reklama
Aktuality  |  Články  |  Recenze
Doporučení  |  Diskuze
Grafické karty a hry  |  Procesory
Storage a RAM
Monitory  |  Ostatní
Akumulátory, EV
Robotika, AI
Průzkum vesmíru
Digimanie  |  TV Freak  |  Svět mobilně

Švédská univerzita prezentovala 500kW bezdrátové nabíjení s vysokou účinností

13.3.2023, Milan Šurkala, aktualita
Švédská univerzita prezentovala 500kW bezdrátové nabíjení s vysokou účinností
Vývoj technologií jde kupředu a na švédské Chalmers University se podívali na bezdrátové nabíjení. Povedlo se jim vyvinout takovou technologii, která zvládne nabíjecí výkon 500 kW, a to navíc s poměrně malými ztrátami.
Moderní technologie a materiály způsobují, že se nám daří překonávat dříve nemyslitelné. V posledních letech např. dochází k významnému pokroku v technologiích pro bezdrátové nabíjení. Navýšení výkonů a účinností umožňuje hned několik poznatků. Jedním z nich je využívání karbidu křemíku (SiC), který elektronice dovoluje dosahovat větších napětí, teplot, ale i spínacích frekvencí, se kterými má klasická křemíková elektronika u bezdrátového nabíjení problémy. Většina bezdrátových systémů dosud fungovala při frekvencích okolo 20 kHz, což např. najdeme u klasické indukční desky na vaření. Nejde ale o moc kompaktní a efektivní řešení. Nicméně s novými materiály se dá dosáhnout asi 4násobné frekvence a u nových řešeních se nezřídka používají hodnoty přes 80 kHz. Indukce pak začíná být ještě mnohem zajímavější.
 
Bezdrátové nabíjení
 
Vysoké frekvence ale nevoní klasickým měděným drátům. Zjistilo se však, že když se vytvoří jakási "měděná lana" např. z 10 tisíců extrémně tenkých 70-100 mikrometrů tlustých drátků (zhruba tloušťka lidského vlasu), vše se rázem mění. Takové materiály jsou ale dostupné jen několik posledních let. Výsledkem je, že na ploše 2 metrů čtverečních lze vytvořit obří bezdrátové nabíječky pro těžkou techniku, která by mohla dosáhnout 150 až 500kW nabíjecího výkonu a až 98% účinnosti na vzdálenost 15 cm.
 
Jedno ze zamýšlených nasazení může být např. elektrický městský trajekt v místech, jako je třeba pobřeží Švédska. Loď by se mohla sama nabíjet na vybraných zastávkách v době, kdy nastupují cestující, takže by k částečnému nabíjení mohlo docházet třeba 30-40krát denně. Další možností by mohly být autobusy, ale kvůli rozměrům to vidí spíše na těžkou autonomní důlní techniku nebo zemědělství (případně by s menšími rozměry byl výkon nižší).
 


Autor: Milan Šurkala
Vystudoval doktorský program v oboru informatiky a programování se zaměřením na počítačovou grafiku. Nepřehlédněte jeho seriál Fotíme s Koalou o základech fotografování.
reklama