Externí DAC je poslední dobou zbožím, které se začíná zabydlovat u běžných počítačů v domácnostech. Důvodem hovořícím pro koupi je samozřejmě kvalita reprodukce nesrovnatelně lepší než u běžných zvukových karet.
reklama
Diskuze k článku: ESI Dr. DAC prime: všestranný audio pomocník
14.9.2011, Petr Štefek, recenze
Po pročtení recenze a hlavně debat pod ní mi nějak nejde do hlavy, proč je napojení přes USB horší než vedení digitalizovaných audio dat jinou cestou.
Většina argumentů se opírá o chybějící synchronizaci mezi aplikací_přehrávačem a vlastním DAC - např. ondra1 15.9.2011 15:53 uvádí cituji
... přepokládáte, že 44,1kHz je vždy absolutně přesně 44,10000000kHz, ale problém je, že hodinové signály se na obou stranách generují mírně odlišně ?(nejsou synchronizované?) a to je zdrojem rozličných problémů ...
Když se toto stane, postihne to přece komunikaci "přehrávácí_aplikace -> DAC" úplně stejně přes jakékoli připojení, nejen přes USB. Nebo se mýlím ?
Je opravdu nutné, když používám externí DAC s přesnými hodinami, používat pro přehrávání aplikaci řízenou hodinami počítače ? Neexistuje pro externí DAC nějaké lepší řešení, které by ponechalo generování vzorků do časové osy až na DAC ?
Většina argumentů se opírá o chybějící synchronizaci mezi aplikací_přehrávačem a vlastním DAC - např. ondra1 15.9.2011 15:53 uvádí cituji
... přepokládáte, že 44,1kHz je vždy absolutně přesně 44,10000000kHz, ale problém je, že hodinové signály se na obou stranách generují mírně odlišně ?(nejsou synchronizované?) a to je zdrojem rozličných problémů ...
Když se toto stane, postihne to přece komunikaci "přehrávácí_aplikace -> DAC" úplně stejně přes jakékoli připojení, nejen přes USB. Nebo se mýlím ?
Je opravdu nutné, když používám externí DAC s přesnými hodinami, používat pro přehrávání aplikaci řízenou hodinami počítače ? Neexistuje pro externí DAC nějaké lepší řešení, které by ponechalo generování vzorků do časové osy až na DAC ?
Odpovědět0 0
V pripade pripojeni pres S/PDIF (elektrika i optika) jsou hodiny generovane zvukovkou v pocitaci. S temito hodinami to jde na S/PDIF vystup. Soucasti D/A prevodniku je S/PDIF dekoder zalozeny napr. na CS8416, nebo DIR9001, ktery ze signalu rekonstruuje hodiny pomoci PLL a generuje je do prevodniku. V takovem pripade pri prehravani ve vzorcich nic nechybi, ani neprebyva. Problem je ovsem jitter, ktery muze vzniknout na kabelu, nebo uz klidne na vystupu z pocitace vlivem ruseni. V takovem pripade zalezi na kvalite a nastaveni PLL (fazoveho zavesu), jak je na jitter citlivy. Tento jitter se pak muze prenest na hodinovy signal D/A prevodniku a projevi se na vyslednem zvuku fazovym zkreslenim. Nejvice se jitter projevi u D/A prevodniku s prevzorkovanim. Prevodniky bez prevzorkovani jsou na jitter mnohem mene citlive.
Druha moznost je, ze S/PDIF dekoder ma vlastni zdroj hodin, napr. presny TCXO krystal. V takovem pripade se pripadny jitter eliminuje. Ovsem vznikne jiny problem. Protoze hodiny pocitace a S/PDIF dekoderu a prevodniku budou rozdilne, tak se budou objevovat SLIPy, neboli se bud nebude dostavat dat, nebo naopak budou prebyvat. V takovem pripade se bud vzorek zopakuje, nebo naopak se jeden vzorek zahodi. Tezko rict, co je vetsi zlo.
V pripade USB to zalezi na zpusobu prenosu dat mezi pocitacem a USB zvukovkou a take na zpusobu generovani, nebo rekonstrukce hodin. Pouziva se synchronni, adaltivni a asynchronni prenos dat. Z USB zvukovky muze byt vystup bud S/PDIF, nebo rovnou I2S (napr. PCM2706 od TI). Podle mne prenos audia pres USB muze byt stejne kvalitni, jako pres S/PDIF. Zase tam hraje roli jitter vystupniho hodinoveho signalu. Idealni varianta je asi takova, ze data se prenasi asynchronne, kdy na strane USB prijimace je presny zdroj hodin, ktery generuje hodiny pro D/A prevodnik a zaroven si diktuje pozadavky na prenos audio dat z pocitace. Toto je ovsem zalezitost bud proprietarnich ovladacu a hardware, nebo noveho standardu USB CLASS 2.0. Zatim nejsou cipy bezne dostupne. V tomto pripade je podle mne zpusob prenosu digitalniho audia vubec nejlepsi, protoze se eliminuje jitter i ztrata dat.
Osobne preferuji D/A prevodniky bez prevzorkovani a rozdil prenosu pres S/PDIF, nebo USB nehraje takovou roli. Smysl maji obe varianty...
Druha moznost je, ze S/PDIF dekoder ma vlastni zdroj hodin, napr. presny TCXO krystal. V takovem pripade se pripadny jitter eliminuje. Ovsem vznikne jiny problem. Protoze hodiny pocitace a S/PDIF dekoderu a prevodniku budou rozdilne, tak se budou objevovat SLIPy, neboli se bud nebude dostavat dat, nebo naopak budou prebyvat. V takovem pripade se bud vzorek zopakuje, nebo naopak se jeden vzorek zahodi. Tezko rict, co je vetsi zlo.
V pripade USB to zalezi na zpusobu prenosu dat mezi pocitacem a USB zvukovkou a take na zpusobu generovani, nebo rekonstrukce hodin. Pouziva se synchronni, adaltivni a asynchronni prenos dat. Z USB zvukovky muze byt vystup bud S/PDIF, nebo rovnou I2S (napr. PCM2706 od TI). Podle mne prenos audia pres USB muze byt stejne kvalitni, jako pres S/PDIF. Zase tam hraje roli jitter vystupniho hodinoveho signalu. Idealni varianta je asi takova, ze data se prenasi asynchronne, kdy na strane USB prijimace je presny zdroj hodin, ktery generuje hodiny pro D/A prevodnik a zaroven si diktuje pozadavky na prenos audio dat z pocitace. Toto je ovsem zalezitost bud proprietarnich ovladacu a hardware, nebo noveho standardu USB CLASS 2.0. Zatim nejsou cipy bezne dostupne. V tomto pripade je podle mne zpusob prenosu digitalniho audia vubec nejlepsi, protoze se eliminuje jitter i ztrata dat.
Osobne preferuji D/A prevodniky bez prevzorkovani a rozdil prenosu pres S/PDIF, nebo USB nehraje takovou roli. Smysl maji obe varianty...
Odpovědět0 0
dekuji za hodne zajimavou recenzi! a diskuze je taky hodne prinosna, vazne. mohl bych poprosit autora, jestli by mi neodpovedel na nekolik dotazu? uvazuju o koupi teto zvukove karty. nevim, jestli je tato diskuze jeste autorem monitorovana.
Odpovědět0 0
Povídejte, co by Vás zajímalo. Pokud to bude v mé moci rád zodpovím. Pokud chcete něco kupovat, počkejte na recenzi StyleAudio Topaz Signature. Zatím zahořuji (výrobce doporučuje 100h), ale už teď je zvuk lahodný...především dynamika a detaily v prostoru. Navíc celkem slušně utáhnou i AKG 701:).
