reklama
Aktuality  |  Články  |  Recenze
Doporučení  |  Diskuze
Grafické karty a hry  |  Procesory
Storage a RAM
Monitory  |  Ostatní
Akumulátory, EV
Robotika, AI
Průzkum vesmíru
Digimanie  |  TV Freak  |  Svět mobilně
Komentáře od starmen
Jenze chyby v digitalnim signalu se projevuji jako lupance, praskance atp. Jestli jsou Vasim problemem pouze praskance, ok. Nicmene mi jde o to, ze nekteri lidi tvrdi, ze i samotna kvalita zvuku pres digitalni vystup je ovlivnena kvalitou zvukovky. Nebavim se ale ted o chybach typu praskancu­/lupancu ale o kvalite a podani zvuku jako takoveho.

BTW pokud mate ve zvuku praskance­/lupance, tak je imho musite slyset nezavisle na tom, jak kvalitni mate reprodukcni cestu od zvukovky k usim ­(kabel, D­/A prevodnik, zesilovac, kabely k repro, repro, mistnost ... ­).
Odpovědět0  0
Tohle mi totiz taky neni uplne jasne. K jakemu zpracovani signalu pred vystupem ve zvukovce dochazi? Jde mi ciste o digitalni cestu. Kdyz napr pustim MP3­/Wav­/Film, mel jsem za to, ze kodek ­(tzn. vetsinou zpracovani CPU­) to prevede do nejake jednotne formy, tu teprve posle do zvukovky a pokud je ze zvukovky digitalni vystup, tak ta ho jen primo posle do vystupu prip upravi na format dat v digi vystupu pozadovany. To jsem ale predpokladal, ze je rutina, ktera snad signal moc zmrsit nemuze, protoze nejde o kvalitu soucastek jen o ­(kdyz to reknu polopate­) algoritmus prevodu jednicek a nul na jine jednicky a nuly :­-­). Kde tedy dojde ke ­"zmrseni­" toho signalu?
Odpovědět0  0
Muzu se zeptat jakym zpusobem dojde k ovlivneni signalu na digitalnim optickem kabelu? Pokud by se ruchy prenesly primo do digitalniho signalu ­(tedy doslo k zamene 0 <-> 1­), tak by to bylo dost slyset v podobe lupancu, preskoku atp. Takze do digitalniho signalu se to imho dostat nemuze. Kde tedy dojde k ovlivneni signalu?
Odpovědět0  0
Mohu se zeptat jaky vliv ma casovani, kvalita hodin a jitter v systemu, ktery pracuje s digitalnim signalem? Stale mi to neni jasne. Pokud mam napr. 44 tisic 16ti bitovych vzorku, tak mam porad 16x44 tisic jednicek a nul a nejake casovani mi muze byt putna. Veskere Vami jmenovane veci jsou prece dulezite az v D­/A prevodniku, ktery musi dane vzorky spravne casovat pro prevod na analogovy signal.

Nikde jsem nikdy nenarazil na vysvetleni ­(ani od meho audiofilniho bratrance­), pouze jen reci ze to tak je a je to jasne. Me to teda jasne stale neni.

Neco jineho by bylo, kdyby dochazelo ke zpracovani digitalniho signalu a zmene ­"jednicek a nul­" po ceste.
Odpovědět0  0
Nemate se prece za co omlouvat.
Ja osobne pochybuji, ze ta navratnost bude takova. Protoze pokud by to tak opravdu bylo a nemela tato technologie nejake to ­"ale­", tak by to znamenalo revoluci v energetice.
Odpovědět0  0
Vidite. Ja na noc uplne zapomel :­-­).
Pokud tedy zjednodusime, ze slunce sviti jen pul dne ­(v celorocnim prumeru to bude asi trosku vic nez 12h­), pak je navratnost stale pomerne hezka. 3­-4 roky.
Jinak ja nespekuloval o prodeji kWh CEZu, ale o snizeni spotreby ­(napr. domacnosti­). Prodej kWh CEZu je samozrejme taky moznost.
Odpovědět0  0
jen pro upresneni...
20$­(naklady vyrobce­) * 22­(kurz dolaru­) * 1,19­(DPH­) = 523Kc
Odpovědět0  0
Jestli to vyrobi 16W a stoji to cca 1000Kc, tak navratnost mi vychazi neco kolem 1­-2 roku... Mam dojem, ze neco podobneho bylo doposud nevidane. Nebo se pletu ?
16W * 24­(hodin­) * 365­(dnu­) = 140kWh
140kWh * 4Kc ­(cca cena kilowathodiny v CR­) = 560Kc
20$ * 22 * 1,19 = 523Kc
Samozrejme + marze vyrobce, distributora, prodejce a jsme na cca 1000Kc...
Odpovědět0  0
presne neco podobneho jsem chtel napsat. A neni to jen u verze 1.5.x ale i 1.0.x .
Rozsireni: ­"tabbrowser extensions­", ­"AllInOne Gestures­", ­"FlashGot­", ­"ReloadEvery­", ­"Sage­", ­"InfoRss­" a plno dalsich co pouzivam pro vyvoj web aplikaci ­(napr. uzasne extensiony jako ­"WebDeveloper­", ­"HTML Validator­" a ­"Selenium Recorder­")
A co se tyce vyhody ze je neco napevno v programu, tak drive jsem pouzival extension InfoRSS, ted Sage. Proste vyvoj nazoru. Uz vidim, jak si menim RSS ctecku v Opere, protoze chci jinou :­-­)

Hlavne klid a mir. Oba prohlizece jsou kvalitni a vicemene pouzivam oba ­(FF jako primarni, Operu kdyz potrebuji vice Cookies pro jednu domenu­).
Odpovědět0  0
Neni to nezmar. Pouze si to uklada data k uzivatelskym datum...
c:­\Documents and Settings­\<User>\Data aplikací­\Opera­\Opera­\
Ostatne tak jako plno jinych aplikaci. Je to dulezite napr. pro roamingove profily atp...
Odpovědět0  0
Poskrabanim o zed nedosahnete zniceni dat. Rozlamani je horsi, ale take neznici velkou varku dat. Bezpecnost v tomto pripade by se dala posuzovat jako mira pracnosti rekonstrukce nicenych dat. Kdyz CD­/DVD poskrabete o zed, je znicena pouze horni vrstva. Kdyz CD­/DVD rozlamete, je ponicen je kousek kolem zlomu. Staci trosku prace a techniky a data mate zpet. Kdyz vsak fyzicky zrusite pity a landy, tak uz je krapet tezsi zaznam obnovit.
Je to obdobne jako s pevnym diskem. Ten kdo si mysli, ze smazanim a formatem absolutne znicil data na disku je blahovy. Jsou techniky jak z disku precist i nekolik zaznamu zpet do historie ­(naposledy jsem slysel i o 10ti­). Souvisi to s ­"roztahovanim­" magneticky ovlivnenych casti a lze to precist se specialni technikou.
Odpovědět0  0
kazdy wat snizi vydrz na baterie. 20W je uz pomerne slusny odber a u slusneho notebooku muze snizit vydrz i v radu hodin.
Me neco takoveho do notebooku nesmi... ;­-­).
Navic je pekne trapne, kdyz na konferenci nebo seminari se po chvilce provozu ozve ventilator a lide jej musi zacit prekrikovat. A kdyz se 20W prida k prikonu procesoru, tak uz to muze byt celkem slusna davka tepla pro odvod z notebooku.
;­-)
Odpovědět0  0
Mno je jasne, ze kupovat na Word vykonny notebook je zbytecne. Ale nikdo prece nerika, ze by na tom nemohl nekdo delat pomerne vykonove narocne operace. A nemusi to byt zrovna grafika. Je plno veci, ktere jsou vykonove narocne a nepotrebuji GK. Zrovna ja ted delam simulace obvodu ­(Berkeley Spice, OrCad pSpice­), dale ted delam neco s genetickymi algoritmy atp.
Nebo nekdo na tom muze na cestach programovat a staci trosku komplexnejsi program nebo databazove intezivni aplikace a to by jste se asi divil co to udela i s dual CPU notebookem :­-­). Holt jak jsem rikal. Ne kazdy hraje hry ;­-)
Odpovědět0  0
A ja se zase narehotam nad prispevky lidi, co asi nemaji ani paru o tom, ze na notebooku se da taky pracovat. ­"Pracovat­" je to, co pravdepodobne delaji jejich rodice ­(pokud neziji ze socialky­), aby neumreli hlady, kdyz se jejich deti uci i­/y po ­"f­", vyjmenovana slova po ­"v­" nebo hraji po skole hry.
Jakakoliv zbytecnost jen snizuje vydrz baterie.
Kdyz si vybiram notebook pro sebe, tak se divam vyhradne po reseni s integrovanou GK s malou spotrebou a velkou vydrzi na baterie. A v dusi se pro sebe smeji lidem, co se mi smeji, ze se nevyznam v grafYckych kartach a ze mam nevIkonny notebook...

mir... ;­-)
Odpovědět0  0
Ono obecne vymyslet neco noveho je problem. Netvrdim ze ne. Sila Gatese neni ve vyvoji, ale v tom, ze dokazal z ruznych systemu a od ruznych lidi vzit myslenky, dat je dohromady, udelat z toho vice­-mene fungujici vec a tu prodat. Budme mu vdecni za Windows, nebot on nam dal vice­-mene funkcni system pro obycejne lidi, ktery zvladne ovladat temer kazdy BFU.
V kopirovani jako takovem nevidim problem. Kdyby mel kazdy si vse vymyslet sam a nepouzivat napady jinych, tak by jsme po narozeni museli prijit na to, jak slezt ze stromu, jak si udelat pazourek a jak vytvorit ohen...
Problem je v tom, ze neco okopiruji a vydavaji to zasve a tezi z toho penize, pricemz ten, co to vymyslel, ma casto smulu. Navic ty kopie jsou casto zalostne nedodelane slataniny. To mi vadi. Dale mi vadi prosazovani vlastnich nestandardnich reseni na ukor standardu.
Vzdycky me rozzhavi do bela, kdyz mi nekdo tvrdi, jak je iE nejlepsi prohlizec, protoze se na nem zobrazuje korektne nejvice stranek. A dalsi podobne veci...
Odpovědět0  0
Microsoft obecne hodne kopiruje... To neni zadna novinka :­-­/ ...
Odpovědět0  0
"Window Snyder, šéf oddělení zabývající se bezpečností Mozilly, se vyjádřil­" ... ­"Nebyl­" ..
Neni Window Snyder nahodou zena?
Jestli je ve FF dira v JS nevim. Je ale vseobecne znamo, ze FF ma celkem vazne problemy s JS. Na verzich 1.0.x nebyl problem napsat JS, ktery FF interpretoval tak, ze vytuhl :­-­). Jestli tento kus JS kodu vytuhne i na FF 1.5.x nevim. Kazdopadne implementace JS ve FF je nestabilni :­-­).
Odpovědět0  0
Nemusi to vyjit nastejno.
1­) Opeterony muzou byt propojeni pomoci jedne HT a pripadnymi zbylymi komunikovat s okolim. Pokud teda zvolene kusy maji alespon 2 HT ­(maji max. 3 ­- jsou designovany na propojeni topologii trojrozmerne hyperkostky­).
2­) kazdy ma v sobe radic pameti a muze pristupovat jen do te sve bez vyzirani si bandwidth navzajem. Pripadna data potrebna z druhe pameti muzou sdilet pomoci NUMA.
Pristup AMD je na uplne jine urovni nez co pouziva Intel.
Odpovědět0  0
Pod Vas prizpevek bych se podepsal.
Zareaguji obecne na celou diskuzi a ne primo na Vas prizpevek.

