Nechápu co má 64bit společného s PCIexpres. V režimu 32bit nedochází k žádné emulaci, AMD tvrdí že je tento procesor plně kompatabilní, tak proč ho netesovat v 32bit.

Fajn, ale zapominas taky. Napriklad ze ten zminovany athlon neni cisty 64 bitovy procesor, ale to taky neresis. A dale rozdil mezi 32 a 64 bitovem procesoru je v delce adresovani, zadny jiny podstatny rozdil neni.

diky 64bit umi este adresovat vic pameti;)

no a ty mas wokynka 64bitövy?
oni totiz este pro athlon64 nejsou;
microsoft se louda...

vždyť nejsou jen vokýnka, co takle prubnout tučňáka ten 64bit už umí a A64 podporuje
spíš jestli jsou pod linuxem nějaké objektivní testy

Zkus si zpomalit to Pentium 4 přes CPUMSR. Když dáš výkon obou procesorů ­(Hyper­-Threading­) na 12,5%, mohl by ten chladič jít vyměnit i za chodu...

Jde to, ale procesor nesmí být zatížený. Měl jsem na P4 při tomto experimentu 60 stupňů. Při zatížení letěla teplota nahoru víc než 20 stupňů za vteřinu. Video z THG bylo zaplacené, to přece všichni víme.

Ja to mel zatizene ­"pouze­" Windows. Ale to video je opravdu fake, sam jsem se o tom presvedcil. Pocitac se vypl asi sekundu ­(mozna i min­) po sejmuti chladice.

Mně to jelo ­- Wilík 2 GHz ­(93W­). Teplota 60, po spuštění BurnK7 do vteřiny 80. Zpomalování absolutně nestíhá, kdybych Burn hned nevypnul, procesor dosáhne snadno 100 stupňů a pak se vypne.

Jaksi jsem jiz nemel odvahu pokouset zvyseni napeti na jadre. Kdyz vezmeme v uvahu, ze SOI je delane pro napeti 1,65V, je i 1,75 dost a skok na 1,8V by mohl byt smrtelny ­- nejdriv procesor a ja bych asi sel za nim :)

sorry ale ten odkaz jaksi nefunguje

protoze tenhle system ma chybu; a dela to ze odkaz kdyz zkopirujes do brosweru tak udela pomlcku u numbe­­-rs.com ; tu musis smazat

Kritizovat něčí pravopis a napsat do té kritiky chybu...

"Odborníkovi­" na češtinu chybí po ­"ZS­" čárka. Tuším, že věty vedlejší vložené se berou někdy v šesté či sedmé třídě ZŠ.

Vzhledem k tomu že Martin je jeden z mála lidí ­- které znám ­- kteří do ladění grafik a procesorů opravdu vidí, nevidím důvod, proč by neměl mít odvahu ­"veřejně psát­". Jiným problémem je pravopis, to ale je spíš naše chyba že není dost peněz na zaplacení korektora, který by každý den prošel těch ­-en desítek tisíc znaků, udělal v počítači korekturu a pustil to ven.
A nesmírně by mě zajímalo co je na článku pseudoodborné. Mohl byste citovat formulaci ze které to vyplývá ? Možná by bylo dobré, kdybyste se ­- dříve než napíšete své podnětné a přínosné připomínky ­- podíval do textu článku a zamyslel se, jestli náhodou autor něco nemyslel trochu jinak. Všichni jsme jenom lidi.

Ba ba i soudruzi z NDR udělali někde chybu......
K tomu korektorovi Word přeci opravuje chyby :­).

To snad nemyslíte vážně? Word je schopen opravit tak překlepy a základní gramatická pravidla ­(vyjmenovaná slova, občas s­/z, atd.­). V okamžiku kdy píšete text, který používá spoustu anglických výrazů ­(typicky věci kolem HW a IT­) tak je pro vás oprava pravopisu spíše otravným protivníkem než pomocníkem :­-­).

P.S. rád bych viděl program, který bude natolik sofistikovaný, že zvládne třeba shodu podmětu s přísudkem.

Myslel jsem právě překlepy a základní gra­matická pravidla, to zady v diskusi někomu vadilo:­).
Jinak ten kdo má takovéhle problémy s pravopisem by neměl psát recenze, bez toho aby mu je někdo zkontroloval. V tom případe je zapotřebí korektor.

V malem a tichem case? To jste ale na spatne adrese, dnes je recenze na tema vykon a ne tichost ­(a maly vykon­).
Placena reklama?? Co je na recenzi zaplacene? Vsechny grafy jsou naprosto jasne, pokud nebude Prescott opravdu vykonny, je na vykonnostni spici AMD. To je dobre videt i bez pouziti lednicky. Nechci nijak nadrzovat, ale grafy jsou neuprosne.

O tom zda je PC prodejne ci nikoliv se zde nerozhoduje, ale pokud jiz nic jineho, je to dobra ukazka, kde se bude pohybovat vykon procesoru AMD v pristim roce. A take proc vyrobil Intel procesor Pentium 4 EE? Je to otazka prestyze, mit nejvykonnejsi procesor ­(coz se nepovedlo, zatim je to pouze maly primotop­). Stejne jako automobilky vyrabi draha auta, kter se moc neprodavaji, ale pekne se na ne kouka, tak i pocitacove firmy vzdy vyrobi nejaky TOP produkt, kterych se proda par kusu, ale dobre vytvari image firmy. O to take FOXu asi slo.

