Pojmy
K10 Architektura procesorů značky AMD, uvedená na trh 10. 9. 2007 jako nástupce předchozí architektury K8. Architektura K10 se může pochlubit například tím, že první uvedené nativní čtyřjádro se může pyšnit právě touto architekturou.
Oproti starší K8 má nová architektura K10 řadu značných vylepšení. Mezi ty nejdůležitější patří:
- Přidání (sdílené) L3 Cache, která je všem jádrům v procesoru přístupná
- HyperTransport 3.0 - technologie která zrychluje komunikaci mezi procesorem a chipsetem na základní desce
- Zlepšena efektivita procesoru (procesor zpracuje více operací za nižší vynaloženou energii v podobě elektrické energie)
- Nové instrukce SSE4a
- Virtualizace
- Vylepšeny výpočetní jednotky (zvýšen výpočetní výkon při stejné frekvenci až o 15%)
- Snadná upgradovatelnost (Socket AM2+ je zpětně kompaktibilní se socketem AM2).
Architektura K10 i nadále využívá DDR2 paměti, standardem je 65nm SOI výrobní proces. Nejvýkonejšími procesory této architektury jsou modely procesorů s označením Phenom (Quad-Core a Triple-Core). Další informace budou v brzké době doplněny.
K5 Rodina procesorů společnosti AMD, uvedená na trh v březnu 1996. Jednalo se procesory určené pro socket 5 a socket 7 vyrobené 500 neno 350nm výrobním procesem, s takty mezi 75 a 133 MHz. Frekvence FSB se pohybovala mezi 50 a 66 MHz, přičemž napájecí napětí činilo 3,5 V. Výkonem tyto procesory porážely konkurenční Cyrix 6x86, ale na Pentia společnosti Intel nestačily. Nadcházející architektuře K6 se však již dařilo lépe.
K6 Rodina procesorů společnosti AMD uvedená na trh v Dubnu 1997. Procesory AMD K6 byly pinově kompatibilní s procesory Intelu, všechny využívaly socket 7. Vyráběny byly postupem času ve dvou provedeních: AMD K6 (Model 6) - 350nm; 2,9 V; 166 až 233 MHz a AMD K6 "Little Foot" (Model 7) - 250nm; 2,2 V; 200 až 300 MHz. Všechny tyto procesory již podporovaly technologii MMX a byly rovnoceným soupeřem pro Pentia společnosti Intel. V květnu 1998 byla tato architektura nahrazena novou s označením AMD K6-2.
K6-2 Rodina procesorů společnosti AMD, navazující na architekturu K6. První procesory byly představeny 28. května 1997. Rozdílů oproti předchozí generaci je několik, z nichž nejpodstatnější je nový socket nazvaný Super Socket 7, impementace instrukcí zbrusu nové technologie 3DNow! a také 128KB L2 cache (pouze u K6-2+). V této rodině se setkáme se třemi rozdílnými modely/jádry procesorů. Prvním je K6-3D Chomper vyrobený 250nm technologií, využívající 66 nebo 100 MHz FSB, s frekvencemi 233 až 350 MHz. Druhým je K6-3D Chomper Extended (CXT), který byl stále ještě vyráběn 250nm technologií, ale přinášel vyšší takty (až 550 MHz) a také mobilní verze s napájecím napětím 2,0 V. Posledním zástupcem je potom AMD K6-2+, který byl vyroben již 180nm technologií, využíval 100MHz FSB (případně 95 či 97MHz), obsahoval rozšířené instrukce technologie 3DNow! a také podporoval technologii PowerNow! pro úsporu energie (předchůdce technologie Cool'n'Quiet). Tento poslední model byl vydán 18. dubna 2000 a jeho maximální takt činil 570 MHz.
K7 Jedná se o rodinu procesorů společnosti AMD známou též pod obchodním jménem AMD Athlon. První Athlony spatřily světlo světa 23. června 1999 a byly postaveny proti tehdejším Pentiím III. Při stejném taktu dokázaly být Athlony mnohdy rychlejší, avšak spotřebovávaly více energie a více se hřály. Jádro neslo označení K7 "Argon" (250nm výr. proces), později K75 "Pluto/Orion" (180nm výr. proces). Oba tyto procesory byly určeny do Slotu A, podporovaly technologie MMX a 3D Now!, přičemž maximální dosažená frekvence byla 1 GHz. Druhou generací Athlonů byla jádra Thunderbird (stále ještě 180nm technologie) s frekvencemi 600 MHz až 1,4 GHz. Bylo upuštěno od slotů a tyto procesory byly určeny pro socket 462 (socket A). S příchodem nového jádra Palomino získal Athlon přídomek XP a byl to také počátek zavedení tzv. Performance Ratingu. Athlon XP Palomino přinesl zhruba o 10% vyšší výkon oproti starší generaci, přinesl samozřejmě opět vyšší frekvence a také se jedná o první Athlon, u kterého najdeme SSE instrukce a tepelné čidlo schopné měřit teplotu přímo uvnitř čipu. Nejvyšším modelem byl Athlon XP 2100+ a od verze 2200+ se setkáváme s novým jádrem nazvaným Thoroughbreed (130nm technologie), které bylo brzy následováno jádrem Thorton se 166MHz FSB (toto jádro bylo použito pouze ve verzích 2600+ a 2700+). Poslední Athlony XP s ratingem 2500+ až 3200+ disponovaly jádrem Barton, které mělo 512 kB L2 cache a 200MHz FSB. Vedle Athlonů se můžeme setkat i s procesory Duron či Sempron, které jsou určeny pro nižší segment trhu. Tyto procesory vycházejí přímo z Athlonů, mají však poloviční (případně ještě menší) velikost L2 cache a zpravidla i nižší frekvenci FSB.
