Tvary galaxií mohou být ovlivněny jejich věkem

Jde o Anglo-Australian Telescope umístěný v australské Siding Spring Observatory, který provedl v předchozích několika letech 3D měření tisíců galaxií. Ty jsou sice moc daleko pro provedení opravdového prostorového měření, ovšem to se dá vyvodit z pohybu jednotlivých hvězd. Astronomové přitom už dlouho ví, že tvar galaxie nám může leccos prozradit o tom, jaká je a jaká byla její minulost. Poprvé ale mohou říci, že nám tvar může také pomoci určit její stáří. 

 

 

Většina galaxií má tvar ne nutně dokonalé koule složené z hvězd, ovšem čím mladší daná galaxie je, tím plošší je její tvar. To pak platí i pro méně časté spirální galaxie, jako je i naše Mléčná dráha. Je už také dobře známo, že uprostřed galaxie jsou spíše starší hvězdy a na okrajích ramen spirálové galaxie pak mladší. 

 

 Messier 31, čili Andromeda

 

Astronomové svůj výzkum zakládají právě na studiu spektra hvězd, které nám prozrazuje, jak staré jsou. Srovnáním se zjištěným tvarem galaxií se našel jasný vztah mezi ním a stářím hvězd, a tedy i dané galaxie. Neexistuje přitom dosud jasné vysvětlení, jak je možné, že galaxie v průběhu života mění svůj tvar tak předvídatelným způsobem a astronomové jsou tak z tohoto zjištění překvapeni. My bychom si ale mohli domyslet, že to má co do činění s gravitací a oběhem hvězd kolem galaktického jádra. 

 

Uvažuje se také prostě o tom, že galaxie zformované v mladším vesmíru se z nějakého důvodu zrodily jako kulaté a ve starším vesmíru se zase tvořily spíše placaté, respektive diskovité. Nebo je také možné, že všechny galaxie se vytvořily v diskovitém tvaru a během své existence se "nafoukly" do kulatého tvaru. Tak či tak, mechanismus, který za tím stojí, zůstává nejasný. 

 

Budoucí výzkumy by na na to měly zaměřit, a to sledováním těch nejvzdálenějších galaxií, které tak vidíme ve velice mladém vesmíru. A opět půjde o další z celé řady už přichystaných úkolů i pro Vesmírný teskop Jamese Webba (JWST).

 

Zdroj: Extremetech