Kup si zeli, neboli celerona s pasivem, na to mrskni grafiku tak 3 roky starou a tez s pasivem a pak jen sezen tichy zdroj, nejlepe opet s pasivem :­)­)­)­)­)­)
a pak budes kralem tichych kompu, az na to ze se to kousne pri dune2. :­)­)­)­))

Tolik bych tomu nefandil, aby jsi nakonec nehral Grand Prix od Accolade. :­-­)­))

No dobre, u her kazdopadne vede AMD, to je bez diskuze a nemusite mit ani nic super, ale ted bych se radeji podival na kompilaci programu a matematicke vypocty a myslim, ze by procesor od AMD Intelu nestacil ­(samozrejme odpovidajici relace­).

Jak muzes rict, ze by jsi chtel videt nejake kompilace nebo matematicke vypocty??? A co jsou pak testy MSVC a MSVC 7 ­( poslatevny na novejsim kompilatoru Visual ++­) a z matematicky narocnych je pak SuperPI. Tak prosim, pred takovym neuvazenym komentarem doporucuji clanek precist az do konce.

Přesně jak psal níže Martin. Kolik myslíte že se prodá takových speciálů jako je Aston Martin z Die Another Day? FOX prostě udělal opravdový speciál a čeká, že se kolem něj strhne velká diskuze a lidé si zapamatují značku firmy, která ten počítač udělala.

Jinak neřekl bych, že PC je neprodejné, jen ­"extrémně těžko­" prodejné. Osobně bych řekl, že drtivá většina prodávaných PC se značkou FOX, budou počítače z běžné cenové hladiny... Tohle je ovšem kusovka, která vytváří image firmy...

No skoro bych řekl, že vodní, neřkuli vzduchové chlazení by cedlo k mnohem vyššímu napětí ­- uživatel takové sestavy by byl mnohem víc napjatý, jestli mu ten procesor shoří hned nebo až za chvíli :­))

Myslite tenhle clanek: http:­/­/www.zive.cz­/mod_consultancy­/SubChild.asp?Qst=125149&Main=69 ? Doporucuji podivat se na konkurenci.

Schvalne jsem se tam dival a bohuzel, jsem tam zadny clanek nevidel. Dostal jsem se pouze do nejake ­"poradny­".

Dneska to tam uz neni, to asi byla takova kravina, ze to sundali dolu.

Jestli si to dobre pamatuju ze skoly, tak supravodic, ktery snese nejvetsi ­"teplo­" byla jakasi keramika ­(v nazvu mela nejake ­"Y­" :­-­)­) a ta teplota byla ­-77 stupnu celsia, i tak je to porad min nez ­-52, co ukazoval teplomer. Bohuzel u supravodicu neplati, nedostaneme­-li dostatecne nizkou teplotu, bude to jenom trochu min supravodive ... :­-)

V dubnu 1987 bylo v USA supravodivosti dosaženo při 240 K, v květnu 1987 v Indii 273 K ­(= 0 °C­), v červnu v Japonsku 300 K a pak dokonce 338 K ­(= +65 °C­). V tom problém není, spíš v tom, že
- jsou zatím extrémně vysoké výrobní náklady
- tyhle ­"vysokoteplotní­" supravodiče snesou strašně malou proudovou hustotu
- málokdy se u nich podaří dosáhnout stabilného supravodivého efektu po delší dobu a v celém průřezu
Ale o tomhle autor nepsal, spíš jen tak pro doplnění ­- bylo by fajn kdyby se o tom chtěl někdo kdo tomu rozumí nějak populárně rozepsat.

este sem to cely necet; ale nevsim sem si ze by pan stepanek tvrdil; ze dochazi k supravodivosti pri nizkych teplotach;

on rek ze se k tomuto stavu blizime vice; cim ta teplota je nizsi; a ano; dosahneme ji pri ­-273,15°C neboli 0 K neboli pri apsolutni nule kdy ustava jakykoli pohyb castic a elektrony nenarazeji na mrizku a tim padem odpor nemame a nemame ani teplo atd atd

Ehmm. 1.Stavu supravodivosti se neda blizit, protoze ten nastava skokem.

2. 0K nelze dosahnout a i kdyby, tak to zanmena zanik atomu, protoze ustane pohyb elektronu a tudiz se atom zhrouti sam do sebe. Dekuji za pozornost.

K bodu 2­) ­- v současné době se poměrně intenzívně diskutuje o záporných teplotách ­(myšleno ve stupních Kelvina­). Nikdy neříkej nikdy.

0°K má být absolutní nula, něco jako rychlost světla, zkrátka hranice a konečná. Nebo další tvrzení, které neplatí ?

Přesně tak.. minimálně se o tomhle dogmatu začíná hodně silně pochybovat.

