Steve Jobs: život a smrt fenoménu

Steve Jobs se narodil v roce 1955 v San Franciscu ve státě Kalifornie a byl v útlém věku adoptován manžely Paulem a Clarou Jobsovými. Přestěhoval se do kalifornského Mountain View, kde si užíval své dětství. Jeho biologický otec byl Abdulfattah John Jandali, syrský imigrant, který se později stal profesorem politických věd na univerzitě v Nevadě. Jeho biologická matka Joanne Simpson (dříve Schieble) měla německo-švýcarské kořeny a byla vystudovanou specialistkou na poruchy řeči.

Jobs má rovněž biologickou sestru Monu, která se narodila Joanne Simpsonové ve druhém manželství a v současné době se živí jako spisovatelka v New Yorku. Jobs se svou sestrou poprvé setkal až jako dospělý v roce 1986 a oba k sobě našli vřelý vztah. Steve býval často hostem Mony na Manhattanu a právě jeho sestra byla zdrojem informací o jeho biologických rodičích, k nimž ale cestu během svého života příliš nenašel. Svou biologickou matku Joanne ovšem zval na některé výjimečné události, takže zcela bez kontaktu přeci jen nebyli. Jejich vztah se ovšem nedal označit za vřelý a není divu. Steve vždy prohlašoval, že jedinými rodiči jsou pro něj Paul a Clara Jobsovi.

Opačná situace pak byla s jeho biologickým otcem, kterého Jobs ani po letech neoplýval ochotou vidět nebo s ním komunikovat. Jandali se pokusil s Jobsem navázat během let kontakt několikrát, a také v médiích prohlašoval, že k rozhodnutí dát Steveho k adopci bylo do značné míry důsledkem neochoty ze strany rodičů Jobsovy matky dát ke svatbě se syrským imigrantem svolení. Za těmito skutečnostmi jsou ale zřejmě další fakta, která vedla Steva k tomu, že svého biologického otce do svého života ani po letech nepustil.

Jobs strávil své dětství a dospívání na školách Cupertino Junior High a Homestead High School v Kalifornii. V rámci svých školních studií byl zainteresovaný i v mimoškolních kroužcích elektrotechniky, kde pro vyřešení svého semestrálního úkolu neváhal oslovit přímo šéfa společnosti Hewlett-Packard s žádostí o součástky. Ten je překvapivě Jobsovi poslal a navíc mu nabídl práci v podobě letní brigády, kde se později seznámil se svým společníkem a zakládajícím členem Apple Steve Wozniakem.

Jobsovy kroky po dokončení střední školy v roce 1972 směřovaly do Oregonu na Reed College, kde ho ovšem žádná zářná budoucnost nečekala a školu opustil hned po prvním semestru, tedy ne tak docela. Steve se totiž rozhodl navštěvovat pouze přednášky, které jej bavily a podle jeho názoru byly pro jeho další rozvoj přínosné. Jeho život ovšem nebyl tehdy procházkou růžovou zahradou, neboť se byl např. nucen živit sběrem vratných lahví od Coca-Coly a jednou denně chodil na teplé jídlo do dobročinné organizace Hare Krishna. Ke svému dalšímu vzdělávání přispěl také pravidelným navštěvováním kurzu kaligrafie, která i podle slov Jobse měla značný vliv na pozdější vytváření různých typů fontů pro Mac.

Vše pokračovalo v podobných intencích až do roku 1974, kdy se Jobs rozhodl najít si zaměstnání a zakotvil u společnosti Atari, která se specializovala na výrobu video her. Jeho cíl byl ovšem tehdy na míle vzdálený tomu vybudovat úspěšnou firmu na poli informačních technologií a jednoduše přemýšlel o tom, jak našetří peníze a přesune se do svého vysněného duchovního útočiště v Indii. Tam také po čase odcestoval navštívit svého bývalého spolužáka z Reed College Daniela Kottkeho a především světoznámého indického jogína Neem Karoli Baba. Tak by se dala shrnout Jobsova snaha při hledání duchovního osvícení, která byla často doprovázena experimenty s drogami a psychotropními látkami.

Po svém tažení Indií a hledání osvícení se Steve Jobs vrátil zpět do USA a do společnosti Atari, kde mu dali za úkol vytvořit obvodovou desku pro hru Breakout. To byla hra podobná tenisu a jednalo se zde především o postřeh hráče (míček lítá přes čáru a na každé straně je odrážen ploškou – vše samozřejmě v kostičkách, takže si nepředstavujte žádnou sofistikovanou grafiku). Jobs ale neměl moc touhu pronikat do tajů integrovaných obvodů, a tak se domluvil se Steve Wozniakem na rozdělení zisku z toho projektu na rovnou polovinu.

Atari tehdy nabízelo 100 dolarů za každý čip, který se z původního hardware podaří eliminovat. Wozniak, respektive Jobs, byl pro velké překvapení Atari natolik úspěšný, že se mu podařilo eliminovat 50 čipů, což znamenalo 5000 dolarů odměny za odvedenou práci (v té době poměrně nemalé peníze). Wozniak ovšem prohlásil, že mu Jobs řekl, že místo slibovaných 5000 dolarů dostal od Atari pouhých 700, což znamená podíl pouhých 350 dolarů pro šéfkonstruktéra. Dnes se asi už nedozvíme, jestli se tak skutečně stalo, ale Jobs nebyl nikdy znám tím, že by nedržel slovo.