Linksys WRT54GX a WPC54GX: technologie SRX a MIMO v akci
30.6.2005, Martin Kuchař, recenze
Zajímají vás WiFi technologie a novinky v této oblasti? Před nedávnem se rodina HWAP u Linksys rozrostla o dalšího člena. Je jím WRT54GX, který díky své nové technologii SRX a MIMO slibuje další nárůst rychlosti a větší pokrytí signálem. Aby však vše mohlo být patřičně otestováno, bylo potřeba požít klienta, který tyto technologie podporuje taktéž a tím je právě PCMCIA karta WPC54GX. V článku se s těmito novými členy velké rodiny seznámíme podrobněji a ukážeme si, jak se chovají v praxi.
Kapitoly článku:
Pro spolehlivé otestování propustnosti sítě byl použit spolehlivý nástroj IPERF. Myslím, že jej není nutno představovat, avšak stejně pro jistotu alespoň nastíním o co se jedná. Tento program se spouští z příkazové řádky pomocí jednoduchých příkazů. Na jednom PC se nastaví server a další PC se pak na tento server připojují a tím se zjišťují parametry testované sítě. V našem případě byl server spuštěn na PC, které bylo s AP spojeno klasickým UTP kabelem a jako druhá strana posloužil notebook s WPC54GX. Veškerý přenos tedy putoval z prvního PC do HWAP skrze UTP kabel a následně bezdrátově do notebooku. Další test byl jak WRT54GX obstojí při vytížení dvou nezávislých klientů - server byl nastaven stejně a na dvou klientských PC (jedno s SRX WiFi a druhé s klasickou 802.11g WiFi) byl vyslán požadavek na server ve stejném čase. Pro maximální vytížení byl test vždy prováděn s deseti thready - připojení na 10 portů a tím vyšší přenosové kapacity. Největší výhoda tohoto programu je, že přenášená data jsou náhodně generována a tudíž nejsou závislá na přenosových rychlostech pevného disku.
Nejprve jsem změřil kvalitu signálu pomocí programu Network Stumber. Tento program je ve své oblasti opravdu špičkový a dokáže monitorovat dostupné bezdrátové sítě na úrovni jako žádný jiný. Měření jsem nechal běžet pouze několik minut, což se ukázalo být bohatě dostačující, neboť kvalita signálu na úrovni -17dBm nebyla za tuto dobu nijak narušena nebo snížena. Takováto hodnota úrovně signálu je naprosto nádherná. Opravdu jen v několika málo bezdrátových domácích sítích se může povést dosáhnout takovýchto hodnot.
Opravdu vynikající úroveň měřeného signálu.
První tedy byl test server vs. bezdrátový SRX klient. Testovací doba byla 3600s (1 hodina), aby bylo co nejobjektivněji ukázáno, jak se AP chová při opravdu velkém zatížení, které trvá delší dobu. Tento test byl pro mne opravdu velkým překvapením, bohužel však nikoliv příjemným. Za hodinu bylo přeneseno 3,02 GB což odpovídá průměrné rychlosti pouhých 7,2 Mbps. Tato hodnota tedy zdaleka neodpovídá slibovaným hodnotám, jež Linksys ke svým produktům z řady SRX udává. V AP bylo vše nastaveno na defaultní hodnoty, což zaručuje nejvyšší kompatibilitu se všemi možnými sítěmi současně. Ani po vícenásobném opakování se tyto hodnoty nepodařilo překročit. Takováto hodnota odpovídá spíše velmi dobře vyladěné 802.11b sítí než klasické 802.11g.
Printscreen z hodinového testu.
Následoval test, kdy byli současně připojeni dva klienti. Délka testu byla nastavena na 60s s připojením na 10 portů. Test byl na obou počítačích spuštěn současně, aby bylo vytížení po celou dobu stejné a tím pádem nejobjektivnější. Avšak ani v tomto testu nebylo dosaženo nikterak převratných hodnot. Sice je patrné, že adaptér s podporou SRX má značně navrch, bohužel to však nedokáže naplnit tak vysokou ztrátu. Po 60s program zobrazil naměřené hodnoty, jež byly pro PC s SRX 6,5 Mbps a pro PC bez SRX pouhých 1,84Mbps. V průběhu testu bylo jasně vidět, že AP dává přednost SRX adaptéru, neboť ten si neustále šlapal na svých nominálních 108Mbps, zatímco zobrazovaná rychlost u klasického 802.11g adaptéru postupně klesala až na 1Mbps.