Strasne moc lidi kritizuje neco, o cem nema ani paru, pouze nekde neco cetlo­/slyselo, pridaji k tomu svoje domneky a pocit a vydavaji to za svatou pravdu, ktera je nadmiru jasna. Naucit se a dozvedet se neco o danem problemu to ne... to je moc prace.. a vzdyt vlastne o danem problemu vi vic, nez ti blbouni co to studovali nekolik let a chodi v kvadrech. Dneka si precetli clanek v blesku a vi prece uplne presne jak to je.
Ja jsem ekonomii nikdy nestudoval, ale jedno je mi jasne ­(uz jsem jak ti ktere kritizuji :­-­) ­). Jedni z nejvetsich tahounu vseho ­(at uz v dobrem nebo zlem­) je lidska zavist, chtic, lenost, ctizadost. Penize jsou pouze prostredek. Penize nikdy nikomu kudlu do zad nevrazili ani na nikoho nevystrelili. Penize jsou jenom penize. ­(Zjednodusene­) Prostredek vyjadreni miry prinosu pro spolenoct resp. hodnotu vytvoreneho produktu ­(v idealnim pripade­), ktery muzete smenit za prinos resp. hodnotu vytvorenou nekym jinym.
Pokud si nekdo mysli, ze je dnes jednoduche rozpoutat valku, tak at se podiva do hsitorie co se delo drive. Osobne jsem rad, ze ziju dnes v dnesni dobe a ne tehda. Neni to idealni, ale dle meho nazoru rozhodne lepsi.
P.S. myslim, ze jsme na SHW a tak by jsme ekonomii meli nechat na diskuze napr. na www.penize.cz :­-­)
P.P.S. ­"pak budou panaci v kvadrech na kazdem kandelabru­" ­- dve moznosti. 1­) bud jim zavidite 2­) usuzujete, ze lidi v kvadrech muzou za vetsinu­/hlavni­/vsechny problemy ­(Vase p. ­"gro­" ?­).
Odpovědět0  0
Tak jako jsou nektere OS napsane hnusne az tak, ze se clovek nekdy divi, ze to drzi pohromade, tak je taky spousta OS, ktere jsou napsany velice hezky a funguji dobre. Rikat tady, ze OS je vetsinou hnusne je smesne. Chcete­-li jmenovat velice hezky napsane OS, tak napr. Mangos nebo tusim TinyEditor. Nevim jak vypada source SVN ­(kvuli jedne diskuzi se na to divat nebudu­), ale tipuji, ze bude take slusne napsane. Chcete­-li jmenovat pomerne slusne OS, ve kterych se pohybuji a vyvijim, tak napr. Xoops ­(mohl by byt lepsi, ale spatny neni­).

Navozovat tu dojem, ze komercni projekty jsou psane dobre je smesne. Vim moc dobre o cem mluvim :­-­). Udrzuji ted stare weby v jedne firme, ktere se postupne ­(nastesti­) nahrazuji za nove a je to opravdu otres. Navic mam casto pristup k produktum i jinych firem a casto to je otres na druhou.

Pripada mi to spise jako narek, ze jste neobevil zadny OS, ktery by primo pasoval na Vase potreby.
Odpovědět0  0
Zase flame a zase Opera vs. FF.
Fakt: Opera jako program je rychlejsi
Fakt: FF trpi leakage pameti
Fakt: po delsim pouzivani ­(rady dnu­) je lepsi FF restartovat
Fakt: Opera je pomerne vyladeni monoliticky celek.
Fakt: FF si muzete pretvorit k obrazu svemu.
Fakt: Clovek se musi vyznat v Addonech.

Co je lepsi ? Odpoved je jednoducha. Kazdemu co jeho jest. Si vyberte a dejte pokoj. Ja si vybral Operu. Po case jsem narazil na zavazne chyby ­(mrseni vlastnich ini souboru v cestine na disku po zpracovani UTF­-8 stranek atp.­). Posledni kapkou bylo kdyz jsem kvuli tomu obnovoval porad dokola bookmarky. S kamosem po netu jsme se bavili co koho prohlizec umi, jeho neumel skoro nic. Cokoliv jsem rekl, ze ja mam a on ne mel za chvili taky. A pak si nainstaloval neco, co ja nemel. Tak jsem presel na FF. A jsem spokojenej. Kdyz mi nevyhovuje RSS ctecka takova, tak si nainstaluju makovou, kdyz mi nevyhovuje tato funkce takto, tak si nainstaluji jinej plugin, kterej ji zprostredkovava jinak. Zkratka moznost volby.

Nejvic jsem se musel zasmat jak tu nekdo prohlasoval, ze vyvojari pouzivaji operu. U nas v praci je to presny opak. Kazdy tam ma FF a uz jsem tu svedl drobnou diskuzi s nekym asi pred dvema mesici. Je uzasne, kdyz otevru stranku, dole mi to ukaze jestli je validni prip. kde je chyba ­(treba toto forum ne, protoze ma moc ukoncujicich div tagu­) ­- HTMLValidator dle W3C specifikace. Dale pluginy jako selenium recorder, WebDeveloper atp. Nebo jen ptakovina, kterou oznacite timestamp a ona vam ji prevede do time. Zkratka co si kdo vybere. A skaredej vzhled ? vlezl jsem na stranky s xichtama a nainstaloval prvni, co se mi libil a je to.

Proste kazdemu se libi a hodi neco jineho. Nekdo je rad ze ma veci pohromade a je to kompaktnejsi, nekdo ma rad to, ze si vybere co chce a jakou verzi chce. Opera i FF jsou dobre prohlizece tak uz s flame dejte pokoj :­-D
Odpovědět0  0
1. Myslite si, ze by M$ zlevnil kdyby nedostal pokutu ? Naivni. A navyseni cen u M$ produktu jsem si nevsiml. Je to firma, ktera tezi ze sveho Monopolu a proto jeji zisky vypadaji tak jak vypadaji.
2. Ta pokuta je vzhledem k ziskum M$ stale jeste pomerne smesna.
3. Jak by jste to resil Vy ? Nechal M$ at si dela co chce ?
4. Osobne jsem stravil hodne casu ­(odhadem mesic­) na zprovozneni meho Linux routeru ­(firewall, routing, shaping, mailserver + ucty v mysql, spamassasin, imap, pop3, clamav, ntp, ftp + ucty v mysql a mnoho dalsiho­). Jedinou udrzbu co byla, kdyz se na hlavnim disku objevily Bcka. System jsem zkopiroval na jiny disk, zavedl lilo a ejhle, system jede dal. Dva roky uz jsem na to nemusel sahnout a bezi to non­-stop, takze udrzovani linuxu se jaksi nekona. Kdyz mi vypadne nejaka sluzba, kterou sleduji, provede se pokus o jeji nastartovani a kdyz to selze, prijde mi SMS :­-­) ­(scriptik v bashi na 50 radku :­-­) ­). Evidentne o Linuxu toho moc nevite ­(tim nerikam ze ja ano­).
Jinak to, ze EU je socialisticke zrizeni, ktere chce kontrolovat co nejvetsi toky penez ­(bohuzel­) souhlasim.
Odpovědět0  0
„Koncom desaťročia bude možné vyrábať čipy s desiatkami jadier a do desať rokov bude teoreticky možné produkovať čipy s až stovkami jadier.“
Asi tak jakože dnes mame bezproblemu ty 10GHz CPU ze ? ­(Pokud nekdo nevi, tak intel pred cca 5ti lety prohlasoval, ze v dnesni dobe budeme mit cca 10GHz CPU­)
Uz vidim jak do 4 let budou schopni na jedno CPU nacpat stovky plnohodnotnych jader. Kdyby specializovanych ­(tudiz malinkatych­), tak to bych veril, ale plnohodnotnych jako dnesni jadra ani omylem a klidne se vsadim.
Odpovědět0  0
Jedny z prvnich znamych vysledku architektury Hammer byly opravdu zverejneny s CPU bezicim na 800MHz.
Jsem sice sklerotik, ale nektere veci mi v hlave utkvi :­-)
Odpovědět0  0
Proc by mel nekdo prichazet s dualnimi zvukovymi kartami? Ja dve zvukove kraty mam v PC jiz minimalne 3 roky a nemuzu si to vynachvalit.
prvni zvukovka: 5+1 vystup bedny, Line­-In TV­-tunner. Mic snimac na kytaru
druha zvukovka: sluchatka, Mic nahlavni mikrofon pro telefonovani...
naprosto idealni. Kdyz nechci rusit okoli, tak jen prepnu zvukovky a nasadim sluchatka. Skype mam nastavene, ze bere vstup ze druhe zvukovky defaultne atp.. Nic nemusim prepojovat a vse funguje jak ma...
Odpovědět0  0
Jestli jde o okrajove vyuziti by jsme se mohli hadat :­-­) je ovsem pravda, ze cim vice pocitace domacni, tim je pochopitlne zastoupeni ­"domacich aplikaci­" ­(tzn. i her­) vetsi.

"modyfikujucimi programami asi myslis neuronove siete­" nemyslim. Neuronove site, jak uvadite, slouzi pouze pro rozhodovani. Jedine co modifikuji, jsou vazby mezi jednotlivymi jejimi neurony pri uceni se. To jsem ale nemyslel.

