CM Nepton 280L: výkon za rozumnou cenu

Chladiče se budou muset postarat o odvod více než 125 W tepla, což je hodnota TDP procesoru Phenom II X6 1100T s výchozím napětím, které jsme v našem případě zvýšili na 1,55 V. Sestava byla uložena na stole, takže všechny chladiče uvedené ve výsledcích měly stejné podmínky, a to při teplotě kolísající kolem 21 °C (plus/minus pár desetinek), tedy při normální pokojové teplotě, kterou již bylo díky umoudřelému počasí možno zajistit. Teploty procesoru jsme odečítali pomocí utility Core Temp, zátěž všech čtyř jader obstaral Prime95 a výsledky byly potvrzeny tím, že chladiče byly sundány, opět se aplikovala teplovodivá pasta a proběhlo další měření.

Co se týče hlučnosti nově testovaného chladiče Cooler Master Nepton 280L, pak jsem nebyl stejně jako u jeho bratříčka Nepton 140XL spokojen především s pumpou. Ta se ihned po zapnutí rozpískala a tenká fistule jí už zůstala. Takový zvuk je poněkud otravný, ale má naštěstí tendenci snadno zanikat se zvětšující se vzdáleností. Ventilátory mají oproti tomu velmi tichá ložiska. V tomto ohledu jsou Nepton 140XL a 280L naprosto stejné.

Dříve testované chladiče Cooler Master Seidon ve společném testu s modely Corsair měly společné to, že jejich vodní pumpy (dle Speedfanu pracovaly na 1350 - 1400 RPM) se ozývaly jemným a vysoko položeným vrčením, jehož hluk měl tu vlastnost, že se již po metrovém odstupu v podstatě ztratil a byl spolehlivě přehlušen hučením ventilátorů a při nastavení ventilátorů pod 1000 RPM již byly chladiče tiché. Modely firmy Corsair na tom byly dosti odlišně, a to především kvůli hlučnosti pumpy, která byla u modelu H110 o něco hlučnější než u H100i. S ventilátory je to stejné jako u CM, čili pod 1000 RPM je již můžeme považovat za tiché, a to včetně 140mm modelů.

A pak tu máme také naposledy testovanou řadu Cooler Master Eisberg, jejíž modely mají problém s hlučností svých vysokootáčkových vodních pump, které vydávají hlasité vrčení. Uvidíme tedy, zda to dnes nebude jiné.

Vzhledem k tomu, že jde o vodní chladiče, jejichž výhoda by měla spočívat také v tichém běhu při velmi dobrém výkonu, nehnal jsem otáčky ventilátorů na maximum. Namísto toho bylo jako maximum v případě 120mm ventilátorů zvoleno 1600 RPM a pak tu byly další tři stupně otáček. Konkrétně tedy šlo o 1600 RPM, 1300 RPM, 1100 RPM a 900 RPM, přičemž jediné opravdu tiché nastavení je na 900 RPM. V předchozím testu také byl chladič Corsair H110 se 140mm ventilátory,jejich otáčky ovšem končí na 1500 RPM. Rozhodl jsem se jej zařadit ve výsledcích po bok ostatních, neboť jinak by musel být v grafech sám, ovšem jeho handicap vzhledem k větším lopatkám byl, že mu byly na všech stupních sníženy otáčky o 100, takže to bylo 1500, 1200, 1000 a 800 RPM.

Testovaný model a stručné charakteristiky:

Dříve testované modely:

A nyní už k výsledkům testů, kde se v případě modelů Nepton 140XL, Seidon 120XL a Eisberg 120L objeví dvě sady výsledků - s jedním ventilátorem a se dvěma ventilátory. V ostatních případech bylo možné testovat pouze jedním způsobem, což se tedy týkalo i dnes testovaného Nepton 280L, jehož provoz z jedním ventilátorem by byl nesmyslný.

Od vodního chladiče s 280mm radiátorem jsme mohli očekávat, že bude atakovat nejvyšší příčky. To se skutečně stalo, takže tu máme model, který se staví na úroveň chladičů Corsair H110 a Cooler Master Eisberg 240L. Oproti svému soukmenovci se může pochlubit výrazně nižší cenou, neboť Eisberg má měděný radiátor, ale v porovnání s konkurencí od firmy Corsair je o několik stokorun dražší.