Mikrotik RB751G-2HnD: bezkonkurenční router?
24.5.2012, Jakub Doležal, recenze
Doménou společnosti Mikrotik byly vždy venkovní bezdrátové spoje. S modelem RB751G se však přesouvá i do vnitřních prostor. Připravte se na 5 gigabitových portů, interní Wi-Fi s 802.11n, PoE a hlavně bezkonkurenční správu.
Kapitoly článku:
Nastavit Mikrotik do finální podoby je celkem rychlá záležitost, tedy pokud víte, kam sáhnout. Nicméně i pro méně znalé uživatele tohoto výrobce je k dispozici řada návodů a sám jsem jeden využil při nastavování optimálních hodnot pro Wi-Fi rozhraní.
Jako první jsem následně spustil FTP test a přenos malých souborů, již v průběhu testování bylo jasné, že se dočkám příjemného překvapení a naměřené hodnoty ihned posouvají model RB751G na první příčku.
Přesun jednoho většího souboru skrze FTP dopadl pro Mikrotik opět velmi dobře a výsledné hodnoty znovu potvrzují první příčku mezi námi testovanými modely.
Největší úspěch však Mikrotik sklidil při přenosu ve Windows, takzvaně „z okna do okna“, kde hodnotou 94,3 Mbps nejen že naprosto deklasoval ostatní modely, ale zároveň se takřka přiblížil teoretickému stropu přenosové rychlosti režimu 802.11n (platnému pro 300 Mbps).
V syntetickém testu iperf jsem z počátku nedosahoval takových výsledků, které by poměrově odpovídaly náskoku Mikrotiku z předchozích testů. Začal jsem tedy zkoušet všemožné úpravy, až mě napadlo změnit velikost zasílaného packetu na větší. Tuto myšlenku potvrzují i diskuze na internetu, kde si řada uživatelů stěžovala na malou propustnost svého nového routeru v IPERFu. Po sérii testů jsem se rozhodl od nynějška posílat packet o velikosti 512 KB (namísto 8 KB). Tím se samozřejmě mohou být částečně zkresleny výsledky routerů, které jsme testovali v minulosti. Každopádně bude se to týkat spíše těch výkonnějších modelů s 802.11n. Pojďme se podívat, jak se změna packetu (z 8 KB na 512 KB) projeví u modelu RB751G a poté lepší z hodnot srovnáme se zbytkem startovního pole.
Interní srovnání Mikrotiku RB751G, změna rychlostí je opravdu markantní
Lepší z hodnot porovnána se zbytkem pole, v IPERF 10 tedy žádný zásadnější skok.
Při jednom vláknu však změna packetu na 512 KB vytvořila neuvěřitelný odskok.
V režimu 802.11g, který již velmi rychle dosluhuje, si dnes testovaný model vedl obstojně a balík dat přenesl za přibližně 16 minut. Každopádně ve srovnání s přenosem skrze 802.11n, kde ten samý transfer dat trval cca 3 minuty je jasné, že investice do modernějších zařízení přinese velmi znatelné zrychlení.
Vraťme se však ještě k testu USB portu, do kterého jsem zapojil USB Flashdisk s kapacitou 4 GB. Systém jej prakticky ihned pozná, avšak zároveň prohlásí za nepoužitelný. Před dalšími kroky je tedy nutné nejdříve tuto paměť naformátovat skrze Winbox a dále nastavit účty a sdílení.
Nyní již k samotnému testu, kdy jsem přenášel zazipovaný balík o velikosti lehce na 2 GB skrze Wi-Fi na Mikrotik a následně zase zpět na pevný disk počítače. Rychlost uploadu se nakonec ustálila na hodnotě 15 Mbps, což není zrovna vysoká hodnota (při přesunu v rámci počítače jsem soubor přenášel rychlostí 75 Mbps). O něco lépe je na tom Mikrotik při downloadu zpět do PC, kdy se rychlost vyšplhala na 37 Mbps.
