reklama
Aktuality  |  Články  |  Recenze
Doporučení  |  Diskuze
Grafické karty a hry  |  Procesory
Storage a RAM
Monitory  |  Ostatní
Akumulátory, EV
Robotika, AI
Průzkum vesmíru
Digimanie  |  TV Freak  |  Svět mobilně
25.2.2021, Jan Vítek, aktualita
Ostrovní Tchaj-wan je sice protkán vodními toky a má vybudovány přehrady, přičemž území na západ od Tchaj-pej připomíná na mapě naše Třeboňsko. Přesto nyní na Tchaj-wanu chybí voda a přichází na řadu omezení spotřeby.
FilipZalud (101) | 25.2.202118:06
vážení ­"diskutující­" si jaksi nepovšimli podstatné imformace v článku a tou je úhrn srážek. Sice nemám tušení co znamená ­"měsíce už pořádně nepršelo­", ale jsem si jist, že tajvanci nejsou stádo retardů co čeká až jim poradíme tady z té díry. Sražky jsou bohužel nelítostně odebrány systematickým kácením pralesů v jihovýchodní asii za účelem pěstění palmového oleje. Strom svou plochou listů zabere mohem více plochy než samotná vodní hladina a odpařuje 24 hodin denně mraky ­(doslova­) vody. Ta teď chybí tu v Evropě, tu na Tchaj­-wanu. Vše je spojeno se vším ...
Odpovědět1  0
laren (230) | 25.2.202118:29
Tak zrovna na monzuny tohle asi moc vliv mit nebude, ne? Protoze co jsem pochopil, ty funguji ponekud jinak nez klasicke srazky.
Odpovědět1  0
wrah666 (6205) | 26.2.202119:54
I na ty monzuny to jsitý vliv má.jsou slabší. Ovšem daleko horší je vliv, jaký to má na vodu padající z mnozunu. Originál přírodní prales jí zadrží neskutečné množství. Doslova saje jak houba. A co nasaje, to potom vydává vlastně až do dalšího monzunu. Měsíce z něj vytákají napřed řeky, pak jen potůčky. A celou dobu až do dalšího monzunu odpařuje nepředstavitelné množství vody, které se následně sráží a v ­"blízkém­" ­(relativně­) okolí prší. Ovšem, jak se prales vykácí, tak je konec. Půda je tam totiž mělká a hlavně nesmírně chudá na živiny a humus. ­(logicky, prales má biomasu nahoře, NAD zemí, půda slouží v podstatě jen jako suubstrát, aby v něm držely kořeny.­) Už ­"plantáž­" zadrží jen řádově jednotky procent vody původního pralesa. Nejenže naprostá většina vody odteče, ale bere s sebou do údolí právě i půdu v podobě bahna. Eroze jak blázen. ­(vedlejším efektem je, že případná nádrž se za rok naplní bahnem místo vodou­) A v zásadě po jedné generaci plantážových stromů je definitivní konec. Zbyde pustá, neobyvatelná krajina. Ano, jasně, příroda si s tím poradí. Za hafo let. Minimálně půl století tam v nejlepším případě poroste bodlinaté roští náletů, které budou kořeny a cyklem období rozrušovat skálu atd atd. Něco jako prales se tam začne znovu vytvářet možná za 100 let a funkčně+ se to obnoví možná za 200+ Ale NIKDY už to nebude tak bohaté na druhy jako původně. XY druhů rostlin, hmyzu, ptáků, žviočichů atd mezitím vymře a tudíž se lgoicky nevrátí.

PS: Obzvláště bych poděkoval ­"zeleným­" za myšlenku ­"obnovitelných­" biopaliv. Povedl se jim husarský kousek. Osobně bych to řadil za nejničivější počin lidstva v celých jeho dějinách. A to včetně jaderných testů, nehod i obou použitých atomovek. ­(na atolu BIKINI je dnes opět tropický ráj. V ochranné zóně Černobylu je lesní ráj.. Dvouhlaví vlci jaksi nejsou. Příroda totiž má dost drsné korekční mechanismy. Pokud se něco takového narodí a dožije dospělosti ­(velmi vzácné, obvykle to zemře nesmírně mladé­) tak se s tím opačné pohlaví odmítá pářit a obvykle to zvířátka zaženou někam bokem, kde to následně zemře.­)
Odpovědět1  0
laren (230) | 27.2.20210:53
A protože se bavíme o TW, tak jak moc se tam kácí džungle? Co jsem rychle juknul, tak tam mají rozlohu národních parků podstatně větší než my. Z toho ­(a také že jsem nenašel nic o kácení­) vyvozuju, že tohle není zrovna stát, který by si své krásné přírody nevážil ­(narozdíl od toho našeho­). O nepřímém vlivu kácení na monzuny jsem nic nenašel, ale nejsem samozřejmě odborník.