Odpovědět0 0
diky, otazek mam trochu vic (snad ne moc hlopych), pokusim se zestrucnit:
na jinem forum jsem se dotazoval na slusne hrajici zvukovou kartu, bud PCI LOWPROFILE nebo USB (Win 7). s tim jitter problemem mam trosku nabourane plany, castecne jsem byl pro DAC Prime rozhodnuty. stacilo by mi stereo RCA out, zvlast sluchatkovy konektor a S/PDIF out. momentalne mam Audigy2,nedavno jsem s hruzou zjistil,jak podivne tato karta upravuje hlavne basy a stredy.vedel jsem,ze to neni zadna studiova profi vec,ale ze to bude az tak spatne (navi prechatzim na Win 7, kde uz audigy2 nehraje jak ma)...proto shanim neco lepsiho.upravil jsem financni latku rekneme do 8000Kc max.
je ten jitter problem tak markatni,ze by rozdil v kvalite vystupu mezi nim a Audigy2 (popr. ASUS Xonar) byl hodne maly?
je nejaka sance, ze by se mohl objevit podobny DAC zcela bez nebo temer bez jitter problemu?
spojeni PC - DAC pres FireWire trpi jitterem stejne jako USB?
bohuzel jsem odkazany bud na USB, FireWire nebo nizke PCI (lowprofile). PC mam v malem destopu, je to atyp Lenovo,upravami jsem ho ztisil temer na nulovou hlucnost.proto ten low profile pozadavek.pokud by snad byla nejaka hodne hodne dobra zvukova karta bezne velikosti, snad bych mohl PC preskladat do standardni bedny. takze posledni obligatni vec - co byste mi doporucil? mam pockat na neco noveho? casove me nic netlaci,par mesicu neni problem. poslechove vybaveni: AKG 272 a Tannoy Revolution.
na jinem forum jsem se dotazoval na slusne hrajici zvukovou kartu, bud PCI LOWPROFILE nebo USB (Win 7). s tim jitter problemem mam trosku nabourane plany, castecne jsem byl pro DAC Prime rozhodnuty. stacilo by mi stereo RCA out, zvlast sluchatkovy konektor a S/PDIF out. momentalne mam Audigy2,nedavno jsem s hruzou zjistil,jak podivne tato karta upravuje hlavne basy a stredy.vedel jsem,ze to neni zadna studiova profi vec,ale ze to bude az tak spatne (navi prechatzim na Win 7, kde uz audigy2 nehraje jak ma)...proto shanim neco lepsiho.upravil jsem financni latku rekneme do 8000Kc max.
je ten jitter problem tak markatni,ze by rozdil v kvalite vystupu mezi nim a Audigy2 (popr. ASUS Xonar) byl hodne maly?
je nejaka sance, ze by se mohl objevit podobny DAC zcela bez nebo temer bez jitter problemu?
spojeni PC - DAC pres FireWire trpi jitterem stejne jako USB?
bohuzel jsem odkazany bud na USB, FireWire nebo nizke PCI (lowprofile). PC mam v malem destopu, je to atyp Lenovo,upravami jsem ho ztisil temer na nulovou hlucnost.proto ten low profile pozadavek.pokud by snad byla nejaka hodne hodne dobra zvukova karta bezne velikosti, snad bych mohl PC preskladat do standardni bedny. takze posledni obligatni vec - co byste mi doporucil? mam pockat na neco noveho? casove me nic netlaci,par mesicu neni problem. poslechove vybaveni: AKG 272 a Tannoy Revolution.
Odpovědět0 0
Jitter se vyplatí řešít až u dražších řešení, kde záleží na každém detailu. S tím si starosti nedělejte..alespoň ne přehnané. Pro vás vidím, jako opravdu ideál ten StyleAudio, ja z něj začínám být nadšen a hraje dobře i přes USB, má dobré komponenty (převodník, OZ, USB controller, izolace USB). Navíc má i slušný sluchátkový zesilovač a v případě potřeby i optický vstu (RCA stereo samozřejmě také).
Moje rada počkejte na recenzi Topaz Signature ... nechci teď říkat běžte si jej koupit, protože je to předčasné, ale je to velmi slibný produkt. Recenze vyjde příští týden.
Moje rada počkejte na recenzi Topaz Signature ... nechci teď říkat běžte si jej koupit, protože je to předčasné, ale je to velmi slibný produkt. Recenze vyjde příští týden.
Odpovědět0 0
Dekuji, pockam na Vasi recenzi, me nic netlaci a cena Topazu je momentalne az moc vysoka (co sem mel moznost zjistit tak okolo, nebo pres 10000). pokud to bude to prave orechove, stejne budu muset pockat, jestli to nepujde tak k 8000. skoda, ze to nema opticky vystup, obcas potrebuju propojit neco vzdalenejsiho (>9m), no uvidime, treba to vyvazi jinde prednosti. tesim se na recenzi!
Odpovědět0 0
Potreboval by som poradit. Mam hracsky notebook a nedavno som si kupil headset Sennheiser PC 360. Chcel by som vylepsit kvalitu zvuku nakolko ten headset je celkom dobry a je pocut, ze interna zvukova karta notebooku je pre neho nepostacujuca. Bolo by teda riesnim kupit si nejaky externy DAC prevodnik a slo by to napojit na opticky vystup intergovanej zvukovej karty? Vedel by mi niekto prosim povedat ake riesenie by bolo pre mna vhodne?
Odpovědět0 0
Když se tady tak hezky diskutuje, tak bych mi možná mohl někdo zodpovědět pár věcí, které zatím jaksi moc nevím. Není mi zrovna jasné, jak je to se zvukem na HDMI výstupech počítačů. Tedy zda a jaké karty ho obsahují a jak je to pak s jeho kvalitou. Konkrétně momentálně mne láká pořízení barebone Shuttle SH67H7 a propojení do kompletu s AV receiverem Denon. Tam zřejmě zvuk v HDMI je, ale jak by to bylo s jeho kvalitou (MP3, FLAC, video) při přehrávání přes ten receiver po HDMI?
Předem děkuji za info :-) ...
Předem děkuji za info :-) ...
Odpovědět0 0
Zvuk v HDMI je normalni S/PDIF. Na interni grafice je do nej
priveden obvykle samostatny digitalni vystup z onboard zvukove karty. Kvalita bude asi stejna, jako kdybyste pripojil receiver pres S/PDIF vstup. Kvalita bude dana hlavne velikosti jitteru digitalniho signalu.
priveden obvykle samostatny digitalni vystup z onboard zvukove karty. Kvalita bude asi stejna, jako kdybyste pripojil receiver pres S/PDIF vstup. Kvalita bude dana hlavne velikosti jitteru digitalniho signalu.
Odpovědět0 0
s Nuforce Icon HDP?