Při testu metalických rozvodů jsem se nejprve vrhl na test interního switche, tedy zapojení LAN – LAN. I zde došlo ke změně metodiky a bude používán IPERF v obdobném nastavení, jako u testů Wi-Fi části. Výsledná rychlost interního switche vykazuje hodnotu 943 Mbps a tím se takřka dotýkáme absolutního maxima tohoto rozhraní. O něco méně veselé je pak spojení WAN-LAN, kde RB751G „uroutuje“ maximálně 193 Mbps z deklarovaných 1000 Mbps. Nicméně v tomto směru ještě zjišťujeme příčinu.
Nejvíce se změna packetu projevila při testu LAN-LAN, ostatně posuďte sami
Integrované antény jsou povětšinou strašákem, a to především proto, že co není vidět, to výrobci často příliš neřeší. Antény bývají až příliš krátké, nebo jsou doslova vhozeny do útrob zařízení se slovy: "Ono to nějak poběží". Mikrotik však v našem testu obstál na výbornou a prakticky kdekoliv i v poměrně rozsáhlém domě se připojíte dostatečně kvalitním signálem s vysokými přenosovými rychlostmi.
Router jako vždy umístěn v pokoji č.1
Měření signálu však neprobíhalo pouze na straně notebooku, ale vyzkoušel jsem také diagnostiku uvnitř Mikrotiku. Takřka v reálném čase máte k dispozici jak hodnoty signálu, tak teoretickou rychlost navázaného spoje. Skvělou zprávou je, že model RB751G dokáže tyto hodnoty zobrazit, i když na druhé straně spoje nestojí ten samý výrobek. Jako důkaz přikládám printscreen, kde první připojenou stanicí je můj notebook a tou druhou multimediální centrum s Wi-Fi.
Kontrola signálu a hned je jasno, kde je případný problém. V dané kategorii to je dost ojedinělá funkce.
Test Wi-Fi adaptéru
Jako první jsem následně spustil FTP test a přenos malých souborů, již v průběhu testování bylo jasné, že se dočkám příjemného překvapení a naměřené hodnoty ihned posouvají model RB751G na první příčku.
Přesun jednoho většího souboru skrze FTP dopadl pro Mikrotik opět velmi dobře a výsledné hodnoty znovu potvrzují první příčku mezi námi testovanými modely.
Největší úspěch však Mikrotik sklidil při přenosu ve Windows, takzvaně „z okna do okna“, kde hodnotou 94,3 Mbps nejen že naprosto deklasoval ostatní modely, ale zároveň se takřka přiblížil teoretickému stropu přenosové rychlosti režimu 802.11n (platnému pro 300 Mbps).
V syntetickém testu iperf jsem z počátku nedosahoval takových výsledků, které by poměrově odpovídaly náskoku Mikrotiku z předchozích testů. Začal jsem tedy zkoušet všemožné úpravy, až mě napadlo změnit velikost zasílaného packetu na větší. Tuto myšlenku potvrzují i diskuze na internetu, kde si řada uživatelů stěžovala na malou propustnost svého nového routeru v IPERFu. Po sérii testů jsem se rozhodl od nynějška posílat packet o velikosti 512 KB (namísto 8 KB). Tím se samozřejmě mohou být částečně zkresleny výsledky routerů, které jsme testovali v minulosti. Každopádně bude se to týkat spíše těch výkonnějších modelů s 802.11n. Pojďme se podívat, jak se změna packetu (z 8 KB na 512 KB) projeví u modelu RB751G a poté lepší z hodnot srovnáme se zbytkem startovního pole.
Interní srovnání Mikrotiku RB751G, změna rychlostí je opravdu markantní
Lepší z hodnot porovnána se zbytkem pole, v IPERF 10 tedy žádný zásadnější skok.
Při jednom vláknu však změna packetu na 512 KB vytvořila neuvěřitelný odskok.
