reklama
Aktuality  |  Články  |  Recenze
Doporučení  |  Diskuze
Grafické karty a hry  |  Procesory
Storage a RAM
Monitory  |  Ostatní
Akumulátory, EV
Robotika, AI
Průzkum vesmíru
Digimanie  |  TV Freak  |  Svět mobilně
1.2.2024, Milan Šurkala, aktualita
Stále je mnoho kryptoměn, které k těžbě využívají algoritmů pracujících na principu proof-of-work. Ten má ale nevýhodu ve velmi vysoké spotřebě elektrické energie. Na to si chce došlápnout americká EIA.
Jirka-77 (1121) | 1.2.202422:47
Taky by to chtělo prověřit spotřebu nafty dovozem balené vody do místa kde je vodovod a spotřebu nafty na dovoz ovoce z jižní ameriky když v evropě roste dost druhů ovoce a spotřebu bank. Např zaměstnanci bank prodražují zboží ostatním protože maj vysoký platy.
Odpovědět5  0
John60 (96) | 1.2.202418:33
Těžaři kryptoměn jsou jako chytré horákyně, jak snadno vydělávat, když ostatní hlupáci jen pracují za mrzký peníz.
To by si mohli by říct úplně všchni, nebudeme hlupáčci a budem také těžit kryptoměny.
Nakonec už nikdo nebude pracovat, nic se nebude vyrábět, státy se zruší a zůstanou jen kryptoměny a všichni budeme šťastní. :­-­)
Odpovědět1  2
Akuh (1102) | 2.2.20249:12
Udržet těžbu bitcoinu ziskovou je celkem těžký úkol, který spočívá v neustálém hledání co nejlevnějších zdrojů energie a stěhováním se za nimi, upgrady zařízení,... kdy zisk je relativně malí. Pokud hledáš někoho kdo snadno vydělává, jsou to fiat banky, které mají státem garantovaný oligopol. Rozhodně to nejsou těžaři.
Odpovědět2  1
ludek_jelinek (133) | 4.2.202419:43
Takže je to vlastně s dopady těžby kryptoměn ještě horší, než studie předpokládají. :­-/
Odpovědět0  1
Akuh (1102) | 6.2.20240:25
A na to jsi přišel jak?
Obecně, podle toho jak které studie. Ale co se mainstreamových studií týče, ty budou spíš naopak nadhodnocovat dopad. Není totiž nic levnějšího než energie co někde je a jen se plýtvá. Využití této energie pro těžbu má velmi nízký ekologický dopad a co se emisí ekvivalentu CO2, některé zdroje se dostanou do záporna v porovnání se stavem když by tam netěžili, když sníží emise metanu.
Odpovědět0  0
Jardadoma (1513) | 1.2.202411:55
Já tomu nerozumím. Výrobci elektřiny nechtějí prodávat svůj produkt?
Odpovědět0  1
odb (515) | 1.2.202412:45
Chteji ale niekomu zjavne nieje jedno na co sa ta elektrina pouziva.

Na druhej strane okrem krypta je aj dalsich X veci, kde sa elektrina zbytocne pali.
Odpovědět3  0
Pavel Matějka (1601) | 1.2.202414:29
Jenže krypto je z nich nejzbytečnější. Například počítačové hraní přináší mnohamiliardový byznys a práci statisícům lidí. Krypto jen spekulace a podvody. Spekulace s akciemi a dalšími cennými papíry pomáhají rozdělovat kapitál, tam, kam je to vhodné. Spekulace s kryptem jen obohacují ­(a ochuzují­) spekulanty, aniž by společnosti cokoli přinášely.
Odpovědět6  4
CooliPi (378) | 4.2.202410:13
Krypto melo vratit penize do rukou lidem zpet od oligopolu a statnich diktatur. Bohuzel, zabudovana vlastnost prevodu energie na podil ­(tezba­) z toho udelala tezici byznys. U celosvetoveho pohybu penez je 97% presunuto z spekulativnich duvodu. U bitcoinu je realna transakce ktera prenasi realnou hodnotu uz tak vzacna jako Higgsuv boson.

