Sonda Parker poslala první data z blízkosti sluneční koróny

Parker Solar Probe se měla dle původních plánů již 1. listopadu přiblížit Slunci, respektive dostat se do perihelia své oběžné dráhy. Ta je velice výstředná protože během prvních průletů se Parker přiblíží v periheliu na vzdálenost cca 36 poloměrů Slunce a v aféliu dolétne téměř až k oběžné dráze Země. Postupně však bude svou orbitu upravovat a dostane se až na pouhých 8,5 poloměrů Slunce a v aféliu se bude dotýkat oběžné dráhy Venuše. V tu dobu se také stane nejrychleji se pohybující sondou v historii lidstva, která se právě při těsných průletech kolem Slunce bude pohybovat rychlostí asi 700.000 km/h. 

 

 

NASA hlásí, že na základě dat zaslaných po prvním průletu je s výkonem Parkeru nadmíru spokojena a že lepší už to být nemohlo. Zatím tak jde o úspěch technologie, která ještě před několika lety neexistovala a jde především o ochranu proti vysokým teplotám ve sluneční koróně. Však v té se teploty pohybují až kolem 6 milionů Kelvina, a jsou tak až tisíckrát vyšší než přímo na povrchu Slunce. Sondu tak chrání asi 11 cm tlustý štít z uhlíkové pěny uzavřené mezi dvěma panely z uhlíkového vlákna. NASA očekávala, že tento štít bude mít na své straně vystavené Slunci teplotu maximálně 1400 °C a na opačné straně to bude přibližně 30 °C.  

 

Parker zkoumá a bude zkoumat tok energie, který zahřívá korónu a urychluje sluneční vítr. Dále se zaměří na strukturu a dynamiku magnetických polí u zdrojů slunečního větru a pak i na to, co způsobuje akceleraci vysokoenergetických částic na poloviční rychlost světla. My se ale můžeme podívat na to, co nabízí přístroj WISPR - Wide-field Imager for Solar Probe. 

 

 

Jde o pohled na sluneční vítr z úplně nové perspektivy, a to v místech, kde se teprve prodírá ven skrz korónu. Snímek byl zachycen 8. listopadu ze vzdálenosti 27 milionů kilometrů od Slunce, čili jen tři dny před příletem sondy do perihelia. Ukazuje tzv. koronální proud, což je výtrysk plazmatu, který tvoří proudy slunečního větru Jasný objekt poblíž proudu je mimochodem Merkur a tmavší body už jen výsledek korekce obrazu. 

 

Parker má také jedinečnou možnost po krátkou dobu sledovat vždy stejnou část Slunce. Má totiž dostatečnou rychlost na to, aby se sladila s rotací Slunce, což platí pro nejbližší přiblížení sondy. Co se týče vědeckých objevů, zatím žádné nejsou, však první data byla zaslána teprve nedávno. NASA ale předpokládá, že nám Parker připraví nejedno překvapení. 

 

Zdroj: NASA