BitFenix Hydra Pro a Recon pro vaše ventilátory

Použití tohoto regulátoru je velmi jednoduché, takže i z hlediska zkušeností z provozu není téměř o čem psát. Zmínit se mohu pouze o jediném, a sice o tom, jaké rozmezí napětí tento regulátor nabízí. Pro účely měření jsem danou větev zatížil zapojením ventilátoru a multimetrem změřil dodávané napětí. Ve všech případech šlo o stejné rozmezí - 4,8 až 12,1 V. Co se týče funkce pro ovládání LED, pak jde pouze o spínač uzavírající okruh, který tedy není pod napětím.

Hydra Pro také nenabízí žádnou zpětnou vazbu, takže pokud se nějaký ventilátor přestane točit, uživatel to díky regulátoru nezjistí. To je ostatně jasné již poté co zjistíme, že napájecí kabely mají jen dva vodiče, takže chybí třetí pro sledování otáček.

 

 

V případě modelu Recon je již situace daleko složitější, už jen proto, že kromě konektoru Peripheral Power musíme pro plné využití možností Reconu zapojit také kabely na interní USB headery. Ovšem už po zapojení napájení lze regulátor díky dotykovému LCD panelu využívat, takže se na něj podívejme. Nejdříve se zmíním o kvalitě displeje, jehož číslice a piktogramy jsou znázorněny velmi pěkně a čistě, ale počítejte s tím, že pokud máte skříň na zemi, pak z ostrého úhlu seshora nepoznáte, co displej ukazuje. Platí tedy, že čím přímější pohled, tím jasnější je, které části jsou vysvíceny a které ne.

Ihned po zapnutí počítače se zapne i displej, který je zaplněn údaji a dotykovými tlačítky. Když to vezmeme zleva, pak jde o přepínač mezi automatickým (viz níže) a manuálním režimem a v případě výběru manuálního poslouží tlačítka + a - pro nastavení hodnot, třeba otáček ventilátorů nebo prahu teplot pro alarm.

Dále tu jsou číselné údaje ukazující teplotu čidel (°C nebo °F), což je zároveň tlačítko pro nastavení prahové hodnoty alarmu, a aktuální otáčky připojených ventilátorů (rozlišení je 100 RPM). Stupnice uprostřed zhruba znázorňuje nastavené otáčky od minima po maximum a pomocí spodních číslic 1 až 5 pak přepínáme mezi jednotlivými kanály pro ventilátory a teplotní čidla.

Znázorněný animovaný ventilátor vpravo není jen grafická blbůstka, ale také tlačítko, s jehož pomocí aktivujete mód nastavení otáček, které pak upravíte tlačítky + a -. Pak stačí jen počkat a po chvíli začne regulátor sám měnit otáčky na požadovanou hodnotu, přičemž dle multimetru je změna napětí opravdu pozvolná. Pokud selže (napětí bude třeba příliš nízké pro udržení ventilátoru v chodu), pak regulátor sám obnoví výchozí otáčky. A nakonec jsou tu u pravého okraje tlačítka pro vypnutí zvukových upozornění a nakonec vypínač displeje. Ten stačí stisknout po dobu tří sekund a pro opětovné zapnutí se dotknout jakéhokoliv místa.

Ještě jsem nezmínil, jak regulátor pracuje v automatickém módu. Podle manuálu, pokud teplotní čidlo ukáže hodnotu pod 20 °C (to nebude asi téměř nikdy), ventilátor se bude točit na 40 % plné rychlosti. Mezi 20 °C a 60 °C bude nastaven na 40 - 100 % otáček a po překročení teplotní meze 60 °C bude pracovat pouze na 100 procent. Manuál však uvádí, že nastavení otáček je realizováno pomocí "frequency modulation", což by ukazovalo na PWM, ovšem vzhledem k údajům multimetru a absenci čtvrtého pinu v konektorech ventilátorů toto můžeme vyloučit. Jedná se o normální lineární změnu napětí, a to v sobě nese i problémy.

Ty se projevily poté, co jsem zkoušel provozovat nějaké ventilátory na automatický režim. Noctua NF-P12 pracovala dobře, ale ventilátory Papst měly velké problémy a byly s automatickým režimem v podstatě nepoužitelné. Šlo o to, že se regulátor snažil jejich otáčky nastavit na nějakých 50 %, došlo to až tak daleko, že napětí nebylo dostatečně vysoké pro udržení ventilátoru v chodu. Následně regulátor zapípal a pustil do ventilátoru plné napětí, aby se pak zase pokusil otáčky snížit a tak stále dokola. Při využití PWM regulace, jak je dobře známo, je však možné dosáhnout nižších otáček díky tomu, že jsou využívány pulzy plného napětí. Musíte mít ale ventilátor, který PWM podporuje, tedy model s čtyřžilovým napájecím kabelem.

Pak je tedy lepší využít manuální nastavení, které je stejně lepší. Nastavení si panel samozřejmě pamatuje i poté, co jej odpojíme od napájení.

Nyní se dostáváme už k softwaru, pro jehož využití, jak jsem zjistil, stačí zapojit jeden konektor pro interní USB headery, takže není třeba zaplácnout ještě druhý (alespoň v našem případě na Gigabyte GA-890GPA-UD3H). Výrobce dodává daný software v jednom raru s instrukcemi, respektive jej nabízí ke stáhnutí na svých stránkách. Ony instrukce doporučuji nastudovat, protože se tím vyhnete případnému tápání. Jde o to, abyste spustili instalaci jako administrátor, pak se také musí aktivovat služba Fan Controller Service a nastavit na automatické spuštění. V případě, že i pak nebude spojení fungovat, jsou připraveny i další kroky, ale nám stačilo ručně spustit zmíněnou službu a do prohlížeče zadat cestu http://localhost:9980. Port 9980 budete muset forwardovat na vašem routeru v případě, že budete chtít využít možnost ovládání přes síť (i Internet) z jiného počítače či mobilu.

V prohlížeči se objeví toto okno, v němž můžeme snadno a rychle regulovat všech pět ventilátorů najednou, přičemž panel reaguje rychle a informuje nás také o tom, jaké napětí do ventilátoru zrovna posílá. Můžeme zde dělat vše, co umožní dotykový displej, ovšem navíc máme možnost vytvořit tři profily P1, P2 a P3. Mezi těmi se můžeme jednoduše přepínat, tlačítkem SET přiřadíme aktuální nastavení danému profilu, tlačítko RESET ho vrátí do výchozího nastavení a nakonec LOAD a SAVE umožní profily načítat z disku a ukládat na něj.

Mobilní rozhraní je řádně zjednodušené, aby nezabíralo tolik prostoru a vešlo se na jednu obrazovku, ale i tak nabídne kromě informací o IP adresách a zbytečného tlačítka Shutdown (stačí zavřít prohlížeč) to samé.

Konec této kapitoly patří teplotním čidlům, která dle infračerveného teploměru Fluke 62 Mini ukazovala nadsazené hodnoty o cca 2 až 3 °C.