V režimu 802.11g, který již velmi rychle dosluhuje, si dnes testovaný model vedl obstojně a balík dat přenesl za přibližně 16 minut. Každopádně ve srovnání s přenosem skrze 802.11n, kde ten samý transfer dat trval cca 3 minuty je jasné, že investice do modernějších zařízení přinese velmi znatelné zrychlení.
Vraťme se však ještě k testu USB portu, do kterého jsem zapojil USB Flashdisk s kapacitou 4 GB. Systém jej prakticky ihned pozná, avšak zároveň prohlásí za nepoužitelný. Před dalšími kroky je tedy nutné nejdříve tuto paměť naformátovat skrze Winbox a dále nastavit účty a sdílení.
Nyní již k samotnému testu, kdy jsem přenášel zazipovaný balík o velikosti lehce na 2 GB skrze Wi-Fi na Mikrotik a následně zase zpět na pevný disk počítače. Rychlost uploadu se nakonec ustálila na hodnotě 15 Mbps, což není zrovna vysoká hodnota (při přesunu v rámci počítače jsem soubor přenášel rychlostí 75 Mbps). O něco lépe je na tom Mikrotik při downloadu zpět do PC, kdy se rychlost vyšplhala na 37 Mbps.
Test LAN (WAN) rozhraní
Při testu metalických rozvodů jsem se nejprve vrhl na test interního switche, tedy zapojení LAN – LAN. I zde došlo ke změně metodiky a bude používán IPERF v obdobném nastavení, jako u testů Wi-Fi části. Výsledná rychlost interního switche vykazuje hodnotu 943 Mbps a tím se takřka dotýkáme absolutního maxima tohoto rozhraní. O něco méně veselé je pak spojení WAN-LAN, kde RB751G „uroutuje“ maximálně 193 Mbps z deklarovaných 1000 Mbps. Nicméně v tomto směru ještě zjišťujeme příčinu.
Nejvíce se změna packetu projevila při testu LAN-LAN, ostatně posuďte sami
Pokrytí signálem
Integrované antény jsou povětšinou strašákem, a to především proto, že co není vidět, to výrobci často příliš neřeší. Antény bývají až příliš krátké, nebo jsou doslova vhozeny do útrob zařízení se slovy: "Ono to nějak poběží". Mikrotik však v našem testu obstál na výbornou a prakticky kdekoliv i v poměrně rozsáhlém domě se připojíte dostatečně kvalitním signálem s vysokými přenosovými rychlostmi.
1. Patro | Vzdálenost | Zeď | Strop | dBm |
Pokoj č.1 | 1,5 m | - | - | -22 |
Pokoj č.2 | 8,0 m | 2x | - | -59 |
Pokoj č.3 | 4,0 m | 1x | - | -43 |
Pokoj č.4 | 12,0 m | 2x | - | -58 |
Přízemí | Vzdálenost | Zeď | Strop | dBm |
Obývák | 15,0 m | 1x | 1x | -62 |
Garáž | 10,0 m | 1x | 1x | -73 |
Jídelna | 4,0 m | - | 1x | -46 |
Terasa | 5,0 m | 1x | - | -45 |
Router jako vždy umístěn v pokoji č.1
Měření signálu však neprobíhalo pouze na straně notebooku, ale vyzkoušel jsem také diagnostiku uvnitř Mikrotiku. Takřka v reálném čase máte k dispozici jak hodnoty signálu, tak teoretickou rychlost navázaného spoje. Skvělou zprávou je, že model RB751G dokáže tyto hodnoty zobrazit, i když na druhé straně spoje nestojí ten samý výrobek. Jako důkaz přikládám printscreen, kde první připojenou stanicí je můj notebook a tou druhou multimediální centrum s Wi-Fi.
Kontrola signálu a hned je jasno, kde je případný problém. V dané kategorii to je dost ojedinělá funkce.