Kdy se skutečně narazí na hranici se uvidí. Ale stejně je to jen jméno. Marketingové označení. 1,4 nm proces by prostě měl být lepší než 2 nm. Nic jiného to neznamená. číslo už dávno není spjaté s fyzickými rozměry. A snad všichni výrobci slibují, že tranzistory budou ­"menší­" ale zato narostou do prostoru, do výšky. A stejně tak se datové a napájecí dráty vedou, nebo povedou nad a pod samotnou logikou. A pouzdrění bude formou složitých slepenců.

Poloměr atomů křemíku je 111 pm
Tedy aby tomu rozuměl člověk tvých schopnosti a vědomostí, tak to je 0.111 nanometrů, průměr pak 0.222nm
https:­/­/cs.m.wikipedia.org­/wiki­/Křemík
Pokud by tedy označení výrobního procesu nebylo jen marketingové číslo, znamenalo by to že se do té velikosti 1.4nm vejde 6 atomů Křemíku

Nejsem chemik, ale nemel by se pro atomy kremiku ktere nejsou chemicky vazane nebot jsou ­"pouze­" v krystalicke strukture pouzit spis Van der Waalsův poloměr, tedy 210 pm odpovidajici 420pm prumeru ?

Když na Wiki klikneš ty odkazy, vysvětlí ti co je to atomový poloměr.
cituji:
Van der Waalsův poloměr atomu je poloměr imaginární tvrdé sféry, který může být použit pro aproximaci velikosti atomu. Van der Waalsův poloměr se zjišťuje měřením vzdálenosti dvou atomů, které nejsou k sobě chemicky vázány, v krystalu.

Nejsem chemik, ale není počítačový čip, tedy kousíček waferu, tedy deska z křemíkového ingotu uměle vytvořený krystal ???
Pokud se nepletu tak chemicky volné atomy křemíku budou třeba rozpuštěné v kapalině,
nebo u jiných prvku by se dalo říct volné v plyném skupenství, či jinak jednotlivě rozdělené atomy,

Fyzikalne jsou hranice dane Van det Waalesovym polomerem atomu. Z toho vychazi vzdalenost chemicky nevazanych atomu kremiku 0.42 a medi 0.28 nm. Vrstva kremiku o tloustce 1.7 nm by tedy mela jen 4 vrstvy kremikovych atomu.

Ale nm oznacujici technologii neznamenaji velikost tranzistoru, ale ­(teoretickou­) sirku kanalu pod ridici elektrodou tranzistoru. Tranzistor a s nim souvisejici struktury jsou mnohem vetsi. Proces N5 od tmsc ma hustotu 172 mil tranzistoru na mm2. Z toho vyjde prumerna velikost tranzistoru 79 x 79 nm, coz je o 2 rady vetsi nez je delka kanalu ­(5nm­).

Dokud se delaly tranzistory nalezato ­(planarni­), tak nebyl mezi velikosti tranzistoru a delkou kanalu rozdil tak velky. Ale s nastupen zebrovych finFET ­(fin=zebro­) se prechody delaji nastojato a tak je sirka kanalu

je sirka kanalu mnihem mensi, nez jsou rozmery tranzistoru. Zmensovani nm kanalu ovlivnuje efektivitu tranzistoru mnohem vic nez jejich hustotu.
Pro zmensovani sirky kanalu u kremiku uz moc prostoru neni, ale na zmensovani tranzistoru a tedy zvysovani jejich hustoty je prostoru asi jeste docela dost.

Jeste upresneni. O 2 rady vetsi je plocha toho prumerneho tranzistoru. Delka je vetsi o red.