Odpovědět0 0
Měl bych něco na obhajobu interních zvukových karet:
Používám interní doplňkovou zvukovou kartu, kterou jsem sehnal asi za 1800 kč těsně před tím, než byla doprodána (výrobce: Club 3D a čip CMI8788). Po přečtení této recenze jsem trochu znejistěl. Řekl jsem si, že odrušení může být opravdu problém a započal jsem "subjektivní" testování. Protože používám docela levné reproduktory, nasadil jsem si sluchátka, protože ta mají obecně větší monitorovací schopnost (Koss Porta PRO - pro audiofily nevyvážená, ale poruchy detekují dobře). Pomocí prodloužené dvoulinky jsem je připojil k výstupu zvukové karty. Veškeré ovladače hlasitosti jsem nastavil na maximum.... a nic. Jen ticho. Pouze jsem slyšel počítač pod sebou a noční hučení z okna. Abych se přesvěďčil, že je to správně zapojené, pustil jsem si Leoše Janáčka... Hnedle jsem spadl ze židle, jak to bylo nahlas! Ano, zvukovka byla připojená a zapnutá. Snížil jsem hlasitost a pokračoval v poslechu. No jo, ale v té nahrávce nagrabované do nekomprimovaného WAV souboru bylo slyšet jemné šumivé pozadí. Když jsem dal pauzu, zmizelo. Zkusil jsem Smetanu. Tam to také nějak šumělo. Až u Dvořáka jsem našel nahrávku bez šumu. A to jsem to měl vše v původním digitálním nagrabování z CD. A všichni přece víme, jaké platí zákonitosti při kopírování digitálních dat. Kdyby neplatily, tak si nezkopírujeme jediný funkční program pro PC. Takže problém číslo jedna nejsou zvukové karty, ale hudební nahrávky (možná starší vydání). Dále jsem zjistil zajímavé věci jako například, že když stáhnu ovládání hlasitosti u WinAmpu na minimum, stále to trochu hraje, a také to, že při posunu jezdce hlasitosti v téže aplikaci se ozývá jenmé prskání (autor programátor neřešil schodovitost signálu). Při posouvání hlasitosti v ovladačích zvukovky to bylo v pořádku. Pokračoval jsem dalším testem. Na dvou DVD mechanikách jsem spustil kopírování na disk (přitom mám v PC ještě 3x HDD a 1x SSD, aby bylo rušení pořádné). Potom jsem zalezl se sluchátky do skříně, abych byl co nejvíce izolován od okolí. Ani při nejvyšším nastavení hlasitosti nebylo nic, ale opravdu nic slyšet, i když!... Něco zapraskalo,... a zase! Zkusil jsem nahmatat připojení kabelu k prodloužené dvoulince a rozpojil ho... Po chvíli to zase zapraskalo... Nebudu napínat, byly to mé vlastní vlasy, které se občas otřely o molitanové náušníky.
Takže jestli s něčím nemám u interní zvukovky problém, potom je to odstup šumu od signálu. Jenže to je asi tak jediná věc, kterou mohu externí zvukovkou v principu vylepšit. Věci jako harmonická zkreslení jsou problém použití polovodičů (alternativou jsou "luxusní" elektronky), což se kompenzuje hledáním pracovního bodu polovodiče, kde se chová dostatečně lineárně. Tady už je prakticky jedno, kde se zvukovka nachází. Dalším problémem může být měkost zdroje napájení, který při zvýšení výkonu na výstupu poklesne a s ním i úroveň signálu. Výsledkem je potom zkreslení v závislosti na intenzitě zvuku. Důvod, proč může být zarušen signál ze zvukovky vidím spíše v tom, jak je k ní cosi jako zesilovač připojeno. Pokud k ní připojím zesilovač, ten má vysokou impedanci na vstupu a linka se chová spíše jako napěťová. Potom je dosti velká šance, že ji počítač zaruší (stačí malá energie pole), čím má zesilovač vyšší impedanci vstupu, tím hůř. Naopak sluchátka se chovají jako spotřebič a teče jimi nemalý proud. Linka je potom spíše proudová a odolnější vůči rušení. Jinak řečeno, muselo by to být sakra elektromagnetické rušení, aby samo pohlo membránou ve sluchátku. Tohoto poznatku se využívá v průmyslu, kde mají analogové signály tento charakter. Takže uvěřím spíše tomu, že se zaruší signál v kabelu, který je ke zvukovce připojen. Dalším problémem bývá propojení potenciálů rozdílných zemí. Zesilovač musí mít "plovoucí" zem definovanou zdrojem zvuku. Pokud sdílí zem například s anténím rozvodem v domě (ta se tam dostane přes audiosignál, nebo jiný elektronický (ne optický) signál z televizoru), potom máte problém, protože počítače mají vlastní uzemění a rozdíl těchto uzemnění se superponuje na signál ze zvukovky. A externí zvukovka pomůže jen tehdy, pokud má digitální stranu galvanicky oddělenou (tedy i zem z počítače). Potom má ono externí řešení podle mne správné opodstatnění.
Externí zvukovka bude určitě výborná ke stále častějším notebookům, kde je původní zvukový systém na bodě nula a jinak to řešit nelze. Dále je zajímavá možnost snadného galvanického oddělení vstupního digitálního signálu (nevím, jak často se to u extrních zvukovek implementuje). Ale pokud nemá Vaše interní zvukovka problémy s odstupem šumu od signálu, potom nevím, v čem by mělo být externí řešení v principu lepší, pokud by používalo stejně kvalitní součástky. A pokud se zde používají lepší součástky, potom to není v té "EXTERNOSTI".
Používám interní doplňkovou zvukovou kartu, kterou jsem sehnal asi za 1800 kč těsně před tím, než byla doprodána (výrobce: Club 3D a čip CMI8788). Po přečtení této recenze jsem trochu znejistěl. Řekl jsem si, že odrušení může být opravdu problém a započal jsem "subjektivní" testování. Protože používám docela levné reproduktory, nasadil jsem si sluchátka, protože ta mají obecně větší monitorovací schopnost (Koss Porta PRO - pro audiofily nevyvážená, ale poruchy detekují dobře). Pomocí prodloužené dvoulinky jsem je připojil k výstupu zvukové karty. Veškeré ovladače hlasitosti jsem nastavil na maximum.... a nic. Jen ticho. Pouze jsem slyšel počítač pod sebou a noční hučení z okna. Abych se přesvěďčil, že je to správně zapojené, pustil jsem si Leoše Janáčka... Hnedle jsem spadl ze židle, jak to bylo nahlas! Ano, zvukovka byla připojená a zapnutá. Snížil jsem hlasitost a pokračoval v poslechu. No jo, ale v té nahrávce nagrabované do nekomprimovaného WAV souboru bylo slyšet jemné šumivé pozadí. Když jsem dal pauzu, zmizelo. Zkusil jsem Smetanu. Tam to také nějak šumělo. Až u Dvořáka jsem našel nahrávku bez šumu. A to jsem to měl vše v původním digitálním nagrabování z CD. A všichni přece víme, jaké platí zákonitosti při kopírování digitálních dat. Kdyby neplatily, tak si nezkopírujeme jediný funkční program pro PC. Takže problém číslo jedna nejsou zvukové karty, ale hudební nahrávky (možná starší vydání). Dále jsem zjistil zajímavé věci jako například, že když stáhnu ovládání hlasitosti u WinAmpu na minimum, stále to trochu hraje, a také to, že při posunu jezdce hlasitosti v téže aplikaci se ozývá jenmé prskání (autor programátor neřešil schodovitost signálu). Při posouvání hlasitosti v ovladačích zvukovky to bylo v pořádku. Pokračoval jsem dalším testem. Na dvou DVD mechanikách jsem spustil kopírování na disk (přitom mám v PC ještě 3x HDD a 1x SSD, aby bylo rušení pořádné). Potom jsem zalezl se sluchátky do skříně, abych byl co nejvíce izolován od okolí. Ani při nejvyšším nastavení hlasitosti nebylo nic, ale opravdu nic slyšet, i když!... Něco zapraskalo,... a zase! Zkusil jsem nahmatat připojení kabelu k prodloužené dvoulince a rozpojil ho... Po chvíli to zase zapraskalo... Nebudu napínat, byly to mé vlastní vlasy, které se občas otřely o molitanové náušníky.
