MSI Z97I GAMING AC: herní Mini-ITX

Pro test chlazení byl použit procesor Intel Core i7-4770K, procesorový chladič Noctua NH-U12S a paměti HyperX DDR3 od Kingstonu. Jako grafická karta nám od minulých testů zůstal Radeon HD 4870 od MSI, který je znám jako energeticky náročná a v provozu teplá karta. Zde jsme to měli ještě těžší, protože pokud jsme chtěli použít uvedené komponenty, bylo nutné chladič otočit o 90°. Jinak by se totiž vedle grafické karty nevešel.

U tohoto umístění jsme si ale museli vybrat, kde má být umístěn ventilátor, zda mezi chladičem a kartou, nebo mezi chladičem a vrchním panelem počítačové skříně. Nakonec se ukázala jako výhodnější druhá varianta, kdy byl vrchní ventilátor skříně otočen tak, aby foukal čerstvý vzduch přímo na procesorový chladič a ten jím ovíval zadní stranu grafické karty. I to má ale své mouchy a zde jde především o to, že nahoře nemáme prachový filtr. Navíc se tím naruší obvyklé proudění vzduchu skrz skříň, ovšem výhody i tak převažují.

Sestava byla uložena v recenzované skříni Cooler Master CM 690 II Advanced, což je sice již trošku starší, ale i tak stále velmi aktuální model, který rovněž podporuje desky malého formátu Mini-ITX. V našem případě šlo o chlazení základní desky, čili její čipové sady a napájecí oblasti, které jsou jediné opatřeny chladiči. Dle předpokladů s chlazením nebude žádný problém, však ani nejvýkonnější procesor Intel pro LGA 1150 není nijak moc žravý a především jde již o Haswell, který má vlastní regulátor napětí. Co se týče čipové sady, pak u moderních 9 Series, kam patří i naše Z97, Intel použil 32nm výrobní proces oproti 65nm, kterým byla vyráběna generace 7 Series. Čili díky tomu můžeme také očekávat snížení spotřeby i výdeje odpadního tepla.

Počítačová skříň, aby to deska neměla úplně nejlehčí, byla vybavena jen jedním zadním 120mm ventilátorem. Teploty jsme pak měřili pomocí infračerveného teploměru Fluke 62 Mini s fixně nastavenou emisivitou na 0,95 (hodí se pro většinu materiálů), čili na povrchu chladičů. To proto, abychom vyloučili případně špatně fungující čidla, přičemž k výsledné teplotě si pak můžeme přičíst kolem 4 - 6 °C, abychom získali teplotu samotných chlazených součástek. Zde je celá sestava:

Sestava byla testována při okolní teplotě 21°C celkem třikrát, a to jednak při provozu v klidu, kdy byla teplota odečtena ihned po otevření bočnice poté, co čidlo na čipové sadě ukázalo, že se přestala měnit. Stejným způsobem pak byla měřena i v dalších dvou případech, tedy při plně zatíženém procesoru pomocí Prime95 a pak při opakovaném testu 3DMark Vantage.

Teploty jsou poměrně nízké, a to i díky zvolenému způsobu chlazení. Pasivní chladiče komponent desky totiž byly přímo ovívané skříňovým ventilátorem, takže i přes své relativně malé rozměry na svůj úkol stačily naprosto s přehledem. Nicméně horší to bude u malé skříně určené především pro základní desky typu Mini-ITX, kde nebude místa nazbyt, jenomže takové skříně se od sebe velmi liší, jak svým vnitřním uspořádáním, tak i možnostmi svého chlazení. Spíše než na chlazení základní desky tedy záleží na provedení vybrané skříně.