Ryzen 3000 a RAM: jak škáluje výkon s propustností pamětí?

V prvé řadě je třeba říci, že procesory Ryzen 3000 jsou svou architekturou oproti předchozím generacím velice odlišné. Skládají se přinejmenším ze dvou samostatných čipů, anebo v případě 12 a 16jádrových modelů rovnou ze třech. Jedním z těchto čipů je I/O tvořený 14nm procesem, který je na jedné straně spojen pomocí sběrnice Infinity Fabric se 7nm čipletem tvořeným samotnými procesorovými jádry a na druhé straně zajišťuje komunikaci i s paměťmi DRAM pomocí svého Unified Memory Controller. 

 

 

Nejde tak o jednočipové řešení, jako v případě prvních dvou generací Ryzen a byla otázka, jak se z hlediska paměťově náročných operací ukáže zvláště procesor AMD Ryzen 9 3900X vybavený dvěma čiplety, které s I/O jádrem komunikují rychlostí přes 100 GB/s. Na straně pamětí se využívá "unganged" režim, takže dva 64bitové paměťové kanály mohou pracovat nezávisle na sobě, což bude výhodné především pro mnohojádrové procesory. 

 

Server techPowerUp tak otestoval procesor Ryzen 9 3900X s celkem sedmi různě nastavenými paměťmi: DDR4-2400, DDR4-2666, DDR4-3000, DDR4-3200, DDR4-3600, DDR4-4000 a pak i s DDR4-3200 v jednokanálovém režimu. Procesory AMD nyní přitom teoreticky umožní využívat paměti DDR4 na efektivním taktu až 5000 MHz (MT/s), což bylo prezentováno i na Computexu, nicméně pro mnohé uživatele bude dosažitelný takt mnohem níže, a to zhruba na DDR4-3733. 

 

Záviset to bude vedle umu uživatele ohledně nastavení BIOSu právě i na tom, co zvládne sběrnice Infinity Fabric, která stejně jako dříve pracuje na fyzickém taktu operační paměti. V případě odkazovaného testu nebylo možné dosáhnout taktu DDR4-3733 nejspíše proto, že ten už destabilizoval sběrnici procesoru, takže nejbližší nižší byla DDR4-3600, čili fyzických 1800 MHz. 

 

 

Dle celkového shrnutí aplikačních testů můžeme s využitím dobře časovaných pamětí na 3600 MT/s získat téměř o 4 % vyšší výkon než od výchozí konfigurace s 2400 MT/s. Leckoho ale může zajímat výkon pouze v konkrétní aplikaci či zátěži a zde existují velké rozdíly, které se zprůměrováním ztratí. Například v testu Tensorflow byl rozdíl v čase 194 sekund vs. 167 sekund, což už rozhodně není zanedbatelné. Podobné je to při simulaci fyziky či kompresi dat, zatímco třeba při renderování se rychlé paměti téměř neprojeví.  

 

V herních testech už je to něco zcela jiného. Provedeny byly jednak v rozlišení 720p, kdy se ukázal více než 8% nárůst výkonu (opět v průměru) a v rozlišení Full HD pak 5% nárůst. Ovšem třeba ve Far Cry 5 to konkrétně znamená rozdíl mezi 105 a 118 FPS, přičemž zrovna tato hra ocenila lépe časované paměti na 3200 MT/s než hůře časované na 3600 MT/s. 

 

Takže stále platí: pokud Ryzen, pak ideálně s dobře časovanými moduly na 3200 MT/s. 

 

Zdroj: techPowerUp