Ano. SmallTalk je celkem pomaly jazyk. Kdesi jsem slysel, ze ma rychlost cca 3% oproti Ccku :­-­). Je to silne objektovy jazyk. Vse je objekt. Dokonce promenne zakladnich typu ­(jako int, string atp..­) jsou objekty. Je to ciste objektovy jazyk. Java je jen neco mezi SmallTalkem a Cckem :­-D ­(ted jsem zvedavej, kdo se kvuli tomu na me sesype tak stejne jako s tim Pascalem­/Delphi co jsem tu kdysi zminoval :­-­)­) ­).
Odpovědět0  0
add 1­) kvalitni tichy vetrak muze byt i ve zdroji. Byvaji casto rizene teplotou zdroje, coz se mne osobne zda daleko lepsi nez to ridit deskou. Pokud Vam vetrak ve zdroji nevyhovuje, muzete jej vetsinou vymenit za jiny. Pripadne klidne muzete vyvest rizeni daneho vetraku do desky kdyby jste to pozadoval.
add 2­) domenka. Prece nemuzete tvrdit bezvetraku = kvalitni, s vetrakem = nekvalitni...
add 3­) muzete jej vymenit. Tak stejne muze prestat fungovat ten vetrak pod zdrojem...
add 4­) byla rec o tom, ze se da dat pod bezvetrakovy zdroj vetrak. Ne o tom, ze u vodniho chlazeni staci vetrak na disky. Coz ovsem neni vetsinou pravda, nebot se Vam mohou zacit prehrivat jine soucastky, ktere pocitaji s jistou cirkulaci vzduchu v case...
Ja osobne bych do bezvetrakoveho zdroje ­(alespon do tech co jsem videl­) nesel. Jen subjektivni nazor...
Odpovědět0  0
smozrejme nic neplive, ale plyne... ach ten cestin :­-(
Odpovědět0  0
Muzu se Vas teda zeptat k cemu je teda dobre koupit zdroj bez vetraku kdyz pak pod nej date vetrak ?
Koupite mene vykonny zdroj, ze ktereho casto ze zadu couha chlazeni aby byl bez vetrakovy a pak pod nej date vetrak. Logika mne nejak unika, ale asi jsem neco prehledl.
Odpovědět0  0
tak to s Vami urcite nesouhlasim. Kdyz se bavime o vykone, tak neznamena, ze se bavime o hrach. Nyni pracuji na genetickem algoritmu pro reseni jisteho problemu a jestli se mi podari ho rozbehat tak, aby mi dokazal vydat alespon nejake rozumne vysledky za tyden behu na nekolikaprocecorovem cca 3GHz­/CPU stroji ­(nevim kolik ma CPU.. myslim ze 16, ale jistej si nejsem­), tak budu dobry.
V mnoha vyzkumnych pracovistich, kde se resi problemy prohledavanim stavoveho prostoru vykon proste nestaci. Moznosti vypoctu jsou pak silne omezene na pocet vstupnich ­"prommenych­".
Hry jsou jednou z nejvetsich zatezi ­(ne vsak nejvetsi­) pro domaci pocitace...
Co se tyce rychlosti, tak uz davno neni pravda, ze by v asm byl program vzdy rychlejsi. Kdyz mate jednoduchy nebo primocary program, pak ano. Ale se vzrustajici slozitosti CPU, intrukcnich sad, instrukcnich zavislosti ci multiprocesingu, nedokaze programator casto srovnat instrukce tak, aby byly postaveny optimalne, coz kompilery, ikdyz generovany kod neni idealni, dokazi.

Mj. uz ted jsou mozne programy ktere modifikuji samy sebe. Ktere dokazi na zaklade poznatku, ktere samy ziskaji, generovat kody. Samozrejme to zatim neni nic svetoborneho. Na nejake ­"rozumne­" pouziti si jeste budeme muset pockat.
Dobry programovaci jazyk na toto je treba SmallTalk ­(napr. implementace Squeak­), kde vlastne programovaci prostredi je on sam. V podstate spustite neco jako OS a v nem pisete kody, ktere jeho samotneho ovlivnuji a to vse za jeho behu. Z toho vypliva, ze v nem muzete napsat program, ktery bude jeho samotneho modifikovat tzn. bude za behu menit sam sebe. Taky se kolem toho toci nektere vyzkumy...
Odpovědět0  0
Vsak jazyky, kde se pise CO chci a ne JAK toho chci dosahnout jsou. Jazyky se deli ruzne ­(Imperativni, deklarativni, funkcionalni, logicke­). Typickym prikladem jazyka, kde se rika CO chci a ne JAK toho chci dosahnout je napr. SQL ­(a neni samozrejme jediny­). Tam pisete co chcete a ne jak to ma SRBD udelat...
Odpovědět0  0
zminil jsem to ja. Co si pamatuju, tak to ma byt udajne rychlejsi v radu desetinasobku. Ale je to info od Sunu, takze vysledek muze byt trosku jiny...
Odpovědět0  0
njn.. tento obor tam za nas nebyl nebo mozna zacinal. Holt vsecko se meni :­-­).
Odpovědět0  0
Disk pochopitelne cte pouze jednou hlavickou soucasne ­(interne se adresuje stale CHS­). Takze prirovnani s traktorem plati, avsak pouze v tom pripade, ze by pluhy byly za sebou tudiz by traktor mel akorat vetsi spotrebu a pluh by byl mene spolehlivy....
tech 150MB­/s ma kazd disk s SATA rozhranim :­-­)­)­). A nejake teoreticke prenosy po SATA rozhrani mozne pouze z a do cache disku jsou celkem irelevantni...
Cim mene ploten a hlavicek tim lepe uz jen kvuli spolehlivosti...
Odpovědět0  0
Mno něco podobného mám doma ­(od ST­-LAB­), ale žádná výhra to není. Vytlačím z toho tak max. 3­-4MB­/s. Navíc se projevuje něco jako ­"cache syndrom­". Když kopíruji data na PC připojené přes USB2LAN, tak v opakujících se časových intervalech ­(cca po 5 ­- 10s­) kopírování zatuhne a chvíli stojí. V tu chvíli, je TotalCommander úplně tuhej, než se zase kopírování rozjede ­(v řádu jednotek sekund­).
USB2LAN používám u starších PC, které nemají síťovou kartu abych nemusel dané PC rozdělávat pro přidání karty. Je to jen nouzovka a ne řešení :­-­/.
Možná je to ale tím, že je to od ST­-LAB :­-D.
Odpovědět0  0
Přiznám se, že z této novniky jsem zmaten.

"Data by byla chráněna proti zkopírování a možné by bylo je pouze číst­"
Když je přečtu, tak můžu vytvořit kopii nebo se pletu ?

Pokud jdou data pouze číst, pak nechápu ani větu ­"Na paměť si můžete nahrát i více osob­". Jak si tam můžu nahrát více osob, když paměť mohu jen číst? A jak se na tuto flash dostanou aktuální informace o lécích, které beru? Nejlogičtější závěr co z toho mám je, že data lze opravdu pouze číst a zápis dělá ­"někdo­" ­(autorizovaný prodejce ?­). Takže když dostanu chřipku a lékař mi předepíše paralen, tak poběžím k ­"někomu­" aby mi tam dal záznam a po dobrání léčiv opět. Počítám, že to asi nebude bezplatné... Nebo bude mít každý doktor ­"nějakou­" ­"zapisovačku­" ?
Odpovědět0  0
Hmmh tak to je špatné. Nutně potřebuji snížit spotřebu mého routeru­/serveru běžícího non­-stop a platformu VIA­-EPIA plánuji již půl roku ­(holt teď na nic nemám čas :­-­/ ­). Pokud se však neprojevovalo zpomalení na integrované síťové kartě, tak by možná mohlo být řešení koupit desku vybavenou dvěmi síťovými kartami ­(takové desky jsou­). Tam by daný problém nastat nemusel. Záleželo by asi, jak by druhá LAN byla připojena.
Odpovědět0  0
Rád bych se zeptal, jestli jste tam dával ­"síťovky­" za 150 Kč a nebo některou z HW síťových karet ­(např. 3Com­), kde ceny začínají na cca 800,­- Kč a výše ?
Odpovědět0  0
O NUMA neco vim :­-­) V 10tem semestru na FIT VUT Brno je povidani o ni soucasti kurzu ARP a primo jsme na papire ­"pocitali­" jak se dane jadro dostane k dane polozce pameti atp ­(cteni, natazeni, zneplatneni atp...­).

Rad bych dal treba k dispozici prednasky z tohoto predmetu kde je vse hezky a nazorne vysvetleno jak pracuje vcetne ukazky prikazu a toku dat, ale bohuzel nemuzu, nebot prednasky prednasejici chapou jako jejich autorske dilo ­(opravnene­) a jsou jen pro studenty.

Chcete­-li se o tom dozvedet, staci dat do google:
"NUMA non uniform memory access OR architecture­"
a hned mate plno veci o NUMA :­-­)

Jinak zkuste zacit treba zde:
http:­/­/en.wikipedia.org­/wiki­/Non­-Uniform_Memory_Access
nebo zajimave:
http:­/­/www.digit­-life.com­/articles2­/cpu­/rmma­-numa.html

Preji prijemne studium :­-)
Odpovědět0  0
Tak zaveďte ­(teď nevím jak se této technice říká­) to, že do výpočtu celkového hodnocení nezahrnete X nejlepších a X nejhorších výsledků.
Např. 1% nejelpších a 1% nejhorších výsledků dává, že při 100 hodnoceních by se do výpočtu nedostala jedna nejlepěí a jedna nejhorší známka.
Pokud by to byly např. 4%, pak se na každých 25 hlasů smaže jedna nejlepší a jedna nejhorší známka a vyšlo by Vám hodnocení ­(­(27­-1­)x1 + ­(2­-1­)x5­)­/­(­(27­-1­) + ­(2­-1­)­) tj 1,15 .
Naopak pokud by někdo dostával horší známky, tak by mu to průměr zhoršilo.
Taková hranice 4% nebo 5% ­(na každých 20 hodnocení jedna nejlepší a jedna nejhorší pryč­) je myslím ideální.
Myslím, že toto je celkem elegantní a hojně využívaný způsob.
Odpovědět0  0
"Ale o to přece JDE! Já nic instalovat nemusím..NE­-MU­-SÍÍM..Nic! ­"
Gratuluju. Uzijte si to co mate nainstalovane ;­-­)

"Pro Dial­-UPisty určitě je­"
Ehm ? Pro dialupisty je problem jednou za pul roku stahnout o 2MB vic ?

Na disku:
Firefox 1.5.0.3 ­"20 982k­" se vsema extensionama
Opera 8.0 ­"12 312k­"
rozil 8MB a to v opere neni napr. ten web developer. Rozdil 8MB. Opravdu krvave a velky duvod pouzivat operu...

"Markatní rozdíly při třech tabech pozorovat nemůžete. :­) ­"
Zrovna ted nepracuju a mam otevrenych 15 tabu ve FF ­(kdyz pracuji tak i daleko vice­) a nepripada mi ze bych mel nejaky problem s rychlosti.

