reklama
Aktuality  |  Články  |  Recenze
Doporučení  |  Diskuze
Grafické karty a hry  |  Procesory
Storage a RAM
Monitory  |  Ostatní
Akumulátory, EV
Robotika, AI
Průzkum vesmíru
Digimanie  |  TV Freak  |  Svět mobilně

SPHERE poprvé přímo spatřil exoplanetu, a to velice podivnou

11.7.2017, Jan Vítek, aktualita
SPHERE poprvé přímo spatřil exoplanetu, a to velice podivnou
Dá se říci, že podivný je celý systém, na který se nástroj SPHERE zaměřil. Jde o HIP 65426, který se skládá z mladé hvězdy a jedné známé planety. Astronomové si tak budou muset vyjasnit, na co se vůbec dívají.
 
Hvězda HIP 65426 je od nás vzdálená 11,1 parseků, čili 36,2 světelných let a jde o trpaslíka spektrální třídy A2V, který má asi dvojnásobnou hmotnost Slunce a je pouze nějakých 14 milionů let stará. Kvůli tomu je na ní podivné už jen to, že jako velice mladá hvězda nemá kolem sebe disk s materiálem, který zbyl po jejím stvoření. Tato hvězda také zatím velice rychle rotuje, a to asi 150x rychleji než Slunce a má u sebe jednu potvrzenou planetu objevenou teprve letos. 
 
 
Výraz "u sebe" je zde trošku přehnaný, neboť planeta HIP 65426b je od své hvězdy vzdálena asi 92 astronomických jednotek (AU), čili je 92x dále než Země od Slunce. Je zřejmé, že musela do této vzdálenosti odcestovat, ale na to je daný systém příliš mladý, takže jí k tomu něco muselo velice pomoci. 
 
Především jde ale o planetu, která nebyla odhalena tranzitní metodou nebo sledováním gravitačního vlivu, ale spatřena byla přímo nástrojem SPHERE (Spectro-Polarimetric High-contrast Exoplanet REsearch), pro nějž to znamená vůbec první takový objev. Ten funguje tak, že zakrývá světlo samotné hvězdy, aby u ní vynikly daleko slaběji svítící objekty. Jde tak o alternativu výše zmíněných metod a především té nejpoužívanější tranzitní. V jejím případě musí být hvězdné systémy z našeho pohledu vhodně a přesně natočeny, aby planeta z našeho pohledu přecházela přes tvář své hvězdy a my mohli sledovat změny v jejím svitu. Ty také musí být pozorovány pravidelně, což také znamená, že takto nalezené planety se obvykle nacházejí velice blízko své hvězdy, kterou částečně zastiňují v kratších intervalech. 
 
Přímé sledování tak bylo umožněno i tím, že jde o velkou planetu velice vzdálenou od své hvězdy a díky tomu mohlo být zjištěno, že na jejím povrchu vládnou teploty kolem 1300 °C, které jsou ovlivněny zbytkovým teplem po zformování planety. Její hmotnost pak astronomové odhadují na 6 - 12násobek Jupiteru, takže jde ještě o prostou planetu, ne o hnědého trpaslíka, který selhal jako hvězda a nedokázal zažehnout fúzi. 

Co se týče její velké vzdálenosti od hvězdy, v takovém případě to obvykle znamená vliv nějakého třetího tělesa. Astronomové tak uvažují o scénáři, v němž v systému vznikala ještě třetí planeta, jejíž oběžná dráha se ale destabilizovala a zavedla ji přímo do hvězdy. Tím se ztratil její gravitační vliv, což "vystřelilo" HIP 65426b na okraj systému. Méně pravděpodobnější scénář pak je, že by se planeta zformovala zároveň s hvězdou, což by byl vůbec první takový zjištěný případ. 
 
reklama