No i ta cena je důležitá. Ta cena se totiž projevuje pak i v cenové inflaci. Pokud ve výsledku bude cenová inflace moc vysoká, FED bude muset držet úrokové míry výš což ohrožuje USA z pohledu schopnosti utáhnout vlastní dluh... Pokud by nechaly inflaci vysokou zas dlouhodobě bez boje tak roste riziko že USD ztratí pozici světové zásobní měny což by pro změnu hrozilo inflací ještě vyšší...
Bankrotující stát má jiné strategické priority než nebankrotující...

Čipy jsou sice jen jeden segment a tohle je o hi­-end čipech, takže to samotné zas tak moc bolet nebude i když se to propíše do cen služeb ty čipy využívající.
Když se to ale sečte s dalšími proinflačními očekávanými událostmi ­(vyhošťování migrantů, cla,...­) tak jednotlivé proinflační tlaky mohou být zvládnutelné, ale celková kombinace může být hodně riziková...

Nicméně jiná cesta pro USA není.

Zavedie sa CLO a v USA bude hneď domáci výrobok lacnejší , hoci bude drahší , zahraničný bude ešte drahší.

A jaký by to mělo smysl si uvalovat cla na vlastní produkty vyráběné jinde?

Tlak na přesun výroby na půldu USA.
Podobně Tchajwan si zajišťuje ochranu ze strany USA tím, že vyrábí levněji a pokročilejšími technologiemi.

Tchaj­-wan vyrábí tchajwanské produkty na půdě USA? Jde o to, že USA vyrábí své americké produkty na Tchaj­-wanu. Bude USA samo pro sebe zdražovat vlastní americké produkty? To nedává moc smysl. Smysl dává tlak na zlevnění výroby amerických produktů vyráběných v USA, ale ne zdražování amerických produktů vyráběných jinde. Cla obvykle uvalujete na cizí produkty, ale ne na vlastní.

Jedna věc je vlastnická struktura, druhá je místo výroby. Proto si třeba čínské firmy budují pobočky v EU a Mexiku, které má s USA nižší cla.

No však ano, ale to je jen jedna strana rovnice, a to je ten problém. Vezměme třeba tu Čínu a EU. Je rozdíl, pokud cly bráníte tomu, aby čínské NIO prodávalo v Číně vyrobené vozy v EU a pokud stejnými cly bráníte evropskému ­(třeba­) Mercedesu prodávat v Číně vyrobené vozy v EU. V prvním případě podporujete domácí výrobce a domácí výrobu ­(penalizujete zahraničního výrobce vyrábějícího v zahraničí­).

V druhém případě sice podporujete domácí výrobu, ale přesto podkopáváte nohy domácímu výrobci ­(musí to na domácím trhu prodávat dráž, buď to vyrábí doma draze nebo v zahraničí sice levně, ale kvůli clům to prodává zase draze, v obou případech mu nezlepšujete jeho konkurenceschopnost­). Když ta čínská firma postaví fabriku v EU, tak řešíte sice domácí výrobu, ale už zase neřešíte domácího výrobce ­(sice zaměstnáte zdejší lidi, ale stále podporujete zahraniční kapitál­). Chcete ideálně řešit oboje, ne vyřešit jeden problém na jedné straně a na druhé straně podpořit jiný.

Uvalit cla na v zahraničí vyráběné produkty pro domácího výrobce není úplně bezproblémový postup. Má svá úskalí. Např. u toho Tchaj­-wanu by to znamenalo zdražení veškeré elektroniky včetně té od amerických firem. Možná se zvýší tlak na domácí výrobu, ale ta je momentálně na horší technologické úrovni, takže buď bude domácí elektronika dražší ­(kvůli clům, protože výroba na Tchaj­-wanu, nebo bude zdejší výroba, ale ta bude dražší kvůli vyšším výrobním nákladům v USA­) a­/nebo jako bonus ještě i technologicky zaostalejší ­(pokud to budete vyrábět v USA, nebudete mít přístup k nejlepší technologii­). Sice zaměstnáte lidi, ale zase zdražujete a snižujete technologickou úroveň produktů vlastních domácích firem. Na druhou stranu sice stejným způsobem bráníte zahraničním firmám a podporujete domácí produkci, ale nelze přehlížet ani ty negativní efekty.