Cena paleni energie je cenou za spatny navrh algoritmu pro vyrobu coinu v systemu. Otazka je, na co by se ale mela vazat aby mohl coin vyrobit kazdy a bylo to decentralizovane ­(coz ted stejne neni­).

Nejzbytecnejsi je instrukcni sada x86, 2­/3 energie procesoru se pali v instrukcnim dekoderu. To je naprosto zbytecne zmarena energie. Ale i zde je to cena za setrvacnost ­- softwaru zavislem na instrukcni sade a na OS ktere jsem s takovymi instrukcnimi sadami uzce spjaty. Kouzlo nechteneho ­- u minovani coinu se preslo na specializovane cipy asi nejrychleji v celem odvetvi ­- zadna zavislost na OS atd. Z tohoto hlediska je vlastne oproti predeslemu minovani dnesni minovani velmi ciste, bohuzel vsak rozsah je dan prave velkominery kteri to delaji uz jen z posetile snahy premenit realnou energii na digitalni popel, ktery jim pripada hodnotnejsi.
Odpovědět4  1
Akuh (1102) | 6.2.20240:35
Podstatou těžby ale není emise BTC, to je tam jen přilepeno bokem, do budoucna se bude financovat poplatky. To hlavní je schvalování transakcí tak aby bylo nemožné, respektive aby bylo zatraceně drahé přepsat historii. Přesně to těžba dělá a to je její účel. Pokud máš jiný způsob jak udělat šíleně drahé přepsání záznamu v decentralizované databázi, sem s tím.

Co se transakcí týče, přirovnání k Higgsovu bosonu vcelku sedí, protože Higgsovy bosony jsou prakticky všude a vůbec nejsou vzácné ­(vzhledem k tomu že se jim přisuzuje existence hmotnosti ostatních částic­). Jen je obtížné je detekovat. Což zhruba odpovídá třeba platbě za kafe bitcoinem, protože za kafe se bitcoinem platí přes LN, což je také velmi těžké detekovat.
Odpovědět1  0
CooliPi (378) | 6.2.202412:58
Moje chyba, mel jsem napsat detekovany Higgsuv boson. Tak to bylo mysleno. Ctenari snad prominou.

Ano, velmi presne ­- podstatou tezby neni samotne BTC. Zamer tvurcu byl vytvorit decentralizovanou databazi pro ucely bezneho pouziti platby za cokoliv. V rukou lidi, ne bank. Bohuzel samotny deflacni charakter bitcoinu znemoznuje, aby tohoto cilu dosahl. Omezeny pocet coinu vede k tomu, ze jejich cena roste nade vsechny meze, a proto probiha tato zlata horecka ­- ze se porad vyplati palit obrovske mnozstvi energie a spekulovat na ziskani coinu.

Poplatky to nezachrani. Pokud je cena transakce v energiich tak obrovska jak vlastne je ­(pro zapis do blockchainu­), tak pak po odpadu megatezaru sit vlastne energeticky pozere sebe sama ­(poplatky budou muset byt tak vysoke, ze se nevyplati je platit­). Na prevod hodnoty bitcoinu za jedno kafe se musi nekde propalit hodnota mozna az milionu cen kaficek v energii. Tak mi to prislo kdyz jsem cetl posledni clanky o energeticke narocnosti. Navic se na behu site uz nema smysl podilet nejakou starsi neakcelerovanou tezici technologii. Prechod od megatezby k udrzbe site by pak vyzadoval aby se postupne zase bud snizila slozitost tezby

