Recenze  |  Aktuality  |  Články
Doporučení  |  Diskuze
Grafické karty
Chlazení a skříně
Ostatní
Periférie
Procesory
Storage a RAM
Základní desky
O nás  |  Napište nám
Facebook  |  Twitter
Digimanie  |  TV Freak
Svět mobilně  |  Svět audia

Těžba Bitcoinů příliš "nezelená" navzdory vzestupu jádra, ukazuje studie

, , aktualita
Těžba Bitcoinů příliš "nezelená" navzdory vzestupu jádra, ukazuje studie
CBECI (Cambridge Bitcoin Electricity Consumption Index) se snaží odhadnout spotřebu elektrické energie při těžbě kryptoměny Bitcoin. Ukazuje také to, jaké zdroje elektrické energie jsou nejčastěji využívané a moc se to bohužel nezlepšuje.
Těžba Bitcoinů příliš "nezelená" navzdory vzestupu jádra, ukazuje studie
Na University of Cambridge se snaží odhadovat vliv těžby kryptoměny Bitcoin na energetiku z několika různých pohledů. Vznikl tzv. CBECI (Cambridge Bitcoin Electricity Consumption Index) a na stránce věnované tomuto projektu se můžeme dozvědět několik zajímavých informací. Odhaduje se, že těžba této kryptoměny si bere 10,74 GW (spodní odhad 4,94 GW, horní 17,7 GW), což by mělo znamenat roční spotřebu 94,17 TWh. To přesahuje i spotřebu celé České republiky a zhruba to odpovídá roční spotřebě 30 milionů osobních elektromobilů. Poslední dobou ale emise z výroby elektřiny spotřebované při těžbě BTC už tak rychle nerostou (což je v zásadě i pozitivní zpráva) a pokud srovnáme prvních 8 měsíců roku 2022 proti stejnému období 2021, šly emise nahoru jen o necelá 4 % (pokud bychom to brali za posledních 12 měsíců, šlo by ale o 19% nárůst). I když se růst emisí zpomalil, současně nelze říci, že by těžba Bitcoinů nějak zvlášť zelenala.
 
Ekologický Bitcoin
 
Dost to změnil čínský zákaz těžby kryptoměn. Přestože Čína má spoustu elektrické energie z uhlí, hodně tlačí i obnovitelné zdroje a obrovské zastoupení tu mají vodní elektrárny. A právě jim kvůli odlivu těžařů z Číny jejich podíl hodně klesá. Zatímco v roce 2019 měla energie z vodních elektráren jen těsně druhé místo za prvním uhlím (38,9 % proti 39,7 %), dnes už má třetí příčku. Podíl uhlí klesá jen mírně a z loňských 38,2 % jsme nyní na 36,6 %. Naopak roste plyn, který vyskočil z 22,9 % na 25 % a třetí místo má voda, která byla loni na 18,5 % a letos je jen na 14,9 %. Roste naopak jádro, které si polepšilo z 8,9 % na 11,3 %. Mírně jde nahoru i větrná energie z 6,0 na 6,5 % a solární pak paběrkuje s 3,2 %.
 
Jak vidíme, uhlí tedy neklesá dostatečně rychle, a ačkoli podíl jádra dost roste, většina přechodu z vodních elektráren nebyla na jádro, ale na plyn.
 


reklama