K8 Označení pro osmou generaci procesorů AMD známou též pod obchodním jménem Athlon 64. Jednalo se o první procesory přinášející 64-bitovou architekturu AMD64 pro běžný spotřebitelský trh. Athlony 64 FX (SledgeHammer) pro socket 940 byly vypuštěny na trh 23. září 2003. Ty však vycházely z Opteronů, díky čemuž vyžadovaly drahé paměti RAM (ECC buffered RAM). Ve stejné době však byly vydány také první verze Athlonů 64 pro socket 754 (Clawhammer). Tyto procesory byly levnější, ale nepodporovaly dual channel a disponovaly pouze 800MHz FSB. V červnu 2004 byly představeny první Athlony 64 pro socket 939 (ClawHammer a Newcastle), které již podporovaly dual channel a také 1GHz FSB. Nedlouho poté se objevují první Athlony 64 s jádrem Winchester (90nm technologie). Socket 940 zůstává na pozadí setkáme se s ním pouze u základních desek pro servery. Daleko více se ale rozmáhá socket 939 v mainstreamu a High-Endu, přičemž socket 754 se stává stále více oblíbeným v Low-Endu a nižším mainstreamu. V dubnu 2005 se objevují jádra Venice a San Diego a také první dvoujádrové Athlony 64 X2 s jádrem Manchester, později s jádrem Toledo. Dále následují jádra Windsor a Orleans pro socket AM2 s podporou DDR2. Socket 939 je odsouzen k zániku, přičemž s. 754 zůstává na trhu dál pro Low-Endové sestavy. Vývoj je velmi rychlý a s Athlony 64 (FX) se setkáváme i nadále a stále se objevují nová a nová jádra, jako například Lima či Brisbane s 65nm výrobním procesem. Co se týče podporovaných technologií, první Athlony 64 FX podporovaly vylepšenou technologii 3DNow! a technologie MMX, SSE, SSE2 a AMD64. Athlony 64 podporovaly navíc technologie Cool'n'Quiet a NX Bit. S příchodem jádra Venice (u Athlonů 64) a San Diego (u Athlonů 64 FX) byly přidány i SSE3 instrukce. Poslední technologií, kterou můžeme u architektury K8 nalézt, je AMD Virtualization (jádra Orleans, Windsor, Lima a Brisbane).
K9 Oficiálně neuvedená rodina procesorů AMD. Dá se říci, že technologie, které měly dát vznikout této rodině, byly rozděleny mezi architektury K8 a K10.
Katmai Označení pro jádra prvních Pentií III. Výrobní proces byl 250nm, procesory byly určeny výhradně pro Slot 1, rychlost FSB činila 100 nebo 133 MHz, napájecí napětí bylo stanoveno na 2,0 nebo 2,05 V a frekvence se pohybovaly mezi 450 a 600 MHz. Poprvé se tyto procesory na trhu objevily 17. května 1999. Velkou novinkou, kterou tyto procesory přinesly, byla podpora SSE instrukcí.
Kensington security slot Znám také pod názvem Kensington lock - jedná se v podstatě o malý otvor přítomný na většině dnes vyráběných notebooků, některých PC a LCD. Do otvoru se vloží zámek se smyčkou z ocelového lanka, kterým se zařízení připoutá k nějakému pevnému objektu, aby se zamezilo jeho odcizení.
kernel Výraz pochází z angličtiny, jako kernel se označuje jádro operačního systému (Windows, Linux ad.). Hlavní úlohou jádra je přidělování procesorového času a paměťového prostoru aplikačním programům a ovládání zařízení pomocí ovladačů (driverů). Existují dva základní druhy jader - tzv. mikrokernel, které obsahuje jen základní funkce a makrokernel (nebo též monolitické jádro), jehož součástí jsou všechny služby operačního systému. Obě řešení mají svá pro i proti, mikrojádro je nenáročné na paměťový prostor, ovšem volání různých funkcí běžících mimo jádro v aplikačním prostoru může ve výsledku operační systém výrazně zpomalovat. U makrojader je obecně problém s jejich komplexností a provázaností všech procesů, správa a odladění takového jádra je mnohem náročnější. Kompromisem mezi výše uvedenými je tzv. modulární jádro, což je v podstatě makrojádro, ovšem některé funkce se řeší pomocí modulů, které lze připojovat i odpojovat za běhu systému. Příkladem takového jádra je Linux.