Odpovědět0  0
wrah666 (6205) | 27.2.20211:07
TW ne, ti právě nechávají obrovské části území přírodě. Ale kácí se v celém zbytku Asie. Ono je vcelku fuk kde konkrétně se to zničí, nežijeme na jiné planetě. Země je jen jedna a sdílíme jí dohromady. Každý problém nakonec zasáhne všechny. Jde jen o to, jak rychle. ­(mimochodem, právě tohle mě štve na ­"zelených­". Fajn, dáme recyklovat plasty. Fajn, tady se to posírá a odveze do číny nebo afriky, kde to v klidu spálí. A my se tváříme, že bylo recyklováno a plácáme se po zádech. Fajn, uděláme elektromobil a budeme se plácat po zádech, jak je skvěle ekologický, když ho nabíjí solární panel. A že se kvůli baterce rabovalo v jižní americe, kvůli solárnímu panelu uhlí v Austrálii, které spálila čína atd, to už nevidí. že následně nad poli solárů stoupá k nebi proud horkého czduchu, který lokálně naruší počasí také nevidí. Ptáci umlácení větrníky jsou jim fuk.. atd atd.
Odpovědět0  0
laren (230) | 27.2.202112:52
Tak pak je vidět, že žádné řešení není ve výsledku dobré, pořád jsou potřeba přírodní zdroje pro obrovské množství lidí. Je zřejmě pouze jedno řešení, redukce celosvětové populace tak o polovinu. A kdoví, možná to přirozeně svými budoucími mutacemi vyřeší třeba právě ten covid...A já si jdu pustit nějaký katastrofický filmeček, ať nevyjdu ze cviku ­(zrovna nový Greenland nebyl špatný, zejména první půlka­) :­)
Odpovědět0  0
wrah666 (6205) | 27.2.202119:44
Ano, problém není příroda, nebo technologie. Problém jsou lidi. Moc lidí. ­(jako rozpuštěný a vypuštěný: kachny, kachny, kachny.­) A covid s počtem lidí globálně neudělá naprosto nic. ­(pokud by náhodou nebyla pravdivá konspirace, že vakcína je ve skutečnosti zneplodňovač­) Ještě zdaleka ­"s­" Covidem, nezemřelo ani 10m lidí a ve státech, kde se léčí ­(tedy všude jinde krom čr, kde mají doktoři jen výmluvy, že 40 let starý lék bez vedlejších účinků na covid prostě nechtějí nasadit­) to klesá. Na druhou stranu pravda, počet nemocných zdravotníků totálně vyvrací účinnost vakcíny. Ale i tak, naději bych do toho nevkládal. 8m mínus, 80m ročně plus.. To je stále ­"jen­" +72 milionů lidiček za rok.
Odpovědět0  0
laren (230) | 27.2.202122:46
Málokdo si asi uměl ještě před cca rokem představit, že nebudou restaurace a spousta dalšího, že děti budou rok doma, budeme moci jen kousek od baráku, že ekonomika půjde do zádele...Kdyby mi tohle před tím rokem někdo řekl, že se stane, tak se mu vysměju, že je jasnej cvok... Tohle zdaleka ještě nekončí a kdoví, co nás čeká za další překvapení. Golfský proud, změny klimatu, stoupající hladina oceánů, ambice Číny a `půlka` světové výroby na jejím území, změny v USA, z Turecka islámský stát s parodií na `Hitlera`, migranti... ­- na výběr je toho víc než dost :­). Celý svět se může brzy lehce destabilizovat, může se zhroutit globální ekonomika, pak už je velmi blízko k četným válečným konfliktům.
Odpovědět0  0
wrah666 (6205) | 27.2.202123:04
Golfský Proud zpomaluje. Pokud se zastaví, asi zařijeme věci jako teď Texas. Tj bouči, co donese metr sněhu. A půl metru rok co rok :­) A ­"destabilizace­" je snad lepší teď, než za 15­-20 let, kdy tu bude tolik cizáíků, že nás umlátí čepicemi. Zatím máme ještě převahu. Ale ani tohle neřeší nadbytek lidí. Nevběřím, že se jich byť jediný rok vzájemně pobije o těhc nadbytečných 80 milionů víc. Natož, že by se kolik let vzájemně pobíjelo pár set milionů. ­(tedy bez použití nukleárních, nebo třeba biologických zbraní­) J epotřeba alespoň 3 miliardy mínus. Rychle to jde jen násilnou smrtí. Pomalu by stačilo důsledné používání gumy!
Odpovědět1  0
batmaster (699) | 25.2.202113:14
Ať si zavolají do Izraele a poptají Know­-How na odsolování mořské vody. Myslím, že jsou v tom na světě nejlepší a vodu mají levnější než my. Pro průmyslové účely by ani nemusela dosahovat ­"pitného­" standardu.
