Zalman TNN500AF: balzám na uši
9.5.2006, Jan Vítek, recenze
Dnes jsme si pro vás připravili jednu specialitku v podobě systému, jenž je celý chlazen zcela pasivně s pomocí skříně TNN500AF. TNN je zkratkou slov ‘Totally No Noise', tedy ‘absolutně žádný hluk' a jak brzy uvidíme, je toto označení zcela na místě. Pojďme se tedy pokochat, jakou skříň bychom mohli dostat za obnos, jenž by sám o sobě stačil na zakoupení moderního výkonného počítače.
Kapitoly článku:
Že skříň bude chladit velmi dobře, je nabíledni, ovšem již není tak jisté, jak na tom budou komponenty, na které heatpipe napojeny nejsou, tedy především pevný disk a optické mechaniky. Je totiž zřejmé, že při provozu bez ventilátorů odvádějících teplý vzduch ze skříně ven, se tyto komponenty budou muset spolehnout na přirozené stoupání teplého vzduchu nad skříň. Disk je sice opatřen pasivním chladičem s heatpipe, jenomže ten mu je zcela na nic, když nemá kam dál předávat teplo a kolem bude pouze téměř stojatý zahřátý vzduch.
Co si rozhodně zaslouží několik vět, je stránka hlučnosti. Pokud totiž počítač v TNN500AF zapnete, uslyšíte maximálně tak roztáčející se pevný disk a poté již jen ticho a klid. A pokud zrovna disk není nějak zaměstnán, což se projevuje dobře známým chroustáním, pak už neuslyšíte zcela žádný projev, který by byl známkou zapnutého počítače. Počítač měl navíc v sobě jeden z nejvýkonnějších pevných disků dneška - nový model Raptoru - takže pokud by se počítač místo ním vybavil nějakým proslule tichým modelem, pak už byste neměli slyšet ani ono chroustání. A toto je hlavní záležitost, proč se TNN500AF vyplatí mít.
Testovací sestava:
Testoval jsem, jak si skříň poradí se samotným zahřátým procesorem a poté i jak bude schopna chladit procesor i grafickou kartu v zátěži. Pro první případ jsem si vzal na pomoc program Prime95. Nainstalovaný procesor AMD Athlon64 X2 3800+ je dvoujádrový, tudíž jeden spuštěný Prime95 na stoprocentní využití obou jader nestačí; musíme si spustit ještě jednu instanci. Máme tedy dva Prime95 nastavené na co největší tepelný výdej procesoru.
Teplota procesoru v zátěži stoupá pozvolna, což je jasné, protože tak veliké pasivní chlazení má velkou setrvačnost. To je na jednu stranu výhoda, protože se komponenty zahřívají déle, ale zase také dlouho chladnou a to působí negativně na jejich životnost. Během jedné hodiny se teplota procesoru dostala na 53°C při teplotě okolního vzduchu 23°C s tím, že poslední tři stupně byly otázkou podstatné části této doby – asi 50 minut. Měřil jsem také teplotu uvnitř skříně s pomocí čidla na základní desce i čidla samostatného digitálního teploměru. Teploty si celkem odpovídaly – čidlo základní desky ukazovalo 36°C a teploměr 34°C. Záleží samozřejmě na umístění obou čidel, ovšem teplotní rozdíl dvou stupňů se udržoval po celou dobu testů. Čipová sada se udržovala na velmi příjemných 44°C.
Poté již teplota procesoru nestoupala, tudíž jsem mohl přejít do další fáze, kdy jsem si začal všímat i grafické karty. Ta po dvou hodinách zátěže procesoru udávala klidovou teplotu 49°C v jádře a 46°C ukazovalo její externí čidlo. Spustil jsem 3DMark03 a dal mu za úkol zopakovat 30x za sebou test Nature, což je záležitost na 32 minut. Po této době teplota grafické karty dosáhla 67°C (její externí čidlo ukazovalo 57°C) a to je naprosto bezproblémová teplota.
