Sovětský Kosmos 482 měl zkoumat Venuši, místo toho brzy spadne na Zemi

26.2.2019, Jan Vítek, aktualita

Sovětský vesmírný program byl zvláště úspěšný při zkoumání Venuše, na jejímž povrchu krátce fungovalo pár sond. Kosmos 482 ze 70. let ale ne, přičemž ten dosud létá kolem Země, což by mu však už nemuselo vydržet dlouho.

Sovětský svaz vypustil sondu Kosmos 482 dne 31. března 1972, ovšem tomu se nikdy nepovedlo opustit nízkou orbitu, aby byl naveden k Venuši, a tak stále létá jako řádný kus smetí kolem Země. Ze starších údajů se dozvíme, že by měl být zachycen atmosférou někdy mezi lety 2023 a 2025, ale dle nové zprávy serveru Space.com by to mohlo být už letos.

Kosmos 482 je sesterská sonda Veněry 8, která je jako kopie součástí expozice v ruském muzeu a jí patří také známka zachycená v úvodní ikoně článku. Kosmos 482 se pochopitelně takového věhlasu nedočkal, když neodletěl ani na cestu, zatímco Veněra 8 dokázala na povrchu Venuše fungovat celých 50 minut, což je vzhledem k tamním podmínkám úctyhodný výkon.

Veněra 8 - nalevo samotná sonda určená k přistání na Venuši, nalevo loď pro cestu vesmírem

Kosmos 482 je tedy aktuálně stále na nízké oběžné dráze Země a lze předpokládat, že sonda určená pro sestup atmosférou Venuše snadno přežije průlet zemskou atmosférou. Jde o 495 kilogramů těžké zařízení s mohutnou tepelnou ochranou. Na rozdíl od původního plánu ale spadne jako kámen, protože sice je vybavena padáky, ale baterie určené k jejich odpálení jsou už dávno mrtvé.

Některé kusy Kosmosu 482 přitom už dávno na zem dopadly, a to už třeba v roce 1972, kdy poblíž Ashburtonu na Novém Zélandu spadly čtyři rozžhavené 13,6 kg těžké koule ze slitiny titanu, a to v oblasti s poloměrem jen 16 km. Naštěstí spadly jen do polí a neudělaly tak žádné škody.

O tuto relikvii vesmírných závodů se velice zajímá astrofotograf Ralf Vandebergh z Holandska, který ji pozoruje posledních osm let pomocí svého 10palcového teleskopu. Právě Vandebergh pořídil i následující snímky:

Nejvyšší bod oběžné dráhy Kosmosu 482 se v poslední době začal přibližovat zemi a dle nejnovějších odhadů by sonda měla spadnout na konci tohoto roku až v polovině příštího. Snižující se apoapsida napovídá, že sonda při svých těsných průletech kolem Země zpomaluje a nelze se divit.

Aktuální velice výstředná dráha této sondy (či spíše už dávno družice) má apoapsidu (nejvyšší/nejvzdálenější bod) 2735 km a periapsidu (nejnižší/nejbližší bod) jen 200 km nad zemí. Družice přitom málokdy obíhají ve výšce pod 300 km, protože tam už má atmosféra silný brzdný efekt, ostatně termosféra má vliv až do nějakých 500 km nad Zemí, takže pokud nějaké těleso v bodě periapsidy zpomaluje právě vlivem atmosféry, snižuje se tím především výška apoapsidy. To však až do doby, než atmosféra těleso zpomalí natolik, že to už jí nedokáže uniknout.

Ale uvidíme, třeba nám Kosmos 482 opravdu ještě vydrží ve vesmíru několik let, nicméně jeho osud je zpečetěn a do několika let spadne zcela jistě.

Zdroj: Space.com