"A SVIŽNOST Fx po třech dnech browsení ­(s mnoha taby­) není zrovna příjemná. ­"
Ano v tomto mate pravdu. A navic FF neni az tak stabilni ­(ikdyz posledni verze to hodne zlepsily­). Od toho mam ale session saver ze.

"Gentoo vřele doporučuji ­"
ja vim, mam ho ve virtualni masine ;­-­)

Co se tyce vyjmenovanych extensionu, tak vim ze plno z nich ma opera v sobe, ale to co ja mam a ne vy je vyber. Vyber toho extensionu ketry ja budu pouzivat. To je obdobny problem jako proc je ve win implementovany napevno iE ze. Proc to tam mit napevno. Moznost vyberu je dulezita. Navic nevim proc pouzivat nejake externi programky, kdyz si muzu nainstalovat jen modul do jednoho programu ktery mam a pouzivat to ­(ColorZilla­).
Jinak to ze gesta byla poprve v OP vim. Taky proto jsem na ni asi rok byl.

"No u vnitropodnikových apps bych to pochopil, ale jinak stačí psát stylem ­"dle standardů­" a pak odladit­" ano, ale opravdu ma kazdy prohlizec plno svych specifik. Viz treba iE a nechvalne zname pocitani width, ktere se pak v css hackuje tak, ze se napise ­"width­" pro ostatni prohlizece a pod to ­"_width­" proto ze toto sezere jen iE. Vznikne nevalidni css, ale v iE to pak je ok :­-­).

"Jestli mám string v cp­-1250 a chci jej uložit do opera6.ini ­(This file is stored in UTF­-8 encoding­) tak jej musím nejdříve převést do UTF­-8­"
Spravne. a nekde tady asi vznikla chyba. Kde, to neni moje starost ;­-­).

Ja bych to asi ukoncil. Tohle stejne asi nevyresime ;­-­)

P.S. az vyjde plna Opera 9, tak si ji nainstaluji, a treba uzrim, ze je lepsi nez FF. kdo vi ;­-­) Ale ted mam radsi FF ;­-)
Odpovědět0  0
Jo a jeste abych dodal,tak ten problem s operou jsem mel v opere 8.0x.

http:­/­/www.strukturalni­-fondy.cz­/
by mely byt z casti optimalizovany i pro operu na mobilnich telefonech a tento web splnuje jisty stupen pristupnosti ­(ted nevim ktery, mame na to ve firme cloveka­).
Odpovědět0  0
Ja Fx fanatik ? To jste slapl trosku vedle ;­-­).

"Ale jméno jádra Mozilly znáte viďte?­"
Neznam a je mi to jedno ;­-­). Necitim se kvuli tomu vubec menecenny.

"Ano je to výhoda, protože při přechodu na jinou platformu ­(stačí multiboot­) nemusíš hledat 50+1 extensions­"
V tomto se neshodnem.Nainstaluji si pouze to co potrebuji. Nainstalovane extensiony se u me doma a v praci lisi a vyhovuje mi to.

Pointu s velikosti balicku a s kompilaci i686 nebo i 386 nechapu.

"stále menší VELIKOST­"
souhlasim, ale nezda se mi, ze by 2MB byly nejak krvave a ze by to mela byt nejaka obrovska vyhoda.

"menší PAMĚŤOVÉ NÁROKY­"
v tomto mate pravdu. FF ma problemy se spravou pameti a take jsem to zminil.

"SVIŽNĚJŠÍ CHOD­"
o tom by se dalo diskutovat. Jak jsem rikal, pouzivam oba prohlizece ­(Operu 8.x, FF 1.0.x, 1.5.0.x­) a zadne markantni rozdily nepozoruji. V praci napr. kdyz jsem prihlasen ve FF jako jeden user do vyvijeneho programu a chci se do nej podivat jako jiny user ­(potrebuji jinou session­), tak zapnu napr. operu 8.53.

"Linux pro mě není desktopový systém, takže bych jej raději viděl na serveru, než u mě na desktopu.­" V tomto se shodnem ­(Lin server­/router slackware ­(asi prejdu na gentoo­), desktop mam win :­-­) ­).

"Rád se poučím v čem je Fx lepší? Než ale napíšete nějakou technologii spojenou s XML ­(jen př.­) tak si nejprve zjistěte jak je na tom Opera 9.. ­"
uz jenom v te spouste extensionu co pro ni je a jednoduchosti jejich najiti.

Nejoblibenejsi:
ColorZilla
MeasureIt
ReloadEvry
All­-in­-One Gestures
SessionSaver
WebDeveloper
Selenium Recorder
JavaScript Debugger
Info RSS
ForecastFox
FlashGot
DecodeTimestamp

Ostatni co pouzivam:
EditCss ­(asi si najdu jinej extension­)
Sage

Navic plno funkci ma ruzne extensiony a muzu si vybrat ten co mi vyhovuje. Napr. mouse gestures ma tusim minimalne tri ruzne moduly. Staci si vybrat. To stejne ctecky rss. Osobne pouzivam tu, kde se rss zpravy zobrazuji dole v liste. Ale muzete zvolit i jine. Takove, jake Vam vyhovuji.

"Mohu prosím vědět o jakou že se to jedná fi. ? Moc rád bych se vyhnul společnosti, která optimalizuje pro ostatní browsery než jsou MSIE a Fx jen v případě kdy si o to zákazník přímo řekne.­"
Asi jste to nepochopil. Rekl jsem, ze piseme ve FF a pak se to kontroluje a ladi v iE. Tzn. je to optimalizovane pro FF a iE. Na optimalizaci pro Vasi milovanou operu nekdy nezbude cas, protoze si to zakaznik nezaplati ­(napr. vnitropodnikove aplikace­). Jestli znate firmu, ktera ladi vyvinute stranky pro vsecky prohlizece, tak klobouk dolu. Ono kazdy prohlizec ma sva specifika a ty desitky prohlizecu nemate sanci pokryt ­(od iE pres Konquerora az po lynx­). Za vsechno se plati a pokud se nejedna o velky projekt, tak si zakaznik za optimalizaci pro dany prohlizec proste musi zaplatit. To ze mate neco W3C XHTML 1.0 validni jeste nic neznamena.
Firma je QCM ­(www.qcm.cz­) a posledni vetsi weby co od nas odesly ­(nove, nebo vylepsene­) jsou napr.:
http:­/­/www.strukturalni­-fondy.cz­/
http:­/­/www.mmr.cz­/
http:­/­/www.mandrivalinux.cz­/
http:­/­/www.linuxexpres.cz­/
http:­/­/www.mis­-cds.com­/
a mnohe dalsi

"Taky se rád poučím o ­"těchto­" chybách. Většinou je to problém mezi židlí a klávesnicí, ale to nebude váš případ že? :­-­)
Stačí nějaký jednoduchý příklad. Když tak jej proberu s lidmi kolem Opery.­"
Staci otevirat stranky v UTF­-8. mozna kombinovat se strankami v jinem kodovani a na win CZ se dodrbe na filesystemu diakritika ­(protoze jde cesta pres ­"Data aplikací­" a diky diakritice se to cele rozhodi­). Pravdepodobne dojde k tomu ze opera nacte soubor ­"opera6.ini­" v UTF­-8, ale ulozi jej pak ve win­-1250 ­(znaky s diakritikou jsou nahrazeny dvema symboly­).

"To je snad všechno..dokonce jsem se v přestávkách i naobědval :­)­"
Tak pozor aby vam nezaskocilo ;­-­)

Je zajimave jak se nekteri lidi dokazi upnout na jednu znacku­/produkt a tu budou hajit az do krve. Vyzdvihuji ruzne malickosti jako uzasne prednosti, drobne nedostatky ci vlastnosti konkurence vylici jako strasne problemy a koncepcni blbosti a jakykoliv naznak na to, ze by jejich milovana znacka­/produkt nebyl uplne idealni konci vetou, ze je problem mezi klavesnici a zidli :­-­) . Zvlastni.

P.S. nikde jsem netvridl ze FF je uzasny a nejlepsi prohlizec. Pouze rikam, ze mi vice vyhovuje a ze na opere nespatruji nic tak svetoborneho a uzasneho. Je to kvalitni prohlizec. To ano. Me ale vice vyhovuje FF. Tot vse.
Odpovědět0  0
Nechtěl jsem se míchat do diskuze, ale jste trošku opera fanatik. Osobně jsem používal Operu a přešel na FF.

"M.n.ě teda ne. Zvláště když o tom mluvím nebo tomu haním :­-­)­"
Mně je také úplně jedno jak se jádro jmenuje. Jsem uživatel.Až bych programoval moduly atp, tak bych se o to možná zajímal.

"Porovnávat Fx a Operu muže jen BFU lamka :­-­)­"
Na to snad jen říct: ­"Ó vy mocný­".

"to že někdo nechápe jak může mít Opera v základu Mouse Gestures­". To že to má v základu je nějaká výhoda ??!!?? To je podle mne nevýhoda. Jádro čehokoliv ­(OS, prohlížeče, atp.­) by mělo dle mne být co nejmenší a nejjednodušší. Až pak rozšiřitelné pomocí např. modulů. Nainstaluji jen to co potřebuji. To, že opera ma v základu mouse gestures není jejím plusem. Je to jen vlastnost a je mi jedno, jestli do FF nainstaluju AllInOne gestures nebo jestli má opera gestures v základu.

"To stejné ale nejde říci o Win32 Fx userovi­"
Takže nejen Opera fanatik, ale i lin. fanatik :­-­).

Nic není dokonalé. FF je dle mě lepší a přívětivější než opera. Bohužel má problémy se správou paměti a není stabilní při zpracování složitějších JS. V práci máme např. problémy s AJAXem atp. Jinak v práci ­(programujeme weby­) máme všichni FF, Opery používáme jen na nahlédnutí když chce zákazník optimalizaci na Operu a IE na kontrolu, jestli to jede i v IE protože to používá nejvíce lidí...
Jinak opera mí např. problém s UTF­-8. Stačí otevřít stránku v UTF­-8 na win a domrví cestu k ini souborům pokud tato cesta obsahuje nějaké znaky mimo ascii. To vede k vytváření nových nesmyslných adresářů, dodrbaných ini souborů, vratné ztrátě bookmarků atp.
Odpovědět0  0
Pokud vim, tak prvni Athlony mel lepsi predikci skoku nez Pentia. Je fakt, ze netusim jak je to ted.

Pokud myslite prefetch dat do cache z RAM, tak tam nevim O­-­).

