Ryzen 1700X a 1800X v testech: AMD povstalo

Nejdříve přijde na řadu AIDA 64, která ukazuje, že s podobně taktovanými paměťmi DDR4 (2933 MHz vs. 3000 MHz dle XMP profilů) je propustnost na procesoru Ryzen a Core naprosto srovnatelná, ovšem latence je vyšší. Dále můžeme poukázat na paměť L3 cache, v jejímž případě má AMD výhodu v mnohem rychlejší datové propustnosti, ovšem latence je opět vyšší, a to rovnou dvojnásobná než u Intelu. Něco podobného platí také pro L2 cache.

Nyní už se se podíváme na obvyklé testy společnosti Futuremark, v jejichž případě hraje velkou roli i grafická karta, a proto zde nelze použít výsledky starších testů, kde GeForce GTX 1080 ještě nebyla k dispozici.

První série testů osmijádrovým procesorům Ryzen rozhodně lichotí, neboť dokázaly výrazně překonat Intel hned ve dvou testech, zatímco v testu Fire Strike za tím až tak moc nezaostávají. A jak jsou na tom v PCMark 08?

Zde je výkon Ryzenu 7 1800X a Core i7-7700K také srovnatelný, ale je třeba si uvědomit, že to nejsou přímí cenoví soupeři. Tím je spíše Ryzen 7 1700X, který je i tak dražší než Intel a na své výchozí frekvenci zaostává už více.

Pak tu máme test SuperPi, který ukazuje, jaký jednovláknový výkon procesory mají, takže je jasné, že jde o test šitý namíru procesoru Core i7-7700K, jenž se může pyšnit mnohem vyšším maximálním taktem než procesory Ryzen. Tuto svou výhodu také proměňuje v podobě kratšího času pro spočítání Pi na 4 miliony míst.

Pravý opak je LuxMark a jeho test Sala, který dokáže vícejádrový procesor velice dobře vytížit, což je naprosto zřejmé z dosažených výsledků. V tomto případě už Core i7-7700K na procesory Ryzen vůbec nestačí. Tyto dva testy nám dobře illustrují fakt, který nás bude provázet vždy při srovnávání moderních desktopových Core s vícejádrovými Ryzeny. Core (myšleno tím Skylake či Kaby Lake) mají díky vyšším taktům a mírně lepšímu IPC vyšší jednovláknový výkon, ale pokud nějaký software dokáže využít osm, nebo snad i šestnáct jader, Ryzeny snadno vítězí.