Robotický běžec se pohybuje po dvou končetinách

Robotika může vypadat užitečně už na první pohled, jako například různé pokročilé robotické protézy. Někdy ale robot působí poněkud zvláštním dojmem. To je případ i tohoto dvounohého robota, který byl vyvinut týmem vědců z Institute for Human and Machine Cognition na Floridě. Jeho hlavní předností je to, že se dokáže pohybovat poměrně rychle a balancovat.

Robot je při svém běhu také schopný udržovat rovnováhu, i když před spadnutím do stran ho musí při demonstraci chránit plexisklové panely. Robot dostal pojmenování Planar Elliptical Runner a nepoužívá senzory nebo gyroskopy k balancování. Podle jeho tvůrců se jedná o prvního robota na světě, který využívá k udržování rovnováhy svou stabilní geometrii a své končetiny.

Robot je schopný běhat na speciálně upraveném běžeckém páse rychlostí až 19 kilometrů za hodinu. To je však vše, čeho je v současné době schopný, protože nezvládne otáčení ani běh bez pomocných zábran, které mu nedovolí spadnout do stran. S padáním dopředu a dozadu si poradí sám. Pohyb robotových nohou je zajištěn jen jedním motorkem.

Tým ve videu předvádí robotovy běžecké schopnosti vevnitř, pak dokonce vědci zkoušeli se svým výtvorem jít i na cestu a nechávat ho běžet za autem. Tento pokus ale týmu výzkumníků ukázal, že jejich další výtvor by mohl být schopný pohybovat se samostatně.

Podobní roboti by mohli najít uplatnění především při operacích v místech, kde by bylo potřeba lidského zásahu, ale pro člověka by podobná mise byla příliš nebezpečná. V takovém případě by mohl nastoupit robotický pomocník, který by si poradil. Podobné akce je potřeba provádět v nefunkčních jaderných elektrárnách, či dokonce i mimo Zemi. Roboti se hodí i při průzkumu jiných planet. Do té doby ale budou muset vědci se svými výtvory ujít ještě kus cesty.

Pokročilé roboty vyvíjí také Boston Dynamics. Kromě humanoidního robota Atlas, který si zvládne poradit i s náročnějším terénem, vyvíjí i psa pro domácnost. SpotMini si se svými čtyřmi končetinami poradí i při uklouznutí na slupce od banánu.

Zdroj: IFLScience