Tvoří se planety již kolem milion let staré hvězdy?

Něco podobného zkoumali astronomové pomocí chilského zařízení ALMA nedávno, ale tehdy šlo o souhvězdí Hydry a hvězdu TW Hydrae, kde viděli v její blízkosti známky formující se planety. Z té by se mohla stát planeta podobná Zemi, neboť se má pohybovat ve vhodné vzdálenosti od svého slunce a má také mít podobnou velikost. Obvykle jsou ale pozorovány spíše zárodky velkých planet, které jsou více vzdáleny od hvězdy a své okolí čistí důkladněji.
Nyní jde ale o ještě něco jiného. ALMA pozorovalo velice mladou hvězdu HL Tauri (souhvězdí Býka), která je objektem zvýšeného zájmu již od roku 2014. Je totiž sotva jeden milion let stará a už se v jejím plynném disku objevují známky rodících se planet. Nyní se vědci dohadují o tom, zda jde skutečně o planety, nebo něco jiného. Pokud by totiž šlo skutečně o jejich zároky, pak by musela být teorie jejich vzniku přepracována, protože se mělo za to, že vznikají kolem hvězd o stáří přinejmenším desítek milionů let.

Jde tedy o to, zda jsou tmavé oblasti v disku známkou planet čistících své okolí od prachu, k čemuž jsou mnozí právě kvůli mládí hvězdy skeptičtí a dle nich jde o něco jiného, například o různé velikosti prachových částic nebo vliv zmrazeného plynu na prach. Nicméně Hsi-Wei Yen z japonské Kagoshima University uvádí, že pokud by šlo o variace v prachových částicích, ty by neměly mít žádný vliv na rozmístění plynu, kterého je v disku asi 100x více než prachu. Naopak formující se planety by přirozeně ovlivnily rozvržení prachu i plynu současně.

Japonský tým se zaměřil především na emise z plynných molekul (HCO+), díky čemuž dostal dosud nejostřejší záběr rozvržení plynného disku kolem HL Tauri. To odhalilo především dvě velké mezery umístěné v poloměru 28 a 69 astronomických jednotek (AU) od hvězdy a ukázalo se, že jde o oblasti, které se přesně překrývají s mezerami v prachovém disku. To podporuje teorii o vznikajících planetách, neboť se ukazuje, že z nějakého důvodu je množství plynného a prachového materiálu v daných oblastech výrazně menší než jinde. Teoretické modely také ukázaly, že ve vzdálenosti 28 AU by se už mohla nacházet planeta s 80% hmotností Jupiteru a ve vzdálenější mezeře by už mohla být 2,1násobně větší planeta. Nicméně není vyloučeno také to, že zrovna tato mezera není vytvořena vlivem tření mezi prachovými částečkami a plynem. K vyřešení této otázky bude zapotřebí více dat.

Každopádně tento výzkum ukazuje, že lze objevovat nové věci aplikováním nových analytických technik na starší data.

Zdroj: Astronomy