Takže jestli s něčím nemám u interní zvukovky problém, potom je to odstup šumu od signálu. Jenže to je asi tak jediná věc, kterou mohu externí zvukovkou v principu vylepšit. Věci jako harmonická zkreslení jsou problém použití polovodičů (alternativou jsou "luxusní" elektronky), což se kompenzuje hledáním pracovního bodu polovodiče, kde se chová dostatečně lineárně. Tady už je prakticky jedno, kde se zvukovka nachází. Dalším problémem může být měkost zdroje napájení, který při zvýšení výkonu na výstupu poklesne a s ním i úroveň signálu. Výsledkem je potom zkreslení v závislosti na intenzitě zvuku. Důvod, proč může být zarušen signál ze zvukovky vidím spíše v tom, jak je k ní cosi jako zesilovač připojeno. Pokud k ní připojím zesilovač, ten má vysokou impedanci na vstupu a linka se chová spíše jako napěťová. Potom je dosti velká šance, že ji počítač zaruší (stačí malá energie pole), čím má zesilovač vyšší impedanci vstupu, tím hůř. Naopak sluchátka se chovají jako spotřebič a teče jimi nemalý proud. Linka je potom spíše proudová a odolnější vůči rušení. Jinak řečeno, muselo by to být sakra elektromagnetické rušení, aby samo pohlo membránou ve sluchátku. Tohoto poznatku se využívá v průmyslu, kde mají analogové signály tento charakter. Takže uvěřím spíše tomu, že se zaruší signál v kabelu, který je ke zvukovce připojen. Dalším problémem bývá propojení potenciálů rozdílných zemí. Zesilovač musí mít "plovoucí" zem definovanou zdrojem zvuku. Pokud sdílí zem například s anténím rozvodem v domě (ta se tam dostane přes audiosignál, nebo jiný elektronický (ne optický) signál z televizoru), potom máte problém, protože počítače mají vlastní uzemění a rozdíl těchto uzemnění se superponuje na signál ze zvukovky. A externí zvukovka pomůže jen tehdy, pokud má digitální stranu galvanicky oddělenou (tedy i zem z počítače). Potom má ono externí řešení podle mne správné opodstatnění.
Externí zvukovka bude určitě výborná ke stále častějším notebookům, kde je původní zvukový systém na bodě nula a jinak to řešit nelze. Dále je zajímavá možnost snadného galvanického oddělení vstupního digitálního signálu (nevím, jak často se to u extrních zvukovek implementuje). Ale pokud nemá Vaše interní zvukovka problémy s odstupem šumu od signálu, potom nevím, v čem by mělo být externí řešení v principu lepší, pokud by používalo stejně kvalitní součástky. A pokud se zde používají lepší součástky, potom to není v té "EXTERNOSTI".
Odpovědět0 0
Agresi, s jakou hraje běžná Audiotrak Prodigy HD2...??? O čem to autor mluví? 8-O Používám ji denně (pouze s vyměněnými OZ za OPA 2134 Burr-Brown) a to hraju přes DPA 111 a DPA 380, bedny B&W 801 Matrix a ne nějaká autorova šeptátka!!!!!!!!!
Odpovědět0 3
Ja chápu, že každý může mít odlišný názor, ale to že máte 801ky dražší řetězec ještě neznamená, že to tak není. Samozřejmě nezapírám, že C165+275 + repro v hodnotě okolo 100 tisíc není super high-end, ale pro tyto účely bohatě dostačuje.
801ky krmené Classe mám možnost občas poslechnout, ale netvrďte mi tady, že jako zdroj pro podobnou sestavu stačí PRodigy HD2, protože i poměrně obyčejný posluchač Vám to ihned vyvrátí.
Tuning HD2 výrazně pomůže, ale stále to není ani zdaleka to pravé ořechové. Když mě tady tak káráte, tak si dejte zpátky sériové OZ a poslouchejte. V současné době plánuji Casea Cepheus mkII a i to je na mé jak říkáte "sociální" sestavě.
Ono to fakt není jen o tom, nákráčet do diskuze a zhodit autora stylem "jenom já mám pravdu".
801ky krmené Classe mám možnost občas poslechnout, ale netvrďte mi tady, že jako zdroj pro podobnou sestavu stačí PRodigy HD2, protože i poměrně obyčejný posluchač Vám to ihned vyvrátí.
Tuning HD2 výrazně pomůže, ale stále to není ani zdaleka to pravé ořechové. Když mě tady tak káráte, tak si dejte zpátky sériové OZ a poslouchejte. V současné době plánuji Casea Cepheus mkII a i to je na mé jak říkáte "sociální" sestavě.
Ono to fakt není jen o tom, nákráčet do diskuze a zhodit autora stylem "jenom já mám pravdu".
Odpovědět3 0
musím se autora zastat. Četl jsem několik recenzí na Dr DAC prime a jedna z věcí za kterou byl chválen byl skutečně neutrální přednes. Vaše prodigy prostě tak neutrální není, tím byla myšlena ona "agresivita". To však neznamená, že vám subjektivně to zkreslení na prodigy nemůže připadat lepší, ale pro účely referenčního poslechu vyhrává Dr DAC
Odpovědět0 0
Jak pozná moje obstarožní "nenetopýří ucho", že ty "nuly a jedničky" dorazily do převodníku tou "správnou" cestou? Coby (vzděláním) matematik jaksi nechápu, že výsledný zvuk konstruovaný z "nul a jedniček" vybíraných z bufferu by měl záviset na tom, jakou cestou data do bufferu dorazila :-o ...
Odpovědět3 1
jo jo, autor je z tych, co asi vidia aj rozdiel v JPG, ktory bol z internetu ztiahnuty cez wifi a cez lan :-D
Odpovědět0 3
Nechovejte se hloupě:). Když něco neznáte nebo s tím nemáte zkušenosti, tak spíše pátrejte.
Odpovědět2 2
Autor pozná "kulové", s takovou sestavou to poznat ani nelze (i kdyby rozdíl existoval). To by musel dělat slepý test a zbytek řetězce by musel být o několik tříd výše, než testované komponenty.
Odpovědět1 1
Nezlobte se, ale sestava skládájící se ze slušného předezesilovače (C165), koncové zesilovače (C275) a repro této kategorie (Xavian XN125Evo+Basso) je zcela dostačující. Nejsem sice tester hifi, ale pokud máte jen trošku snahy a zkušeností, tak detaily odhalíte velmi dobře.
Slepé testy jsou časově i jinak náročné, ale pro tuto kategorii komponent i zbytečné.
Slepé testy jsou časově i jinak náročné, ale pro tuto kategorii komponent i zbytečné.
Odpovědět2 2
Keci!Možná jste narazil na nějaký neodborně tuněný nebo vadný kus. Audiotrak Prodigy HD2 je vítečná karta která ve své cenovce prakticky nemá konkurenci,což se rozhodně nedá říct o zbylém audio řětězci (končícím a nejvíce ovlivněným třeba zmiňovanými xaviany často trefně označovanými jako takové lepší tesly,nebo též přezdívanými paviany.
Odpovědět0 0
No třeba to bude tím, že ty jedničky a nuly nebudou tak zcela jedničky a nuly....... :-)
Odpovědět3 0
Že by tam byly občas i dvojky?
Odpovědět2 1
vycházíte pravděpodobně z chybných předpokladů, tady je na podobné téma zajímavý článek:
http://www.audioasylum.com/forums/pcaudio/messages/7719.html
Celý problém vzniká tím, že digitální signál na vstupu do USB má sice nějakou frekvenci (třeba 48kHz), ale DA převodník za USB portem si tu frekvenci musí generovat sám, protože není synchronizován s tím vstupem. Logicky ta frekvence nebude úplně stejná a znamená to, že občas nějaká jednička nebo nula přebývá, nebo chybí...
http://www.audioasylum.com/forums/pcaudio/messages/7719.html
Celý problém vzniká tím, že digitální signál na vstupu do USB má sice nějakou frekvenci (třeba 48kHz), ale DA převodník za USB portem si tu frekvenci musí generovat sám, protože není synchronizován s tím vstupem. Logicky ta frekvence nebude úplně stejná a znamená to, že občas nějaká jednička nebo nula přebývá, nebo chybí...