kernel mód Česky privilegovaný mód - každý procesor podporuje dva módy, jeden omezený pro běžící aplikace a jeden tzv. privilegovaný určený pro jádro (kernel) operačního systému. Důvodem je zvýšení bezpečnosti operačního systému, protože aplikace běžící v kernel módu (například ovladač grafické karty) má v operačním systému prakticky neomezené pravomoce.
Kingmax KINGMAX Semiconductor Inc. - firma zabývající se výrobou paměťových čipů. Společnost vyrábí výhradně operační paměti a produkty založené na flash pamětech. První paměťový modul byl vyroben v roce 1997. V průzkumu provedeném v roce 2003 patřil KINGMAX mezi 5 největších výrobců paměťových modulů na světě. Odkaz na výrobce: http://www.kingmax.com. Naše články o společnosti Kingmax.
Kingston Kingston Technology Company, Inc. - Firmu založil John Tu a David Sun v roce 1987, zaměřující se na výrobu paměťových čipů. Společnost se zpočátku soustředila na výrobu paměťových modulů typu SIMM (Single In-Line Memory Module). V roce 2002 Kingston vstoupil mezi 100 nejlepších společností "100 Best Companies to Work For". V roce 2006 Kingston vypustil paměťové moduly typu FBDIMMs (Fully - Buffered Dimms). Odkaz na stránky této společnosti: http://www.kingston.com. Naše články o společnosti Kingston.
Kite Současná platforma mobilních počítačů společnosti AMD, založená na Turionech X2 a M690 / SB600 čipsetech. V roce 2008 ji nahradí platforma Puma.
Klient-server Klient-server je síťová architektura, která odděluje klienta (často aplikaci s grafickým uživatelským rozhraním) a server. Klient-server aplikace fungují na bázi spolupráce mezi tazatelem (klientem) a tím, kdo na dotaz odpovídá (server). Klient typicky pošle požadavek pomocí protokolu, kterému obě strany rozumí a pokud server takovému požadavku dokáže a smí vyhovět, provede jej a vrátí klientovi odpověď. Filozofie klient-server aplikací je klíčovou v rámci síťové komunikace.

Výhody:
  • klient se nemusí starat o mnohdy výpočetně náročné procedury, pouze zpracovává hotová data
  • klient nemusí znát vnitřní strukturu systému, z něhož požaduje data, což má také pozitivní dopad na zabezpečení dat
  • při změně algoritmu by se tato změna musela distribuovat do všech klientů, což není zdaleka vždy reálné, v případě klient-server by mohlo stačit modifikovat pouze serverovou část
Klopný obvod Elektronické zařízení s několika stabilními nebo nestabilními stavy, složené z několika hradel nebo jiných aktivních prvků, které lze použít např. jako paměťový prvek nebo časovač. Klopné obvody se mohou nacházet v několika stavech, z nichž mohou být vstupem přepnuty do stavu jiného. Základními druhy klopných obvodů jsou RS, JK, D a T.
KME Čínská společnost KME (Key Mouse Electronic Enterprise) Group Co., Ltd. se sídlem na Taiwanu byla založena 15.6.1987. Nyní vlastní továrny v Číně a v Brazílii. Zabývá se výrobou počítačových skříní, zdrojů, myší, klávesnic, reproduktorů, LCD panelů (používajících TN technologii), web kamer, záložních zdrojů a barebone sestav. Produkty jsou obvykle určeny pro levnější trh, tomu samozřejmě odpovídá i kvalita. Odkaz na výrobce http://www.kmepc.com.
Koprocesor Koprocesor je specializovaný mikroprocesor určený k doplnění funkcí primárního procesoru (CPU). Koprocesory se nejčastěji využívají pro aritmetické operace s čísly s plovoucí desetinnou čárkou, grafické operace a při šifrovaní resp. dešifrovaní. Díky menší zátěži hlavního procesoru se může výrazně zvýšit výkon systému.Typickým príkladem koprocesů používaných v osobních počítačích byly matematické koprocesory, které se používaly na zvýšení výkonu systému při operacích s čísly s plovoucí desetinnou čárkou (procesory Intel 8088 až Intel 80487S.
Kyro Kyro a Kyro II je označení pro 3D grafické akcelerátory společnosti PowerVR (vyráběla je však STMicro), které konkurovaly grafickým kartám ATI Radeon a NVIDIA Geforce 2. Technologie čipu vypadaly slibně, ale díky mizivé podpoře ze strany výrobců her byly tyto čipy/grafické karty odsouzeny k zániku.