reklama
Aktuality  |  Články  |  Recenze
Doporučení  |  Diskuze
Grafické karty a hry  |  Procesory
Storage a RAM
Monitory  |  Ostatní
Akumulátory, EV
Robotika, AI
Průzkum vesmíru
Digimanie  |  TV Freak  |  Svět mobilně

Sedm teplovodivých past v testu

6.8.2007, Jan Vítek, recenze
Sedm teplovodivých past v testu
Titulek článku není úplně přesný, protože dnes půjde nejen o test teplovodivých past, ale i teplovodivé podložky a slitiny tekutých kovů. Utkají se produkty firem Arctic Cooling, Arctic Silver, Coollaboratory, GeIL a Zalman a celkem se jich ukáže 7.

Teplotní testy


A nyní již k testům. Posloužila nám k nim testovací sestava s procesorem AMD Athlon 64 FX-55 se zvýšeným napětím na 1,55 V (původně 1,5 V), jenž má dostatečný tepelný výkon na to, aby se pasty mohly dostatečně předvést. Co se týče chladiče, pak jsem se rozhodl pro osvědčený celoměděný Thermalright XP-90C se čtyřmi heatpipe. Ten má totiž čtyřbodové uchycení přes rámeček pomocí pružných ramen, takže byl u všech případů zajištěn stejný přítlak na jádro. Okolní teplotu jsem sledoval blízko položeným digitálním teploměrem. Neumístil jsem jej však příliš blízko, aby teploty neovlivňovalo teplo jdoucí ze samotné sestavy.
  • Základní deska: DFI LANParty-UT nF4 Ultra-D
  • Procesor: Athlon 64 FX55@2.6GHz
  • Chladič a ventilátor: Thermalright XP90C + Papst 3412 N/2GLE (92mm, 1600RPM)
  • Operační paměť: V-Data 256MB DDR400
  • Grafická karta: Club3D GF6600
  • Pevný disk: Western Digital 80GB (WD800JB)
  • Zdroj: Cooler Master RS-450-ACLY – 450W

Zátěž byla zajištěna aplikací Prime95 a sledována osvědčeným SpeedFanem 4.31. Teplotu jsem pak sledoval do té doby, než bylo jasné, že již výše nepůjde, což trvalo ve všech případech do 10 minut. Do nich však samozřejmě nepočítám zahoření – pokaždé cca půl hodiny. Je mi jasné, že v některých případech je to vzhledem k doporučení výrobce nedostatečné, ale také je mi jasné, že nechávat sestavu s jednou pastou zahořet 200 hodin jednoduše nelze.

Před každou aplikací pasty či jiného teplovodivého média jsem zbytky předchozího pečlivě setřel, až na procesoru ani chladiči nezbyly žádné stopy. Zvlášť jsem si dal záležet u produktů Coollaboratory, když už na to tolik upozorňují. Co se týče jejich aplikace, tak s MetalPad je to jednoduché - pouze přiložíte podložku na procesor a umístíte chladič. Liquid Pro má už instalaci složitější. Stačí opravdu malá kapka s průměrem cca 1mm na to, abyste pokryli celý heatspreader, jen to chce trochu trpělivosti. Nejdřív jsem nevěděl, jak onu cestující kuličku "rtuti" po procesoru rozmáznout, ale stačilo trochu přitlačit a už za sebou nechávala stopu a já jsem ji mohl hezky roztírat do stran. Pokud vás zajímá také jejich opětovné sejmutí, pak MetalPad šel dolů lehce opět jako celá podložka, pouze uprostřed byl potrhaný, jak kousky uvízly přilepené ve středu heatspreaderu. U Liquid Pro byla situace o poznání složitější. Materiál k chladiči i procesoru velmi přilnul a dalo dost drhnutí flanelem, abych jej odtamtud dostal. Pozor si také musíte dát na drobné kuličky vodivého kovu, které odpadávají, protože je samozřejmě ubrouskem ani flanelem nenasajete. Maximálně uvíznou na nějakém jiném povrchu.

U ostatních past jsem k rovnoměrnému rozetření použil plastovou kartu v podobě kreditky, kterou ke svým pastám dodává firma Cooler Master (v případě Zalmanu jsem samozřejmě použil onen štěteček na víčku). Cooler Master High Performance Thermal Compound Kit, tedy bílá silikonová teplovodivá pasta, nebude mezi výsledky chybět. Kromě toho jsem také vyzkoušel, jaké teploty dosáhne procesor bez aplikované pasty, tedy s přenosem tepla kov na kov. Výsledky byly opravdu neradostné, když ani ne během pěti vteřin od začátku stoprocentní zátěže se teplota šplhala nad 70 °C. Na dalších pět vteřin jsem neměl nervy, takže jsem tento pokus raději ukončil. Nyní již k výsledkům, které udávají teplotu procesoru při stoprocentní zátěži.



Jak je vidět z výsledků, celkem bezpečně vedl Coollaboratory Liquid Pro se svými 52,5 °C, což je celkem rozdíl od posledního Geilu s malou příměsí stříbra a mědi, pasty Zalman ZM-STG1 nebo bílé silikonové pasty od Cooler Masteru, která zde reprezentuje klasickou pastu. Vedle Liquid Pro se však ještě sluší zmínit pasty od Arctic Cooling, které také podaly velmi dobrý výkon.

Navíc nesmíme zapomenout, že výrobci u past Arctic Cooling MX-1 a Arctic Silver 5 doporučují 200hodinové zahoření, aby se dosáhlo maximálního výkonu. Na to však zde není prostor a pokud bych měl vycházet z oficiálních informací, pak by nakonec teplota měla klesnout ještě o celé 4 °C, což však nevidím příliš reálně. Nakonec, kdybych měl brát informace od výrobců jako hotovou věc, pak by musely vyhrát snad všechny pasty zároveň.
reklama