HyperX Alloy Elite RGB: to nejlepší od Kingstonu

Klávesnici připojíme pomocí jednoho či obou konektorů USB na rozvětveném kabelu, přičemž jí samotné postačí pouze jeden s bílým jazýčkem (druhý pro průchozí USB má černý jazýček). Poznáme jej také tak, že je na něm malý štítek upozorňující na stažení softwaru HyperX NGenuity. Jde o klasickou doprovodnou aplikaci pro nastavení klávesnice, která nás nejdříve vyzvala k aktualizaci firmwaru klávesnice. Je tak vidět, že Kingston/HyperX pracují na vylepšeních.

 

 

 

 

V upozornění se také píše, že máme aktualizovat firmware, abychom mohli používat nejnovější software, z čehož čiší nutnost. Není důvod to oddalovat, neboť tato operace stejně zabere jen cca minutu.

 

 

Provedení tohoto softwaru je obvyklé. Máme tu především zobrazenou klávesnici, na níž se ukazují ty samé barvy a dynamické efekty jako na opravdové klávesnici. Díky tomu budeme moci na displeji počítače sledovat, jak bude vypadat zvolený efekt ještě před tím, než jej odešleme do paměti klávesnice.

Je třeba pochválit výrobce za to, že změny probíhají velice rychle. Klávesnice je vybavena základními 3 profily, jež jsou uloženy v její paměti a pak se můžeme pomocí 3 tlačítek s logem HyperX vlevo přepínat mezi nimi. V seznamu nad nimi pak vidíme seznam vytvořených profilů, jakousi databanku, z níž můžeme myší přetahovat vyvolené profily vždy na jedno ze 3 tlačítek dole. Tím se daný profil ihned načte do paměti klávesnice, což trvá maximálně 3 sekundy. 

 

 

Nutno dodat, že nelze upravovat přímo profily, které jsou uloženy v klávesnici. Nejdříve je musíme označit v hlavním seznamu, pak tlačítkem Customize upravit a až poté je opět přetáhnout na danou pozici v paměti klávesnice. Orientaci v načtených profilech nám může usnadnit vybraná ikonka, která se pak objeví namísto loga HyperX. Po najetí myší nad ikonku se sice po chvíli ukáže, jaký profil je načtený, ale přesto to snad výrobce mohl vymyslet tak, aby bylo textové označení profilů viditelné stále. 

 

Při tvorbě lze profily ještě pevně svázat se spustitelným souborem dané hry či aplikace, aby se ten pravý automaticky aktivoval. K dispozici je také řada předvytvořených profilů pro hry jako PUBG, Diablo III, TES: Skyrim, Kerbal Space Program, DotA 2 a dalších. Co to ale znamená? Bohužel pouze to, že jsou různým způsobem nasvíceny klávesy. Například následující schema se týká hry Counter Strike: Global Offensive. 

 

 

Nenašel jsem tak žádný přednastavený herní profil, který by dělal ještě něco jiného, a sice obsahoval pozměněné nastavení funkcí kláves, natož pak makra. A zda dokáže různobarevné nasvícení kláves něčemu pomoci, to už raději nechám na čtenářově posouzení.

 

Po vytvoření profilu si už můžeme nastavit podsvícení kláves, k čemuž máme bohaté možnosti. Jsou tu hned 3 podzáložky: Effects, Zones, FreeStyle. 

 

 

Záložka Effects obsahuje základní animované či statické efekty, v jejichž případě si můžeme sami vybrat barvy, které se použijí, směr provádění efektu a jeho rychlost. Jde tak o obvyklé světelné vlny, pulzování barev, odezvu na stisk klávesy a také jistý HyperX Flame, což je vlna šířící se kónicky od klávesy nahoru až do světelné lišty. 

 

 

V záložce Zones si můžeme zřídit jednotlivé světelné zóny, v nichž se efekty budou provádět. Čili daný efekt může probíhat jen na vybraných klávesách a navíc ve vybraných barvách. 

 

 

Nakonec je tu záložka FreeStyle, což je v podstatě ještě jemnější nastavení podsvícení už ne dle celých zón či polí kláves, ale s ohledem na jednotlivé klávesy nebo vyznačené segmenty ve světelné liště. Pro každou klávesu či segment si tak můžeme vybrat libovolnou barvu. 

 

Nicméně ať je toto nastavení sebevíc podrobné, stále jde pouze o vizuální efekty. Ty nám sice možná pomohou lépe se orientovat v tom, které klávesy pro danou aplikaci nebo hru jsou či nejsou důležité a k čemu by asi tak mohly sloužit, ale i tak je tu promrhaná příležitost poskytovat nám pomocí barev kláves či světelného pruhu zpětnou vazbu. Však právě zmíněný pruh by mohl dobře ukazovat třeba úroveň zdraví, odpočet času nebo cokoliv jiného. To by však vyžadovalo, aby daná hra dokázala komunikovat s klávesnicí a to je vždy problém.

 

Pokoušel se o to třeba Logitech se svými klávesnicemi vybavenými displejem, které přišly na trh s velice chabými možnostmi pro ty, kterým programování nic moc neříká. Na druhou stranu klávesnic s RGB podsvícením jednotlivých kláves už je na trhu více než dost od mnoha výrobců, kteří by tak mohli mít zájem na tom se domluvit s herními vývojáři nebo i výrobci základních desek a vytvořit jednotné a široce používané API. Jinak to půjde těžko a my budeme RGB klávesnice stále brát jen jako něco, co jen hezky/otravně a především bezúčelně svítí a mrhá potenciálem.

 

 

 

Záložka Game Mode má velice jednoduchý účel, a sice nastavit dodatečné kombinace kláves, které se deaktivují vedle kláves Windows. Jde o Alt + Tab a jiné, jež si můžeme zatrhnout níže. 

 

 

Ovšem na klávesnici si můžeme deaktivaci kláves Windows zrušit tím, že na ně klikneme a zrušíme jejich označení červenou barvou a naopak si můžeme takto zapnout blokaci jakékoliv jiné klávesy, což je zajímavá funkce potenciálně užitečná nejen ve hrách. 

 

Však si představte, že máte problémy s překlepy a často mačkáte nějakou klávesu, kterou ani jinak nevyužíváte. V takovém případě si ji můžete v rámci Game Mode deaktivovat, aby už neotravovala. 

 

 

 

Bez maker by to nešlo, ale vedle nich tu máme jako obvykle také nastavení speciálních funkcí pro každou z hlavních kláves, tzn. všech až na tlačítka ve zcela horní liště. Mezi tyto funkce patří třeba jiné znaky, tlačítka myši, zkratky Windows, multimediální funkce a samozřejmě i makra, která si ale nejdříve musíte vytvořit. 

 

 

Makra se tvoří obvyklým způsobem, a to přímým záznamem. Ten bere v potaz reálné nebo předem dané prodlevy, akceptuje i tlačítka myši a po vytvoření je možné záznam dodatečně upravit. 

 

 

Zkusil jsem přitom vytvořit řetězec makra dlouhý přes 100 postupně stisknutých znaků a ten se správně uložil i provedl, takže se nedá mluvit o tom, že bychom v tomto ohledu byli nějak výrazně omezeni nabízenými možnostmi. 

 

 

Nakonec se můžeme podívat už jen na možnosti nastavení softwaru, kde je na výběr mezi jazykovými verzemi (bez češtiny), odkaz na manuál, možnost ověření nové verze a návratu do továrního nastavení. Aplikace nám může automaticky startovat po nabootování systému a také pokaždé vyhledávat nové verze při každém spuštění.