Northwood 2.2 GHz podruhé, tentokráte s DDR SDRAM
17.1.2002, Pavel Švéda, recenze
V pondělní recenzi jsme vám představili horkou novinku Intelu - P4 Northwood 2.2 GHz. Testovaná sestava byla osazena pamětmi RDRAM a dnes zde máme srovnání téhož procesoru tentokrát však ve spolupráci s pamětmi DDR. Vyplatí se ještě investovat do Rambusů nebo postačí DDR? Čtěte dále...
Kapitoly článku:
- Northwood 2.2 GHz podruhé, tentokráte s DDR SDRAM
- Použité benchmarky a jejich nastavení
- Výsledky benchmarků
- Srovnání RDRAM vs. DDR SDRAM
Srovnání výsledků testů provedených s pamětmi RDRAM a DDR SDRAM
Pozn.: Všechny následující grafy ukazují o kolik procent je sestava s paměťovými moduly RDRAM rychlejší než systém s DDR SDRAM.
Obr. 10 - Srovnání výsledků 3DMark 2001
Obr. 11 - Srovnání výsledků Demo001 z Quake III Arena
Obr. 12 - Srovnání výsledků 3D WinMark 2000
Obr. 13 - Srovnání výsledků WinBench 99 CPU a FPU WinMark
Obr. 14 - Srovnání výsledků Sisoft Sandra CPU Benchmark
Obr. 15 - Srovnání výsledků Sisoft Sandra CPU Multi-Media Benchmark
Obr. 16 - Srovnání výsledků Sisoft Sandra Memory Benchmark
Závěr
Jaká tedy bude odpověď na otázku nastíněnou v úvodu? Vyplatí se ještě dnes pořizovat Pentium 4 desku s podporou pamětí RDRAM? Výsledky ukazují, že by tento krok byl začátkem cesty špatným směrem. Výsledky syntetických benchmarků procesoru (Dhrystone, Whetstone, CPU a FPU WinMark, ...) se liší v desetinách procent (někde dokonce v setinách). Tyto malé rozdíly nemají prakticky žádnou váhu, spadají totiž do pásma rozptylu chyb měření a dá se konstatovat, že po této stránce se oba čipsety resp. paměti vyrovnají. V ostrém kontrastu s těmito výsledky je Memory Benchmark, který ukazuje jednotlivé paměti v jejich nejlepší formě. Rozdíly v propustnosti pohybující se okolo 50 % se tak blíží "skutečným" teoretickým hodnotám platícím pro tyto druhy pamětí.
Výše uvedené benchmarky jsou však "umělé". Při reálném provozu se uvedených hodnot (zejména větších rozdílů) nikdy nedosáhne, vždy jen pouze jejich zlomku.
V reálných testech se výsledky lišily od 1,59 % (3D WinMark 2000 - 1280x1024 32 bit) až po 27,39 % (Demo001 z Quake III Arena - 1280x1024 32 bit). Quake III Arena zřejmě poskytuje nejvěryhodnější srovnání. Diference se zde pohybovaly od 10 % až do téměř 30 %, což už lze brát jako dostatečný důkaz rozdílu výkonu.
Dnešního běžného uživatele ale nezajímají čísla v grafech naměřených benchmarků, nýbrž především kolik výkonu se mu dostane za finanční jednotku - zajímá se o poměr cena / výkon. Současné ceny pamětí RDRAM ještě stále převyšují DDR (porovnáváme s DDR266 použitými v testech) o 30 - 40 % (nebýt cenových "šoků" které nám výrobci - prodejci pamětí uštědřili v poslední době, rozdíl mohl být ještě vyšší). Také při nákupu desky je nutné počítat s investicí zhruba 20 % vyšší (záleží na konkrétním výrobci a typu, rozdíly mohou jak menší tak naopak), kterou je nutno zaplatit za podporu RDRAM. Vezmeme-li v úvahu, že DDR jsou podporovány "na obou stranách řeky" - jak u Intelu tak i AMD a u obou je k dispozici několik možností volby čipsetu různých výrobců, dá se do budoucna předpokládat konkurenční zlevňování základních desek pro DDR a tím i snižování cen samotných pamětí.
