Spouští Měsíc silná zemětřesení?

Klasické zemětřesení je důsledkem náhle uvolněného napětí, a to obvykle poblíž zlomů tektonických desek. Nejhůře jsou tak na tom v Indonésii, jižním Pacifiku a poblíž jihoamerických And, ovšem zemětřesení máme neodmyslitelně spojeno také s Japonskem. A právě tamní vědci se nyní zaměřili na to, jak může Měsíc ovlivňovat zemětřesení jako jeden z mnoha faktorů. Však je dobře známo, že díky Měsíci a slapovým silám můžeme pozorovat a využívat příliv a odliv a kdyby Měsíc náhle přestal existovat, obyvatelé některých přímořských oblastí by se velice divili, jak by to ovlivnilo hladinu vody. Pokud by tedy na to měli při úprku čas. Z příkladů v naší soustavě také můžeme zmínit vztah Jupiteru a měsíce Io. Tamní slapové síly jsou tak velké, že neustálým masírováním Io způsobují tavení jejího povrchu, který by byl bez nich dávno pevný. Povrch naší matičky Země se vlivem těcho sil má zvedat a klesat asi o 30 cm.
Japonští výzkumníci zveřejnili svou studii v periodiku Nature Geosciences a dle ní našli statistický vztah mezi obdobími velkých slapových sil a silných zemětřesení. Čili sledování slapových sil by se mělo stát dalším faktorem, který se bude brát v úvahu při předpovídání zemětřesení, neboť právě vliv Měsíce se může stát posledním šťouchem, který uvolní napětí kůře a spustí otřesy.

Dle Japonců se několik zemětřesení přihodilo v době, kdy byl Měsíc ve fázi úplňku nebo naopak v novu, kdy je se Zemí a Sluncem v jedné přímce. Právě tehdy jsou slapové síly největší, neboť k působení Měsíce se přidá ještě vliv Slunce. V takových případech je navíc mnohem pravděpodobnější, že se objeví daleko silnější zemětřesení než spíše slabší.

Celkově se tak z dvanácti největších zemětřesení celkem devět stalo v době novoluní či úplňku, což už je příliš velké procento na to, aby šlo o náhodu. Zahrnuje to i velké zemětřesení v Indonésii v roce 2004 a také známé zemětřesení v Japonsku z roku 2011, kdy to odnesli především lidé poblíž jaderné elektrárny Fukushima.

Nicméně snaha hledat vztah mezi fázemi měsíce a zemětřesením není nijak nová, však se to vzhledem k dávné znalosti slapových sil rovnou nabízí. Japonci o tom našli zmínku v novinách již z 19. století, ovšem jejich analýza je pochopitelně důkladnější. Nedá se ale s určitostí říci, jak moc slapové síly přispívají ke vzniku zemětřesení, neboť jsou pouze jedním z mnoha věcí, které způsobují tenzi hluboko v zemi.

Zdroj: Discover, Nature