"(v 4P+ serveroch sa z toho da tazit viac­)­" ­- mno ono prave o to mj. asi slo. Aby ten CPU byl pokud mozno stejny. Vyrabet nekolik typu CPU by je jen zatezovalo. Takto vyrabi jen jeden. Postavili skalovatelne CPU ;­-­).
Odpovědět0  0
Osobne nevim proc by autor nemohl zminit problemy z minulosti. Alespon to poukaze na to, ze nikdo neni bez chyby a alespon tim trosku zabrani hlaskam, ze je neco smejd kdyz se v tom objevi chyba. Kazdy kdo to ma alespon trosku v hlave v poradku si to snad dokaze prebrat ;­-­).
Autor poukazal na to, ze se v procesoru AMD nasla chyba a ze drive byla nalezena napr. chyba i v pentiu. Co je na tom zaujateho nebo zavadejiciho nechapu...

P.S. chyba v pentiu byla zpusobena chybou v tusim ze 4rech mistech tabulky pro deleni tusim ze s restauraci s radixem 4 . V techto 4rech mistech tabulky bylo misto hodnoty ­"2­" hodnota ­"0­" tzn. kdyz se zrovna potrebovala hodnota z daneho mista tabulky na restauraci vysledku, tak se to trosku posunulo :­-­). Tato tabulka ma vsak tusim ze neco pres 1000 polozek tudiz pravdepobnost, ze se zrovna potrebovala vadna mista byla celkem mala :­-­).
Odpovědět0  0
Ne nebojte, opravdu to dýmit nebude :­-D.
Palivových článků jsou různé druhy.
Před cca 7dmi lety jsem slyšel o prvních prototypech palivových článků, které pracovaly na vodu a to tak, že při nabíjení ­(ze standardní zásuvky­) se oddělil vodík a kyslík a při spotřebovávání se opět tyto složky slučovali a to vytvářelo energii ­(nebo to bylo naopak ? nejsem zrovna moc chemik­/fyzik :­-­) ­). Pokud již médium bylo značně opotřebované, tak se prostě vylilo a dala se tam voda nová. Jednoduché. Co je s tímto článkem nyní netušim. Každopádně s tímto článkem bych měl asi trošku strach, protože kombinace kyslíku a vodíku je silně třaskavá. Jen málo která kombinace je neškodná ­(např. H20 že :­-­) ­).
Dalším typem palivového článku je článek, který funguje obdobně ­(na bázi oddělování nebo slučování dvou chemických látek­), který ovšem nemá obnovitelný cyklus. Tzn dáte do něj ­"palivo­" a jakmile je všchna možná získatelná energie danou reakcí zpotřebována, tak se ­"spotřebované palivo­" ­"zahodí­" a naleje nové. Takto tuším fungují články na metylalkohol. Tzn. pravděpodobně i tento článek takto bude fungovat.
Jinými slovy budete­-li mít notebook s tímto palivovým článkem, tak si na dovolenou s notebokem budete brát i příruční kanistr metylalkoholu jako palivo pro ntb ;­-)
Odpovědět0  0
Co bylo ve starsich myslim je uz jedno.
Co se tyce overlay na druhem monitoru pri tom, kdyz na prvnim je fullscreen 3D, tak mate bohuzel pravdu. Netusil jsem, ze to na nVidii jede v poradku. Toto mne osobne celkem vadi :­-­).
Co se tyce fullscreen a zmeny rozliseni na druhem monitoru tak to mi nedela. Resp. se zmeni velikost pozadi ­(obrazku na plose­), ale cokoliv na tom monitoru mam, tak mi tak zustane ­(miranda, upominky, web. prohlizec atp...­).
Odpovědět0  0
Jsou to tragedi:

http:­/­/notebook.cz­/ ­/,clanky,kratke­-zpravy,2006,060324­-Vista,index.html&vid=O772E5984&tid=1143275537

Kdyz jsem to cet, tak jsem se musel smat. Delaji mastodonta, kterej jim prerusta pres hlavu a je mozne, ze jim za chvili na tu hlavu spadne a vsecky je rozmackne :­-D. Jestli budou opravdu prepisovat 60% Vist, tak to jsem zvedavej jak to chteji mit hotovy do listopadu....
Odpovědět0  0
Mno evidentne se scitat bude kdyz kvuli tomu v siemensu delaji vetraky s lichym poctem lopatek :­-­).
Kdyz napr. masiruji vojaci, tak kdy uslysite vetsi hluk. Kdyz pujdou leva­-prava nebo kazdy jinak. A co se tyce vybraci­/kmitu, vite proc pred mostem zrusi krok ? ;­-­)
Je proste plno veci a vedy kolem mnoha veci a nejsou moc zname. Kdyz napr. reknu, ze kdyz zapnete autoradio nebo roznete svetla, tak vzroste spotreba automobilu, tak si plno lidi pomysli ze kecam blbosti ­(treba muj otec :­-­) ­), ale proste to tak je :­-­).

Jinak je samozrejmne mozne, ze se mylim. Nikdo neni neomylny ;­-)
Odpovědět0  0
mno 15 prizpevku neni 15 lidi :­-­). Ale to jsem rict nechtel. Zopakuji to po nekolikate.
Vetrak neznam, nemam osobni zkusenosti. Proto ani nemuzu tvrdit, ze je hlucny. Ze znamych faktu bych o nem predpokladal, ze bude hlucnejsi, coz potvrdily autorovy slova. Pokud vetrak hlucny neni, dobre. Mozne to je. Ja to vyvratit ­(ani potvrdit­) nemuzu.
Dal uz to nehodlam komentovat aby mi nekdo zase nerikal, ze kecam blbosti. Kazdy si to preberte jak chcete, za tim, co jsem napsal si stojim, ale nejak dal to rozvijet se mi nechce ;­-)
Odpovědět0  0
Tak jsem se zkousel po necem divat. Hledal jsem neco na netu a nasel jen neuplne zkazky napr. ze u vodnich turbin je lepsi lichy pocet lopatek. To je nam celkem k nicemu, protoze to jsou turbiny a jedou na daleko vyssich otackach.
Dale co jsem zjistil tak jsem se ptal toho sveho znameho. Od neho mam uspokojivejsi odpoved, nicmene myslim, ze neni uplna. Pastnu tu ­"oklestenou­" odpoved co jsem od nej dostal. Doufam, ze se na me nebude zlobit, ze to tu pastuju bez jeho svoleni :­-­)

-­-­-­-­-
aha....no myslim, ze u ventilatorku k pc to nehraje az takovou roli...jsou malinkaty a taky tam nejspis nejsou silne zdroje frekvnci, se kterymi by se mohl skladat a rezonovat.
Castecne se to da vysvetlit takto, ber to s rezervou: hluk se muze zvysovat, jsou­-li na obvodu ventilatoru nejake prekazky. V pripade, ze by byl pocet prekazek stejny jako pocet lopatek ­(nebo meli stejneho delitele nebo byly soudelne­). Vznikal by pak hluk se stejnym kmitoctem, ale mnohem silnejsi.
a uvnitr el. stroje, ktere delame, je temer vse sudopocetne...vcetne prekazek v prostoru, kde se mota radialni ventilator....takze pro jistotu radsi liche
-­-­-­-­-

Jinymi slovy v tomto pripade jde o to, ze kdyz lopatka miji nejakou prekazku, tak vyda nejaky hluk. Pokud v soucasne dobe i jina lopatka miji nejakou prekazku, tak vyda taky hluk tudiz soucasne vydaji dve lopatky hluk => vetsi vysledny hluk. Navic to muze zpusobit vibrace vetraku az rezonanci.

Kdyz to clovek domysli do dusledku, tak z toho lezou celkem zajimave dedukce, ale nechce se mi je sem psat. Kazdy necht si z toho vezme svuj zaver :­-­)

P.S. pro ty co mi rikaj ze si ten vetrak mam zkusit nez neco napisu. Vetrak neznam a kupovat si ho nehodlam. Kdyz jsem uvidel, ze ma sudy pocet lopatek, tak jsem si rekl, ze prece musi byt hlucny. Autoruv zaver me v tom utvrdil a tak jsem napsal co jsem napsal. Nicmene jak jsem psal. Vetrak neznam a je mozne, ze nebude hlucny. Ale I ti co tvrdi, ze je tichy, dodavaji, ze pri vyssich otackach je hlucnejsi.
Tot vse ;­-)
Odpovědět0  0
Ja Vam v tomto bohuzel moc neporadim, protoze nemam osobni zkusenosti. Jiste je zde na foru plno lidi, co osobni zkusenosti maji, a poradi Vam ;­-)
Odpovědět0  0
A co kdyz prave ten vyssi ­"aerodinamicky­" hluk pri vyssich otackach je zpusoben soumernosti ­(sudosti­) ? :­-­).

Ja to beru tak, ze pokud pro navrh jiste veci existuji jista znama overena fakta a pak uvidim danou vec, ktera si z tech faktu evidentne nic nedela, tak k ni nemam duveru.
Pokud je znamo, ze sudy pocet lopatek zvysuje hluk ventilatoru ­(patrne se bude jednat o ­"aerodynamicky­" hluk­) a pak uvidim vetrak se sudym poctem lopatek, tak o nem nebudu mit valne mineni :­-)
Odpovědět0  0
Mate pravdu s poctem hran lopatek. Co se tyce sudeho­/licheho poctu, schvalne se podivejte na ventilatory v testu kolik maji lopatek :­-­). Opravdu to neni nahodou.

A abych se priznal, tak tato tematika neni zrovna mym oborem, nicmene muj dobry pritel a spoluzak ze zakladni skoly, ktery ma matematicke inzenyrstvi a zabyval se tusim proudenim vzduchu v trubicich, delal pro Siemens tocive stroje v nemecku, ted v Drasove. Jeho tchan dela odhlucnovaci kryty a zrovna nedavno mi povidal historku jak na prani zakaznika projektoval ventilator se sudym poctem lopatek a shodou okolnosti se tento projekt dostal do ruky jeho tchana a jak ten mu volal a ptal se neco ve smyslo ­"kdo to kdy videl v posledni dobe. Vetrak se sudym poctem lopatek­". Holt nas zakaznik nas pan ... :­-)
Odpovědět0  0
Tak nevim, kdo tento ventilator navrhoval, ale pravdepodobne se minul oborem. Uz od druheho radku recenze mi bylo jasne, ze bude hlucny. Dyt ten vetrak ma SUDY !!! pocet lopatek... 16. Ono to totiz rozhodne neni nehadou, ze se vetraky delaji s lichym poctem lopatek kvuli hlucnosti.