Je jasné, že teploty procesoru a grafické karty se musí přímo ovlivňovat, protože využívají stejného chladiče. Procesor to odnesl čtyřmi stupni navíc, takže ukazoval 57°C. Čipová sada se držela na 46°C a čidla pro vzduch uvnitř skříně měla 39, respektive 37°C. Po odečtení teplot jsem ještě jednou zopakoval oněch 30 Nature testů, ale po další půlhodince se teploty nezměnily. Měl jsem tedy za to, že jsem dosáhl maxima pro okolní teplotu 23°C.
Zbývalo se ještě podívat, jak na tom je pevný disk a sledovat klesání teplot v klidovém stavu. Pevný disk je v této skříni vyloženě chudák, ovšem bál jsem se, že by mohlo být ještě hůře. Po tříhodinové zátěži procesoru a grafické karty jeho čidlo ukazovalo 52°C – viditelně mu téměř čtyřicetistupňová teplota uvnitř skříně nesvědčí. Rozhodl jsem se jej ještě trochu potrápit s pomocí programu PCMark04 a jeho testů pro pevné disky. Nakonec jsem jej dostal na 55°C, což je pro pevný disk již nepříliš bezpečná hodnota, ale také si musíme uvědomit, že jde o vysoce výkonný 10.000 otáčkový 150GB Raptor.
Pokles teplot je u TNN500AF záležitost na dlouho. Po zastavení veškerých testů jsem musel čekat asi 45 minut na pokles teplot na hodnotu, jež by se dala označit jako klidová. Zvláště teplota vnitřního vzduchu klesá velmi pomalu a pozvolna, takže se nemůžeme divit, že čipová sada měla téměř ihned svých 25°C, zatímco vzduch se stále pohyboval na téměř maximálních 38°C. Pokud bychom s tím chtěli něco dělat, můžeme, vždyť pozic pro ventilátory je zde dostatek. Ale to by již nebylo pasivní chlazení. Možná by ale nikomu uši neroztrhalo, kdyby se dovnitř přidal nějaký kvalitní 12cm ventilátor na 700RPM. Ten, pokud by měl kvalitní motorek, by netvořil téměř žádný aerodynamický hluk a vibrací se u tohoto 28kg drobečku také bát nemusíte. Minimálně pevný disk by vám pak za tuto pomoc líbal ruce.
Co si rozhodně zaslouží několik vět, je stránka hlučnosti. Pokud totiž počítač v TNN500AF zapnete, uslyšíte maximálně tak roztáčející se pevný disk a poté již jen ticho a klid. A pokud zrovna disk není nějak zaměstnán, což se projevuje dobře známým chroustáním, pak už neuslyšíte zcela žádný projev, který by byl známkou zapnutého počítače. Počítač měl navíc v sobě jeden z nejvýkonnějších pevných disků dneška - nový model Raptoru - takže pokud by se počítač místo ním vybavil nějakým proslule tichým modelem, pak už byste neměli slyšet ani ono chroustání. A toto je hlavní záležitost, proč se TNN500AF vyplatí mít.
Testovací sestava:
- Základní deska Asus A8N-E
- Procesor AMD Athlon64 X2 3800+ 2GHz (Cool'n'Quiet zapnuto) - TDP 89W
- Grafická karta Gigabyte GeForce 7800GTX
- Paměti Corsair CMX512-3200C2 (2x 512MB, DDR400)
- Pevný disk Western Digital Raptor WD1500ADFD (SATA, 150GB, 10.000RPM)
- DVD Nec ND-4550A
Testoval jsem, jak si skříň poradí se samotným zahřátým procesorem a poté i jak bude schopna chladit procesor i grafickou kartu v zátěži. Pro první případ jsem si vzal na pomoc program Prime95. Nainstalovaný procesor AMD Athlon64 X2 3800+ je dvoujádrový, tudíž jeden spuštěný Prime95 na stoprocentní využití obou jader nestačí; musíme si spustit ještě jednu instanci. Máme tedy dva Prime95 nastavené na co největší tepelný výdej procesoru.
