Gigabyte RX1300Pro - postačí pasiv?

Gigabyte nám dodal vedle karty také instalační CD s nezbytnými ovladači a utilitami, které potřebujeme k jejímu řádnému rozjetí. Na médiu se tedy skrývají DirectX9, obrazové ovladače, ovladače podpory Hydravision, monitorovací utilita od Gigabyte a PowerDVD přehrávač. S instalací karty, jak fyzickou, tak softwarovou, nevznikl žádný problém. Karta nemá nějaké zvláštní a nestandardní rozměry, aby kolidovala s deskou a užité drivery jsou rovněž standardní.


Testy probíhaly na následující sestavě:

• Procesor: AMD Athlon FX55 (13*200)
• Základní deska: DFI LANParty-UT nF4 Ultra-D
• Operační paměť: Mushkin 2*512 DDR400
• Zdroj: 450W Coolermaster RS-450-ACLY
• Pevný disk: Seagate 7200.8 250GB
• Operační systém: Windows XP SP2

Kartu jsem testoval ve vlastní skříni Chieftec řady BX. O výfuk horkého vzduchu se staral 1000RPM 120mm ventilátor Glacialtech ve zdroji a jeden 80mm samoregulovaný Arctic Fan Pro TC, což je dle mé představy dnes průměrně chlazená skříň. Dále na testy, jež měly ukázat kvalitu chlazení s aktivním proudem vzduchu vytvářeným stejným 120mm ventilátorem Glacialtech při 750RPM umístěným v bočnici přímo proti grafické kartě. Pro zvědavé, taková bočnice se samozřejmě pro tyto skříně nevyrábí, musel jsem si ji upravit.

Okolní teplota se při měření teplot pohybovala kolem 21°C. Kartu jsem se rozhodl otestovat na tři způsoby: zaprvé v zavřené skříni se zapnutými ventilátory pro výfuk (tedy 120mm + 80mm), zadruhé ve stejné konfiguraci ventilátorů, ale s otevřenou bočnicí a nakonec se zapnutým bočním 120mm ventilátorem. Zátěžový test zajišťoval opakovaný test Nature z 3DMarku03 a teploty jsem sledoval pomocí programu RivaTuner v2.0 RC 15.8.


Klasické odvětrávání v zavřené skříni nám přineslo opravdu velké teploty na kartu, jež se pohybuje v novodobém dolním segmentu grafických akcelerátorů. Teplota 68°C ve 2D režimu, jíž VPU dosáhlo během 12 minut, je velmi vysoká a spíše bych takovou očekával při 100% výkonu. Jenže při tom se ještě zvýší o 23°C.


Jak se dalo čekat, při otevřené skříni se teplota ještě zvýšila, což dokazuje, že nucený proud vzduchu ve skříni je rozhodně účinnější, než při odstraněné bočnici. Teplota se tak zvýšila o celých 10°C při zátěži a 4°C v klidu. S touto teplotou jsem dosavad ve svém počítači čest neměl, takže jsem se odvážil hmatem zjistit, jaký asi je chladič trápený stostupňovým jádrem. Prst se samozřejmě nedal na chladiči udržet ani okamžik, rozhodně ne bez popálení. Ovšem samotná teplota jádra by nebyla až takový problém, samozřejmě pokud ji jádro vydrží. Ani v průběhu největší tepelné zátěže se totiž neprojevily známky nestability třeba v podobě vypadávajících textur, dropoutů a o zapracování funkce VPU Recover ani nemluvě. Problém je ale také fakt, že takové topítko ovlivňuje i ostatní blízké komponenty a například procesor získal při této konfiguraci celé 4°C navíc.


Ventilátor v bočnici situaci viditelně markantně zlepšil, což se dá očekávat, pokud na tak velký chladič, jehož žebra jsou ideálně nastavena, pustíme přímý proud vzduchu z byť i velmi pomaloběžného ventilátoru (750RPM) nabírajícího vzduch z okolí skříně. Teplota tak z maxima klesla o celou polovinu na 51°C v zátěži a bez dvou stupňů rovněž o polovinu ve 2D režimu. Tyto teploty se již dají považovat za velmi příjemné, ale k jejich dosažení je nutné použít ne zrovna standardní řešení, které není přístupné každému. Právě proto bych kartu doporučil spíše těm, kteří možnost přímého chlazení mají ať už z boku, nebo jiným způsobem - například s využitím některých chladičů instalovaných do zadních záslepek, nebo mají svoji skříň opravdu dobře odvětranou. Jenomže přidáním dodatečných ventilátorů se také ztrácí kouzlo pasivního chlazení a z chladiče karty se stává polotovar.


Rád bych tedy uvítal, kdyby byla karta osazena stejným chladičem, jako model GV-NX66T256 s technologií SilentpipeII, což by ji sice o něco prodražilo a karta by zabírala dvě záslepky, ale zase by to jistě vyřešilo její problémy s vysokými teplotami v průměrně větraných skříních.