V testech u tohoto vetraku je uvedeno, ze je hlucny kvuli velkemu poctu lopatek, ale je docela mozne ­(resp. pravdepodobne­), ze to nebude mnozstvim, ale prave tim, ze jich je sudy pocet.
Odpovědět0  0
"ale ne, to je nedorozumeni a nepochopeni co to je RISC:­"
- mylite se. To neni zadne nepochopeni :­-­). Vase ­(spravne­) vysvetleni RISCu nijak nekoliduje s tim co jsem rikal ­(nebo ja to aspon nevidim :­-­) ­).

To pripodobneni vnitrniho jadra CISC k RISC je celkem jiz ustaleno u mnoha hardweraru. Nejde o to, ze by jadro CISC bylo primo RISC, to neni, ale ze se vubec v CISC jadre objevili z casti specializovane jednotky. Specializovane jednotky jsou charakteristicke pro RISC.

Jeste jednou podotknu:
Typicky RISC ­- mnoho specializovanych FJ. Pro kazdou RISC instrukci existuje v jadre FJ, ktera ji primo vykona.
Typicky CISC ­- jedna univerzalni FJ. Prichozi instrukce je rozlozena na mikrokod pro tuto FJ.
A jelikoz se v CISC zacali pridavat a specializovat FJ na jiste funkce, je to logicky posun smerem ke koncepci RISC. Tot vse ;­-)
Odpovědět0  0
"ovladace a software jsou k zaplakani ­(hlavne pri pouziti 2x monitor­)­"
mno celkem by me zajimalo co je v ati ovladacich spatne kdyz jsou pouzivany na dva monitory. Tuto kombinaci bezne pouzivam a nemam nejmensi problemy.
Odpovědět0  0
Mno jsem sice pravak, ale mys drzim v leve. Mam MX510 a zvykl jsem si tak, ze mi to uz ani neprijde :­-­). Uz mam malicek tak hbitej, ze mi je temer jedno ze ta bocni tlacitka musim ovladat malickem :­-­). A mys se mi drzi dobre ikdyz je natvarovana na opacnou ruku :­-­). Takze ackoliv ovladam mys levou rukou, tak mam MX510 rad :­-)
Odpovědět0  0
"Zato vy se evidentne nevyznate.­"
- proc hned tak utocne ????

"Naprosto neni pravda ze CISC preklada na RISC intrukce, to je velice stupidni zjednoduseni.­"
- rikejte si co chcete, ale CPU od dob 486­/P I NEJSOU KLASICKE CISC a stavte se treba na hlavu. KLASICKE CISC vypadaji uplne jinak. A to tak, ze CPU ma JEDNU UNIVERZALNI vypocetni jednotku a jakakoliv CISC instrukce, ktera prijde, se prelozi na mikroprogram, ktery se spusti na teto jednotce... Soucasne CISC maji k tomuto modelu uz pomerne daleko.
Snad poprve ve 486 ­(nebo PI ted si nejsem jist­) se pouzilo vice FJ ktere byly zamereny na jistou oblast vypoctu ­- fixpoint­/floatingpoint a to jeste jsou nektere mireny na jiste subproblemy. Tyto procesory uvnitr pripominaji spise RISC ­(resp. hybrida mezi CISC­/RISC­) a to jsem tu celou dobu rikal. Nide jsem netvrdil, ze CISC je uvnitr KLASICKY RISC !!!! To by tech FJ musel mit krapet vic. Celou dobu se tu bavim s p. Hegenbartem o ­"kockopsu­"... Nikde jsem taktez netvrdil, ze by snad se klasicke CISC instrukce prekladaly na striktni klasicke RISC uvnitr a ze by snad uvnitr CISC byl KLASICKY RISC !!!! Toto jsem nikde nerekl a samozrejme to pravda neni !!! Pokud jsem to evokoval vetou ­"navenek CISC, uvnitr RISC­" tak to bylo mysleno tak, ze uvnitr CPU pripomina spise RISC. Mozna ta veta byla postavena trosku spatne, ale doufam, ze nebudeme slovickarit....

O tom, jestli je RISC mrtva zalezitost jsem se taktez nebavil a jestli jste se podival poradne, tak jsem to byl ja, kdo rikal, ze RISC nejsou zase az tak uchvatne jak by se mohlo zdat.

"Soucasne CPU naopak s vyhodou vyuzivaji vyssi miry paralelismu v CISC instrukcich, kdyz se treba mrknete na optimalizcni prirucky pro AMD nebo P4, je tam doporuceno pouzivat co nejslozitejsi intrukce. ­"
- copak nekde toto popiram nebo rikam jinak ??? To je preci jasne, ze kdyz potrebuji udelat nejaky ukon je lepsi na to pouzit jednu specializovanou instrukci nez tuto rutinu provest vice instrukcemi ­(pokud na danem CPU existuje­). Vubec netusim kde jsem toto mohl popirat.

Co se tyce druheho odstavce tak asi nemam co dodat nebot nemam nic proti. V podstate souhlasim.
Odpovědět0  0
Aha.. mno vidite. To mi uplne uniklo :­-D
Odpovědět0  0
Mno ale prece instrukce bude dekodovana stale stejne nezavisle na poctu jednotek ne ? Mozna tak pokud by se jednotka dekodovani starala i o razeni do front pred FJ ­(do RS­), tak pak by se musela poupravit i vystupni cast tento jednotky...
Odpovědět0  0
Tak jsem si dohledal sve stare materialy a Opteron dokaze vydat az 9 CISC za takt, PIV 3­/6 CISC­/RISC za takt ­(to jen tak na upresneni meho predchoziho prizpevku.­).
Co se tyce pridani novych FJ ­(funkcnich jednotek­), tak mate pravdu, ze se musi upravit ROB a RS ­(rezervacni stanice­) kde mj. probiha i scheduling. Taky se bude muset trosku ­"posachovat­" s CDB sbernici a dalsimi obsluznymi castmi, ale plno dalsich casti CPU muze zustat vicemene netknutych. Kdyz pominu cache, tak napr. Predekodovani instrukci, Instrukcni buffer, vicemene i jednotky InstructionDecode ­/ InstructionIssue a Register Unit. U Register File si nejsem uplne jist. Je to sice zasah, ale dle meho nazoru ne tak velky. Ikdyz pro me treba ne tak velky, pro Vas velky. Tady uz bude zalezet na tom, jak se na to dany clovek diva :­-)
Odpovědět0  0
aha.. tak jsem si precetl cast na kterou jste patrne odkazoval a tam se jedna o zmenu v predpovedi pokud se ma cist z pameti, ktera muze byt prepsana predchozi instrukci. To je krapet neco jineho. U tohoto si presne nejsem jist. Mam dojem, ale ze techniky, ktere nyni intel vychvaluje, jiz existuji nejaky ten cas.. ale jist si nejsem.
Odpovědět0  0
Omezeni poctu soucasne zpracovanych uOps je ale silne spjato s poctem jednotek. Uz tusim ze PI prijimalo az 3 vstupni instrukce­/takt, ktere dokazalo prelozit na max. 6uOps ­(pokud vic, tak se zpracovalo min vstupnich instrukci­) a tyto vydat za jeden takt do front pred vykonove jednotky ALU­/FPU. Tzn. zvladalo vydavat 6uOps ­/ takt ­(zpracovat tusim ze 3­). K7­/8 jich tusim ze do front soucasne dokaze vydat az 9 jestli se nepletu . Pridani jednotek a zvyseni poctu zpracovanych uOps­/takt je sice nemaly zasah do jadra, ale neni to zase tak krvave jako prepracovat procesor...
Co se tyce vyuziti jednotek ­(30%­) mate bohuzel pravdu.
Odpovědět0  0
Predikci ­(dhad kam pude vykonavani kodu­) ma kazdy z desktopovych procesoru uz hodne dlouho. Zacalo to 1b a 2b prediktory, pak se pridaly BranchCache atp. Toto neni zadna novinka conroe. Uspesnost predikce skoku je dnes neco kolem 95% ­(tusim ze K7 melo predikci o neco uspesnejsi nez prvotni PIV­).
Posunem je az predikace u Itania.
Odpovědět0  0
Tak to ­"MIPS­" bylo opravdu odemne nepochopeni omlouvam se :­-­).
Priznam se, ze MISC design neznam ­(nebo alespon ne podle nazvu­).

Co se tyce nevyhod, tak bych jen k tem Vasim dodal, ze:
Zretezeni nepusobi problemy jen pri skocich, ale i pri instrukcnich zavislostech. Nicmene oboje je problem i dnesnich CISC a je jiz pomerne slusne reseno.
Co se tyce nevyhod pro vyrobce, tak problemem muze byt, ze kvuli rychlosti RISC maji velky pocet registru, resi se predavani parametru mezi procedurami ­(znasobene sady registru, predavani pomoci Window metod a podobnych­). Jelikoz RISC maji vse v HW, tak kdyz zmenite­/pridate jednu instrukci, musite zmenit ControlUnit v HW. Kvuli vykonu se RISC procesory casto vyvijely presne na miru jistym programum ­(nebo programovacim jazykum­) ­- viz. SOAR, SPUR, COLIBRI atp... U ciscu toto muzete vice­/mene ovlivnit programove.
Jo a kdyz se bavim o CISC, tak se bavim o dnesnim ­(jak rikate­) kockopsu :­-­) navenek CISC, uvnitr RISC :­-­)

Co se tyce skoku, tak napr Itanium uz resi skoky predikaci ­(standardni CPU predikci­). Tzn takrka zadna ztrata ­(uvadi se zadna ztrata, ale to podle mne nekdy mozne neni­).

Ano, vetsina instrukci vykonavanych je pomerne jednoducha a navic 20% pouzitych instrukci se pouziva na vypocet 80% casti aplikace :­-­) ­(samozrejme statistika, muze to byt +­/­-­). Pokud polezou do CISC jednoduche instrukce, tak i CISC bude daleko rychlejsi. Rychlejsi nez RISC pravdepodobne ne, nicme s MIPS ­(­"Mega Instructions Per Second­" ­- aby nedoslo k nedorozumeni :­-­) ­) to znacne zamava :­-­).

Ikdyz mam dojem, ze toto cele me povidani je noseni drivi do lesa, nebot se evidentne vyznate :­-­).
Odpovědět0  0
Mel jsem dojem ze se nebavite o celkovem vykonu ale o MIPS ­(viz ­"ale ty MIPSy­"). Pokud jste se bavil o celkovem vykonu, tak to je neco jineho. Pokud se bavite o benchmarku specFP2000 ­(Floating point­), tak benchmarky spec se vyvijely dlouhou dobu, byly pomerne uznavane a relativne slusne ukazovaly vykon. Nicmene jde stale pouze o benchmark. Pomer vykonu RISC oproti CISC muze byt hodne nevyrovnany a pro kazdou aplikaci se muze hodne lisit. Pokud me pamet neklame, tak spec si utrhl pomerne velkou ostudu kdyz pred nejakou dobou ­"z niceho nic­" zmenil rozlozeni testu a po teto ­"nahodile­" zmene najednou uz AMD vyhravali jen v jednom testu ­(predtim tusim v sesti nebo osmi­). A to byli oba CISC procesory. Zmena skladby pocitanych programu by mohla vysledky uplne zmenit.
Pokud znate RISC architekturu, tak jiste znate i jeji stine stranky.

