Aktuality  |  Články  |  Recenze
Doporučení  |  Diskuze
Grafické karty a hry  |  Procesory
Storage a RAM
Monitory  |  Ostatní
Akumulátory, EV
Robotika, AI
Průzkum vesmíru
Digimanie  |  TV Freak  |  Svět mobilně

Windows 10: lepší než sedmičky?

30.7.2015, Jan Vítek, recenze
Windows 10: lepší než sedmičky?
Operační systém Windows 10 je tu. Microsoft, jak slíbil, vypustil na konci července ostrou verzi systému, kterou jsme mohli řadu měsíců testovat. Pojďme se tedy podívat na to, jaký tento systém nakonec je a co přináší jeho finální verze.

Nové nastavení systému


Windows 8 a 8.1 přinesly nové uživatelské rozhraní pro nastavení, které mělo vyhovovat především dotykovému ovládání. Ve skutečnosti šlo o nedodělek, v němž toho šlo nastavit zoufale málo a bez klasických Ovládacích panelů jsme se nemohli obejít, což se týkalo třeba nastavení sítě. Ani ve Windows 10 se ale Ovládacích panelů tak úplně nezbavíme, což je tedy na jednu stranu dobře, protože je uživatelé starších Windows dobře znají. Nové nastavení systému je ale už daleko více propracované, bohatější a také více propojené právě s Ovládacími panely.



Nové Nastavení systému Windows 10

Základní nabídku otevřeme přes tlačítko Start a pak Nastavení, zatímco Ovládací panely si můžeme třeba připnout na hlavní panel nebo použít zkratku Win + C. Ihned je vidět rozdíl mezi grafickým prostředím těchto nastavení, alehlavní témata si už víceméně odpovídají. Jenomže až rozklikneme třeba Systém, uvidíme, že nabídka této skupiny je u nového Nastavení zcela jiná.


Ovládací panely ve Windows 10 byly trochu redukovány

Pokud očekáváte, že tu najdete třeba nového Správce zařízení, nastavení řízení uživatelských účtů a vůbec zabezpečení, pak očekáváte marně. I v nastavení displeje je jen možnost změny orientace a velikosti prvků, abychom nemuseli mžourat na displej s vysokým dpi a v upřesňujícím nastavení zobrazení máme volbu rozlišení. Co se týče ostatních funkcí, jako nastavení velikosti textu a jiných položek, vlastnosti adaptéru nebo kalibrace barev, jsou zde pouze odkazy na příslušné funkce starého Ovládacího panelu. A tak je tomu i v jiných záložkách, takže i zmíněného Správce zařízení najdeme jen jako odkaz v záložce O systému.



Na druhou stranu tu jsou ale i nastavení, která v Ovládacích panelech nenajdeme. Například Oznámení a akce nám umožní přizpůsobit si Centrum akcí (viz předchozí kapitola), jako výchozí nabídku ikon v jeho spodní části. Pak můžeme vyhledávat mezi nainstalovanými aplikacemi, podívat se, kolik zabírají místa a případně je odinstalovat, Multitasking má na starosti nové možnosti přichytávání oken do rohů nebo k okrajům obrazovky a také virtuální plochy, pak si můžeme vybrat výchozí oddíl pro ukládání dokumentů a multimédií, stáhnout si offline mapy a prohlížet si výchozí aplikace pro dané typy souborů.



Zde jsem narazil na jeden problém s chybou, která se objevila vždy, když měl odkaz v Nastavení otevřít nějaké jiné okno třeba z nabídky Ovládacích panelů. Nicméně po odkliknutí tohoto upozornění se okno i tak otevřelo, takže nejde o nic závažného.



Skupina záložek týkající se Zařízení dá v podstatě jen základní přehled o nainstalovaném hardwaru a periferiích, přičemž veškeré složitosti opět nechává na Ovládacích panelech. Nemůžeme si zde teda nastavit třeba to, zda klávesnice může probouzet počítač. Pouze ji můžeme ze systému odebrat. Můžeme si ale vypnout kontrolu pravopisu či zvýrazňování chyb, nebo také funkci automatického přehrávání médií po vložení. Zde oceňují, že systém opravdu respektoval nastavení z předchozí instalace a jediné, co jsem musel opětovně upravit, byly systémové zvuky, které se často velmi rády zapínají.

Co se týče Sítí a Internetu, tam není nic zajímavého. Můžeme se třeba podívat na aktuální nastavení ethernetového adaptéru, ale co se týče jeho změny, k tomu opět poslouží odkazy na Ovládací panely. Záložky v Přizpůsobení slouží k vyladění vzhledu systému, takže si můžeme vybrat třeba složku, z níž se budou brát fotografie pro zobrazení na přihlašovací obrazovce, nastavit barvy a průhlednost v nabídce Start, obrázek na pozadí plochy, atd.



V Účtech jsou očekávané záležitosti jako správa účtu a jeho avatara, možnost využití PIN kódu nebo obrázku pro přihlášení se do systému, připojování k doménám a také přidávání dalších účtů, u nichž můžeme zapnout rodičovskou kontrolu, a omezit tak jejich možnosti. Důležitou možností je pak synchronizace nastavení napříč různými zařízeními, která využíváte pod svým Microsoft účtem. Později přijde Windows Hello, které umožní přihlášení pomocí kamery a obličeje, otisků prstů a v budoucnu přijdou i zařízení skenující duhovku.

Čas a jazyk obsahuje očekávané volby, které ani není třeba zmiňovat, ale je tu také funkce pro rozpoznání řeči, která bude nejspíše sloužit i pro komunikaci přes Bing s automatickým překládáním a opětovným převodem do řeči na druhé straně. Usnadnění přístupu známe už dlouho jako funkce pro ty, kteří nemají to štěstí, že by měli zdravé smysly a pak tu je objemná skupina Soukromí.



Zvláště pro ty, kteří mají u Microsoftu svůj účet, jde o důležité volby, které nám umožní určit, jaké aplikace budou mít k vybraným informacím přístup. Už v obecném nastavení můžeme vypnout možnost, aby bylo naše ID využito pro inzerci nebo aby weby braly v potaz používaný jazyk. Dále můžeme aplikacím i zakázat přístup k některým hardwarovým zařízením, třeba k připojenému flash disku. Ve zpětné vazbě můžeme zakázat, aby se nás systém Windows ptal na názory o čemkoliv a omezit zpětnou vazbu a nakonec lze u vybraných aplikací zakázat běh na pozadí, což bude funkce využívaná především na mobilních zařízeních.

Poslední skupina záložek nastavuje a provádí Aktualizace a zabezpečení. Patří sem aktualizace systému, Windows Defender, zálohování a obnovení systému (i do továrního nastavení), aktivace systému a povolení vývojářských funkcí.