Ne vše škáluje úměrně, densita vzroste řekněme 11x ale paměťová buňka se zmenšila za tu dobu jen asi 3x to samé rozhraní.
Teoreticky by výsledný čip byl třeba 8x menší ale cena by byla nižší jen nepatrně než tenkrát. Hlavně by byl problém že by se tam vešla stěží 64b sběrnice ­- i s gddr7 by byla propustnost poloviční. Aspoň 128b sběrnice už by znamenala větší čip, více SP na nižších taktech ­(pokud by se zachoval výkon­) a ještě lepší efektivitu. Problém je že ten už by stál ranec, řekněme jako 4070.
Tím jak ceny procesů začínají růst rychleji než přínos, tak se výrobci z toho křemíku snaží vyždímat co nejvíce, protože tlak zákazníků na lepší efektivitu není dostatečný a hlavně se jim za to nechce připlácet řádově více. Kartu výkonu 4060 ­(1080Ti­) co by brala třeba 60W by bralo spousta lidí, ale za 13­-15k by ji už koupil málokdo.

"Myslím si že kdyby vydali kartu která nežere jako tank,vystačí si s napájením ze sběrnice a měla by výkon 1080ti tak by to byl přelom velký a spousta lidí by to ocenila. Ne každý chce mít GPU topení. ­"

Ono to není nic až tak hypotetického a Nvidia takové grafiky dělá, jen to nevidíte. GTX 1080 Ti má 3584 CUDA jader, takt okolo 1,5­-1,6 GHz, výkon 3DMarku Time Spy 9400 bodů. To ale docela dobře odpovídá RTX 4060. Ta má 3072 CUDA jader, o něco vyšší takty 1,8­-2,5 GHz, výkon v 3DMarku 10400 bodů. Tu kartu s výkonem GTX 1080 Ti si koupit můžete, jen se jmenuje RTX 4060. Není sice na 2nm procesu, ale z 250W TDP jsme se za tu dobu dostali na 115 W.

S dalším pokrokem to půjde dál, jen ta Vaše RTX 1080 Ti na 2nm procesu ­(a jejím výkonem­) se tou dobou bude jmenovat RTX 6050 ­(pokud Nvidia půjde do 50kové řady­). Je ale pravděpodobnější, že tu GTX 1080 Ti na 2nm procesu dostanete spíše jako iGPU v nějakém procesoru, protože až se budou GPU vyrábět 2nm procesem, Nvidia tou dobou už tak slabou kartu jako dedikovanou nebude chtít nabízet, když už to nechce ani dnes ­(už dnešní 60kový základ je výkonnější než 1080 Ti­).

Jen ten nárůst ceny už dost podstatně překoná přínosy, takže jeho nasazení bude mít smysl jen u produkce s vysokou přidanou hodnotou. Nikdo se do toho nepohrne, krom Apple ­(otázka je co je fixní cena, jako že by to dostal za 20k?­) možná NV a to pouze u akcelerátorů, Intel si to asi nebude moci dovolit, AMD opět možná pro MI, možná nějakou řadu Epyc, ale jestli budou chtít držet stejné chiplety i pro desktop tak asi ne...

Fixni cena je že Apple už 40 miliard dolarov investoval do vystavby 2nm tovarni, im sa cena zvyšovať nebude.
a či sa to oplati vyrobcom? Vezmime si napriklad AMD a jeho CPU čo ma hodnotu 1 kus cca 300€ a na jeden wafer ich sa vmesti cca 800kusov 300x800= 240 000€ vie zarobiť AMD s jedneho wafera tak že či bude stať 20 000 alebo 30 000dolarov­/wafer je to strata, ale stale AMD ostane viac ako 200 000 dolarov pre seba s jedneho wafera.

Ty výpočty trochu kulhají, že z waferu vypadne 800 čipletů neznamená 800 hotových procesorů. Stejně jako když je cenovka 300$ že je dostane AMD.
Většinu prodá přes obchodníky nebo OEM partnery takže jsme na 150­-200$, třetinu obratu spolkne vývoj a marketing, takže jsme na 100­-135$. 38$ stojí CCD asi 25$ IOD, musí se to poskládat, otestovat, zabalit, to taky bude něco stát.
Takže čistý zisk bude bude v desítkách dolarů ­(15­-50$?­) na procesor, na jednom waferu tak vydělají možná tolik co za něj zaplatí TSMC. V případě 2nm bude zase o řád dražší návrh čipu i masky ­(které údajně dodává AMD­)
U Epyc nebo akcelerátorů to bude o řád lepší, u grafik možná ještě větší bída, protože tam do procesu přibývá další výrobce ­(a komponenty­) a jeho marže.

Je. Opraveno.

"o 10­-15 % vyšší výkon a o 25­-30 % nižší spotřebu ­(zde je otázkou, zda se tím myslí spotřeba nebo efektivita, což jsou dvě různé věci­).­" Mělo by tam být nebo...
Vždy se udává buď nárůst výkonu při dané spotřebě, nebo nižší spotřeba při daném výkonu=efektivita, jak se běžně užívá, můžete si vybrat dvě ze tří vlastnosti...