Odpovědět0  0
RadecekH (810) | 25.2.202114:32
Další, co skočil na špek informacím z webu: pravdaovode.cz
Skutečnost je kapku jiná: https:­/­/www.jpost.com­/jpost­-tech­/is­-israels­-scarcity­-of­-water­-a­-blessing­-in­-disguise­-654578
Náklady cca 40 korun za kubík ­(bez jakýchkoli daní­). Pro srovnání já letos platím necelých 33 korun a to je v tom jak DPH, tak i nějaký ten poplatek za odběr podzemní vody, co platí vodárenská společnost.
Navíc těch cca 40 korun platí v Izraeli jen pro domácnosti a jen pro prvních 3,5 kubíku na osobu a měsíc. Pak je cena asi dvojnásobná.
Odpovědět0  2
wrah666 (6205) | 25.2.202110:55
Politicky korektně se to nazývá nedostatek vody. Politicky nekorektně, zato však reálně, je to přebytek lidí. TW má rozlohu lehce méně než polovina ČR, přišemž možná 2­/3 je neobyvatelná džungle a hory. A na zbytku žije 23 milionů lidí :­)
Odpovědět10  1
haryp (24) | 25.2.202111:46
Ano, máte naprostou pravdu.
Ale to je téměř na celé zeměkouli. Čím více nehostinná krajina­/kontinent, tím více lidí. Osobně si myslím, že například v Africe žije 2­-3x ­(a to jsem optimista­) více obyvatel než je schopen tento ­(spíše nehostinný­) kontinent uživit. A rozhodně nepomůže intervence typu UNICEF, to jenom bude způsobovat další přežití­/nárůst obyvatelstva ..... takže ještě větší problém. Bohužel !!!!
Odpovědět0  0
laren (230) | 25.2.202112:10
Předpokládám, že tam je tedy nutnost žít tzv. vertikálně, zejména ve městech. U nás je ovšem stále platný trend horizontální ­- vše zastavět, vysfaltovat atd.. Takže ohledně vody ­(nejen ­- viz současný stav lesů­) na tom dle počasí můžeme být ve výsledku v blízké budoucnosti obdobně :(
Odpovědět3  0
honza1616 (3625) | 25.2.202112:16
trochu tě poupravím TW je asi poloviční než ČR
https:­/­/cs.wikipedia.org­/wiki­/Tchaj­-wan
ČR https:­/­/cs.wikipedia.org­/wiki­/%C4%8Cesko

jednou jsem na TW koukal na Google mapě a jak píšeš, 2­/3 ostrova je prales a hory, zbytek vypadá jako velkoměsto, v tom máš pravdu
hustota zalidnění je přib. 5x větší, tolik lidí na tak malém prostoru, to se není čemu divit, i u nás jsou v letních měsících problémy s vodou a to máme jen polovinu obyvatel na dvojnásobně velkém území
Odpovědět1  1
laren (230) | 25.2.202112:30
Nepochopil jsem, co poupravujete :­) Ono to zdaleka není jen o té hustotě obyvatel vs rozloha. Mají džungle, hory ­- takže nejspíš větší vodní kapacitu­/potenciál než my, protože my máme spíše jen kopce, na kterých je sníh vesměs jen 2­-3 měsíce v roce, máme zpustošené lesy ­(na Vysočině se např. o lesích již ani nedá mluvit­), dále máme velké lány polí ­(špatně­), všechna voda z našeho státu bohužel odtéká ­(geografický fakt­), a rychle spějeme k tomu, abychom si ten zbytek volné krajiny vyasfaltovali­/vybetonovali atd. Takže vodní potenciál máme do budoucna mizerný. A pokud budou zase suché roky, tak ještě budeme možná tomu TW závidět.
Odpovědět2  1
wrah666 (6205) | 25.2.202112:35
Jim ta voda odtéká snad ještěš snaživěji. Do moře, kde je ­"znehodnocena­".
Odpovědět2  1
laren (230) | 25.2.202112:51
Jasně, je to ostrov. Na druhou stranu mají úplně jiný ekosystém než my. Džungle jsou jako savá houba, sníh se jim na vyšších horách nejspíš drží delší dobu ve větším množství, do toho úplně jiné počasí... Netuším třeba, kolik mají těch přehrad apod. Jen jsem chtěl říci, že my na tom rozhodně nejsme již nějakou dobu dobře a ten vodní potenciál máme nejspíš oproti nim o dost menší. Ale nějak věrohodně by to mohl porovnat pouze odborník. Té přírody ale mají v poměru k rozloze určitě víc než my.
Odpovědět1  1
Andir (747) | 26.2.20219:07
stačilo by číst že mají přehrady :D tam nežijou nějaký ČRwrahouni ;)
Odpovědět1  0
Zajímá Vás tato diskuze? Začněte ji sledovat a když přibude nový komentář, pošleme Vám e-mail.
 
Nový komentář k článku
Pro přidání komentáře se přihlaste (vpravo nahoře). Pokud nemáte profil, zaregistrujte se pro využívání dalších funkcí.