Budoucnost RDRAM je prozatím nejistá, Intel se je stále bude snažit jako jediný podporovat. Dokonce jeho Tehama-E, o kterém se píše v první části článku, bude levnější než nové Brookdaly (tím by se mělo rambusové řešení dostat více do popředí). Samotný Rambus má v rukávu technologii Yellowstone a možná ještě pořádně zamíchá kartami na stole.
Zkompilujeme-li tedy všechny pro a proti vychází nám, že Rambus se v dnešní době zatím nevyplatí kupovat, nárůst výkonu nedrží krok s cenou.
Pozn.: Všechny následující grafy ukazují o kolik procent je sestava s paměťovými moduly RDRAM rychlejší než systém s DDR SDRAM.
Obr. 10 - Srovnání výsledků 3DMark 2001
Obr. 11 - Srovnání výsledků Demo001 z Quake III Arena
Obr. 12 - Srovnání výsledků 3D WinMark 2000
Obr. 13 - Srovnání výsledků WinBench 99 CPU a FPU WinMark
Obr. 14 - Srovnání výsledků Sisoft Sandra CPU Benchmark
Obr. 15 - Srovnání výsledků Sisoft Sandra CPU Multi-Media Benchmark
Obr. 16 - Srovnání výsledků Sisoft Sandra Memory Benchmark
Závěr
Jaká tedy bude odpověď na otázku nastíněnou v úvodu? Vyplatí se ještě dnes pořizovat Pentium 4 desku s podporou pamětí RDRAM? Výsledky ukazují, že by tento krok byl začátkem cesty špatným směrem. Výsledky syntetických benchmarků procesoru (Dhrystone, Whetstone, CPU a FPU WinMark, ...) se liší v desetinách procent (někde dokonce v setinách). Tyto malé rozdíly nemají prakticky žádnou váhu, spadají totiž do pásma rozptylu chyb měření a dá se konstatovat, že po této stránce se oba čipsety resp. paměti vyrovnají. V ostrém kontrastu s těmito výsledky je Memory Benchmark, který ukazuje jednotlivé paměti v jejich nejlepší formě. Rozdíly v propustnosti pohybující se okolo 50 % se tak blíží "skutečným" teoretickým hodnotám platícím pro tyto druhy pamětí.
Výše uvedené benchmarky jsou však "umělé". Při reálném provozu se uvedených hodnot (zejména větších rozdílů) nikdy nedosáhne, vždy jen pouze jejich zlomku.
V reálných testech se výsledky lišily od 1,59 % (3D WinMark 2000 - 1280x1024 32 bit) až po 27,39 % (Demo001 z Quake III Arena - 1280x1024 32 bit). Quake III Arena zřejmě poskytuje nejvěryhodnější srovnání. Diference se zde pohybovaly od 10 % až do téměř 30 %, což už lze brát jako dostatečný důkaz rozdílu výkonu.
Dnešního běžného uživatele ale nezajímají čísla v grafech naměřených benchmarků, nýbrž především kolik výkonu se mu dostane za finanční jednotku - zajímá se o poměr cena / výkon. Současné ceny pamětí RDRAM ještě stále převyšují DDR (porovnáváme s DDR266 použitými v testech) o 30 - 40 % (nebýt cenových "šoků" které nám výrobci - prodejci pamětí uštědřili v poslední době, rozdíl mohl být ještě vyšší). Také při nákupu desky je nutné počítat s investicí zhruba 20 % vyšší (záleží na konkrétním výrobci a typu, rozdíly mohou jak menší tak naopak), kterou je nutno zaplatit za podporu RDRAM. Vezmeme-li v úvahu, že DDR jsou podporovány "na obou stranách řeky" - jak u Intelu tak i AMD a u obou je k dispozici několik možností volby čipsetu různých výrobců, dá se do budoucna předpokládat konkurenční zlevňování základních desek pro DDR a tím i snižování cen samotných pamětí.
Budoucnost RDRAM je prozatím nejistá, Intel se je stále bude snažit jako jediný podporovat. Dokonce jeho Tehama-E, o kterém se píše v první části článku, bude levnější než nové Brookdaly (tím by se mělo rambusové řešení dostat více do popředí). Samotný Rambus má v rukávu technologii Yellowstone a možná ještě pořádně zamíchá kartami na stole.
Zkompilujeme-li tedy všechny pro a proti vychází nám, že Rambus se v dnešní době zatím nevyplatí kupovat, nárůst výkonu nedrží krok s cenou.