Odpovědět5 0
To podle mne neni pravda. Prenos po USB probiha paketove a rychleji, nez se data posilaji do D/A prevodniku. Posilani dat do prevodniku s nastavenou vzorkovaci frekvenci, napr. 44.1kHz si ridi USB DAC sam. Pouziva k tomu zdroj hodin s fazovym zavesem. Problem vznikne v okamziku, kdy vzorkovaci frekvence
(nebo jeji nasobek pri prevzorkovani) neni presnym delitelem hodinove frekvence. Pak dochazi k tomu, ze se data do prevodniku poslou nekdy o chvili driv a nekdy pozdeji. Tim vznikne jitter, ktery se projevi fazovym posuvem na vystupu a je slysitelny uchem.
(nebo jeji nasobek pri prevzorkovani) neni presnym delitelem hodinove frekvence. Pak dochazi k tomu, ze se data do prevodniku poslou nekdy o chvili driv a nekdy pozdeji. Tim vznikne jitter, ktery se projevi fazovym posuvem na vystupu a je slysitelny uchem.
Odpovědět4 0
Vliv NF jitteru je v případě v USB skutečně poměrně velkým problémem. Holt USB je navrženo na zcela jiné účely:)
Odpovědět0 0
ok, beriem -> problem nie je v jednotkach a nulach v USB ale vo vzorkovacej frekvencii 44.1kHz vs 48kHz.
Cize, ak by bolo usb audio a "korektnou" vzorkovacou frekvenciou (voci S/PDIF), boli by si USB a SPDIF rovnocenne?
Cize, ak by bolo usb audio a "korektnou" vzorkovacou frekvenciou (voci S/PDIF), boli by si USB a SPDIF rovnocenne?
Odpovědět0 0
Podle mne ano. Experimentoval jsem se stavbou nekolika D/A prevodniku, S/PDIF dekoderu a USB prevodniku a pri pouziti USB zvukovky s I2S vystupem pripojenym na externi DAC jsem nezaznamenal slysitelny rozdil oproti signalu privedenem pres S/PDIF. Ono take zalezi na D/A prevodniku. Pokud se pouzije bez prevzorkovani, tak se podle mne mene projevuje chyba vznikla jitterem. Moje pokusy jsou zde: http://www.pavouk.org/hw/modulardac/
Odpovědět1 0
Ano, rozdilne vzorkovaci frekvence jsou problem! S tim zapasila cela serie zvukovek firmy Creative od SB Live - 44.1 si prevadeji na 48 kHz pro interni DSP zpracovani a vznikle zkresleni je opravdu znat. Ostatne napr. u xFi se Creative chlubila tim, jak velkou cast vykonu chipu pro prevzorkovani pouzila aby dosahla zlepseni zvuku oproti predchozim generacim svych zvukovek.
Odpovědět0 0
Ale jitter vznikly prevzorkovavanim dat bude uplne stejny bez ohledu na cestu, kterou do pameti z niz prevodnik DA bere vzorky, data dostala. Audio vzorky 44.1 kHz, ktere prijdou koaxem nebo pres USB musi znit po prevzorkovani na 48 kHz uplne stejne.
Odpovědět0 0
přepokládáte, že 44,1kHz je vždy absolutně přesně 44,10000000kHz, ale problém je, že hodinové signály se na obou stranách generují mírně odlišně (nejsou synchronizované) a to je zdrojem rozličných problémů. Jinými slovy prostě je problém, pokud budu do bufferu velikosti odpovídající požadované latenci dodávat vzorky navzorkované frekvencí 44,995kHz, ale vybírat je budu frekvencí 44,105kHz. Zvuk na výstupu pak prostě nebude odpovídat tomu, co bylo na vstupu bez ohledu na to, že je cesta digitální.
Odpovědět0 0
Děkuji za pěkný odkaz.
Odpovědět0 0
DA převodník nikdy nesedí přímo na USB, vždy používá paměťový buffer. Je holý nesmysl tvrdit, že svojí činnosti odvozuje od rytmu, v jakém jsou data dodávána. Převodník sám podle nastavení kmitočtu DA převodu - 44.1/48 kHz načítá data z bufferu, kam je USB plní. Řídící elektronika naplní buffer, spustí převod a hlídá úroveň vyprázdnění - při poklesu např. pod 50% zahájí blokové doplnění přes USB. Přenos pomocí USB je dostatečně rychlý k tomu, aby data doplnil. Stejně to funguje při přehrávání audio souboru na zvukové kartě přes IDE/SATA/LAN do PCI/PCIe zvukovky.
USB má oproti PCI/PCIe delší odezvu než požadovaná data dodá - pokud elektronika zažádá pozdě, mohou ji data pro DA v bufferu dojít dříve, než dorazí nová z USB. Pokud autor zaznamenal zhoršení zvuku, jeho příčinou bude nepochybně příliš malý buffer nebo špatně nastavená prahová hodnota pro start doplňování dat.
USB má oproti PCI/PCIe delší odezvu než požadovaná data dodá - pokud elektronika zažádá pozdě, mohou ji data pro DA v bufferu dojít dříve, než dorazí nová z USB. Pokud autor zaznamenal zhoršení zvuku, jeho příčinou bude nepochybně příliš malý buffer nebo špatně nastavená prahová hodnota pro start doplňování dat.
Odpovědět0 0
chápete USB kabel jako sprostý přenašeč dat, kde si cíl o ně kdykoliv je potřebuje tak si o ně řekne a nějaká kouzelná skřínka mu je vytvoří, ale tak to není. Tak data na vstupu se totiž generují zcela nezávisle na tom co si to tom myslí D/A převodník. Když si ve winampu pustím muziku, tak mi bude vznikat každou vteřinu např. 48010 digitálních vzorků, které je třeba teprve po tom USB do D/A převodníku dostat. Problém je, že D/A převodník vůbec netuší, že těch vzorků za vteřinu nebude přesně 48000, ale o něco víc. Jak si s tím asi poradí? budou se mu data v bufferu hromadit celou dobu a on bude hrát desetiminutovou písničku třeba o sekundu déle? Jak se rozhodne, kdy je "ticho" a on si buffer vyprázdní a přehraje co mu tam zbylo? co na to latence?
Odpovědět0 0
Zvukové karty - včetně této - fungují jinak než píšete. Vámi popsaný model předpokládá plně pasivní DA převodník, jako byl convox audio na bitech LPT portu sestavený z matice odporů. Aplikace dodávala data přesně v rytmu odpovídajícímu frekvenci digitálních vzorků.
Zvukové karty již v dobách soundblasterů toto schéma změnily. Aplikace generuje proud digitálních vzorků do svého bufferu s dostatečným předstihem (pro ASIO je buffer minimalizován), zvukovka pomocí DMA přenáší data do svojí FIFO cache a DA převodník s vlastním fázovým zavěsem zcela autonomně načítá vzorky z FIFO a generuje zvuk. U popisované zvukovky USB spojuje pouze 2 buffery.
Kmitočet fázového závěsu převodníku je buď pevný, nebo jej u moderních zvukovek lze nastavit. Pokud je vzorkovací frekvence přehrávaného signálu jiná než je kmitočet na němž běží DA převod, buď aplikace, nebo zvukovka provádí převzorkování.
Přehrávání digitálního záznamu - případnou dekompresí vzniká též proud digitálních vzorků o fixním kmitočtu - vyžaduje, aby kmitočet AD odpovídal kmitočtu DA.
K vaší poznámce s winampem - bude-li winamp generovat 48010 vzorků za vteřinu, tak je špatně nastaven. Jak v případě dekomprese, tak - a zjevněji - v případě přehrávání nekomprimovaného zdroje dat - kde vezme těch 10 vzorků navíc ?
