Mam tady 3ks Tapo P100 ­- a aplikace je v pohode, nemam vyhrad. Zasuvka samotna taky, mechanicke provedeni slusne. Neresim co je uvnitr ­- vse je dnes ­"cina­", bez ohledu na znacku. TP­-Link dlouhodobe beru jako levny ­- ale rozumne funkcni, na rozdil od ruznych noname a rychlokvasnych pseudoznacek.

Co je ale zasadni nedostatek u P100 ­- po vypadku napajeni je zasuvka vzdy ve stavu ­"off­", a ne v stavu jaky byl pred vypadkem. Takze pro mne bohuzel nepouzitelne na ucel ktery jsem chtel.

Nejde v apce nastavit automatika? Například moje Tuya zásuvka se chová stejně. A jelikož jsem jí měl na měření spotřeby lednice po celý rok, tak jsem v aplikaci nastavil automatiku která kontroluje jestli je zapnutá a když ne tak ji zapne okamžitě.

4 KW žárovek, čili pěstírna marjánky? Mají kliku, že nevyhořeli, tohle táhnout přes jednu zásuvku. Plus k tomu počítám měli prodlužky z hobbymarketu, alias maximální trvalá zátěž tak 1KW a kdo ví jestli..

Někteří lidé se bojí ­(zbytečně­) i stolní lampičky, někteří pro změnu nemají úctu ani s odběry převyšujícími motor cirkulárky. A pak se jen diví..

S tou zátěží je to všelijaké.
Indukční zátěž tropí problémy při odpojování. Když to vypnete v nevhodný okamžik, indukují se na kontaktech vypínače docela slušná přepětí a dochází k přeskokům. U těchto ­"inteligentních­" zásuvek předpokládám, že spínacím prvkem bude triak ­(či něco podobného­). Tam už z principu dochází k odpojení při nulovém proudu a přepětí se nekoná.
Kapacitní zátěž je problematická při zapínání. Asi to všichni znáte, jak to luskne, když zastrčíte do zásuvky šňůru od počítače ­(počítačového zdroje­). Všechny podobné spínané zdroje mají na vstupu usměrňovač a za ním velké kondenzátory.
Žárovky jsou zvláštní druh zátěže, protože ve studeném stavu je jejich elektrický odpor cca 10x menší, než za ­"provozu­". Při zapnutí je proudová náraz docela velký.
Problém Vašich upálených kontaktů tedy může mít vícero příčin. Pokud dochází při zapínání k proudovým nárazům ­(žárovky, kapacitní zátěž­) je potřena si uvědomit, že mechanické kontakty při spínání trochu zakmitají. Většinou kontakty proti sobě tlačí nějaká pružina. A kontakty jsou kovové. Zkuste upustit ocelovou kuličku na stejně tvrdou ­(a pružnou­) podložku. Kulička se odrazí. A kontakty udělají to samé. Párkrát odskočí. Pokud si tento jev zkombinujete s kapacitní zátěží nebo s žárovkami, máte ­(při nevhodném návrhu­) velký problém .

No tohle byla domovni svetla v 6tipatrovem cinzaku na Vinohradech v Praze. Privod byl fixni z rozvadece. Vite jak to vyresili? Na kazdem patre vysroubovali jednu ze dvou zarovek.

Jak vy ostatni pisete, vsechny tyto faktory hraji roli. Proto pro 4kW svetel na velkem baraku bych dal stykac aspon na 100A. To jsme jim navrhli, ale soudruh predseda ­(s titulem RSDr., nechal si na schuzich rikat pan doktor­) a jeho elektrikar ­(zjistili jsme, ze elektrikar dava predsedovi 10kkc za kazdou zakazku pro dum­) tohle asi nikdy necetli.

Tak RSDr.? To si udělovali komunisti mezi sebou za absolvování VUMLU. Mezi lidem akademickým se mu též říká Rerum Srandorum Doctor. Prý se to uděluje ještě teď na sociálních vědách, ale nikoho, kdo by se tím chlubil, jsem už dlouho neviděl.
Ale k Vašemu svícení. Navrhněte jim, ať vymění svítidla za malé ­(10 W LED panely­). Jeden stojí i s daní asi 100 Kč. Rozměry jsou 30 x 7,5 x 2,5 cm a svítí jako 80W žárovka. Napájení je 220V a už to nikdy nebudete muset měnit.

Ha, 100A stykač už je docela velká svině za cca 5000 Kč. Ale jinak koukám co elektrikářů se tu vyrojilo :D Imho 4kW světel by se neměli spínat najednou, ale ­"rozsekat­" je na vícero částí ­(ale když se šetří na kabelech, tak se to hodí na jeden, chápu, ale je to prasárna :­). Smrtelník nic nepozná a i kdyby měli mezi sebou větší prodlevu, tak to není takovej záhul na síť ani pro jednotlivé prvky, on ten pokles napětí je sice mžikovej, ale ten prvek to pozná a snaží se to dohnat proudem a to nechcete. Jinak hodně záleží co se spíná, tak podle toho se určují spínací prvky nebo různé ­"ochrany kontaků­" Nejsou 4kW jako 4kW :)

A to ešte treba brať do úvahy, že 1­-f. zásuvkové rozvody sú u nás bežne istené 16A istiacim prvkom. Takže tá spínaná zásuvka by nebola správne istená proti preťaženiu ani pri odporovej záťaži.

Já třeba používám podobné zásuvky na vypnutí obývákové stěny nebo PC, aby stále nebyly ve stand­-by. Takže může být docela rozdíl v tom, jak člověk chytrou zásuvku zatěžuje a jaký proud ve skutečnosti nakonec rozepíná ;­) Když já zásuvku vypnu, vše ostatní je už vypnuté a odběr je minimální.