"Dobře víme, že nám známé hvězdy fungují díky zažehnuté nukleární fúzi využívající jako palivo vodík, přičemž právě fúze vedle tvořené energie způsobuje i to, že se vyrovnává tlak, jímž působí směrem dovnitř obrovská gravitace, takže taková hvězda je před vyčerpání zásob vodíku za svého hlavního života víceméně stabilní. ­"

Tady by asi chtělo říct, že je sice pravda, že vodíkem to začíná, ale velké hvězdy dokáží fúzovat i těžší prvky na těžší a ty zase na těžší. Supermasivní hvězdy pak tvoří několik slupek těžších prvků. Tyhle hvězdy naopak nekončí svůj život vyčerpáním vodíku, ale zfúzováním železa, ze kterého už těžší prvek nedokáží udělat. Jakmile k tomuto dojde, tak hvězda uvnitř neprodukuje dostatečný tlak a zhroutí se a vybuchne jako supernova. Při tomto výbuchu je energie tak obrovská, že až teprve se začnou fúzovat ještě těžší prvky...