TransPod FluxJet: projekt maglevu v uzavřených trubicích má jezdit až 1200 km/h

To, jak se budeme dopravovat za několik desítek let, je zatím ve hvězdách. Nápadů je mnoho, mnohem horší je to jako vždy s praktickou realizací. Např. Hyperloop aktivně vyvíjí několik společností, žádná z nich ale ještě nespustila praktickou komerční aplikaci a ani to nevypadá, že by se tak mělo v dohledné době stát. Kanadská společnost TransPod nyní přichází s vlastní vizí toho, jak by něco podobného mohlo v budoucnu fungovat. Vyvíjí totiž projekt FluxJet, což je jakýsi mix maglevu, hyperloopu a dalších technologií.

 

 

Ten by v městských oblastech měl jezdit nízkou rychlostí např. okolo 90 km/h podobně jako běžný vlak v atmosférických podmínkách. Na výjezdu z těchto oblastí by ale byly stanice, kde by se kapsle měla dostat do vakua. Kapsle zajede do stanice, uzavřou se za ní vzduchotěsná vrata, vypumpuje se vzduch a otevřou se druhá vrata vedoucí do trubic s vakuem. Do rychlosti 300 km/h by kapsle měla využívat pohonu a udržování v trubici pomocí kol pro "nízké rychlosti". Po překonání této rychlosti se zatáhnou a přejde se už plně na magnetickou levitaci pomocí čtyř pohonných jednotek umístěných do kříže (jejich části se postarají i o energii potřebnou k pohonu). Rychlost by měla vzrůst na 1000 km/h, nicméně počítá se s tím, že by ta maximální mohla dosahovat až 1200 km/h. Vzdálenost mezi Calgary a Edmontonem by FluxJet měl zvládnout za 45 minut (cca 300 km, autem po dálnici dnes zhruba za 3 hodiny).

 

 

Kapsle má na délku 25 metrů, v průměru 3,25 metru a může zde cestovat až 54 cestujících v cenově nižších třídách (v byznys třídě pak 34 cestujících). Celý projekt výše zmíněné trasy mezi kanadskými městy by měl vyjít na 18 mld. USD, prozatím se od investorů povedlo vybral 550 mil. USD. Předpokládá se, že by lístek mohl stát 75 USD místo cca 125 USD, co dnes stojí letenka. Společnost pochopitelně zmiňuje i ekologické dopady ve srovnání s leteckou dopravou, kdy každý přepravený pasažér má být ekvivalentem jednoho zasazeného stromu a celkem by se mělo ušetřit 636 tisíc tun CO2 ročně.

 

 

To vše zní sice hezky, ale pochopitelně je před projektem obrovské množství problémů, které dávají oprávněné otázky, zda se to vůbec někdy dočká realizace (nebylo by to zdaleka poprvé, co by něco takového vyšumělo do ztracena). Podaří se od investorů vybrat i zbytek peněz? Budou náklady opravdu takové, jaké firma odhaduje? Nebude nakonec lístek mnohem dražší? Podaří se to technicky? Je možné udržet vakuum na stovkách kilometrů? Co případné problémy, poruchy, seizmická aktivita nebo teroristický útok? Myslíte si, že se tento projekt dočká úspěšné realizace?

 

Zdroj: interestingengineering.com