Cooler Master MM711: lehká herní myš jako řešeto

 

Pro nastavení této myši je určen software MasterPlus, který jsme stáhli ve verzi 1.9.9. Mimochodem, k upgradu softwaru moc nedoporučuji využívat jeho automatický systém, který si sice nové verze správně hlídá, ale pak je schopen z nějakého neznámého důvodu v průběhu stahování zcela vytížit jedno jádro procesoru, přičemž stahování může zabrat pěknou řádku minut a my zatím nemáme možnost software používat. Lepší tak je si novou verzi stáhnout bokem a ve správci ukončit proces RENEW, po čemž se nastavení bez problémů otevře. 

 

 

Na instalaci nového firmware pro samotnou myš ale už musíme využít samotnou aplikaci a v našem případě to trvalo jen cca 2 minuty. Poté už byl software připraven a ukázal 5 dostupných záložek pro samotnou myš MM711 s tím, že dle levého sloupce se evidentně počítá s tím, že poslouží i pro nastavení jiné kompatibilní periferie. Takovou jsme ale v systému zapojenou neměli, takže tu máme pouze samotnou myš. 

 

 

Jako první nastupují tlačítka s tím, že hlavní levé tlačítko má nezměnitelnou funkci. Všem ostatním ale můžeme přiřadit libovolnou jinou funkci dalších tlačítek, klávesu či klávesovou zkratku, makro, změnu profilu či rozlišení senzoru, funkci rapid fire, anebo z něj vytvořit vypínač senzoru myši. Veškerá tato nastavení si myš MM711 uloží do své vlastní paměti, takže pro jejich použití už nebudeme potřebovat mít nainstalovaný žádný software. 

 

 

Máme tu ale i jistou funkci Mouse Combo, která má co do činění s přepínačem dpi, který je na předchozím obrázku šedý, čili jeho funkci nelze změnit. Pokud ale Mouse Combo vypneme, už můžeme přepínač programovat stejně jako ostatní tlačítka. 

 

Mouse Combo znamená jednoduše to, že když stiskneme a podržíme přepínač dpi, ten funguje jako přepínače Alt či Ctrl na klávesnici, takže následovný stisk jiného tlačítka vyvolá jeho alternativní funkci. Ve výchozí podobě jde o přepínání profilů pomocí pravého tlačítka a nastavení podsvícení pomocí bočních, ale může jít i o makra či cokoliv jiného z repertoáru. 

 

 

Dále tu je nastavení podsvícení, které je realizováno jednak kolečkem a pak diodou prosvětleným plastem pod hřbetem myši, kde je i jednoduše vyvedené logo firmy Cooler Master bez příslušného nápisu. Jde tak pouze o šestihranný tvar, stejný, jaký mají i otvory všude kolem. 

 

RGB diody zde nemají jiný praktický účel, než je obvyklé rozlišení nastavených profilů. Každý profil tak může mít jinak nastavené funkce myši včetně podsvícení, takže podle toho poznáme, jaký jsme si zvolili, pokud si to budeme pamatovat. Kolečko pak může samostatně indikovat nastavené rozlišení senzoru a právě toto všechno se týká vhodně nazvaného režimu Indicator. Vedle obvyklých režimů statického podsvícení, pulzování a projíždění všech barev duhy, které je mimochodem i na nejpomalejší nastavení přehnaně rychlé, tu zbývá už jen režim Customize. Ten však neumí nic jiného, než jen namíchat si vhodné barvy a uložit si je do palety, což lze také už v samotném režimu Static. 

 

 

Nastavení senzoru je velice bohaté. Především tu máme 7 úrovní dpi od 400 do 16000, mezi nimiž se budeme přepínat pomocí vrchního tlačítka myši. Takový počet ale může být spíše na škodu, takže si můžeme deaktivovat třeba všechny stupně až na jeden a také lze nastavit rozlišení v každé ose zvlášť. 

 

Dále tu máme dotazovací frekvenci, nastavení funkce zarovnávání vertikálního a horizontálního pohybu (angle snapping), základní nastavení LoD (Lift off Distance), neboli výšky od podložky, při níž senzor ještě reaguje a zajímavá novinka, s níž jsem ještě neměl tu čest se dosud seznámit, je Angle Tunability. Jedná se o jemné ladění sklonu pohybu, takže pokud nastavíme -30 a myší budeme jezdit zcela rovně v horizontálním směru, kurzor se bude zleva doprava pohybovat s mírným sklonem směrem nahoru. Neberte to však tak, že ona stupnice je opravdu ve stupních, takže nejde o sklon +/- 30°, jako spíše o cca +/- 5°. 

 

Pak tu je citlivost spojená s nastavením myši v operačním systému, což platí i o rychlosti dvojkliku a nakonec nastavení odezvy tlačítek, kde jsem však nepozoroval žádné změny. 

 

 

Zbývá ladění senzoru na povrch, s čímž jsme se naopak už mohli setkat. To ale využijete spíše jen tehdy, když budete mít problém s poskakováním kurzoru a pak můžete vyzkoušet, zda myš po tomto ladění náhodou nebude fungovat lépe. A vzhledem k tomu, že senzor se dokáže vcelku dobře chytat i při práci na lesklém povrchu displeje tabletu, nevypadá to, že bychom takovou funkci potřebovali často využívat. 

 

Ve čtvrté záložce budeme tvořit makra, a to obvyklým způsobem. Nejdříve si makro pojmenujeme a pak provedeme jeho záznam. Software ve výchozím nastavení zaznamenává reálné prodlevy mezi akcemi, mezi něž samozřejmě počítá stisk i puštění kláves či tlačítek myši, aby bral v potaz také přepínače. Pak si můžeme makro upravit dle potřeby, takže jednotlivé části smazat, doplnit, změnit prodlevy a také způsob vykonávání (provést jednou, vykonávat po dobu stisku tlačítka, anebo po dobu mezi dvěma stisky tlačítka). Makra si pak můžeme importovat/exportovat do souboru, a tedy i sdílet. 

 

 

Import a export lze pak dělat i v rámci až pěti profilů, které si můžeme pojmenovat a také nechat automaticky aktivovat při spuštění předem zvoleného souboru .exe. 

 

Aplikace pro nastavení MM711 celkově fungovala bez problémů a jediné, co by si zasloužilo ještě trochu pozornosti, je nastavení podsvícení.