Dnešní pevné disky jsou už běžně vybavovány vlastní vyrovnávací pamětí (bufferem), takže bez ohledu na rychlost vnitřního načítání dat z ploten disku se v určitých okamžicích může stát omezujícím faktorem protokol hostitelského adaptéru. Podobně jako tomu bylo s příchodem Ultra ATA/33, ani Ultra ATA/66 nepřinese ihned znatelné zvýšení výkonu, protože protokol je jen jedním z omezujících faktorů. Neméně důležitá je vnitřní rychlost pevného disku, ta však stále roste (i díky tomu, že nejnovější disky rotují rychlostí 10.000ot/min).
Kromě vyšší rychlosti s sebou Ultra ATA/33 protokol přinesl i Cyclical Redundancy Check (CRC) kontrolu přenášených dat. CRC spočívá v tom, že pevný disk i hostitelský adaptér vytvoří kontrolní součet prováděných operací a ten je poté porovnán, pokud nesouhlasí, přenos se zopakuje. Stejnou CRC kontrolu používá i Ultra ATA/66 a navíc přidává ještě další vlastnost - vylepšenou integritu dat (improved data integrity).
CRC sice zvyšuje integritu přenášených dat, ale nárokům vysokých rychlostí přestávají stačit klasické 40-pinové IDE kabely. Jejich nespolehlivost se poprvé projevila při přenosových rychlostech 44,4MB/s (Ultra ATA mode 3) kvůli zeslabení signálu při kratším časování. Bylo proto nutné vytvořit nový design přenosových kabelů (podobný tomu, který je používán na SCSI pro přenosové rychlosti přesahující 40MB/s). Přitom bylo nutné zachovat zpětnou kompatibilitu se současnými pevnými disky. Výsledkem je kabel se stejnými 40-pinovými konektory, ale dvojnásobným počtem vodičů.
Pro využití Ultra ATA/66 je tedy nutné dodržet čtyři základní podmínky:
- Ultra ATA/66 musí podporovat čipset základní desky (zatím pouze VIA Apollo Pro+)
- Operační systém musí podporovat DMA (Direct Memory Access) přenos (Windows 9x/NT tuto podmínku splňují)
- Musí být použit 40-pinový, 80-vodičový kabel
- Ultra ATA/66 musí samozřejmě podporovat i sám pevný disk (ty nabízí zatím IBM a WD)
O kolik je Ultra ATA/66 rychlejší než Ultra ATA/33, zjistíte na AnandTech. Nedivte se však, že rozdíl je naprosto nepatrný. Ultra ATA/66 spíše než zrychlení přináší možnost dalšího zvýšení výkonu pevných disků (v souvislosti s rychlejšími otáčkami a větší hustotou zápisu) do budoucna. Bylo by zbytečné, aby se nejpomalejší součástí přenosu dat stala sběrnice. Výhody Ultra ATA/66 se proto projeví až s rychlejšími pevnými disky.
Na závěr ještě stručný přehled používaných IDE protokolů:
| Název | max. rychlost | pinů | vodičů | CRC |
| PIO mode 0 | 3,3MB/s | 40 | 40 | ne |
| PIO mode 1 | 5,2MB/s | 40 | 40 | ne |
| PIO mode 2 | 8,3MB/s | 40 | 40 | ne |
| DMA mode 1 (PIO mode3) | 11,1MB/s | 40 | 40 | ne |
| DMA mode 2 (PIO mode 4) | 16,6MB/s | 40 | 40 | ne |
| Ultra ATA/33 (Ultra DMA mode 2) | 33,3MB/s | 40 | 40 | ano |
| Ultra ATA/66 (Ultra DMA mode 4) | 66,6MB/s | 40 | 80 | ano |
Podle AnandTech
