QNAP TVS-672N: skvěle vybavený NAS

 

 

 

Nejdříve se podívejme, jak rychlý je download a upload s využitím 5 pevných disků nakonfigurovaných v poli RAID 6. V takovém případě mimochodem získáme z pěti 2TB disků (reálná kapacita je však 1,81 TB - celkem 9,05 TB) oddíl s kapacitou 5,43 TB, takže jde přesně o 60 % maximální kapacity.  

 

Dopady konfigurace 5 disků do pole RAID 6 jsou takové, že oproti RAID 5 získáme menší výslednou kapacitu. Jenomže na rozdíl od RAID 5 nám verze 6 umožní, abychom svá data neztratili ani při selhání dvou disků. Tato výhoda však má ale negativní dopad i v tom, že výsledný výkon při čtení (download) je nižší. Ani jeden typ pole nám nezrychlí zápis, ovšem RAID 6 má potenciál zrychlit čtení až na trojnásobek a RAID 5 dokonce na čtyřnásobek. Co to v případě RAID 6 přinese v reálném světě? 

 

 

Především je třeba si pojistit, že zápis nebude ovlivněn využitím systémové paměti cache, kterou by si systém měl brát ze své integrované 5GB paměti Flash. Pak totiž netestujeme výkon samotného pole RAID v tomto NAS. A v praxi by se taková věc také mohla vymstít v případě, že přijde výpadek proudu a data v cache nebudou dosud zapsaná. 

 

QNAP - HDD RAID 6	download (MB/s)	upload (MB/s)
700MB soubory	348 MB/s	140 MB/s
2-3MB fotografie	268 MB/s	138 MB/s

 

V případě nahrávání dat na disky NAS je výkon odpovídající tomu, co nabídnou samotné pevné disky, přičemž ukládání dat rychlostí kolem 140 MB/s ještě odpovídá jejich možnostem. Rychlost čtení či downloadu nad 350 MB/s je pak ještě lepší než v případě dříve testovaných NAS, přičemž ta jde při kopírování menších souborů pochopitelně dolů. 

 

Dále se podíváme na to, co se změní rekonfigurací diskového pole na RAID 5. Měli bychom se dočkat vyšší propustnosti při čtení za cenu toho, že nám může selhat maximálně jeden disk, aby byla zachována parita. 

 

Výměnou za slabší ochranu nám ale NAS nabídne vyšší celkovou kapacitu, a to v našem případě 6,72 TB, takže 1,3 TB navíc oproti RAID 6 je pádný argument a hodit se bude také teoreticky čtyřnásobná rychlost čtení jednoho disku oproti trojnásobné. Na druhou stranu, v případě selhání jednoho disku už jsou data v ohrožení, a to po celou dobu, než dokážeme sehnat náhradu a než se pole dokáže obnovit. 

 

QNAP - HDD RAID 5	download (MB/s)	upload (MB/s)
700MB soubory	372 MB/s	142 MB/s
2-3MB fotografie	279 MB/s	133 MB/s

 

Jak se dalo očekávat, rychlosti zápisu či uploadu se nezlepšily ani podstatně nezměnily, ale rychlost čtení je rychlejší, i když rozdíl už není tak výrazný. Kvůli vyšší propustnosti tak není třeba využívat RAID 5, leda by někdo opravdu ocenil kapacitu navíc. V případě takovéhoto NAS je vhodnější hledat výkon někde jinde, a to v zapojení SSD. Ta můžeme využít buď jako samostatný oddíl, nebo jako mezipaměť. 

 

 

V prvním případě si můžeme sami snadno určit, která data se budou zapisovat na rychlé SSD a která na HDD, prostě si vybereme příslušný oddíl či přesněji síťovou složku a tu si pak necháme v rámci samotného NAS synchronizovat s hlavním úložištěm, abychom o data při havárii SSD nepřišli, a to samozřejmě za předpokladu, že nemáme SSD v RAIDu. 

 

V druhém případě necháme využití na NAS serveru, který SSD využije prostě jako cache a sám si bude určovat především to, jaká data v této paměti zůstanou, aby bylo urychleno jejich čtení. Můžeme tak na to nahlížet podobně jako na hybridní SSHD, čili pevný disk s integrovanou pamětí Flash. Výhoda tkví v bezstarostném využití a nevýhoda zase v neschopnosti ovlivnit způsob využití paměti cache, tedy až na přednastavené parametry jako využitou kapacitu na SSD.

 

Jde především o to, jaká data v cache zůstanou a jaká ne, přičemž zde máme dvě volby: FIFO a LRU. Čili jde o klasickou frontu první dovnitř - první ven a pak o vyhození nejméně používaných dat, přičemž jako lepší se jeví ta druhá. Je ale důležité vědět, že data v SSD cache se nezapisují na disky, které má tato cache akcelerovat. QNAP tak důrazně doporučuje využít SSD v ochranném RAIDu a upozorňuje, že cache nelze jen tak vypnout a SSD vypojit, nejdříve musíme z něj vyprázdnit data. 

 

 

Důležité je ale to, že z hlediska výkonu nám oba způsoby nabízí to samé, neboť v obou zapisujeme i čteme prostě z SSD, ale i na to se podíváme. 

 

 

Výsledky testů propustnosti - SSD

 

My jsme pro tento test využili SSD Kingston KC600, čili běžný 2,5" model s rozhraním SATA 6 Gb/s. Právě takový bude pro tento NAS tak akorát, neboť jeho datová propustnost bude víceméně odpovídat 5Gb/s síťovému rozhraní.  

 

QNAP - SSD	download (MB/s)	upload (MB/s)
samostatný oddíl	356 MB/s	405 MB/s
SSD cache	357 MB/s	399 MB/s

 

Jak se dalo očekávat, rozdíl mezi využitím SSD coby cache a jako samostatným oddílem není v podstatě žádný, i když upload na cache je trochu pomalejší, což jsem si ověřil několikerým testováním navíc.

 

Otázka je především ta, proč je rychlost downloadu tak pomalá? Dané SSD jistojistě zvládne rychlejší čtení, ve skutečnosti ho má rychlejší než zápis, nicméně download ze SATA 6 Gb/s SSD je tu víceméně stejně rychlý jako z pevných disků v RAIDu. Jde tak především o zápis, který je mnohem rychlejší. 

 

 

Spotřeba a hlučnost

 

Naměřené výsledky této konfiguraci zcela odpovídaly. Spotřeba s vypnutými disky (na SSD toto samozřejmě nemá vliv) téměř přesně odpovídala tomu, co uvádějí specifikace a spotřeba s pěti disky a jedním SSD v klidovém režimu je mírně nižší než to, co udávají specifikace, což je tedy odpovídající, neboť SSD v klidu na rozdíl od pevného disku nemá téměř žádný odběr. V pohotovostním režimu jsme jako obvykle nenaměřili nic, což tedy neznamená, že si NAS nic nevezme, nicméně měřák už takovou spotřebu nemusí zaznamenat.