HTC Sensation: vybavený a připravený

Hudba a video

Nechat tuto dvouhlavou saň jen psát e-maily či vytáčet čísla na kolegy, by byla škoda a plýtvání výkonnostním potenciálem přístroje. V multimédiích je totiž HTC Sensation prakticky doma a díky své výbavě dokáže přehrát prakticky jakkoliv náročný obsah. Nicméně jednu výtku bych přeci jen našel.

Jde o často omezenou podporu jednotlivých formátů. Například já jsem začal celkem nedávno poslouchat skladby ve formátu FLAC a SGS II jej přehraje bez problémů. HTC Sensation si však s takovými skladbami neporadí a musíte si stáhnout jiný přehrávač. Proč si nekoupí tito výrobci nějaké již hotové řešení? Naštěstí nabízí Android velké množství alternativ.

V diskuzích se také poměrně hodně řešilo, jak Samsung pokazil výstup na sluchátka a naopak HTC udělalo, co mělo. Měl jsem tedy jedinečnou možnost tyto vlajkové lodě porovnat a subjektivně musím říci, že se mi zvuk z SGS II zamlouvá více, respektive připadá mi prokreslenější. Podobně SGS II vítězí i v testu reproduktorů, nicméně toto jsou spíše moje osobní pocity než naměřená skutečnost. Na druhou stranu jsem tyto testy prováděl s další osobou a došli jsme shody pro Galaxy S II.

V oblasti videa jsou na tom přehrávače již o mnoho lépe a poradí si s valnou většinou formátů. Přítomný hardware samozřejmě hravě přehraje i 1080p, takže v tomto směru není žádný problém. Nabízí se i přímé porovnání displejů, kde je na tom lépe Samsung. Je pravdou, že barevné podání Amoled displejů často překračuje rozumné odstíny barev, avšak SLCD naopak disponuje až příliš „světlými“ barvami. I tato část je však spíše o osobních preferencích a je nutné si to vyzkoušet osobně.

Výkon a výdrž

Na řadu přichází hmatatelnější srovnání v podobě několika testovacích programů. Bude zajímavé sledovat, jak si obě platformy (Snapdragon vs Exynos) vedou, i když i zde je nutné brát výsledky s jistou rezervou. Samotný Android totiž není oficiálně připravený na vícejádrové procesory a relevantnější výsledky budou až s příchodem verze 2.4 či vyšších.
V programu Linpack jsem dosáhl o pár procent menšího výkonu než v případě Galaxy S II, u kterého se jednalo o hodnoty 45.661 (Single Thread) a 77.087 (Multi Thread). U vícevláknového testu mi zpočátku telefon vypisoval nekonzistentní výsledek, avšak jeho ustálená hodnota byla nakonec velmi podobná. Zatím tedy vede SGS II, my však půjdeme dále.
Smartbench2011 a Quadrant již řádně otestují i grafické možnosti telefonu a zde bohužel dostává Sensation ještě více na frak. U benchmarku Quadrant je to rozdíl 2993 (SGS II) versus 1993 bodů (Sensation). U Smartbench 2011 pak naměřené výsledky ukazují 3989/2203 vs 2444/1458. Číselné hodnoty samozřejmě nelze brát za úplně bernou minci, avšak je zde vidět jistý rozdíl mezi výkonem obou platforem.

Pojďme se podívat na výdrž baterie. Jak jsem již zmínil minule, současné verze Androidu trápí občasná nadměrná konzumace baterie a i já jsem během testovacích dní zažil jeden, kdy se HTC vybilo nezvykle rychle. Hádám, že 100% oprava tohoto problému dorazí až s dalšími verzemi někdy na podzim.

Samotná výdrž telefonu jako obvykle závisí na způsobu používání a nelze očekávat, že vám vydrží Sensation při plném vytížení déle než do večera. Tento model zkrátka disponuje vysokým výkonem, a to se musí projevit. Po několika dnech prvotního nadšení se ale většina uživatelů „uklidní“ a využívá telefon standardní cestou, pak dokáže toto HTC atakovat minimálně den a půl, skoro až dva. Je zde jistý rozdíl oproti Galaxy S II (větší kapacita baterie), avšak spíše v řádu pár hodin.

Znovu se ale musím 2jader zastat, jejich nástup není úplně zbytečný a jisté uplatnění mají. Větší problém je v optimalizaci systému a velmi podobně na tom byly i starší Windows s prvními dualcore procesory. Zkrátka pokud systém neumí dokonale využít potenciál dvou „mozků“, nelze očekávat delší dobu provozu.