Zvukové karty již v dobách soundblasterů toto schéma změnily. Aplikace generuje proud digitálních vzorků do svého bufferu s dostatečným předstihem (pro ASIO je buffer minimalizován), zvukovka pomocí DMA přenáší data do svojí FIFO cache a DA převodník s vlastním fázovým zavěsem zcela autonomně načítá vzorky z FIFO a generuje zvuk. U popisované zvukovky USB spojuje pouze 2 buffery.
Kmitočet fázového závěsu převodníku je buď pevný, nebo jej u moderních zvukovek lze nastavit. Pokud je vzorkovací frekvence přehrávaného signálu jiná než je kmitočet na němž běží DA převod, buď aplikace, nebo zvukovka provádí převzorkování.
Přehrávání digitálního záznamu - případnou dekompresí vzniká též proud digitálních vzorků o fixním kmitočtu - vyžaduje, aby kmitočet AD odpovídal kmitočtu DA.
K vaší poznámce s winampem - bude-li winamp generovat 48010 vzorků za vteřinu, tak je špatně nastaven. Jak v případě dekomprese, tak - a zjevněji - v případě přehrávání nekomprimovaného zdroje dat - kde vezme těch 10 vzorků navíc ?
Odpovědět0 0
já přece neříkám, že Winamp záměrně generuje 48010 vzorků za sekundu, já říkám, že si jen myslí, že přehrává 48000, ale ve skutečnosti to bude pro D/A převodník za jeho "sekundu" 48010, protože nejsou synchronizované na úrovni vzorkovací frekvence a protože ani PC a ani D/A převodník nemá absolutně přesné atomové hodiny, tak k těmto rozdílům tam dojde a na zvuk to zákonitě vliv mít musí.
Jak to funguje u USB je hezky popsáno v článku na který jsem posílal odkaz, to moje vysvětlení je příliš zjednodušující a spíš sloužit pro ilustraci možných problémů, které mohou vznikat pokud nejsou A/D (nebo generátor datového proudu) a D/A převodník zcela synchronizované, cituji:
Adaptive: in this mode the clock comes from a separate clock generator (usually implemented as a PLL referenced by a crystal oscillator) that can have its frequency adjusted in small increments over a wide range. A control circuit (either hardware or firmware running on an embedded processor) measures the average rate of the DATA coming over the bus and adjusts the clock to match that. Since the clock is not directly derived from a bus signal it is far less sensitive to bus jitter than synchronous mode, but what is going on on the bus still can effect it. Its still generated by a PLL that takes its control from the circuits that see the jitter on the bus. Its a lot better than synchronous mode, but still not perfect by a long shot. This is the mode that MOST USB audio devices use today.
Jak to funguje u USB je hezky popsáno v článku na který jsem posílal odkaz, to moje vysvětlení je příliš zjednodušující a spíš sloužit pro ilustraci možných problémů, které mohou vznikat pokud nejsou A/D (nebo generátor datového proudu) a D/A převodník zcela synchronizované, cituji:
Adaptive: in this mode the clock comes from a separate clock generator (usually implemented as a PLL referenced by a crystal oscillator) that can have its frequency adjusted in small increments over a wide range. A control circuit (either hardware or firmware running on an embedded processor) measures the average rate of the DATA coming over the bus and adjusts the clock to match that. Since the clock is not directly derived from a bus signal it is far less sensitive to bus jitter than synchronous mode, but what is going on on the bus still can effect it. Its still generated by a PLL that takes its control from the circuits that see the jitter on the bus. Its a lot better than synchronous mode, but still not perfect by a long shot. This is the mode that MOST USB audio devices use today.
Odpovědět0 0
Toto je samozřejmě určité znepříjemnění, ale snadno řešitelné. Časování vzorků musí řídit hodiny v externím zařízení. Ty si berou vzorky (v přesném sledu) z bufferu, který je z USB neustále doplňován. Čím větší buffer, tím větší jistota, že to neškobrtne díky "spolehlivosti" USB sběrnice. Takto to bude v té USB zvukovce určitě řešené a je nesmysl to řešit jinak. Problém je v tom, že větší buffer přínáší i větší zpoždění signálu. Jenže audiofilovi to může být při poslechu Dvořáka ukradené. Vadit to bude při použití počítače jako DSP procesoru, kde se to zpoždění navíc zdvojnásobí (dvakrát přes USB). Tady je prostě lepší interní zvuková karta na PCI sběrnici.
P.S.: Bufferování navíc zajistí, že se může přenos dat po USB stihnout zopakovat, pokud byl chybný, a správná kvalita obsahu je tak zajištěna. Pokud je přenos po digitální lince těsně synchronní s převodníkem a nebufferuje se, nedá se případná porucha přenosu (zarušení kabelu) napravit a přenese se prasknutí.
P.S.: Bufferování navíc zajistí, že se může přenos dat po USB stihnout zopakovat, pokud byl chybný, a správná kvalita obsahu je tak zajištěna. Pokud je přenos po digitální lince těsně synchronní s převodníkem a nebufferuje se, nedá se případná porucha přenosu (zarušení kabelu) napravit a přenese se prasknutí.
Odpovědět0 0
Zapomínáte, že samotný přenos signálu je spojený nejen s přenosem dat samotných, ale s rušením atd. Dobré pojednání jsem o tom někde četl od pana Vrány, který je autorem mnoha povedených DAC. Podle Vaší logiky by stejně hrálo CD od vietnamců nebo integrovaná zvuková karta.
Odpovědět0 0
To je zajímavé, mně učili už před 40 lety na průmyslovce o jakýchsi kontrolních a dokonce samoopravných kódech. Jejda, to si užijeme srandy, až se budou Windows 8 distribuovat pouze prostřednictvím internetu, takže v důsledku rušení během přenosu bude každá přijatá kopie jiná nežli originál, ba dokonce s největší pravděpodobností budou všechny kopie Windows 8 od sebe navzájem odlišné ;-)) ...
Samozřejmě je v převodníku rozhodující jeho analogová část, ale nezlobte se na mně, to, co si bere z bufferu, nezáleží na způsobu přenosu dat do bufferu - nebudeme-li tedy uvažovat tak mizernou kvalitu přenosové cesty, že dochází ke ztrátě paketů a následně k interpolaci ztracených zvukových dat. Kde jste u mne vyčetl tvrzení dávající integrovanou zvukovku naroveň externí profi zvukové kartě?
Samozřejmě je v převodníku rozhodující jeho analogová část, ale nezlobte se na mně, to, co si bere z bufferu, nezáleží na způsobu přenosu dat do bufferu - nebudeme-li tedy uvažovat tak mizernou kvalitu přenosové cesty, že dochází ke ztrátě paketů a následně k interpolaci ztracených zvukových dat. Kde jste u mne vyčetl tvrzení dávající integrovanou zvukovku naroveň externí profi zvukové kartě?
Odpovědět0 1
Předpokládáte naivně že data generovaná do bufferu vznikají přesně stejně rychle jako se z něj vybírají, tedy že jsou zvuková zařízení synchronizovaná na úrovni vzorkovací frekvence. Pokud ale zařízení na vstupu bude generovat vzorky rychlostí 44095Hz a na výstupu je budu vybírat frekvencí 44105Hz tak je jasné, že "občas" mu nějaký vzorek bude chybět, jaký to má vliv na zvuk pak záleží jakým způsobem je realizovaná přenosová cesta, po jak velkých "paketech" se data přenáší, jak velký je buffer, jaké mám požadavky na zpoždění atd...
