OCZ Vector 150: v testu výdrže jej umučíme k smrti

Náš záměr je tedy jasný. Budeme neustále na zbrusu nový 240GB OCZ Vector 150 zapisovat data, aby se rychle vyčerpával možný počet P/E cyklů buněk pamětí NAND Flash. V průběhu budeme testovat jeho kondici pomocí utility CrystalDiskInfo, která nás může informovat o počtu zapnutí daného SSD, počtu pracovních hodin a především o aktuálním objemu celkově zapsaných dat. Pro samotné testování bude využit program Iometer, který se dá využít tak, aby provedl sérii zapisovacích operací, a to třeba s využitím 100% nekomprimovatelných dat. Po dosažení významných milníků budeme také pomocí testů ATTO Disk Benchmark, Crystal Disk Benchmark a Anvil Storage Meter sledovat i to, zda se nějak změnil výkon našeho SSD.

Iometer byl nastaven tak, aby na holé, čistě naformátované SSD se správným zarovnáním oddílu (viz screenshot - offset 1024 kB) neustále zapisoval data po 32 až 512 kB velikostech. Tím docílíme toho, aby všechny buňky byly rovnoměrně zatěžovány, a jde nám tedy o jakýsi akcelerovaný test životnosti, jehož metodika pochopitelně nemůže mít mnoho společného s reálným využitím SSD jako systémového disku. To bychom nemohli jeho životnost otestovat během týdnů, ale dlouhých let. Zaplňovat SSD daty, s nimiž nebudeme hýbat, abychom simulovali třeba uložený systém, přitom nemá valný smysl, neboť funkce Wear Leveling se u SSD stará o rovnoměrné využití buněk, takže ta by si je v případě potřeby za účelem jejich rovnoměrného využití stejně přesunovala (na což má ostatně u reálně využítého systémového SSD habaděj času).

My chceme zjistit především to, kolik mazacích a zapisovacích cyklů vydrží buňky v moderních pamětech NAND Flash a to si pak můžeme aplikovat na různé situace dle toho, jak se dlouhodobě chovají SSD s nainstalovaným systémem. Není ale vyloučeno, že metodiku v průběhu testu upravíme.

Jaké tyto milníky tedy budou? Nejdříve si samozřejmě vyzkoušíme výkon naprosto čerstvého SSD, přičemž v takovém případě bývá zdaleka nejvyšší a už krátce po zapřáhnutí v počítači se snižuje. Další "záchytné body" jsou následující:

Už zde je třeba ale poukázat na problém, který se při testování Vectoru 150 objevil. Jde o aplikaci CrystalDiskInfo, která zpracovává hodnoty S.M.A.R.T. a ukazuje hlavní sledovanou hodnotu celkově zapsaných dat. Nutno uvést, že CrystalDiskInfo správně spojuje hodnotu s ID F9, tedy Total NAND Programming Count s Total NAND Writes. Její syrová hodnota je na následujícím obrázku z páté kapitoly 27B0FF27 hexadecimálně, což je dekadicky 665.911.079. To je počet zapsaných 16384B stránek, takže když vynásobíme 16 kB (běžná velikost stránek u SSD) oním číslem, dostaneme 10.654.577.264 kB, a to je oněch 10.160 GB uvedených v kolonce Total NAND Writes. Pro jasné rozlišení bychom zde tedy měli mluvit o GiB, tedy gibibajtech (či tebibajtech, apod.). Nejde totiž o mocniny 1000 B, ale 1024 B, ovšem dle standardů JEDEC je GB stále 1024 MB a o GiB a dalších mluví standardy IEC, aby odlišily metrický systém.

Máme tedy Total NAND Writes zhruba 10 TB, což představuje objem dat reálně zapsaných do buněk SSD. Total Host Writes je téměř dvojnásobný a jde o objem dat, který systém odeslal kontroleru SSD pro zápis. Ten je ale prost jakékoliv režie, kterou SSD musí provádět a jde třeba o přesuny a přerovnávání dat v rámci samotného SSD, které si kontroler provádí sám. Je tedy zřejmé, že hodnota NAND Writes by měla být vyšší než Host Writes, jinak by SSD muselo zpracovávaná data komprimovat v poměru 2:1 a ještě k tomu ani nemít žádnou režii.

Při porovnávání Host Writes a NAND Writes pak mluvíme o termínu Write Amplification, který udává, kolik dat navíc musí SSD zapsat nad rámec požadavků systému. Poměr Write Amplification by i po zdvojnásobení byl podezřele dobrý, ale uvěřitelný. Možným vysvětlením bylo, že ony výše uvedené stránky nejsou 16kB, ale 32kB, čímž by se NAND Writes zdvojnásobily a dostaly mírně nad Host Writes. Posléze jsme již dostali vyjádření firmy OCZ, dle níž Vector 150 (stejně jako ARC 100 a možná i další nové modely) opravdu využívá 32kB stránky, čili CrystalDiskInfo nás o hodnotě Total NAND Writes informuje mylně. Nicméně i tak jej budeme používat, neboť stačí Total NAND Writes zdvojnásobit, abychom dostali správný údaj.

Abychom si objem zapsaných dat dali do kontextu, můžeme využít údaje mého relativně nového SSD, které je používané jako systémový disk s OS Windows 7. PC je velmi často používáno pro kancelářské aplikace, práci s internetem i testování, přičemž k dnešnímu dni má SSD dle CrystalDiskInfo za sebou 1352 hodin provozu. To je přes 169 pracovních dní (8 hodin denně) a za tu dobu byla dosažena hodnota Total Host Writes 2458 GB. Zaokrouhleme to tedy na 2,5 TB. Total NAND Writes jsou ovšem 3400 GB, čili v průměru 2,36 GB za hodinu a cca 19 GB za pracovní den (zaokrouhleme to na 20).

Pokud by tedy měl být Vector 150 použit podobným způsobem, pak pro dosažení své životnosti 90 zapsaných TB by musel pracovat 8 hodin každý den po dobu 4500 dní, čili asi 12 let. Můžeme přitom očekávat, že jeho výdrž bude klidně desetkrát vyšší (cca 900 TB), což by tedy znamenalo neuvěřitelných 120 let. Nakonec tedy uvidíme, kolik toho Vector 150 vydržel a co to znamená pro uživatele. Pro zjednodušení zde pracujeme s metrickými jednotkami, čili s násobky 1000 a ne 1024. Však není třeba počítat absolutně přesně, když jde jen o orientační hodnoty.