K tomu, aby lide coiny pousteli za nejake realne veci je potreba, aby ho nepovazovali za investici ­- aby casem nenabyval sam od sebe hodnoty. Problem s obehem penez v ekonomice treba zajimave vyresil Silvio Gesell s menou Freigeld. Tento system nutil primo lidi k tomu, aby se penez zbavovali ­- a tim je sirili. V bitcoinu si jak kdo vydela bitcoin aby se mohl zapojit do ekonomiky? Jak moc lidovy ten system je ­- jake je rozlozeni vlastnictvi coinu mezi vlastniky ­- treba distribucni krivka stylu L­-curve?
Odpovědět0  0
Akuh (1102) | 6.2.202413:58
Růst hodnoty bitcoinu by byl ­"nade vsechny meze­" při stejné míře adopce za všech okolností s vyjímkou když by byl hyperinflační a všichni víme jak lidi milují hyperinflační měny. ­"Problém­" prudkého růstu ceny totiž není způsoben deflačním charakterem ­(BTC je stále v monetárně inflační fázi života­), ale tím že roste z nuly a je postupně adoptován dalšími lidmi a organizacemi. Logicky, až bude trh nasycen a nebude kdo by dál btc adoptoval, růst ceny se zpomalí na rozumnou úroveň cca růstu HDP, což je lepší stav než současné fiat peklo centrálně plánované cenové inflace 2%.

Poplatky to vyřeší. Nikdo netvrdí že hashrate musí jen růst, je potřeba aby přepsání historie bylo tak drahé že se to nikomu nevyplatí. To ale neznamená že dnešní spotřeba není větší než je nutná.
Jenže se už dnes se kafe nekupuje onchain ale offchain přes LN. Tedy mezi poplatkem co platíš za transakci a poplatkem v blockchainu je vcelku slabá vazba a reálně to kafe si koupíš s menším poplatkem než kolik platí obchodník při platbě kartou.

Peníze mají 3 základní funkce. Prostředek směny, úložiště hodnoty a účetní jednotka. Ve státech kde je dobrá transakční síť jako je ČR lidi BTC zatím častěji používají jen jako úložiště hodnoty, ale to neznamená že až skončí adopční fáze a BTC poroste jen o růst ekonomiky tak nebude prostředkem směny i zde. To že cena BTC roste není špatně, naopak pro ekonomiku i ekologii je to výhodné a zdravé.
Nevím co je Freigeld, ale z tvého popisu to nesou peníze, protože je to designovaný tak aby to nebylo schopno plnit jednu ze základních funkcí. Navíc je to ekologická katastrofa protože motivuje­(nutí­) lidi plýtvat zdroji, pokud lidi musí utrácet, tak si ten iPhone nekoupí jednou ob rok , ale jednou za rok, či půl roku.
Bitcoin aspoň aspiruje na to se penězi stát, protože po skončení fáze kdy prudká adopce táhne prudce cenu nahoru příjde fáze pomalé cenové deflace která navíc snižuje chuť nesmyslně rozhazovat, takže si lidi třeba koupí ten iPhone za 3 roky. Což je dobře pro ekologii a díky uvolněným zdrojům i pro ekonomii protože se tak dostanou dnes plýtvané zdroje pro nová odvětví.
Odpovědět0  0
CooliPi (378) | 6.2.202414:59
Zajimava diskuse. Aby penize slouzily realne ekonomice ­(a ne jen jako spekulativni instrument toho kdo zrovna dokaze manipulovat trh kolem­), tak take musi byt dostupne. Pro koncoveho uzivatele. Coz ovsem obnasi i potrebu aby si je nejak vydelal, ci jinak ziskal. V systemu omezeneho mnozstvi coinu, ktery ma ovsem obsluhovat stale rostouci ekonomiku je ovsem problem, ze je potreba aby se i dalsi ­(cti chudi­) uzivatele k tem coinum dostali. A ne tim zpusobem, ze o ne budou zebrat uz existujici vlastniky, kteri je vubec nemusi chtit pustit ­(proc by meli­).

