Philips 278G4DHSD: 3D s rozšířenou realitou

Struktura displeje

Makrofotografie potvrdila strukturu displeje typu e-IPS. Toto potvrzení je pro spoustu našich čtenářů jistě hodně důležité, protože dnes se vyznat ve značení panelů není vůbec jednoduché. Navíc často se zaměňuje technologie PLS a IPS.

Teplota bílého bodu

Pokud si dnes koupíte LCD monitor, tak si můžete být na 99% jisti, že je vybaven LED podsvícením. Právě tento druh podsvícení daleko méně trpí na změny teploty při změnách jasu. Přesto se musíme smířit s tím, že je teplota při vyšším jasu trošku studenější. Je tedy dobré si kalibrovat monitor přímo na váš zvolený jas, což je obvykle 120 cd/m².

Dnešní Philips 278G4DHSD si v tomto ohledu nevede až tak špatně. Změna z 0% jasu na 100% znamená změnu teploty o 111 K. To je pro opravdu vycvičené oko již postřehnutelné, ale rozhodně ne nijak fatální. Naopak si myslím, že valná většina uživatelů, kteří si tento monitor zakoupí, si této změny ani nevšimne.
Již tradičně horší je rozlišení barev po ploše monitoru. To se totiž hodně odvíjí od samotného podsvícení a také ne všechny LED v podsvětlovacím systému musejí vykazovat zcela stejnou barevnost. Ve výsledku se tedy připravte na rozdíl v teplotách 374 K. To už je dobře vidět i pro nevycvičené oko. Je to dáno hlavně tím, že nestudenější roh je levý horní a hned kousek od něj je teplota výrazně teplejší. Tudíž jde téměř o skokovou změnu.

Odchylka dE a barevný gamut

Od dob co se u LCD monitorů začal komerčně řešit gamut se vytvořily na síti dva tábory. První jsou zastánci Adobe RGB a druzí se spoléhají na zavedený sRGB. To, který tábor nakonec ukradne vlajku a vyhraje, ukáže až čas. Vlastně to spíš je otázkou času kdy vyhraje Adobe RGB, ale to může trvat ještě velmi dlouhou dobu a zatím si sRGB tábor klidně vyšívá další hvězdičku na vlajku.

Dnes testovaný Philips se řadí mezi sRGB monitory. Ovšem s drobnou výchylkou v zelené barvě. Naštěstí není výkyv až tak velký a ve výsledku si toho ani nemusíte všimnout. Bohužel režim sRGB v menu s tím nic neudělá a gamut zůstává stejný. Což je ovšem zcela běžná praxe u většiny komerčních a levnějších monitorů. Až dražší grafické monitory mají ořez gamutu zvládnutý.
Bohužel gamut není vše a hodně důležitá je také barevná odchylka. To ovšem Philips tak dobře jako gamut nezvládl. Sice to není žádná tragédie a ve výsledku budou barvy valné většině uživatelů naprosto vyhovovat, ale grafiky neuspokojí.

V režimu sRGB dosáhl na ΔE₂₀₀₀=2,53. To je hodnota relativně vysoká, ale nevycvičené oko si toho ani moc nevšimne. Hlavní je drobné posunutí barev do studenějších. Pokud vám nevadí teplota barev kolem 6700 K, tak budete nadmíru spokojeni.
Režim barev 6500 K přinesl drobné zhoršení a je tak oproti sRGB méně použitelný. Také teplota není 6500 K ale cca 6900 K. ΔE₂₀₀₀= 3,11Nastavení monitoru po kalibraci bylo následující:

R=94
G=90
B=91
Kontrast: 50
Jas: 35

Po zásahu do OSD menu se barvy sice posunou k teplotě 6500 K, ale barevná odchylka se zhorší. Bez ICC profilu jsme tedy bezmocní. ΔE₂₀₀₀= 3,34.

Kalibrace

Až kalibrace přes ICC profil dokázala barvy hodně pozvednout. Aby také ne, když gamut je téměř přesný k sRGB. Odchylka ΔE₂₀₀₀= 1,02 patří sice mezi ty horší, je to ovšem dáno horším podáním šedých odstínů. Barvy jsou ovšem velmi dobré.
Všimněte si, že změna v barvách je velká. Ovšem daleko větší změna se odehrává v jasových složkách. To značí nepřesnou gamu 2,2, kterou musí ICC profil korigovat.
Změnu gamy potvrzuje i LUT křivka. Každá barva ovšem potřebuje zcela jinou úpravu. V tmavých tónech je situace ještě docela dobrá, resp. pro barvy stejná, ale střední tóny jsou již hodně odlišné.

Jako vždy si můžete stáhnout ICM profil zde. Mějte však na paměti, že profil nemusí u vašeho monitoru podávat tak kvalitní výsledky. Pokud navíc nastoupí jiné revize monitoru, tak už profil nedoporučuji používat.