Kdyby slo o spotrebu, tak napr. P4­-M LV ma spotrebu obdobnou na podobnem kmitoctu. Jestli ukusuje x86 hodne na spotrebe nedokazu odhadnout.

CISCem nechci nic vysvetlovat. Pokud jsem se bavil o MIPS ­(mozna z me strany nepochopeni­), tak MIPS se udava v tom, kolik instrukci, nikoliv vsak mikroinstrukci, z instrukcni sady CPU dokaze zpracovat za jednotku casu. Takze je celkem jasne, ze CISC maji mensi MIPS. To ovsem neznamena, ze jsou pomalejsi jak RISC. To jsem tim chtel rict tot vse :­-­).

predpokladam MISC = MISD ? :­-­)

Kdyby zalezelo na me, tak ja bych asi nejradsi videl rozmach VLIW procesoru. To je podle me rozumna architektura bez zateze minulosti. Zel bohu tato architektura moc rozmach neproziva a intelovy CPUcka Itania jsou nenazrana az hruza :­-­/ .
Odpovědět0  0
Podle me to taky hodne zalezi na cloveku. Je velice dulezite, aby clovek pri praci nemel nic v kreci a citil se pohodlne kazdou casti tela, a menil polohy. Obecne rady jsou podle me nekdy nepouzitelne. Kdyz se podivam na nakres spravneho posedu v clanku, tak kdybych tak sedel v kuse dve hodiny, tak by me mohli zrovna odvezt od pocitace na ARO :­-­). Ja sedim pred PC od rana do vecera od pondeli do nedele. Stridam polohy od polo lezato na zidli az po ­"spravnou­" polohu v clanku a zatim jsem nemel vaznejsi problemy ­(je fakt, ze jsem jeste pomerne mlady, takze snad se to na stari moc nezhorsi ... ­).
Co se tyce podlozeni beder, tak kdyz jsem nastupoval do prace tam kde jsem nyni ­(delam programatora PHP informacnich systemu­), tak tam meli nadherne velke pohodlne zidle s prohnutymi bedry tak jak se patri ­(nebo aspon myslim, ze to tak ma byt­). Muzu rict, ze po tydnu me bedra boleli jak nikdy a po 14ti dnech jsem poradne nemohl ani spat a pri chuzi jsem myslel, ze se v pase zlomim vejpul ze proste bedrama neudrzim trup ­(to myslim vazne tak jak to rikam­). Tak jsem tu super ergonomickou zidli vymenil za podobnou s rovnymi zady a po tydnu bylo vse bez problemu jak driv.
Co se tyce zapesti, tak podle me drzet zapesti ve vzduchu ve vodorovne pozici ke klavesnici neni nejlepsi, protoze pokud musite pomoci svalu drzet zapesti nad urovni desky stolu, tak prave tyto svaly monotone namahate. Uplne nejlepsi podle me je pravdepodobne pohodlna podlozka pod zapesti. Pokud vsak neni, tak podle me je nejlepsi snizit klavesnici co to da a oprit dlane o desku stolu tak, aby bylo zapesti co mozna nejrovneji. Pokud by vsak byla dana klavesnice vysoka a zapesti bylo takto ohnuto, tak to dobre urcite neni. Jinak tento problem bude patrne souviset i s typem prace. Me se v praci ­(pratelsky­) smeji, ze spise kopiruji nez ze bych programoval. Vicemene non­-stop pouzivam copy&paste s naslednou upravou kodu a tento rezim je trosku jiny nez u pisare pisiciho texty. U pisare je monotonost pohybu a postaveni rukou daleko vetsi nez u me ikdyz pisi vice­-mene vsemi 10ti ­(vsecko jako samouk, takze to neni dokonale­).

Timto nechci rict, ze clanek je spatne, to rozhodne ne. Lidi by se jim meli ridit. Pouze vsak chci poukazat, ze to taky trosku zavisi na jednotlivci. Nic se neda generalizovat na jednoducha striktni vsepostihujici pravidla :­-­).
Odpovědět0  0
NeniDulezitus JohnDonus ImagMuchachan utoci. Zachran se kdo muzes...
P.S. kdo to nepochopil at se o to ani nesnazi :­-)
Odpovědět0  0
Lol :­-­) neplette realny vykon s MIPS... MIPS znamena Mega Instructions Per Second... jinymi slovy kolik to udela instrukci ­(celociselnych­) za sekundu. Je strasne hezky, ze RISC maji obrovske MIPS oproti CISC procesorum, ale musite si uvedomit, ze RISC instrukce jsou velice jednoduche... Pokud potrebujete slozitou operaci vyplytvate na RISC architekture mraky instrukci, kdezto na CISC jich Vam muze stacit jen par... Podle MIPS nemuzete porovnavat vykon mezi CISC a RISC.
Odpovědět0  0
a neni nahodou R12000 RISC procesor ? Pokud ano, tak to nemuzete takto jednoduse porovnavat...
Odpovědět0  0
Mozna si nekdo to nekdo spletl s funkci mute... hraje ­/ nehraje :­-­))
Odpovědět0  0
Nebudu se zabyvat tim kdo koho urazi a kdo by se mel dat dohromady v matematice. Nicmene pokud se snazite nekoho sprazit argumenty, tak by jste o tom mohl aspon trosku neco vedet :­-­) Doporucuju zacit studiem co je to Hammingova vzdalenost ­(Dmin­), a pak bezpecnostnim kodovanim. Ve zprave dokazete detekovat Dmin ­- 1 chyb a opravit ­(Dmin ­- 1­)­/2 chyb. Dale pak by jste se mohl podivat na nejake kody.
Zakladni typy kodu jsou linearni a cyklicke.
Nejznamejsim cyklickym kodem je CRC ­(cyclic redundancy check­), ktery dnes slouzi hlavne jako DETEKCNI kod ­(detekuje chybu­) s pomerne velkou uspesnosti a ucinnosti.
Nejznamejsim OPRAVNYM kodem je Hamminguv kod. Nejznamejsi je verze s Dmin = 3 ­(pak s Dmin = 4­) tudiz dokaze opravit chybu v jednom bitu zpravy a detekovat chybu ve dvou bitech ­(Dmin = 4 dokaze zjistit chybu ve 3 bitech a opravit chybu v 1 bitu­). tzn. rozsekate­-li zpravu na zpravy o osmi bitech a veskere tyto male zpravy zakodujete napr. hammingem Dmin = 3, tak na kazdych 8mi bitech jste schopen jeden bit opravit prip. ve dvou bitech zjistit chybu.
Bohuzel vsak samozrejme roste rezie, nebot musite posilat vice bitu. Tudiz paradoxne ackoliv detekcni a opravne kody by mely zabranovat chybam ­(opravovat je prip. alespon detekovat­), tak zvysuji riziko chyby ve zprave, nebot zprava je delsi a tudiz je vetsi pravdepodobnost vyskytu chyby. Tudiz jakkykoliv detekcni ci opravny kod musi prinest vice uzitku nez skody coz nastesti lze pomerne snadno dosahnout. Bez detekcnich a opravnych kodu by prenos dat byl takrka nerealizovatelny ­(tudiz by neexistoval ani internet­).

Vice si treba sam jiz zjistite ;­-)
Odpovědět0  0
"pomala uz v case vydania, technologicy zaostala ­(cosi ako Itanium­)­"
­- dobrej vtip. jsem se i zasmal... :­-­)

"NUMA je sice zaujimava vec, ale na tomto trhu sa momentalne prilis velke prachy netocia ­(trend su velke clustery z ­"obycajnych­" pc­-ciek­"
­- tady si nejsem moc silny v kranflecich, ale pokud vim, tak snad zadny ze superpocitacu neni obycejny cluster. Navic NUMA vyuziva AMD, ktere zacina mit vyznamny podil na trhu.
Odpovědět0  0
nic noveho... Apple u svych PC prehnane nadsazoval a manipuloval testy co pamatuji a bohuzel tem testum jista cast populace verila.
Odpovědět0  0
Maxtor Diamond Max 10 200GB 8MB cache SATA na nForce2 BEZ PROBLEMU uz hodne dlouho...
"ještě že jako značka končí! alespoň doufám­" ­- uff jesteze to nezalezi pouze na Vas. Podle Vas by jsme asi museli lozit po stromech a ani to vlastne ne, protoze i vetev se muze ulomit a strom spadnout... :­-­). Bud jste v PC oboru novy, nebo nemate prehled a nebo jste zapometlivy. Kazda dnes z pouzivanych znacek at u disku, desek, grafik, procesoru, chipsetu atp. mela jiste nepovedene rady a kdyby to mel kazdy vyrobce po jedne zdrbane rade zabalit, tak by PC nevyrabel nikdo. Skoupeni Maxtoru Seagatem muze prinest jiste ovoce, na stranu druhou snizuje konkurenci. Tak jak me mrzel upadek sveho casu nejlepsich disku IBM, tak me mrzi fakticky konec znacky Maxtor.
Odpovědět0  0
To máte pravdu. Tepelné elektrárny mají účinnost 36% a po odsiření nějakých 32%. Jaderné elektrárny mají také nějak tak 32%. Nicméně u jaderných elektráren uniká obrovské množství energie ve formě tepla z chladících věží. Je mnoho projektů na to jak toto teplo dovést do větších aglomerací a toto teplo tam distribuovat ve formě např. teplé vody nebo vytápění. Např. z Dukovan do Brna byl projekt na teplovod vypracován a neschválen a na celé délca trasy z Dukovan do Brna neměla teplota klesnout o více než pár st. C. Účinost elektrárny jde poté prudce nahoru a pokud vím tak může dosahovat až k 80% ­(s tím si ale nejsem moc jist. je to opravdu dávno co jsem se o to zajímal.­).
Odpovědět0  0
temer desetina zisku neni zase tak mala castka...
Odpovědět0  0
To by melo myslim znamenat jak je usporadana pamet. Pamet je v podstate matice a toto by mel byt myslim jeji rozmer. 16mx32 tusim znamena 16 milionu 32b bunek a nebo tak nejak podobne. Toto uz sem davno zapomel :­-­). Jestli to ma vliv na vykon uz taky nevim. Ale kdyz to budete chtit opravdu vedet, tak na netu je materialu o pametech hromada :­-­)­).
Odpovědět0  0
rekl jste to spravne... rozbiji se lahev sampanskeho... ne lod... :­-­))
Odpovědět0  0
Já myslel výrobce disků ne řadičů ;­-­). Jestli ho má samsung ­(disk­) nevím. Ten se přiznám moc neznám O­-­).
Odpovědět0  0
Jestli to nebude tim, ze jediny, kdo podporuje ­"pseudostandard­" ATA133 je Maxtor. Pokud me pamet neklame, tak ATA133 vytvoril MAXTOR a nikdy tento ­"standard­" nebyl standardizacni komisi uznan. Takze je logicke, ze ho ma jen MAXTOR :­-­).
Myslite si, ze Vam nejak ATA133 oproti ATA100 pomuze ? :­-)
Odpovědět0  0
Jo ještě drobnost.. ta plná zátěž nebyla s GK ­(pouze CPU­)... takže s graficky intenzivním testem by to bylo trochu víc ­(odhadem 30VA)
Odpovědět0  0
Měření opravdové spotřeby a odhadování spotřeby sandrou jsou dvě rozdílné věci. 315W je opravdu blbost. To už je víc jak třetina co mají levné rychlovarné konvice... ­(800W­) :­-­)
Můj PC v době, kdy měl konfiguraci
Thorton 2000+@2000MHz, 512MBRAM, R9500PRO@385­/283, 120GB IBM 7200 r.p.m., DVD­-ROM, DVD+­/­-RW, 19­" CRT Philips 109S ­(primary­), 17­" LCD LG L1730B ­(secondary­)
si při startu systému bral necelý ampér ­(měřeno ampérmetrem mezi zdrojem a zásuvkou­) VČETNĚ obou monitorů a reproduktorů DTT2200 ­(5.1­)!!!... při plné zátěži cca 1A ­- možná malinko nad ­(1,05A nebo tak nějak­). tzn. celá sestava i s oběma monitory si brala při plné zátěži něco málo přes 230VA příkonu.