Je to mozne, ale podle mych vedomosti ma pri termodynamicke teplote 0K ­(bez znaku °­) ustat pohyb castic a dojit k zaniku atomu ­(pri pravdepodobnem vyzareni gama fotnu­), protoze termodynamicka teplota je vlasne vnejsi projev vnitrni energie, tudiz nizsi teplota pravdepodobne neexistuje.

Taky by mě zajímalo jak si takovou zápornou teplotu mám vlastně představit.. no, ono to bude asi pojímaný relativně, tzn. ty částice se buď budou ­"hýbat­" nestandardním způsobem nebo to budou nějaký nestandardní částice, nějak si na to nevzpomínám ­- výsledkem by prostě mělo být že kdybyste měřil rozdílovou ­"teplotu­" těchto částic a částic běžných, výsledek odpovídá záporné teplotě.

To je kazdapadne zajimava myslenka, ale opakuji, ze termodynamicka teplota je definovana jako kineticka energie castic, ale na druhou stranu je mozne, ze pri extreme nizkych energiich, ktere neumime dosahnout, neklesa linearne.

hej, mně se zdá, že teplota je kynetická energie částic, ale částic jako atomů, kmitajících v krystalový mřížce a tím jak kmitaj narážej na ostatní a dál a dál a dál, až takhle kmitaj všechny tyhle atomy v tý mřížce a tak se šíří teplo,...proto třeba v kovový vazbě ­(což je vazba dost pevná, tzn. ty atomy jsou na sobě nalepený těsně dochází k lepšímu přenosu tepla, protože jeden atom kmitne a hned narazí do dalšího,...­) ty jsi asi myslel kmitání elektronů a těhle kravin v atomu, ale s těma to snad nemá co dělat,...jo nedávno se objevily ještě menší částice ze kterých se skládají elektrony,...ale není to skoro vůbec probádaný, tak se za elementární považujou pořád ty výše zmíněný,...

k tomu skoku k supravodivosti, to se mi nezdá ­(sice sem na to dost buranskej, ale podle mýho selskýho rozumu­),...u kovů klesá odpor s teplotou,...a 5K nebo 5°C jak chcete, je docela dost znát, stačí si na Ohm­-meter fláknout kus drátu a proměřit to,...takže by měl odpor úměrně klesat s teplotou,...takže by snad k tak rapidním skokům u teplot blížících se absolutní nule nemělo docházet,...mno bůh ví :o/

Co se tyce te mrizky tak souhlas, ale s tim poklesem teplot spolecne s poklesem odporu to je trosku jinak. Sice mas pravdu v tom ze pokles odporu je umerny poklesu teploty vodicu, ale presto by k supravodivosti nedoslo.
Ten pokles neni linearni, ale je tam vicemene logaritmicka krivka, takze v malych rozdilech se zda jako linearni, ale neni.

Před pár stovkami let si lidé mysleli, že Zeměkoule je placka ­(ev. ji drží sloni­). Ze součastného pohledu se tomu jen smějeme. Třeba se Vám taky budou smát :­)­)­)­)­))

lze se mu blizit; tim ze se zmensuje odpor pri snizovani teploty;
regoval sem na to; ze sem nezaznamenal; ze by pan stepanek psal; ze supravodivost se dosahuje pri nizkych teplotach

Ale supravodivost buď je a nebo není, nic mezi neexistuje. Supravodivost není jen otázka teplot, ale také výběru materiálu.

Ale v článku se nemluví o tom, že by bylo dosaženo supravodivosti. Supravodivost je stav, kdy odpor není. A snad souhlasíte s tím, že čím nižší teplota, tím nižší odpor. Co je špatného na tvrzení, že při nižší teplotě je odpor způsobovaný mezitranzistorovými spoji menší než při teplotách kolem +60 stupňů Celsia?

Dle vlákna je snad proboha jasný na jaké souvislosti reaguju. Přispivatelé přede mnou se jasně dohadují o supravodivosti, s tím že se jí lze přiblížit. A co se týká snížení odporu, protože na spoje je použita měď, tak v tomto rozsahu teplot je to téměř zanedbatelné. V tomto případě chladící systém řeší rychlejší a lepší přenos odpadního tepla z CPU, tohoto efektu lze v určité míře dosáhnout vodním chlazením.

kazdy kov ma kritickou teplotu pri ktere se stava supervodivym a to je skokem; ale cim je mensi teplota tim je mensi merny odpor...

Sice se tady hádáte o supravodivosti, ale víte, že existuje i jev zvaný supratekutost? Nastává údajně za teplot kolem 0°K a pak vám kapaliny tečou i do kopce ­(kapalinou se za této teploty myslí třeba helium­). Říkali nám o tom na gymplu, rád ybch to někdy viděl :­-)

Jo, supratekost existuje, kapalina pak vyrovnává hladinu i když má v cestě nějakou překážku ­(např. zanořením zkumavka do tekutého helia začne látka téct po stěnách dovnitř­). Ale nikoliv za teploty kolem 0 K, protože při absolutní nule jsou částice bez pohybu, tudíž kapalina nemůže existovat. To jen tak pro upřesnění.

Ano, ale tenhle jev je pri takhle nizkych rozdilech teplot prakticky zanedbetelny.