Odpovědět1 0
Nepředpokládám. Předpokládám, že maximální rychlost dodávání dat do bufferu je větší nebo rovna maximální rychlosti vybírání dat z bufferu a tudíž data v bufferu nikdy nechybí. Máte doma rychlost dodávání vajec do špajzu přesně se rovnající rychlosti odebírání vajec ze špajzu? Podle vás buďto ano, nebo u vás zákonitě vznikají bezvaječné stavy. Jak je řešíte? Nebo nevznikají? A není to náhodou tak, že při poklesu zásob vajec pod jistou mez doplníte jejich zásoby opět nad tuto minimální hranici? A co brání stejnému postupu při požadování "nul a jedniček"?
Odpovědět1 1
co to melete? jaká maximální rychlost? zjevně nechápete jak to funguje...
tady se nebavíme o streamování internetových rádií, ale o přenosu digitalizovaného zvuku, kde na jedné straně zvukového řetězce generujete datový proud s konstantní vzorkovací frekvencí (44.1,48,96kHz atd.) a pokud ta data na druhé straně nedodáváte do D/A převodníku s absolutně stejnou (synchronizovanou) frekvencí tak to JE problém. Dřív nebo později se buffer vyprázdní nebo přeplní a v tu chvíli nastane neřešitelný problém, protože data na jeho vstupu se generují neustále stejnou rychlostí.
tady se nebavíme o streamování internetových rádií, ale o přenosu digitalizovaného zvuku, kde na jedné straně zvukového řetězce generujete datový proud s konstantní vzorkovací frekvencí (44.1,48,96kHz atd.) a pokud ta data na druhé straně nedodáváte do D/A převodníku s absolutně stejnou (synchronizovanou) frekvencí tak to JE problém. Dřív nebo později se buffer vyprázdní nebo přeplní a v tu chvíli nastane neřešitelný problém, protože data na jeho vstupu se generují neustále stejnou rychlostí.
Odpovědět1 0
Pravda, melu blbosti, spletlo mne to USB. Na druhou stranu - proč si převodník nesynchronizuje svoji frekvenci podle frekvence dodávaných dat?
Odpovědět0 0
no a v tom je právě jádro pudla, USB takovou synchronizaci na potřebné úrovni neumožní...
Odpovědět1 0
A kdyz prehravam hudbu z HDD pomoci interni sitovky, tak data z disku musi proudit presne rychlosti 44100 dvou-bajtu za vterinu ?
Zadny DA prevodnik neni prece napojen primo na zdroj dat, vzdy ma vyrovnavaci pamet a rychlost vzorkovani si ridi sam ! Pracovat bez vyrovnavaciho bufferu v prostredi multitaskoveho OS proste nejde - nedosahne se pozadovane presnosti prisunu dat. Dokonce i seriova linka pouziva UART s bufferem, nacitat data "naprudko" slo pouze pod DOSem.
Zadny DA prevodnik neni prece napojen primo na zdroj dat, vzdy ma vyrovnavaci pamet a rychlost vzorkovani si ridi sam ! Pracovat bez vyrovnavaciho bufferu v prostredi multitaskoveho OS proste nejde - nedosahne se pozadovane presnosti prisunu dat. Dokonce i seriova linka pouziva UART s bufferem, nacitat data "naprudko" slo pouze pod DOSem.
Odpovědět0 0
interni zvukovky, preklep :)
Odpovědět0 0
nepochopil :-) zkuste se ještě jednou nad věcí zamyslet a přemýšlet co se stane s výstupem pokud se D/A převodník bude snažit převádět příchozí data s mírně jinou frekvencí než mu je dodává jejich zdroj. On ten USB kabel totiž neslouží k přenosu mptrojek do D/A převodníku, ale k přenosu digitálního navzorkovaného audio signálu o nějaké frekvenci s pokud možno minimální latencí,ale přitom obě frekvence nejsou zcela synchronizované...
Odpovědět0 0
Ale data do převodníků D/A přece nemusí proudit stejnou frekvencí jako běží vlastní D/A převod. Tady nejde o asynchronní motor řízený kmitočtem elektrické sítě. D/A převodník obsahuje generátor kmitočtu a FIFO paměťový buffer, který jej zcela osvobozuje od frekvence, s jako jsou dodávána data. Když FIFO buffer naplním daty, tak je přehraje zcela autonomně.
Do bufferu musí jít data o vzorkovacím kmitočtu stejném jako je aktuálně použitý kmitočet D/A převodu. Vzorkovací kmitočet je ale určen prvotním A/D převodem a nezávisí na "náladě aplikace" - pokud chci jiný, tak aplikace musí digitální data převzorkovat a přestavit kmitočet D/A převodu na zvukovce.
Principiálně jde o stejný proces jako vypalování CD, DVD .. Jediná podmínka je, aby přísun dat byl globálně rychlejší než jejich vypalování. Každá mechanika měla cache, z níž brala data svoji rychlostí a nikdo nepožadoval, aby aplikace dodávala data přesně tak, jak je laser pálí.
Do bufferu musí jít data o vzorkovacím kmitočtu stejném jako je aktuálně použitý kmitočet D/A převodu. Vzorkovací kmitočet je ale určen prvotním A/D převodem a nezávisí na "náladě aplikace" - pokud chci jiný, tak aplikace musí digitální data převzorkovat a přestavit kmitočet D/A převodu na zvukovce.
Principiálně jde o stejný proces jako vypalování CD, DVD .. Jediná podmínka je, aby přísun dat byl globálně rychlejší než jejich vypalování. Každá mechanika měla cache, z níž brala data svoji rychlostí a nikdo nepožadoval, aby aplikace dodávala data přesně tak, jak je laser pálí.
Odpovědět0 0
Vy říkáte úplně to samé jako já, ale jinými slovy. Právě proto, že D/A převodník má "vlastní" kmitočet, který není zcela synchronizován jedním hodinovým signýem s kmitočtem A/D převodníku tak proto jeho výstup nemůže zcela odpovídat tomu co se mu tam snaží cpát po tom USB kabelu. Podle způsobu synchronizace, tak může zvuk takzvaně "plavat" atd.
Odpovědět0 0
USB na prenos audia pouziva isochronny prenost dat. Je to prenos kde usb zariadenie dostava data v presne definovanych casovych intervaloch a po zbernici idu aj synchro. pakety. Data nemaju garantovanu integritu. Z dovodu rozdielnych hodin HCHub a DAC vznikaju tie problemy "jitter".
Odpovědět0 0
Toto jsou digitalni data! Signal existuje pouze jako log0, log1. Ruseni, ktere vadi analogu, se zde neuplatni, protoze oba digitalni stavy jsou intervalove. Takze uroven "log1 - ruseni(10% urovne log1)" je porad log1.
Ostatne klidne si vyzkousejte nakopirovat nejaky gigabajt dat na USB HDD a pak porovnejde podle obsahu. Jestli mate vporadku HW, tak se nesmi jediny bitik zmenit !
Analogova cast je vec druha - tam zalezi na filtraci, zesilovaci, ... Ale ta je jedna a nema vliv na to, ze by pres USB hralo zarizeni jinak nez pres jine zdroje digitalniho signalu.
Ostatne klidne si vyzkousejte nakopirovat nejaky gigabajt dat na USB HDD a pak porovnejde podle obsahu. Jestli mate vporadku HW, tak se nesmi jediny bitik zmenit !
Analogova cast je vec druha - tam zalezi na filtraci, zesilovaci, ... Ale ta je jedna a nema vliv na to, ze by pres USB hralo zarizeni jinak nez pres jine zdroje digitalniho signalu.
Odpovědět0 0
Dobře jinak ...slyšel jste někdy o jitteru? Samozřejmě, že rušení, které má vliv na analog nebude mít vliv na digital.