Popisujete to složitě, ale ono to opravdu složité je. Pokusím se to vysvětlit co nejjednodušeji, podle jednotlivých pohledů.
Strategický ­- u kriticky důležitých výrob je zásadní národní soběstačnost v rámci celého výrobního řetězce, nejde tedy pouze o čipy a suroviny pro jejich výrobu, ale i o ocel, hliník, titan a veškeré výrobní technologické celky. Tady jsou nejen USA, ale celý západ závislí na dovozech ze zemí, kam jejich kapitál výrobu outsourcoval.
Kapitálový ­- na západě se prosadila zásada volného pohybu kapitálu, takže to, kam ta která firma formálně patří nehraje reálně roli, protože nadnárodní kapitál dokáže optimalizovat výrobu a účetnictví tak, aby optimalizoval zisk pro vlastníky, ale nikoliv pro zemi původu.
Rozpočtově finanční ­- národní státy se úniku kapitálu brání tím, že se snaží výrobu zdaňovat v místě výroby zjednodušeně řečeno formou ­'DPH­' a odvody z mezd. Kapitál se tomu brání přenosem nevýrobních složek ­(výzkum, vývoj, marketing, účetnictví­) do země vlastníka, ale stále častěji do daňových ­'rájů­'. Země původu si tak zachovávají část know­-how, ale peníze jim unikají tak, jako tak.
Sociálně finanční ­- celý západ přechází od výroby ke službám a ještě se tím chlubí. Problém je v tom, že platy ve službách jsou obecně nižší, než v kvalifikované výrobě a od 80. let tak jak v USA, tak v západní Evropě reálné mzdy střední třídy stagnují. Pro sociální smír je proto zásadní dovoz laciného spotřebního zboží ze zemí třetího světa. Fakticky tak dochází k vyrovnání životní úrovně ­'globálního severu­' a ­'globálního jihu­' ovšem za cenu toho, že výroba a know­-how se přesouvají do bývalých zaostalých zemí. V roce 2023 bylo Číně registrováno více, nežb 3× tolik patentů, než v USA, o EU je v této souvislosti zbytečné mluvit.
Jde tedy o gordický uzel, o jehož rozpletení se bude pokoušt primárně Trump a my se budeme dívat a čekat, co na nás po novém dělení světového koláče zbyde.

S tím vším souhlasím, jen říkám, že ten směr ­(ne­)podpory nedává úplně smysl. Dá se dosáhnout téhož s tím, že tam vyhraje i domácí zákazník ­(a otázkou je, co ještě bude z konkurenceschopnosti výrobce­).

Zásadní je rozlišování krátkodobého a dlouhodobého hlediska při rozhodování.
Vítězství ideologie tzv. washingtonského konsensu v 80. letech dovedlo západní ekonomiky do slepé uličky, ale zajistilo obrovské zbohatnutí finančnímu byznysu právě proto, že se hledělo pouze na krátkodobé priority kvartálního zisku.
Obrovské posílení některých bývalých zemí druhého a třetího světa bylo způsobené právě tím, že ony zásady washingtonského konsensu odmítly a zaměřily se na dlouhodobé strategické priority. Jednoduše proto, že pro ně posilování mezinárodního kapitálu nedávalo smysl. Pouze by tím urychlovaly vlastní exploataci a zaostávání. Tím, že se zaměřily na dlouhodobé strategické priority si zajistily rozvoj a prosperitu.
Z toho by se měl západ poučit a znovu se zaměřit na efektivitu a rozvoj hlavních strategických disciplín, energetiku a zajištění si základních surovin místo podpory občasných zdrojů energie a zakazování si využívání vlastního nerostného bohatství.

