Gigabyte GA-X48T-DQ6: nejvyšší High-End pro Intel

Konfigurace referenční sestavy

Stejně jako výkonnostní testy, tak i přetaktování, měření teploty a spotřeby probíhalo s referenční sestavou o této konfiguraci:

• Počítačová skříň: Cooler Master Mystique 632
• Základní deska: Gigabyte GA-X48T-DQ6
• Procesor: Intel Core 2 Duo E6750 (frekvence 2,66 GHz; 1333MHz FSB; 65nm výrobní technologie; 4096 KB L2 cache)
• Chladič CPU: Noctua NH-U12F (12cm ventilátor při 1 200 rpm)
• Operační paměť: A-DATA Vitesta DDR2 800+ 2x1GB (75ICMD0183; 800 MHz; 4-4-4-12), OCZ Reaper HPC 2x1 GB DDR2 (OCZ2RPR10662GK; 1066 MHz; 5-5-5-15 2T; 2,3 V), Kingston ValueRAM PC8500 2x1 GB DDR3 (KVR1066D3N7K2/2G; 1066 MHz; 7-7-7-20; 1,5 V)
• Grafická karta: Asus NVIDIA GeForce 8800GTS 640MB
• Pevný disk (systémový): WD3200AAJS
• Pevný disk (pro testy diskového řadiče): WD5000KS
• Napájecí zdroj: Chieftec GPS-500AB A (maximální výkon 500 W)
• DVD-RW a disketová mechanika

Pro porovnání spotřeby, teplot a samozřejmě také výkonu nám posloužily následující základní desky:

• Gigabyte GA-X38-DQ6 (ATX; čipová sada Intel X38 - DDR2)
• Asus P5KR (ATX; čipová sada Intel P35 - DDR2)
• MSI P35 Diamond (ATX; čipová sada Intel P35 - DDR3)
• MSI P35 Platinum Combo (ATX; čipová sada Intel P35 - DDR2+DDR3)
• MSI P35 Neo2-FR (ATX; čipová sada Intel P35 - DDR2)
• Gigabyte GA-P35C-DS3R (ATX; čipová sada Intel P35 - DDR2+DDR3)
• Gigabyte GA-G31M-S2L (mATX; čipová sada Intel G31 - DDR2)
• MSI P31 Neo (ATX, čipová sada Intel P31 - DDR2)
• MSI P6NGM (mATX, čipová sada nForce 630i - DDR2)

V testech se objevují tři varianty použitých pamětí. V grafech jsou samozřejmě odlišeny jak barevně, tak popisem. U některých základních desek spadajících do vyššího segmentu trhu byly použity referenční paměti OCZ Reaper s frekvencí 1066 MHz a časováním 5-5-5-15 (2,3 V), v ostatních případech byly použity 800MHz paměti A-DATA Vitesta s časováním 5-5-5-15 (1,9 V). Pokud deska podporovala DDR3 paměti, pak byly použity moduly Kingston ValueRAM s frekvencí 1066 MHz a s časováním 7-7-7-20 (1,5 V).


Barevné odlišení desek podle čipových sad a použitých pamětí

Poznámka: Předmětem této recenze není test IGP, všechny desky byly testovány s referenční grafickou kartou GeForce 8800GTS 640 MB.

Software a verze ovladačů

• Operační systém: Windows XP (Service Pack 2)
• Ovladače čipových sad Intel: Intel Chipset Device Software v8.3.1.1009; ovladače čipové sady NVIDIA nForce 630i: nForce v16.04; ovladače grafické karty NVIDIA GeForce 8800GTS: ForceWare v163.71
• DirectX 9.0c srpen 2007
• Realtek HD audio driver v1.78