Linksys sliboval u technologie SRX a MIMO několikanásobný nárůst dosahu signálu a zvýšení rychlosti. Jak je to ve skutečnosti s rychlostí jsme si již ukázali a nyní se podíváme na dosah vysílaného signálu a na úroveň pokrytí. HWAP bylo umístěno na jeden konec bytu do malé místnosti. Opět byl zapnut přenos dat programem IPERF pro vytížení sítě a na notebooku pak pomocí programu Network Stumbler měřena kvalita signálu v různých částech bytu a venku v nejbližším okolí. Uvnitř nebyl se signálem absolutně žádný problém - bylo jedno, zda je klientský počítač umístěň s AP ve stejné místnosti a nebo zda je na úplně opačném konci bytu, hodnota byla pořád na -17dBm. Při procházení kolem domu se úroveň pohybovala v rozmezí od -30dBm do -65dBm (tyto hodnoty jsou ještě použitelné), kdy nejvíce záleželo na trase signálu a na vzdálenosti. Nejlepší hodnota byla samozřejmě hned pod oknem místnosti s AP a s rostoucí vzdáleností a množstvím překážek se plynule snižovala - nepoužitelná byla, když v cestě bylo několik železobetonových stěn a asi 100m od AP.
Nejprve jsem změřil kvalitu signálu pomocí programu Network Stumber. Tento program je ve své oblasti opravdu špičkový a dokáže monitorovat dostupné bezdrátové sítě na úrovni jako žádný jiný. Měření jsem nechal běžet pouze několik minut, což se ukázalo být bohatě dostačující, neboť kvalita signálu na úrovni -17dBm nebyla za tuto dobu nijak narušena nebo snížena. Takováto hodnota úrovně signálu je naprosto nádherná. Opravdu jen v několika málo bezdrátových domácích sítích se může povést dosáhnout takovýchto hodnot.
Opravdu vynikající úroveň měřeného signálu.
První tedy byl test server vs. bezdrátový SRX klient. Testovací doba byla 3600s (1 hodina), aby bylo co nejobjektivněji ukázáno, jak se AP chová při opravdu velkém zatížení, které trvá delší dobu. Tento test byl pro mne opravdu velkým překvapením, bohužel však nikoliv příjemným. Za hodinu bylo přeneseno 3,02 GB což odpovídá průměrné rychlosti pouhých 7,2 Mbps. Tato hodnota tedy zdaleka neodpovídá slibovaným hodnotám, jež Linksys ke svým produktům z řady SRX udává. V AP bylo vše nastaveno na defaultní hodnoty, což zaručuje nejvyšší kompatibilitu se všemi možnými sítěmi současně. Ani po vícenásobném opakování se tyto hodnoty nepodařilo překročit. Takováto hodnota odpovídá spíše velmi dobře vyladěné 802.11b sítí než klasické 802.11g.
Printscreen z hodinového testu.
Následoval test, kdy byli současně připojeni dva klienti. Délka testu byla nastavena na 60s s připojením na 10 portů. Test byl na obou počítačích spuštěn současně, aby bylo vytížení po celou dobu stejné a tím pádem nejobjektivnější. Avšak ani v tomto testu nebylo dosaženo nikterak převratných hodnot. Sice je patrné, že adaptér s podporou SRX má značně navrch, bohužel to však nedokáže naplnit tak vysokou ztrátu. Po 60s program zobrazil naměřené hodnoty, jež byly pro PC s SRX 6,5 Mbps a pro PC bez SRX pouhých 1,84Mbps. V průběhu testu bylo jasně vidět, že AP dává přednost SRX adaptéru, neboť ten si neustále šlapal na svých nominálních 108Mbps, zatímco zobrazovaná rychlost u klasického 802.11g adaptéru postupně klesala až na 1Mbps.
Linksys sliboval u technologie SRX a MIMO několikanásobný nárůst dosahu signálu a zvýšení rychlosti. Jak je to ve skutečnosti s rychlostí jsme si již ukázali a nyní se podíváme na dosah vysílaného signálu a na úroveň pokrytí. HWAP bylo umístěno na jeden konec bytu do malé místnosti. Opět byl zapnut přenos dat programem IPERF pro vytížení sítě a na notebooku pak pomocí programu Network Stumbler měřena kvalita signálu v různých částech bytu a venku v nejbližším okolí. Uvnitř nebyl se signálem absolutně žádný problém - bylo jedno, zda je klientský počítač umístěň s AP ve stejné místnosti a nebo zda je na úplně opačném konci bytu, hodnota byla pořád na -17dBm. Při procházení kolem domu se úroveň pohybovala v rozmezí od -30dBm do -65dBm (tyto hodnoty jsou ještě použitelné), kdy nejvíce záleželo na trase signálu a na vzdálenosti. Nejlepší hodnota byla samozřejmě hned pod oknem místnosti s AP a s rostoucí vzdáleností a množstvím překážek se plynule snižovala - nepoužitelná byla, když v cestě bylo několik železobetonových stěn a asi 100m od AP.
