhá pomocí testovacího programu Memtest86+ v podobě poslední verze 1.65 a všechny hodnoty uváděné v recenzích znamenají, že při daném nastavení Memtest86+ proběhl celý bez jediné chyby. Bohužel nebylo možné u této desky pomocí Speedfanu zjistit napětí pamětí. Avšak s přihlédnutím k tomu, že si deska ani při výraznějším přetaktování automaticky nemění napětí procesoru, lze předpokládat, že i napětí pamětí nechává na standardní hodnotě.
- červená = Gigabyte GA-G1975X (čipová sada i975X)
- modrá = Gigabyte GA-8I955X Royal (čipová sada i955X)
- zelená = MSI P4N SLI (čipová sada nForce4 SLI IE)
- šedivá = Asus P5N32-SLI Deluxe (čipová sada nForce4 SLI x16)
- tmavě červená = Biostar TForce4 U 775 (čipová sada nForce4 Ultra IE)
- fialová = Asus P5ND2 SLI (čipová sada nForce4 SLI IE)
Spolupráci základní desky s paměťovými moduly jsem v recenzi přesunul až za všechny ostatní testy. Důvod je ten, že se tyto testy nerealizovaly. Základní deska mi k testu dorazila s poněkud ohnutým jedním pinem na vnitřní straně LGA. Šéfredaktor si toho v redakci všiml, ale jemu deska fungovala, a tak mi ji poslal k dalšímu testování. U mě ovšem deska tvrdošíjně odmítala jakkoli pracovat, a tak jsme se rozhodli vyzkoušet jedinou možnost, která nás napadala. Řekli jsme si, že zkusím pin znovu naohýbat tak, aby byly obnoveny jeho původní vlastnosti. A tak jsem se jal zubařské pinzety a zkusil pin porovnat. Podařilo se, a proto jsem mohl provést testy výkonu a přetaktování s procesorem Pentium 4 630. Výměnu procesoru za Pentium D 820 revize B0 deska přežila, a tak jsem mohl provést i testy přetaktování s tímto pocesorem. Po další výměně procesoru za Pentium 4 3,4 GHz Extreme Edition se ovšem deska začala chovat naprosto stejně, jako když jsem ji převzal – po zapnutí se roztočily větráky, diodová signalizace vytížení operační paměti fungovala pouze na jenom modulu a na monitoru nenabíhal obraz. Po sundání procesoru a prozkoumání patice jsem si všiml, že můj starý známý se zase toulá tam, kde nemá. Pokusil jsem se tedy narovnat onen nešťastný pin ještě jednou, ovšem tenhle pokus už tenký kousek kovu nevydržel a zůstal i přes velmi jemné zacházení v pinzetě. Vzhledem k tomu, jak snadno šel narovnat už předtím, předpokládám, že byl někým rovnaný už před převzetím desky šéfredaktorem už i jen proto, že i on si při přebírání všiml jeho ne zcela korektní pozice.
Dovolím si tedy alespoň připomenout metodiku testování, kterou naše redakce běžně používá. Spolupráce desky s pamětmi se testuje za pomoci dvojice gigabytových modulů Corsair TWIN2X2048-6400PRO (XMS6405v1.1), která představuje high-end v oblasti paměťových modulů DDR2. Moduly jsou výrobcem certifikované až na frekvenci 800MHz s časováním 5-5-5-12 a při napětí 1.9V (čili se jedná pouze o 0.1 V nad standardem). Jejich specialitou je nadstandardní provedení, které je pro zástupce série s koncovým značením PRO společné - rozměrný, oboustranný hliníkový pasiv se sérií barevných LEDek na svém hřbetu indikujících vytížení modulu.
Testování stability probíhá pomocí testovacího programu Memtest86+ v podobě poslední verze 1.65 a všechny hodnoty uváděné v recenzích znamenají, že při daném nastavení Memtest86+ proběhl celý bez jediné chyby. Bohužel nebylo možné u této desky pomocí Speedfanu zjistit napětí pamětí. Avšak s přihlédnutím k tomu, že si deska ani při výraznějším přetaktování automaticky nemění napětí procesoru, lze předpokládat, že i napětí pamětí nechává na standardní hodnotě.