Chlazení

V této části si rozebereme chlazení dnes recenzované desky a to doslova. Ke chlazení NorthBridge, SouthBridge a MOSFETů je použit systém chlazení složený že třech měděných pasivů spojených celkem třemi heatpipe. Jeho součástí jsou i dva nízkoprofilové rozvaděče tepla umístěné na spodní straně desky. Vše si můžete prohlédnout na následujících fotografiích:
Na první pohled je vše v naprostém pořádku, ovšem po demontování systému chlazení je patrné, že hlavní chladič MOSFETů je zde spíše na ozdobu (nebo spíše pro odvod tepla z NB a SB), protože na teplovodivé gumě byly známky po kontaktu maximálně s šesti krajními MOSFETy (spíše ještě méně), zbylých se chladič nedotýkal pravděpodobně v důsledku lehkého prohnutí desky v kombinaci s nedostatečným přítlakem chladiče.

Pokud budete chtít tuto desku osadit chladičem CPU, který nepoužívá konvenční systém upevnění (tj. většina dražších chladičů), narazíte na problém s tepelnými rozvaděči "Crazy Cool". Tuto situaci i způsob jejího vyřešení jsem popsal již u recenze věnující se základní desce Gigabyte GA-X38-DQ6, případně tedy doporučuji do této starší recenze nahlédnout.

Po provedení všech testů byly pořízeny následující fotografie, na kterých si můžete prohlédnout kompletně rozebrané chlazení.
Jak jsem se již zmínil, k přenosu tepla není použita žádná teplovodivá pasta, ale teplovodivá podložka. Její tloušťku bych odhadnul na cca 0,3 mm, v případě chladiče MOSFETů je použita zhruba 2x silnější (tj. asi 0,6 mm). Pokud se podíváte na detail spodní fotografie (kliknutím na fotografii) a zaměříte se na teplovodivou podložku chladiče MOSFETů, na první pohled je patrných několik otisků MOSFETů na jedné straně (na obr. levá strana) a dále již podložka nejeví ani nejmenší známky kontaktu s ostatními MOSFETy, což není zjištění nikterak pozitivní.

Následují pohledy na obnažený NorthBridge a SouthBridge. Samotný čip severního můstku je ukryt pod HeatSpreaderem, který mu zajišťuje ochranu před poškozením.

Měření teploty

Měření teploty probíhalo v uzavřené skříni Cooler Master Mystique 632, ve které byly použity dva ventilátory Cooler Master s otáčkami v rozmezí 700 až 900 RPM v kombinaci s ventilátorem na chladiči CPU, který běžel na plné otáčky (1100 až 1200 RPM) a teplotně řízeným 120mm ventilátorem v našem referenčním zdroji Chieftec.

Teplotní testy dnes recenzované desky a všech desek uvedených v grafu byly provedeny při teplotě v místnosti v rozmezí 24°C až 25°C. Po spuštění počítače, kdy systém nebyl nijak zatížen (plocha systému Windows), se teploty během přibližně 15 minut vyšplhaly a ustálily na 55°C pro NorthBridge (BIOS zobrazoval teplotu vždy cca o 10°C nižší) a 54°C pro SouthBridge (a chladič MOSFETů). Teploty byly měřeny teplotním čidlem připevněným ke chladiči vždy co nejblíže k jeho základně (tj. co nejblíže k samotnému zdroji tepla).

Po 30minutové zátěži pomocí programů Orthos a 3DMark03 se teplota NorthBridge ustálila na 61 °C, SouthBridge byl opět zhruba o 1 °C chladnější. Ve výsledku se jedná o hodnoty dosti blízké základní desce Gigabyte GA-X38-DQ6. U dnes recenzované desky jsem naměřil o 1 až 2 °C vyšší teplotu bez zátěže a o 2 až 3 °C nižší teplotu v zátěži.
Je vidět, že systém chlazení dobře funguje a teplo je rovnoměrně rozptýleno. Teploty nejsou v žádném případě nízké, je však třeba nezapomínat, že se bavíme o High-End čipsetu, u něhož se s vyššími teplotami i částečně počítá. Při přetaktování se teplota navýšila jen velmi nepatrně a to maximálně o 4 až 5°C (po zvýšení napětí čipsetu).