Pominu funkci ucetni jednotky penez ­(ta vznikne samovolne tim, ze je co pocitat­). Mezi prostredkem smeny a ulozistem hodnoty lezi to zajimave jadro diskuse. Kdyz mena plni obe tyto funkce zaroven jednim coinem, tak to vede k oscilacim hodnoty a zajmu o nakup ci prodej. V jednom extremu se lide chteji meny zbavit, protoze citi ze je nadhodnocena a dalsi drzeni bude ztratou, v opacnem ji chteji ziskat ale neni od koho. Tomu prave mela odpomoci ta demokraticka vlastnost premenit energii na podil na chodu na siti ­(hledani coinu ­- vyroba­).

Ten Freigeld byl uspesny experiment nez ho znicili centralni bankovaci. A co je pro me zajimave, mel rozdelen prostredek smeny a uloziste hodnoty. Prostredek smeny ­- volny peniz ­- mel zabudovanou vlastnost snizovani sve hodnoty. Neco jako osoupani casem, nejvice bych to popsal jako obezivo. Ale slo ulozit obezivo do jakehosi trezoru ­(­"offline­"), kde neztracel hodnotu.

To co me na tom zaujalo je prave vyreseni oddeleni techto dvou funkci uz na urovni designu meny, vedouci ke stabilizaci . V dnesni ekonomice ktera je 100% financovana dluhem vzniklym institucemi ktere si udelily prava dluh legalne vyrabet a konvertovat na obezivo je funkce opotrebovavani coinu ­(snizovani jejich ceny­) vlastne dana az nasledne emisi novych coinu ­(novych penez dluhem na trh­). A to az po dobe, nez se dostanou do ekonomiky, coz je asi 2 roky. Viz nynejsi silena inflace, dana Babisovym zadluzovanim. A jeste k tomu se ty nove penize dostanou nejdriv k subjektum, ktere si za stare ceny nakupuji pro sebe a k ostatnim se penize dostanou az kdyz uz ceny leti vzhuru.

Ta opotrebovavaci vlastnost Freigeldu ­- obeziva ­- ma motivacni charakter, aby lide ne plytvali, ale primarne platili dluhy. Cim driv se jich ­(obeziva­) totiz zaplacenim zbavili, tim vetsi hodnotu z nich uzili, jinak by jim hnily. A motivace pustit penize take fungovala k tomu, aby si vzajemne poskytovali sluzby, treba opravy domu, proste realne sluzby atd. ­- ktere jinak ekologicky dopad nemaji. Proste se tim zvysovala rychlost obehu penez v ekonomice, umoznovala tvorbu novych sluzeb. A vubec neni potreba si porad kupovat nove telefony. Mne jeden staci 20 let.

Abych to tak nejak shrnul, myslim si, ze pokud je nejaka mena nastavena tak, ze je zaroven prostredkem uloziste hodnoty i prostredkem smeny, tak bude zajem lidi o nakup a prodej silne oscilovat podle nalad a ocekavani, System, ktery vyresi tuto dualitu a nabidne oddeleni vhodnym zpusobem, zaroven dokaze motivovat lidi k podstupovani transakci prodej­/nakup ­(prace­-sluzby, zbozi­) treba tou formou zvyhodneni transakce ala Freigeld ­(jinak by obezivo shnilo­) tak udrzi ekonomiku v behu. Touto cestou by se mely vydat designy *coinu. Musi integrovat stabilizacni funkci ­(predchazet designem naladam manipulujicim uzivateli­), umoznovat novym novym akterum se zapojit do ekonomiky ­(proste si vydelat, nejak naskocit do systemu­), musi zamezit neomezenemu hromadeni coinu ­(musi existovat neustala vyroba novych coinu aby se zredila hodnota jiz drzenych coinu­), musi udrzet sit konzistentni a odolnou proti utoku. A nesmi to zruinovat planetu.

Dnesni system vyroby penez z dluhu funguje asi jako tlaceni lana.
Odpovědět0  0
Zajímá Vás tato diskuze? Začněte ji sledovat a když přibude nový komentář, pošleme Vám e-mail.
 
Nový komentář k článku
Pro přidání komentáře se přihlaste (vpravo nahoře). Pokud nemáte profil, zaregistrujte se pro využívání dalších funkcí.