Nikdo netvrdí, že se přenášené bity někam ztrácí. Jitter, který má třeba v tomto případě stěžejní vliv je v podstatě odchylka u přenášených dat repspektive bitů do DAC a mluvíme zde o časových odchylkách a nikoli o změně nebo chybějících bitech. Každý z přenýšených bitů musí být přenesen v přesný čas, jinými slovy interval mezi bity, které jsou přenýšeny musí být velmi precizní. Pokud tomu tak není,tak vzniká jitter. Pořád nechápete, že přenos audio sigalu, byť digitálního není to samé jako když si soubor přenesete z disku na disk a je ověřena jeho integrita.
DAC's have several ways of reducing jitter. One of these is Asynchronous upsampling or resampling. Another is jitter rejection of the S/PDIf to I2S converter or "receiver" chip.
Aby se jitter eliminoval (částečně - nejde nikdy eliminovat úplně), pak je třeba nasadit do DAC relocker, který má své hodiny a dokáže s tímto vyrovnat. Bohužel toto levné DAC nemají, a proto je tedy lépe spolehnout se SPDIF. Chápeme už?
Pokud vás tato problematika zajímá a nechcete pouze prudit, pak zde máte zajímavý link: http://www.positive-feedback.com/Issue41/ca_intro.htm
Nikdo netvrdí, že se přenášené bity někam ztrácí. Jitter, který má třeba v tomto případě stěžejní vliv je v podstatě odchylka u přenášených dat repspektive bitů do DAC a mluvíme zde o časových odchylkách a nikoli o změně nebo chybějících bitech. Každý z přenýšených bitů musí být přenesen v přesný čas, jinými slovy interval mezi bity, které jsou přenýšeny musí být velmi precizní. Pokud tomu tak není,tak vzniká jitter. Pořád nechápete, že přenos audio sigalu, byť digitálního není to samé jako když si soubor přenesete z disku na disk a je ověřena jeho integrita.
DAC's have several ways of reducing jitter. One of these is Asynchronous upsampling or resampling. Another is jitter rejection of the S/PDIf to I2S converter or "receiver" chip.
Aby se jitter eliminoval (částečně - nejde nikdy eliminovat úplně), pak je třeba nasadit do DAC relocker, který má své hodiny a dokáže s tímto vyrovnat. Bohužel toto levné DAC nemají, a proto je tedy lépe spolehnout se SPDIF. Chápeme už?
Pokud vás tato problematika zajímá a nechcete pouze prudit, pak zde máte zajímavý link: http://www.positive-feedback.com/Issue41/ca_intro.htm
Odpovědět1 0
Rozdil digitalnich cest je bohuzel slyset pouze uchem. Napr. digitalni prenos pres S/PDIF, nebo TOSLINK ma ruznou rychlost dle vzorkovaci frekvence a vyzaduje na strane prijimace jejich detekci, synchronizaci pomoci PLL a rekonstruovani hodinoveho signalu. Vysledkem muze byt, ze hodinovy signal, ktery jde do prevodniku, muze "courat". Tento jitter je slysitelny. Muze byt tedy rozdil propojeni pres optiku a metaliku a dokonce pri propojeni ruznymi kabely. Vetsina D/A prevodniku pouziva sbernici I2S, kde je jednoduse oddelen hodinovy signal od dat.
Tato sbernice se vetsinou pouziva uvnitr pristroju, napr. mezi CDROM a D/A prevodnikem, pripadne mezi USB, ci S/PDIF dekoderem a D/A prevodnikem.
Tato sbernice se vetsinou pouziva uvnitr pristroju, napr. mezi CDROM a D/A prevodnikem, pripadne mezi USB, ci S/PDIF dekoderem a D/A prevodnikem.
Odpovědět1 0
Problem asi nastava nekde jinde:
pri digitalnim vstupu(S/PDIF / optika) se data budou primo konvertovat
pri vstupu z usb je bude nejaky dalsi predrazeny obvod upravovat a tam bude problem(nekvalitni reseni)
pri digitalnim vstupu(S/PDIF / optika) se data budou primo konvertovat
pri vstupu z usb je bude nejaky dalsi predrazeny obvod upravovat a tam bude problem(nekvalitni reseni)
Odpovědět0 0
Zvuk je svým způsobem dost specifická záležitost a taky komplikovanější a bohužel na rozdíl od počítačových dat je zvuk náchylnější na různé vnější jevy byť v digitální podobě. Že USB skutečně není to pravé ořechové pro zvuk by ti odsouhlasil kdejaký zvukař či jiný profesionál, který se daným oborem živí.
Odpovědět0 0
Pěkná recenze, ale společně s digitálním zdrojem signálu se dostáváme někam k 10tis. to už je dost. Rád bych se udržel tak na polovině. Jak by na tom byl kvalitativně xonar essence st?
Odpovědět0 0
To bys už chtěl porovnávat neporovnatelné. Esi Dr.DAC je externí zvukovka s plnohodnotným sluchátkovým zesilovačem a asus xonar essence "jen" trochu lepší interní zvukovka s možnosti připojit jakési sluchátka.
Odpovědět0 0
Já tomu zas tak moc po technické stránce nerozumím, ale třeba ve stereophile se na tuhle kartu pějou docela superlativy, něco jako "audiophile must buy" takže si myslím, že by stálo za to jí otestovat. a popravdě řečeno, mě nezajímá jak je to uděláno, ale jak to hraje, stejně jako mě nezajímá jak fyziologicky výtváří hlasivkama zpěvák tón, ale potěším se jeho výkonem.
Odpovědět0 0
Odpovědět0 0
Jakési sluchátka?
Asus Xonar Essence má plnohodnotný sluchátkový zesilovač a nakrmí bez problémů i 600 Ohm sluchátka. Dokonce lze operák i vyměnit za jiný.
Asus Xonar Essence má plnohodnotný sluchátkový zesilovač a nakrmí bez problémů i 600 Ohm sluchátka. Dokonce lze operák i vyměnit za jiný.
Odpovědět0 0
Že asus xonar essence nakrmí jakékoliv sluchátka je možné, ale při jaké hladině hlasitosti. Vy si myslíte, že malý operační zesilovač, který je původně určen k jiným účelům může dostatečně vybudit jakékoliv sluchátka? Neříkám, že to hrát nebude, ale jak nahlas a s jakým skreslením.
Naproti tomu ESI Dr.DAC je osazen na výstupu sluchátkovým zesilovačem TPA6120A2, který byl vyvinut právě pro buzení sluchátek. Rozdíl je v tom, že u ESI nemusíte vybírat sluchátka aby vám jakžtakž hrála, jen prostě přidáte volume. Jak jednoduché.
Naproti tomu ESI Dr.DAC je osazen na výstupu sluchátkovým zesilovačem TPA6120A2, který byl vyvinut právě pro buzení sluchátek. Rozdíl je v tom, že u ESI nemusíte vybírat sluchátka aby vám jakžtakž hrála, jen prostě přidáte volume. Jak jednoduché.
Odpovědět0 0
Kdyby jste se kouknul na Asus Xonar Essence STX či ST, tak by jste zjistil, že jsou také na výstupu osazeny stejným sluchátkovým zesilovačem TPA6120A2 a nejen to, dá se vyměnit za lepší viz např. http://www.head-fi.org/t/421890/the-xonar-essence-stx-q-a-tweaking-impressions-thread
Odpovědět0 0
Máte pravdu. Omlouvám se za nesprávné posouzení.
Odpovědět0 0
Takže něco jako MAudio Revo 5.1?
Odpovědět0 0
Zajímá Vás tato diskuze? Začněte ji sledovat a když přibude nový komentář, pošleme Vám e-mail.
Nový komentář k článku
Pro přidání komentáře se přihlaste (vpravo nahoře). Pokud nemáte profil, zaregistrujte se pro využívání dalších funkcí.
reklama
reklama
Z dalších serverů
reklama
reklama