Aj NVidia a AMD sú americké firmy a vyrábajú inde ako v USA. Prečo teraz plnia sklady v USA.
Trump chce aby sa to vyrábalo v USA a tam ľudia dostali zaplatené. Zbytok je nepodstatný. Ze sa zdvihne inflácia a čo? V USA bude práca.

Pokud bude inflace větší než nárůst příjmů, pak se kupní síla populace sníží.

Ostatně, problém s protekcionalismem dobře popsal už Bastiat před skoro 200 lety. Bohužel, politici jsou nepoučitelní.

mno asi tak nějak. Já pracuji jako automatizační technik, tak docela často přijdu do styku s elektroúdržbou různých firem, tak vím že stále řvou že mají málo peněz že za ty blbosti co vymyslí chtějí mnohem více. Na kolik by jste měsíčně ohodnotil elektrikáře který přerušený optický kabel spojí prořezávací spojkou na metaliku? Toto není vtip ale realita, i když krutá 😱

Jenže to je právě důsledek toho, že tam platí málo a tím pádem tam dělá spíš elektrikářskej ­"odpad­", protože každej aspoň průměrně schopnej elektrikář. kterej dělá na sebe, si je schopen bez větších obtíží vydělat i násobky mezd, co by mu dali ve fabrice, tak proč by tam chodil? No takže místa ve výsledku obsadí absolventi učňáků, kteří k tomu oboru nemají vztah a vlastně ani nepřemýšlí o tom co dělají a pak to vypadá tak, jak popisuješ...
Ostatně jsem to před pár lety zažil sám, když jsem jsem se spíš ze zvědavosti ucházel o místo technika měření teplárny, protože jsem chtěl trochu vypadnout z kanclu. Požadavky byla právě padesátka, velká samostatnost a flexibilita ­(když jsem se bavil se šéfem oddělení, tak to hezky popsal, že hledá Ferdu Mravence, kterej si bude schopnej poradit sám se vším­), samozřejmě pohotovosti a všechny takový ty libůstky, které patří k technologii ústředního vytápění... no a nakonec mi za tohle všechno nabídl krásných 35tis hrubého :D Tak jsem si jen ověřil, že to myslí naprosto vážně a pak jsme se rozloučili... ­(tedy jen na jeho obranu musím říct, že sám mi řekl, že ví, že je to hrozně málo, ale víc prostě v rozpočtu na tu pozici od vedení nedostane)

já se zeptam jinak, má vaše fabrika svařovačku optických kabelů? jen ta cvakačka stojí patnáct tisíc nebo kolik. Školení a zácvik asi taky nebude zadarmo. Já jen, jestli si myslíš že vezmeš optiku a přivážeš k ní druhou optiku lepící páskou taky není řešení.

Jejda, it guru nechápající psaný text se ozval. Tak znovu pro it guru i když jsem to psal, nepracuji pro žádnou fabriku. Přicházím do styku s elektroúdržbou jako automatizační technik, jen toto byl asi vrchol co jsem viděl. A když je porucha kterou nejsem schopen opravit, udělám to i když na h.o.v.n.o? Nebo to nahlásím aby se to opravilo externí firmou, tak to většinou i chodí. Takže náklad kupovat svářečku a školení je bezpředmětný. Mě taky volají jak jim přestane jít plc, nejde tam údržba nekoupí si notebook a software za tisíce dolarů a jde na několik let na školení aby věděl co dělat

Tajvanci mají podobné platy jako občané ČR. Například tady porovnání platů v hlavních městech:
https:­/­/www.numbeo.com­/cost­-of­-living­/compare_cities.jsp?country1=Czech+Republic&city1=Prague&country2=Tai­wan&city2=Taipei