sice nevím, co máte za chladič na CPU, nicméně pochybuju, že nějaký ultra chladič a víte co by se stalo kdyby ta malá křemíková destička opravdu vytopila 315 W ???? Nemluvě o lokálním přehřívání a rychlosti odvodu tepla samotným jádrem a heatspreaderem.

P.S. Itanium2 má spotřebu­(~=tepelný výkon­) něco kolem 200W a plno subjektů jej domítlo už jen kvůli spotřebě ­(např. tuším google­). Opteron, který začínal na serverovém poli z mizivého zastoupení AMD by v takovém případě byl pohřben úplně.
Odpovědět0  0
Tak žabomyší války mezi nadšenci, příznivci či fanatiky byly jsou a ještě asi dlouho budou :­-­). Takže výkřiky typu Intel navždy a AMD rulezz se bdou ozývat asi hodně často :­-­). V podstatě s Vámi v tom co jste říkal souhlasím. Pouze s tím rozdílem, že já bych dnes koupil AMD a ne Intel, což ovšem neznamená, že hážu celý intel ­"přes palubu­"... pouze z porovnání K8 a NetBurst vychází dle mne jednoznačně lépe K8. Co bude s příšítí architekturou se uvidí... :­-)
Odpovědět0  0
Tak to se pěkně pletete... první počítače pro lidi ­(PC ­- Personal Computer­) byly vyvíjeny a vznikly v IBM. Až pak se toho začaly chytat další firmy a vydávali PC levnější a tzv. ­"IBM kompatibilní­" ­(někdy to ovšem bylo spíše nekompatibilní O­-­) :­-­) ­). A pak po nějakém čase se teprve z ­"přicmrdávače­" Intelu začal stávat celkem velký výrobce mikroprocesorů. Mj. v té době měl tuším že NEC alternativy mikroprocesorů ­"Intel compatible­", které byly i o 20% výkonější, ale intel je zažaloval kvůli patentům a ikdyž bylo vše na začátku a soud nerozhodl, tak NEC ­(nebo kdo to byl­) v podstatě musel ukončit výrobu, protože do rozhodnutí měl svázané ruce... A když pár let do rozhodnutí nemůžete prodávat, tak jste jako firma v pr...
Takže intel je dnes největším dodavatelem mikroprocesorů a technologí do PC, díky mu za to, přinesl plno kvalitních technologí, ale ­"zadek­" mu líbat nebudu... je to firma jako každá jiná. A když v počátcích zlikvidovala, jiné firmy s potenciálem, tak bodejť by nebyly nejlepší že... ­(myslím samozřejmě pro PC... )
Odpovědět0  0
Nezapomeňte upgradovat bios
Odpovědět0  0
Děkuji za info... ale potom by mne zajímalo, proč jsem v jenom nejmenovaném skladu na otázku proč přestali dodávat disky IBM dostal odpověď, že kvůli zmetkům z Maďarska... :­-­). Ptal jsem se teda jen prodejce ­(obchodníka­), takže si to mohl vycucat z prstu...

O Maxtor DiamondMax 9 moc nevím... já jsem z IBM přesedlal na Maxtory až nedávno a to právě na řadu 10. Z devítkové řady ale myslím pár disků v sestavách mám a zatím žádná reklamace... ale bylo jich málo ­- rozhodně to nebyl reprezentativní vzorek :­-­).
Odpovědět0  0
Moje zkušenosti jsou v podstatě pouze s Baracudami na ATA. Z dané kategori kam patří to jsou nejvíce se hřející, pomalé a rapidně nejtižší disky ­(právě proto jsou možná pomalé, protože mají jinak nastaven acustic management ­- na tichost tzn. pomalejší seek.­). Od té doby jsem je už nebral. Podle testů se jim rychlost poměrem ke konkurenci moc nezlepšila, navíc podle ohlasu na fórech už SATA nejsou tak tiché a hřejí se pořád. Takže osobně nevidím jediný důvod pro Seagate. Pokud bych chtěl rychlost, tak bych šel do Hitachi, nicméně by to nesměl být disk z Maďarské továrny, kde se stále produkují disky s kvalitou tak na podložení zadního kola auta. Takže teď jsem přesedlal na Maxtor jakožto dalšího ­"výkonostního šampiona­", který nemá žádné vážnější problémy se spolehlivostí. Nevím, jestli je Maxtor správná volba, ale Seagate podle mě rozhodně není ;­-­)

Jo a bavím se samozřejmě o desktop segmentu tzn. IDE­/SATA 7200 rpm. SCSI Cheetah atp. jsou samozřejmě disky úplně o něčem jiném.
Odpovědět0  0
Nevím jak je to s nejnovjejšími modely, ale seagate snad nikdy nebyl rychlý disk...
A pokud vím, tak hlučnost SATA verzí je daleko vyšší než starších PATA ­(Baracuda IV­).
Odpovědět0  0
... vypalování njepomalejší metodou také nemusí být nejlepší z důvodů, že každé barvivo je stavěno na jistou intenzitu laseru. Kvalita pálení, kdy je laser zaměřen na místo déle s menší intenzitou se nemusí rovnat kvalitě, kdy je laser na dané místo zaměřen kratší dobu s větší intenzitou... záleží to na barvivu jaká intenzita je mu milejší :­-­)

Médiům obecně také vadí ultrafialové záření, takže by se média neměla vystavovat světlu... naštěstí sklem UV záření neprochází pokud vím, takže v bytě by to mělo být ok.
Odpovědět0  0
Pokud je mi známo, tak NEC má jedno z nejkvalitnějších pálení, ale jedno z nejhorších čtení. S novými verzemi se jim však čtení zlepšuje.
Odpovědět0  0
Mám AXP Thorton na 2GHz. Měl jsem 512 MB RAM a při vypalování i na 8x mi podtékal buffer a disk evidentně nestíhal ­(prvně IBM 120GXP 120GB 7200 rpm, pak Maxtor DiamondMax10 200GB SATA 7200 rpm­). Pak jsem dokoupil pameť na 1GB, vypnul XPčkům swap a hle, vše běží jak má. Z toho plyne buď nevypalovat ze systémového disku a disku kde je swap ­(na Win je většinou systémový disk i pro swap což není moc dobré­), nebo alespoň vypnout swap ­(aspoň na dobu vypalování­). A samozřejmě zapnutý antivirus atp. při přenosech dat ­(tzn. i při vypalování­) taky není to pravé ořechové ­(mockrát jsem se o tom přesvědčil­).
Odpovědět0  0
... že v každém programu je alespoň jedna chyba.

Existuje ještě jedna poučka, že každý program lze zkrátit alespoň o jednu instrukci.

Aplikací těchto dvou teorémů vyjde, že každý program lze zkrátit na jednu chybnou instrukci :­-­).

Nicméně musím uznat, že obě poučky více­-méně platí :­-)
Odpovědět0  0
... je reklama na konfiguraci PC ?? Nebo co ?

Už vydím ty slogany v Globusu atp. ­" Toto PC splňuje doporučení MS... má DVD­-RW a 100Mbps síťový čip ­" díky této výbavě vychutnáte nejnovější nejmodernější operčaní systém firmy M$ a budete si tento systém užívat při každodení práci i zábavě ...
Odpovědět0  0
"...umět zpracovávat až čtyři instrukce za takt ­(Athlon 64 a Pentium 4 umí jen tři­)­"

nicméně jak tak o tom přemýšlím, tak je napsáno nejednoznačně, co je vlastně myšleno... :­-­). jestli dekódování, nebo zpracovávání. Jsem to asi pochopil špatně...
Odpovědět0  0
je rozdíl mezi počtem vydaných a počtem zpracovaných instrukcí za takt.

K7 i K8 sice mají třícestný x86 ­(x86­-64­) instrukčné dekodér, ale z tohoto dekodéru putují dekódované instrukce do rezervačních stanic ­(RS­). Z těchto RS jsou vybírány Funkčními jednotkami. A zde muže K7 a K8 zpracovat až 9 instrukcí takt.

Tzn. počet vydaných max. 3, počet zpracovaných max. 9.
Odpovědět0  0
... toto je řekl bych špatně.
Dle mých informací:

Athlon XP až 9 CISC­/takt
Opteron ­(tzn. i Athlon 64­) až 9 CISC­/takt
Pentium Pro ­/ II ­/ III 2 ­(3­) CISC­/takt
Pentium 4 ­(Netburst­) až 3 CISC­/takt ­(maximálně však tolik, aby počet RISC instrukcí, na které jsou tyto CISC přeloženy, nepřekročil počet 6)
Odpovědět0  0