Maximální FSB a testování obecně

Taktování jako vždy probíhalo se sníženým násobičem a s patřičně upraveným napětím pro CPU, vyzkoušeny byly různé děličky (takty) pamětí a také napětí FSB/NB a frekvence PCI Express sběrnice. Během taktování byly rovněž deaktivovány všechny úsporné technologie (Intel EIST, TM2 a C1E)

Tato deska není určena do nízkorozpočtových sestav, ani není určena do rukou běžných uživatelů. Jak společnost Gigabyte, tak samotný Intel predurčuje tento čipset pro taktování, proto má tato část recenze poměrně velkou váhu. Bohužel, jedná se o horkou novinku, která opravdu ještě nestihla vychladnout, což se na maximální hodnotě FSB jistě dost podepsalo. V době testování ještě nebyl k dispozici jiný, BIOS než ten, se kterým deska do redakce dorazila. Věřím, že s novějšími BIOSy se jistě podaří dostat dál, já však nemohu konstatovat nic jiného, než že maximální dosažená stabilní frekvence činila 480 MHz, což vzhledem k ceně a zařazení desky není hodnota ani trochu oslnivá.
Do této hodnoty proběhlo taktování bez problému, deska byla stabilní, ovšem již po nastavení 481 MHz desky ve většině případů nenaběhla a po několika startovacích cyklech naběhla s výchozím nastavením. Zvýšení napětí pro FSB a NB způsobilo, že deska několikrát naběhla i s hodnotou FSB okolo 483 MHz, ovšem nebyla stabilní. Ve výsledku se tedy jedná o naprosto stejnou hodnotu, které dosáhla i Gigabyte GA-X38-DQ6, která trpěla stejným handicapem v podobě neodladěného BIOSu.

Taktování pamětí

Taktování probíhalo s našimi referenčními paměťmi Kingston ValueRAM s frekvencí 1066 MHz a s oficiálním časováním 7-7-7-20 (1,5 V). Do pamětí jsem rozhodl nepusti napětí vyšší jak 1,65 V (HW Monitor v BIOSu diagnostikoval napětí 1,68 V). Přetaktování pamětí nebylo úplně nejjednodušší, protože spousta kombinací děliček a frekvence FSB nefungovala nebo byla nestabilní i při nízkých taktech. Toto je opět pouze záležitost času a odladěnosti BIOSu. Maximální stabilní frekvence s oficiálním časováním činila přibližně 690 MHz (v případě základní desky MSI P35 Diamond maximální takt těchto pamětí činil 712 MHz, tj. o 22 MHz více - tento rozdíl bude ale s nějvětší pravděpodobností způsoben nepatrně rozdílnou hodnotou napětí, které desky do pamětí pouštěly).
Pokusil jsem se taky navýšit latence za účelem dosažení vyššího taktu, výsledek více jak 714 MHz jsem ale z pamětí nevymáčknul:
Při taktování pamětí se mi nejlépe pracovalo s děličkami 4.00A a 3.33C, toto všechno se ale s novou verzí BIOSu dozajista zlepší. Co se týče nastavení nízkých latencí, zde musím desku pochválit, neboť předvedla velmi slušný výkon. Hodnoty latencí 5-6-3-15 2T s maximálním taktem okolo 560 MHz jsou výborné. Hodnotu Command Rate diagnostika v BIOSu stále uváděla jako 1T, v reálu však byla vždy 2T a to s jakýmkoliv nastavením.

Spotřeba sestavy

Měřena byla spotřeba samotné sestavy se dvěma pevnými disky (bez monitoru a jiných periferií) s aktivními technologiemi Intel EIST, TM2 a C1E. Konkrétní hodnoty se odečítaly po 30 minutách nečinnosti (po zahřátí sestavy) a následně po 30minutovém plném zatížení pomocí programů Orthos a 3DMark03.