Silná solární bouře vytvořila polární záři přes celý Mars

Sluneční bouře s výtrysky koronární hmoty vysílají do okolního vesmíru proudy nabitých částic, které v případě Země reagují s magnetickým polem, jež je svádí k pólům, takže vysoko na severu nebo na jihu lze vidět auroru borealis nebo australis. Na Marsu se ale tyto bouře projeví také a jak zachytila sonda MAVEN, ty mohou pokrýt v podstatě celou planetu. 

 

 

Jak ukazují jednotlivé záběry, MAVEN zachytila rozzářený Mars v ultrafialovém spektru, a to mezi 11. a 13. září. Mars přitom v tomto spektru zářil 25x silněji než kdykoliv předtím, což je ale pochopitelně spojeno s naším blízkým pozorováním této planety, takže samotná tato událost může být docela běžná. Však samotná sonda MAVEN sleduje Mars teprve od září roku 2014, ale není na to sama. 

 

Společně s MAVEN mohl stejnou událost z povrchu planety pozorovat rover Curiosity, který sice není jako sonda nad planetou určen speciálně pro sledování atmosféry (jde o MAVEN jako Mars Atmosphere and Volatile Evolution), ale má k dispozici vhodný nástroj RAD (Radiation Assessment Detector). Ten zjistil, že úroveň záření ze Slunce je více než dvojnásobné oproti jakémukoliv výkyvu, který byl dříve zachycen. A právě toto je typ události, pro jejíž sledování má MAVEN a RAD na Curiosity sloužit. 

 

Potřebujeme totiž zjistit, jak aktivita Slunce dokáže ovlivnit atmosféru a celé prostředí na Marsu, však tato událost by mohla velice ohrozit plánované mise počítající s lidskou posádkou. Pokud by se totiž někdo zrovna nacházel na povrchu planety chráněný jen skafandrem schopným vydržet běžné podmínky, bylo by nutné se uchýlit do úkrytu, neboť Mars postrádá magnetické pole, jež nás chrání na Zemi. Proto bude nutné vytvořit systém, který před takovými událostmi poskytne včasné varování. 

 

Právě kvůli absenci magnetického pole se v ultrafialovém spektru rozzářil celý Mars, přičemž výtrysky koronární hmoty obsahují také jisté "sekundární částice", jež vznikají reakcí primárních částic s marťanskou atmosférou a ty by mohly lidské průzkumníky také ohrozit, ale NASA je zatím ani nestihla dostatečně prozkoumat, natož pak jejich možné dopady. 

 

Tato událost by ale mohla také více osvětlit minulost Marsu, a sice to, jak probíhal proces, kvůli němuž postupně ztratil svou atmosféru. Víme totiž, že o to se může z velké části postarat právě Slunce stejně jako jiné hvězdy v cizích systémech. 

 

Zdroj: Space.com