Teploty po 90 minutách - Prime95 | |
CPU | 53°C |
Skříň | 36/34°C |
Chipset | 44°C |
Teplota procesoru v zátěži stoupá pozvolna, což je jasné, protože tak veliké pasivní chlazení má velkou setrvačnost. To je na jednu stranu výhoda, protože se komponenty zahřívají déle, ale zase také dlouho chladnou a to působí negativně na jejich životnost. Během jedné hodiny se teplota procesoru dostala na 53°C při teplotě okolního vzduchu 23°C s tím, že poslední tři stupně byly otázkou podstatné části této doby – asi 50 minut. Měřil jsem také teplotu uvnitř skříně s pomocí čidla na základní desce i čidla samostatného digitálního teploměru. Teploty si celkem odpovídaly – čidlo základní desky ukazovalo 36°C a teploměr 34°C. Záleží samozřejmě na umístění obou čidel, ovšem teplotní rozdíl dvou stupňů se udržoval po celou dobu testů. Čipová sada se udržovala na velmi příjemných 44°C.
Poté již teplota procesoru nestoupala, tudíž jsem mohl přejít do další fáze, kdy jsem si začal všímat i grafické karty. Ta po dvou hodinách zátěže procesoru udávala klidovou teplotu 49°C v jádře a 46°C ukazovalo její externí čidlo. Spustil jsem 3DMark03 a dal mu za úkol zopakovat 30x za sebou test Nature, což je záležitost na 32 minut. Po této době teplota grafické karty dosáhla 67°C (její externí čidlo ukazovalo 57°C) a to je naprosto bezproblémová teplota.
Teploty po 180 minutách - Nature | |
CPU | 57°C |
Skříň | 39/37°C |
Chipset | 46°C |
VPU | 67°C |
VPU - okolí | 57°C |
Je jasné, že teploty procesoru a grafické karty se musí přímo ovlivňovat, protože využívají stejného chladiče. Procesor to odnesl čtyřmi stupni navíc, takže ukazoval 57°C. Čipová sada se držela na 46°C a čidla pro vzduch uvnitř skříně měla 39, respektive 37°C. Po odečtení teplot jsem ještě jednou zopakoval oněch 30 Nature testů, ale po další půlhodince se teploty nezměnily. Měl jsem tedy za to, že jsem dosáhl maxima pro okolní teplotu 23°C.
Zbývalo se ještě podívat, jak na tom je pevný disk a sledovat klesání teplot v klidovém stavu. Pevný disk je v této skříni vyloženě chudák, ovšem bál jsem se, že by mohlo být ještě hůře. Po tříhodinové zátěži procesoru a grafické karty jeho čidlo ukazovalo 52°C – viditelně mu téměř čtyřicetistupňová teplota uvnitř skříně nesvědčí. Rozhodl jsem se jej ještě trochu potrápit s pomocí programu PCMark04 a jeho testů pro pevné disky. Nakonec jsem jej dostal na 55°C, což je pro pevný disk již nepříliš bezpečná hodnota, ale také si musíme uvědomit, že jde o vysoce výkonný 10.000 otáčkový 150GB Raptor.
Pokles teplot po 180 minutách zátěže | |||
 | 10 minut | 30 minut | 45 minut |
CPU | 41°C | 35°C | 33°C |
Skříň | 38°C | 35°C | 33°C |
Chipset | 27°C | 25°C | 25°C |
VPU | 55°C | 50°C | 46°C |
HDD | 53°C | 50°C | 48°C |
Pokles teplot je u TNN500AF záležitost na dlouho. Po zastavení veškerých testů jsem musel čekat asi 45 minut na pokles teplot na hodnotu, jež by se dala označit jako klidová. Zvláště teplota vnitřního vzduchu klesá velmi pomalu a pozvolna, takže se nemůžeme divit, že čipová sada měla téměř ihned svých 25°C, zatímco vzduch se stále pohyboval na téměř maximálních 38°C. Pokud bychom s tím chtěli něco dělat, můžeme, vždyť pozic pro ventilátory je zde dostatek. Ale to by již nebylo pasivní chlazení. Možná by ale nikomu uši neroztrhalo, kdyby se dovnitř přidal nějaký kvalitní 12cm ventilátor na 700RPM. Ten, pokud by měl kvalitní motorek, by netvořil téměř žádný aerodynamický hluk a vibrací se u tohoto 28kg drobečku také bát nemusíte. Minimálně pevný disk by vám pak za tuto pomoc líbal ruce.
